Městské zemědělství - biodiverzita vegetace ovocného sadu

23. 06. 2023 Doubravka Kuříková, Ing. Jan Winkler, Ph.D. Technologie pěstování Zobrazeno 993x

Fenomén městského zemědělství je v posledních letech velmi diskutovanou otázkou. Myšlenka produkce potravin ve městech se zdá být v nápadném kontrastu s charakterem městského života. Ale produkce potravin ve městech je stará jako města sama. Odlišné jsou pouze motivace. V minulosti to byla potřeba zajistit dostatek potravin za dostupné ceny, v současné době se k tomu přidává sociální efekt (komunitní zahrady), podpora regionálních potravin a místní potravinová bezpečnost.

Kromě toho městské zemědělství dotváří městskou krajinu a promítá se do struktury měst. V zastavěných oblastech se městské zemědělství nachází jak v centru města, tak v předměstském prostoru, například v zahradách u domů, ve dvorech, v zahrádkářských koloniích, na pozůstatcích zemědělských pozemků v nové zástavbě a nově i na střechách nebo fasádách budov (zelené střechy a fasády). Umístění zemědělství v rámci města může být ekonomicky výhodné a atraktivní díky blízkosti spotřebitelů a existenci organizovaného trhu. Ve světě je velmi populární především pěstování zeleniny, bylinek a především ovoce.

Ovocné sady jsou svým charakterem velmi vhodné pro městské zemědělství. Kromě zajišťování produkčních funkcí (produkce ovoce) poskytují celou řadu funkcí ekosystémových a kulturních. Ovocné sady nejsou typickou zemědělskou monokulturou a pod ovocnými stromy je pěstována vegetace pro neprodukční využití. Tato vegetace ovocného sadu plní především protierozní funkci, ale je také zdrojem potravy a úkrytu pro řadu živočichů. Druhové složení vegetace ovocného sadu je rozhodující pro plnění ekosystémových funkcí vegetace.

V České republice je v současné době k dispozici několik typů směsí osiv určených k ozelenění trvalých kultur. Směsi se skládají především z vytrvalých druhů trav (jílek vytrvalý, kostřava červená aj.) a víceletých jetelovin bohatých na nektar (vičenec ligrus, jetel luční, j. plazivý aj.). Do některých směsí jsou přidávány dvouděložné byliny (mrkev obecná, kmín kořenný, jitrocel kopinatý, divizny aj.). Výsevek těchto směsí se pohybuje v rozmezí 20 až 40 kg/ha) a je určen k trvalému ozelenění meziřadí trvalých kultur. Přitažlivost rostlinných druhů pro býložravý hmyz a pro prospěšné druhy se liší. Zvolená směs rostlin by proto měla být pečlivě vybírána tak, aby měla maximální přínos pro přirozené nepřátele zemědělských škůdců. Druhová pestrost vegetace meziřadí je řešena i nařízením vlády (79/2007), které uvádí, že pro meziřadí trvalých kultur se mají směsi skládat nejméně z pěti druhů bobovitých, nejméně dvou druhů trav a nejméně tří dalších dvouděložných druhů.

Ovocný sad a hodnocení vegetace

Sledovaný ovocný sad se nachází v katastrálním území městské čtvrti Bohunice (Brno-město, Jihomoravský kraj). Ovocný sad je veden v režimu ekologického zemědělství a je obhospodařován společností Ovocnářské družstvo s obchodní značkou Sady Starý Lískovec. Podle stáří výsadby ovocných stromů můžeme sad rozdělit do tří částí. Ve všech třech částech sadu je meziřadí sečeno dvakrát ročně a nejsou zde používány herbicidy.

Mladý sad - výsadba ovocných stromů proběhla v roce 2018. Výměra činí 3,64 ha. Byly zde vysázeny peckoviny, a to švestky a meruňky. Meziřadí bylo oseto druhově bohatou směsí plodin.

