Dřepčíci rodu Phyllotretta a dřepčík olejkový - jaká je současná situace s rezistencí vůči insekticidům?

29. 09. 2023 Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 1115x

V této roce 2022 byla řepka ozimá zaseta na 352,4 tis. ha, což je osevní plocha vyšší 10 tis. ha než v roce 2021. Někteří zemědělci již mají obavy z budoucnosti pěstování řepky, přičemž jako hlavní důvod se jeví postupně se omezující spektrum přípravků na ochranu rostlin, kdy hlavně u insekticidů je tento problém markantní. K dispozici je několik účinných látek, ale ty patří k pyrethroidům I. a II. skupiny, dále neonikotinoid acetamiprid, a z toho plyne riziko selekce rezistence hmyzích škůdců. Stav úrovně rezistence je každoročně monitorován a je tak zjišťován vývojový trend.

Dřepčíci na řepce

Dřepčíci rodu Phyllotreta, dřepčík černý (P. atra), dřepčík černonohý (P. nigripes), dřepčík polní (P. undulata), dřepčík zelný (P. nemorum), nebyli dříve příliš obávanými škůdci. Zlom nastal s omezením používání neonikotinoidů pro insekticidní moření a nástupem teplých suchých let s teplým suchým počasím v pozdním létě, kdy je vzcházející řepka obzvláště zranitelná. Dostupnou ochranou proti dřepčíkům rodu Phyllotreta jsou insekticidy ze skupiny pyretroidů aplikované postřikem, proti dřepčíkovi olejkovému (Psylliodes chrysocephala) byl do roku 2022 registrován ještě indoxacarb. Jako mořidlo je registrován Bacillus amyloliquefaciens kmen MBI 600, což je biologický přípravek na bázi bakterie. Právě možnost použití pouze jedné skupiny účinných látek je problémem, jelikož neumožňuje efektivní využití a ani dodržení antirezistentních strategií, kdy je střídání účinných látek klíčovým požadavkem.

Monitoring rezistence

Škůdci, v tomto případě dřepčíci, jsou tak vystavováni opakovanému působení pyretroidů, které mají stejný mechanizmus účinku a v těle brouků se váží na stejné receptorové místo. Riziko selekce rezistentních (vůči účinné látce odolných) populací dřepčíků rodu Phyllotreta i dřepčíka olejkového se tak postupně zvyšuje. Důležité tak je monitorovat úroveň citlivosti populací dřepčíků k používaným účinným látkám a včas zemědělce upozornit na změny, zejména posun k nižší citlivosti, které budou mít dopad na strategii ochrany porostů řepky.

Monitoring rezistence škůdců řepky probíhá v České republice intenzivně od roku 2008, kdy byla největší pozornost věnována blýskáčkovi řepkovému, resp. komplexu druhů blýskáčků, kteří se vyskytují v řepkových porostech. Postupně byl rozšiřován i na další škůdce - dřepčíky a krytonosce. Výsledky jsou veřejně přístupné na Rostlinolékařském portálu.

Aby bylo možné srovnání situace v ČR a zahraničí, jsou pro monitoring rezistence využívány metody testování organizace IRAC (International Resistance Action Commitee). Testy se provádějí na jedincích nachytaných na polích. Pro testování dřepčíků na citlivost k pyretroidům je určena metoda 031, pro indoxacarb byla použita metoda 027, která je původně určena pro testování blýskáčků. Jde o lahvičkový test, kdy je na vnitřní povrch lahvičky aplikován roztok účinné látky a po vyschnutí rozpouštědla jsou do lahvičky vloženi brouci. Lahvičky jsou poté umístěny do termostatu při teplotě 20 °C. Po 24 hodinách je zjišťována reakce brouků, tj. jejich citlivost či necitlivost k použité účinné látce. Výsledky testů jsou následně zpracovány v programu Polo Plus, který následně vypočítá i hodnoty letálních dávek, v našem případě LD50, LD90 a LD95.

Pro snazší interpretaci a praktickou orientaci jsou výsledky zpracovány graficky formou map. Každý vyznačený mapový bod představuje lokalitu odběru brouků. Jeho barva odpovídá stupni citlivosti dle stupnice IRAC. Stupně citlivosti vycházejí z reakce brouků po aplikaci účinné látky, přičemž za 100% dávku je považována registrovaná dávka přípravku pro aplikaci na pole:

stupeň rezistence 1 - vysoce citlivá populace, účinnost 100% i 20% dávky je 100 %,

stupeň rezistence 2 - citlivá populace, účinnost 100% dávky je 100 %, účinnost 20 % dávky je menší než 100 %,

stupeň rezistence 3 - středně rezistentní populace, účinnost 100% dávky je méně než 100 % a více než 90 %,

stupeň rezistence 4 - rezistentní populace, účinnost 100% dávky je méně než 90 % a více než 50 %,

stupeň rezistence 5 - vysoce rezistentní populace, účinnost 100% dávky je do 50 %.

Výsledky testování u nás

Jaká je tedy situace s citlivostí/rezistencí dřepčíků u nás? Při pohledu na mapy 1–4 zdánlivě není nutno propadat skepsi. Většina populací, které byly testovány, je stále řazena mezi citlivé (žlutá barva mapového bodu), a to se neliší ani v čase. Nicméně je třeba počítat s možným, bohužel ne nepravděpodobným, zhoršením situace, a to z důvodů uvedených výše.

A první varování již přichází, byly zaznamenány populace středně rezistentní, rezistentní i vysoce rezistentní (červená). Pro ochranu řepky jsou nyní registrovány jen pyretroidy - cypermethrin, lambda-cyhalothrin, gamma-cyhalothrin a deltamethrin.

Pro objektivitu je však nutno říci, že testování neproběhlo v několikaleté ucelené časové řadě a rovněž nebyly testovány populace z celého území.

Doporučení

Co lze doporučit zemědělcům? Střídání účinných látek je spíš hraběcí radou, než reálným a uskutečnitelným řešením. Doporučení obezřetného používání přípravků může rovněž vyznít jako zbožné přání, když jsou známy situace, kdy ochrana proti podzimním škůdcům řepky, hlavně dřepčíkům, musela být prováděna loni na některých lokalitách opakovaně, a možnost použití jiných než pyretroidních přípravků je v podstatě nulová.

Mapa 1: Výsledky laboratorního testování citlivosti českých populací dřepčíků rodu Phyllotreta na esterický pyretroid lambda-cyhalothrin v roce 2021

Mapa 2: Výsledky laboratorního testování citlivosti českých populací dřepčíků rodu Phyllotreta na esterický pyretroid lambda-cyhalothrin v roce 2019

Mapa 3: Výsledky laboratorního testování citlivosti dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala) k lambda-cyhalothrinu v roce 2020

Mapa 4: Výsledky laboratorního testování citlivosti dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala) k lambda-cyhalothrinu v roce 2019

Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.¹; Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. ²; Ing. Pavel Kolařík³; Ing. Eva Plachká, Ph.D. ^4
1Mendelova univerzita v Brně; ²Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk; ³Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko; ⁴Oseva vývoj a výzkum, s.r.o. Opava