Využití bilancí živin z polního pokusu VÚRV pro určení dávek minerálních hnojiv (3): Fosfor - 2. hon

02. 02. 2024 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 531x

Většina doporučení ve výživě rostlin vychází ze sledování časových změn obsahu přístupných živin (viz AZZP). Další z polního pokusu, který bude hodnocen, je 2. hon. V tomto příspěvku budou hodnoceny pouze varianty s hnojem skotu a bez hnoje, které jsou hnojeny se stupňovitými dávkami fosforu. Sledované osevní sledy spadají do rozmezí let 1957–2019, tj. 7 osevních sledů.

Stručná metodika

Dávky hnojiv jsou uvedeny jako roční průměrné dávky za osevní sledy. Jako reprezentant organického hnojení ze statkových hnojiv byla vybrána varianta s hnojem skotu (Hn), která se v osevním sledu aplikovala pod okopaniny, a to v dávce 21 t/ha k cukrové řepě a 15 t/ha k bramborám. Celková dávka fosforu z hnoje byla 9 kg/ha a z minerálního hnojení stupňovitá dávka N₁P₁K₁ (P 24 kg/ha) a N₃P₂K₂ (P 31 kg/ha). Nesledované prvky v této publikaci jsou: N₁ 39; N₃ 67; K₁ 109; K₂ 146 kg/ha a nesledovaná statková hnojiva jsou: močůvka + sláma a kejda drůbeže. Přehled plodin v osevním sledu je: vojtěška, vojtěška, pšenice ozimá, cukrovka, ječmen jarní, brambory, pšenice ozimá, cukrovka a ječmen jarní s podsevem (9letý).

Přehled a hodnocení bilancí podle jednotlivých osevních sledů v závislosti na kombinacích minerálního hnojení na variantách bez hnoje a s hnojem

Při hodnocení tabulky 1 a grafu 1 a 2 bylo zjištěno:

• Mezi hodnotami mediánu a průměru jsou jen minimální rozdíly. To signalizuje, že se nedá definovat, jaké hodnoty bilance převládají a určují směr vývoje.
• Na obou variantách (bez Hn a s Hn) byly při nulových dávkách minerálního hnojiva zjištěny záporné hodnoty bilancí. To platí i pro variantu bez hnoje u dávky N₁P₁K₁ (P 24 kg/ha). U osevních sledů 3 a 4 jsou nevysvětlitelné kladné hodnoty.
• Na variantě s hnojem jsou kladné hodnoty bilancí u dávek minerálního hnojiva N₁P₁K₁ a N₃P₂K₂ (P 24 a 31 kg/ha) a u varianty bez hnoje jsou kladné hodnoty pouze u dávky N₃P₂K₂ (P 31 kg/ha).

Tab. 1: Přehled bilancí fosforu po jednotlivých osevních sledech (kg P/ha)

Graf 1: Znázornění bilancí fosforu na variantě bez hnoje

Graf 2: Znázornění bilancí fosforu na variantě s hnojem

Hodnocení průměru bilancí ze všech sledovaných roků

Všeobecně je známo, že přesnější a správnější hodnocení se docílí z velkého počtu výsledků. Z tohoto důvodu bylo hodnocení bilancí provedeno z průměrů bilancí za všechny sledované roky z různých kombinací minerálního hnojení u obou variant (bez hnoje a s hnojem), které jsou uvedeny v tabulce 2 a na grafu 3. Z výsledků průměru bilancí vyplývá následující hodnocení:

• Na obou variantách bez minerálního hnojení jsou záporné hodnoty bilancí.
• U dávky fosforu N₁P₁K₁ (P 24 kg/ha) je na variantě bez hnoje záporná hodnota bilance a na variantě s hnojem již kladná hodnota bilance.
• Na obou variantách (bez Hn a s Hn) při dávce N₃P₂K₂ (P 31 kg/ha) jsou již kladné hodnoty bilancí na obou variantách.

Tab. 2: Průměry hodnot bilancí ze všech sledovaných roků podle dávek minerálního hnojení

Graf 3: Znázornění hodnot bilancí fosforu ze všech osevních sledů

Nulová bilance

Nulová bilance je rovna takové dávce fosforu z minerálního hnojiva, aby se hodnota bilance rovnala nule. Nulová bilance byla vypočtena ze závislosti průměrů hodnot bilance ze všech sledovaných osevních sledů, v závislosti na různých dávkách hnojiva, pomocí regresních rovnic.

Nulové bilance na variantě bez hnoje je dosaženo při dávce P 25 kg/ha, na variantě s hnojem při dávce P 21 kg /ha.

Závěry

Bilance živin jsou nejvhodnějším prostředkem jak ke kontrole pohybu živin na příslušném pozemku, tak i ke správnému zjištění ekonomické efektivnosti hnojení za účelem získání tzv. ekonomického výnosu. V této publikaci je uveden přehled výsledků bilancí fosforu z DLP - 2. hon v rozmezí let 1957–2019. Postup hodnocení je prováděn podle jednotlivých osevních sledů a následně i z celkového souhrnu bilancí, a to až k výpočtu tzv. nulové bilance a množství hnojiva, které se musí přidat, aby se hodnota bilance změnila o jednu jednotku. Hodnoty bilancí jsou méně ovlivňovány dávkami dusíku, než se očekávalo.

Na základě získaných výsledků z dlouhodobého pokusu - 2. hon pro fosfor, aby nedošlo k záporné bilanci, bylo zjištěno:

1. Z hnoje je aplikována průměrná roční dávka P 9 kg/ha za osevní sled a pro získání bilanční rovnováhy je nutná průměrná roční dávka P 21 kg/ha. Přepočteno na trojitý superfosfát, minimální dávka by měla být 107 kg/ha, což odpovídá ceně 2 675 Kč.

2. Bez dodání hnoje se bilanční rovnováha docílí při průměrné roční dávce P 25 kg/ha za osevní sled. Přepočteno na trojitý superfosfát, minimální dávka by měla být 125 kg/ha, což odpovídá ceně 3 125 Kč.

3. Cena trojitého superfosfátu je 25 000 Kč/t bez DPH, to je 25 Kč/kg.

4. Každá vyšší dávka hnojiva, než jsou uvedené hodnoty pro nulovou bilanci, je přínosem a pak se pohybujeme v kladných hodnotách bilancí. Doporučují se dávky uvedené v metodice „Neuberg J. a kol. Hnojení při omezeném nákupu průmyslových hnojiv, ÚVTIZ 9/1991“.

Poděkování patří technickým pracovníkům pracujícím na pokusech: Lenka Medešiová a Petr Ivičic.

Publikace byla vypracována za podpory MZe; instituciální příspěvek MZe-RO 048.