Produkční sad - výsadba ovocných stromů proběhla v roce 2010. Výměra činí 5,83 ha. Byly zde vysázeny jabloně odrůdy Gala. Meziřadí bylo oseto travní směsí.

Přestárlý sad - výsadba ovocných stromů proběhla v roce 1980. Výměra činí 0,61 ha. Byly zde vysázeny jabloně odrůdy Rubín. Meziřadí bylo ponecháno samovolnému ozelenění.

K vyhodnocení zastoupené vegetace byla použita metoda fytocenologických snímků. Ve všech třech částech sadu proběhl průzkum vegetace ve stejný den (v červenci 2021). Ve snímcích byla odhadována pokryvnost nalezených druhů rostlin. Druhy rostlin byly rozděleny do skupin podle svých biologických vlastností.

Mladý sad

Produkční sad

Přestárlý sad

Biodiverzita vegetace meziřadí

V mladém sadu bylo celkově nalezeno 50 rostlinných druhů, z toho bylo 21 druhů původních, 21 archeofytů (rostlin zavlečených na současné území rozšířením v době před začátkem novověku, tj. do konce 15. století) a 8 neofytů (druhy zavlečené do Evropy po objevení Ameriky). Dominantními druhy ve vegetaci byly jílek vytrvalý, svlačec rolní, laskavec srstnatý, mák vlčí, turanka kanadská a vičenec ligrus.

Mezi druhy s běžným výskytem můžeme zařadit ječmen myší, truskavec ptačí, kakost maličký, pampelišku lékařskou, sveřep měkký, sveřep jalový, lipnici luční, kostřavu luční, srhu laločnatou, merlík bílý, tolici dětelovou, turan roční, lociku kompasovou, jitrocel větší, pomněnku rolní, jetel plazivý, hrachor hlíznatý, jetel luční, písečnici douškolistou, lnici květel a vesnovku obecnou.

Některé druhy měly v mladém sadu jen ojedinělý až vzácný výskyt: řebříček obecný, ořešák královský, ptačinec prostřední, kokoška pastuší tobolka, kozí brada východní, pýr plazivý, sléz přehlížený, rozrazil rolní, hulevník Loeselův, psineček výběžkatý, ježatka kuří noha, starček obecný, vrbovka žláznatá, pohanka obecná, zlatobýl kanadský, jetel inkarnát, škarda střešní, pcháč oset, bodlák kadeřavý, bodlák obecný, úročník bolhoj, mrkev obecná a rožec luční.

V produkčním sadu bylo celkově zaznamenáno 41 rostlinných druhů, z toho bylo 20 druhů původních, 16 archeofytů a 5 neofytů. Druhy s dominantním výskytem byly jílek vytrvalý, ječmen myší a turan roční.

Druhů s běžným výskytem bylo zapsáno 17. Jedná se o následující druhy: truskavec ptačí, svlačec rolní, sveřep měkký, sveřep jalový, lipnice luční, kostřava luční, mák vlčí, tolice dětelová, pýr plazivý, jitrocel větší, pomněnka rolní, jetel plazivý, třtina křovištní, jitrocel kopinatý, písečnice douškolistá, pcháč oset a čičorka pestrá.

Druhů se vzácným výskytem bylo zapsáno 21. Jedná se o následující druhy: srha laločnatá, kakost maličký, vikev setá, štírovník růžkatý, kozí brada východní, loubinec pětilistý, pelyněk černobýl, pumpava obecná, pajasan žláznatý, hrachor hlíznatý, jetel zlatý, sléz přehlížený, vičenec ligrus, psineček výběžkatý, vesnovka obecná, mrkev obecná, prlina rolní, sveřep střešní, šťovík kadeřavý, pupalka dvouletá a sveřep japonský.

V přestárlém sadu bylo nalezeno 49 rostlinných druhů, z toho 24 druhů původních, 20 archeofytů a 5 neofytů. Druhy s dominantním výskytem byly jílek vytrvalý, ječmen myší, ovsík vyvýšený a turanka kanadská.

