Motýl Chloridea virescens - riziko pro řadu plodin v Evropě

25. 06. 2023 Dr. Ing. Zdeněk Chromý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Škůdci Zobrazeno 770x

Výskyt motýla Chloridea virescens je dosud znám pouze na americkém kontinentu, kde je polyfágním škůdcem hospodářsky významných plodin, zejména bavlníku, kukuřice, rajčat a tabáku. Tento druh byl vyhodnocen ve studii EPPO o rizicích škůdců spojených s dovozem plodů rajčat jako potenciální hrozba pro pěstování této plodiny. Evropská unie nedávno zavedla opatření k zabránění jeho zavlečení na území EU, a to i vzhledem k tomu, že byl opakovaně zachycen v zásilkách ovoce a zeleniny dovážených z Ameriky.

Motýl Chloridea virescens taxonomicky náleží do čeledi můrovití (Noctuidae), v odborné literatuře jsou uváděna též jeho synonyma Helicoverpa virescens, Heliothis virescens a Noctua virescens. Rod Chloridea obnovil americký entomolog Michael G. Pogue v roce 2013 a zahrnul do něj několik druhů dříve řazených do rodu Heliothis.

Motýl Chloridea virescens sající nektar z květů levandule

Hostitelské rostliny

Jedná se o vysoce polyfágního škůdce (živí se nejméně na 55 druzích rostlin ze 14 čeledí). Působí škody zejména na polních plodinách, jako jsou vojtěška setá (Medicago sativa), jetel (Trifolium spp.), bavlník (Gossypium spp.), len setý (Linum usitatissimum), sója luštinatá (Glycine max) a tabák virginský (Nicotiana tabacum). Může také napadat ovocné plodiny a zeleninu, např. chřest lékařský (Asparagus officinalis), zelí (Brassica oleracea var. capitata), meloun cukrový (Cucumis melo), lociku setou/salát (Lactuca sativa), hrách setý (Pisum sativum), tykvovité plodiny, lilek rajče (Solanum lycopersicum) a révu vinnou (Vitis spp.), a také okrasné rostliny (např. chryzantémy, gardénie, pelargonie, petúnie, verbeny a cínie). Jako larvální hostitelé byly zaznamenány také plevelné druhy nebo planě rostoucí rostliny, např. kakost dlanitosečný (Geranium dissectum), zimolez japonský (Lonicera japonica), tolice dětelová (Medicago lupulina), šťovík (Rumex spp.) a sida trnitá/vlákeň ostnitá (Sida spinosa).

Rozšíření

Chloridea virescens se vyskytuje zejména na východě a jihozápadě USA. Obecně přezimuje pouze v jižních státech, ale každoročně migruje směrem na sever. Příležitostně se vyskytuje v severních státech USA a na jihu Kanady (provincie Ontario), kde přežívá ve sklenících nebo na jiných chráněných místech. V Severní Americe byl zaznamenán jeho výskyt též v Mexiku. Motýl je hojně rozšířen v Karibiku a ojediněle ve Střední Americe (Barbados, Dominikánská republika, Guadeloupe, Haiti, Jamajka, Kostarika, Kuba, Martinik, Nikaragua, Panenské ostrovy, Portoriko, Salvador, Svatá Lucie, Trinidad a Tobago) a Jižní Americe (Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Uruguay, Venezuela).

Ačkoliv již několik zemí EU zaznamenalo záchyt C. virescens na dovážených zásilkách ovoce a zeleniny, např. ibiškovce jedlého (Abelmoschus esculentus), chřestu lékařského (Asparagus officinalis) a mochyně peruánské (Physalis peruviana) z několika zemí (např. z Dominikánské republiky, Kolumbie, Mexika a Peru), nebyl výskyt tohoto škůdce na území EU dosud zjištěn.

Biologie a symptomy výskytu škůdce

Dospělci (motýli) jsou hnědě zbarvení se zelenavým nádechem, s rozpětím křídel 28–35 mm. V jižních státech USA se dospělci líhnou na jaře (březen až květen), následuje čtyři až pět generací během léta a přezimování začíná od září do listopadu. Tento druh motýla přezimuje ve stadiu kukly. Přední křídla příčně protínají tři tmavé pruhy, z nichž každý je často doprovázen bělavým nebo krémovým lemem. Samičky mívají tmavší zbarvení. Zadní křídla motýla jsou bělavá, s distálním (zadním, vzdáleným od středu těla) okrajem opatřeným tmavým pruhem. Délka života motýla se pohybuje od 25 dnů při teplotě 20 °C do 15 dnů při teplotě 30 °C. U toho druhu motýla byl identifikován pohlavní feromon.

Detailní pohled na dospělce motýla Chloridea virescens

Samičky kladou vajíčka na květy, plody a vegetační vrcholy. Vajíčka jsou kulovitá, se zploštělou bází, na šířku měří 0,51–0,60 mm a na výšku 0,50–0,61 mm. Vajíčka mají zpočátku bělavou až žlutobílou barvu, ale stárnutím zešednou. Jsou téměř nerozeznatelná od vajíček motýla druhu Helicoverpa zea, který je rovněž významným škůdcem řady hospodářsky významných plodin na americkém kontinentu. Samičky motýla C. virescens obvykle nakladou 300–500 vajíček, ale u housenek chovaných na umělé stravě při nízkých teplotách bylo zaznamenáno 1 000–1 500 vajíček na samičku.

Housenky (larvy) motýla C. virescens prochází 5–7 instary, nejčastěji však 5–6 instary. Dorostlé housenky bývají 25,5–36 mm dlouhé, jejich barva těla je proměnlivá od světle zelené po narůžovělou, načervenalou nebo kaštanově nahnědlou s bělavými hřbetními a postranními pruhy. Mladé housenky jsou žlutě nebo žlutozeleně zbarvené se žlutohnědou hlavovou kapsulí. Pozdější instary jsou zelenavě zbarvené s hřbetními a bočními bělavými pruhy a s hnědou hlavovou kapsulí. Dorostlé housenky jsou na dotyk drsné, protože jejich těla jsou pokrytá četnými černými osténky a chloupky.

Housenka motýla Chloridea virescens na listu petúnie

Housenka motýla Chloridea virescens v květu cínie

Zbarvení housenek může být velmi variabilní

Housenky se zpravidla zavrtávají do poupat a květů (od toho se odvíjí anglický název tohoto hmyzu - tobacco budworm neboli tabákový pupenový červ); mohou se živit též na vegetačních vrcholech hostitelských rostlin, stejně tak na mladých listech, řapících a stoncích. Housenky při svém žíru nevynechávají ani plody, které jsou posléze sekundárně napadány dalšími patogeny, způsobujícími různé hniloby plodů.

Kuklení motýla probíhá v půdě. Kukly jsou leskle červenohnědě zbarvené, před vylíhnutím dospělce tmavě hnědé; v průměru 18,2 mm dlouhé a 4,7 mm široké. Délka kuklení je uváděna přibližně 22 dní při 20 °C, 13 dní při 25 °C a 11,2 dne při 30 °C. Diapauza je zahájena buď nízkou teplotou nebo krátkou délkou dne.

Kukla motýla Chloridea virescens

Způsoby šíření škůdce

Dospělí motýli jsou schopni létat na velké vzdálenosti. Na větší vzdálenosti může být C. virescens transportován na rostlinném materiálu hostitelských rostlin (ovoce a zelenina, rostliny určené pro další pěstování, řezané květiny) a zemině dovezené ze zemí s výskytem škůdce.

Některé hostitelské rostliny C. virescens jsou hospodářsky významné plodiny na území EU (např. bavlník, kukuřice, rajče, okrasné rostliny). Podle studie EPPO o rizicích spojených s dovozem plodů rajčat je klimatická podobnost mezi oblastmi výskytu škůdce a regionem EPPO vysoká. C. virescens má pravděpodobně potenciál usídlit se v polních podmínkách v jižní částech regionu EPPO. Mohl by také představovat významné riziko pro plodiny pěstované ve skleníkových hospodářstvích v rámci celého regionu. Studie hodnocení rizik škůdce (Express-PRA a Quick-scan) provedené Německem a Nizozemskem dospěly k podobnému závěru.

Možnosti ochrany

K dalším preventivním opatřením zabraňujícím zavlečení škůdce a jeho šíření patří pravidelné a časté vizuální hodnocení zdravotního stavu hostitelských plodin ke zjištění prvních příznaků poškození rostlin škůdcem (požerků na vegetačních vrcholech, mladých listech, květech; otvory v plodech, trus nebo zjištění přítomnosti housenek v plodech či na jejich povrchu). Dalším opatřením zajišťujícím včasnou detekci škůdce je monitoring letové aktivity samců pomocí feromonových lapáků umístěných v porostech hostitelských rostlin.

Doporučuje se též likvidace plevelných živných rostlin, ať už herbicidy nebo sečením na počátku sezóny nebo ničení housenek insekticidy, které může snížit velikost populace škůdce v pozdním období roku.

Insekticidy se běžně používají v plodinách, kde je pravděpodobné, že dojde ke škodám způsobeným motýlem C. virescens. Často ale může dojít k ničení užitečných organizmů, což pravděpodobně vede k většímu rozsahu škod působených C. virescens. Rovněž dochází k rozšíření rezistence škůdce vůči insekticidům, zejména v plodinách, kde se často používají přípravky na bázi pyrethroidů.

V rámci biologické kontroly se ukázala jako účinná proti škůdce aplikace bakterie Bacillus thuringiensis je účinný proti pupalkám. Bylo rovněž prokázáno, že cílená aplikace vosiček rodu Trichogramma z čeledi drobněnkovití (Trichogrammatidae) je prospěšná v řadě pěstovaných druhů zeleniny.

Rovněž existuje řada přirozených predátorů živících se druhem C. virescens. Mezi nejběžnější predátory patří tyto rody a druhy: Polistes spp. z čeledi sršňovití (Vespidae), Geocoris punctipes z čeledi ploštičkovití (Lygaeidae), Nabis spp. z čeledi lovčicovití (Nabidae), Orius spp. z čeledi hladěnkovití (Anthocoridae) a též zástupci řádu pavouci (Araneae).

V původní oblastech výskytu bylo též zaznamenáno také několik parazitoidů s vysokou mírou parazitismu. Vosička Trichogramma pretiosum se jeví jako účinná proti vajíčkům škůdce v produkčních plochách zeleniny. Dalšími významnými parazitoidy jsou Cardiochiles nigriceps v zelenině a Cotesia marginiventris v ostatních plodinách (oba z čeledi lumčíkovití - Braconidae). Účinnost parazitoidů se u jednotlivých plodin liší. Mezi další druhy parazitoidů škůdce náleží druhy Archytas marmoratus z čeledi kuklicovití (Tachinidae); Meteorus autographae z čeledi lumčíkovití; Campoletis flavicincta, C. perdistinctus, C. sonorensis, Netelia sayi a Pristomerus spinator (všichni z čeledi lumkovití - Ichneumonidae).

Je všeobecně známo, že patogeny působí mortalitu škůdců. Ve studii provedené v Jižní Karolíně bylo zjištěno, že houba Spicaria rileyi je významnějším původcem mortality škůdce než přirozený výskyt virů, a tím je zároveň považována za jednoho z nejvýznamnějších původců přirozené mortality C. virescens.

U většiny hostitelských plodin existuje jen málo důkazů o přirozené odolnosti vůči škůdci; pouze bavlník je geneticky modifikován tak, aby byl odolný vůči napadení škůdci včetně C. virescens. Zvýšená odolnost bavlníku vůči larvám škůdce tak zároveň vede ke snížení tlaku C. virescens na okolní produkční plochy zeleniny.

Na úrovni Evropské unie se dospělo k závěru, že ačkoli je třeba provést další studie hodnocení rizik tohoto škodlivého organizmu, je nutné přijmout opatření vedoucí k zamezení zavlečení motýla Chloridea virescens na území EU, a to v souladu s Prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/1941 ze dne 13. října 2022 o zákazu dovozu, přemísťování, držení, množení nebo uvolňování některých škodlivých organizmů podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031.

Lilek rajče je významným hostitelem škůdce

foto: www.butterfliesandmoths.org