Druhy s běžným výskytem byly truskavec ptačí, kakost maličký, svlačec rolní, sveřep měkký, sveřep jalový, lipnice luční, kostřava luční, srha laločnatá, řebříček obecný, vikev setá, štírovník růžkatý, laskavec srstnatý, merlík bílý, jitrocel větší, pomněnka rolní, jetel plazivý, třtina křovištní, mák vlčí, tolice dětelová, turan roční a jitrocel kopinatý.

Druhů se vzácným výskytem bylo zaznamenáno 24. Jedná se o tyto druhy: pampeliška lékařská, bér sivý, loubinec pětilistý, ořešák královský, ptačinec prostřední, kopřiva dvoudomá, kokoška pastuší tobolka, kozí brada východní, locika kompasová, pelyněk černobýl, pýr plazivý, mléč zelinný, svída krvavá, růže šípková, pumpava obecná, pajasan žláznatý, rožec rolní, lopuch plstnatý, pryšec kolovratec, sléz přehlížený, rozrazil rolní, hrachor hlíznatý, jetel zlatý a bedrník obecný.

Lipnice luční (Poa pratensis)

Jetel plazivý (Trifolium repens)

Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)

Turanka kanadská (Conyza canadensis)

Závěr

Bohatství druhů a odlišné zastoupení funkčních skupin organizmů nebo genotypů je důležitým aspektem biologické rozmanitosti, který je v úzkém vztahu s fungováním ekosystému, včetně lidské společnosti. Sledovaný ovocný sad, který je dnes téměř obklopen městskou zástavbou a je součástí městského ekosystému, je místem s vysokou druhovou diverzitou vegetace. Z výsledků je patrné, že se druhové složení mění v závislosti na stáří ovocného sadu. Se stářím stoupá podíl vytrvalých trav a klesá podíl druhů z čeledi bobovitých.

Vegetace ovocného sadu zajišťuje řadu ekosystémových funkcí, jako jsou protierozní funkce, kterou zajišťují především vytrvalé trávy (jílek vytrvalý, lipnice luční aj.), poutání vzdušného dusíku (jetel plazivý, tolice dětelová a vičenec ligrus) a zdroj potravy pro opylující hmyz (pampeliška lékařská, truskavec ptačí a vikev setá).

Ovšem je nutné si uvědomit, že některé druhy mohou konkurovat ovocným stromům a působit jako plevele (svlačec rolní, hrachor hlíznatý a pcháč oset). Jedná se především o druhy s hlubokými kořeny. Některé druhy jsou schopny vytvořit velké množství biomasy, a tím blokovat dostupnost vody a živin (laskavec srstnatý a merlík bílý), jiné druhy produkují alelopatické látky a brzdí růst ovocných stromů (pýr plazivý a třtina křovištní). Jiné druhy jsou považovány za invazní (turan roční a turanka kanadská) nebo se jejich plody rychle šíří do okolí (locika kompasová a vrbovka žláznatá), a proto je jejich přítomnost nežádoucí.

Biologická rozmanitost rostlin ovlivňuje řadu ekosystémových funkcí, které jsou důležité i v městském prostředí. Na městské ovocné sady může být nahlíženo jako na sdružení rostlin, kde mimo vysazených ovocných stromů rostou i další druhy rostlin. Výskyt mnoha druhů rostlin působí příznivě na fungování ekosystému, ale může produkci ovoce omezovat. Proto je složení vegetace výsledkem kompromisu mezi zajištěním produkce a udržením úrovně biodiverzity.

Graf 1: Podíl skupiny druhů rostlin ve vegetaci meziřadí

Graf 2: Druhové složení vegetace meziřadí v mladém sadu

Graf 3: Druhové složení vegetace meziřadí v produkčním sadu

Graf 4: Druhové složení vegetace meziřadí v přestárlém sadu

Doubravka Kuříková; Gymnázium Brno-Bystrc
Ing. Jan Winkler, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně