Současný stav agrochemického zkoušení půd, vývoj obsahu přístupných živin a půdní reakce
12. 01. 2018 Hnojení Zobrazeno 5251x
Agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP) je pravidelnou kontrolou stavu přístupných živin, půdní reakce a potřeby vápnění garantovanou státem, jejíž výsledky slouží vlastníkům a uživatelům zemědělské půdy.
V průběhu každého šestiletého cyklu je prozkoušena téměř celá výměra zemědělské půdy (z.p.) ČR, což ročně představuje více než 500 tisíc ha a odběr téměř 70 tisíc vzorků. Plocha pro odběr jednoho průměrného vzorku činí u orné půdy a trvalých travních porostů (TTP) 7–10 ha, u speciálních pozemků tj. chmelnic, vinic a ovocných sadů 2–3 ha.
Základní půdní vlastnosti jsou hodnoceny samostatně pro ornou půdu, vinice, sady, chmelnice a trvalé travní prosty, které však nebyly hodnoceny mezi roky 2014–2015. AZZP je prováděno podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, je metodicky a organizačně zabezpečováno Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.
Sledované parametry a kritéria hodnocení obsahu živin
Půdní vzorky se analyzují výhradně v akreditované Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ, je v nich stanovován obsah uhličitanů (CO32-), půdní druh, obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku metodou Mehlich 3. Z výměnného pH a půdního druhu se počítá potřeba vápnění a provádí se rovněž výpočet zastoupení jednotlivých kationtů v sorpčním komplexu půdy z výsledků stanovení. Doplňujícím kritériem hodnocení stavu úrodnosti půdy je výpočet hmotnostního poměru draslíku ku hořčíku.
Výsledky obsahů živin a pH jsou hodnoceny podle kritérií daných vyhláškou č. 335/2017 Sb. a zahrnují pět kategorií. Kategorie nízký obsah vyjadřuje nedostatečnou zásobu v půdě a potřebu dohnojení chybějícími živinami. Vyhovující a dobrý obsah reprezentuje optimální zásobu, kterou je třeba hnojením udržovat a v případě ekonomických problémů je možné hnojení (pouze však při dobré zásobě) krátkodobě vynechat. Obsah vysoký a velmi vysoký je nadměrný a hnojení je v těchto případech nadbytečné a z ekologického hlediska až nežádoucí.
Plochy pro odběr půdních vzorků jsou lokalizovány zeměpisným souřadnicovým systémem jednotné trigonometrické katastrální sítě S-JTSK. Geografické zaměření odběrových ploch umožňuje provádět odběry půdních vzorků opakovaně z identických ploch a porovnat tak změny půdních vlastností mezi jednotlivými cykly.
Vývoj obsahu živin na zemědělské půdě ČR
Půdní reakce
Půdní reakce se v orných půdách pohybuje od 5,9 do 6,8 pH. Vývoj výměnné půdní reakce nemá již tak negativní trend, jako tomu bylo mezi lety 1995–2005, který vedl k prudkému okyselování zemědělské půdy. Průměrná hodnota půdní reakce v odběrovém cyklu 2011–2016 na orných půdách je 6,2 pH, přičemž součet podílu silně kyselých a kyselých půd je 26,11 % (tab. 1). Největší podíl kyselých orných půd se nachází v kraji Karlovarském (55,4 %), Jihočeském (50,6 %), následuje kraj Vysočina (48,3 %) a kraj Jihočeský (44,5 %).
Graf 1: Změny obsahu výměnné půdní reakce na z. p. a spotřeba vápenatých hnojiv
Tab. 1: Hodnocení výměnné půdní reakce na orné půdě - zastoupení výměry mezi roky 1981–2016
Cyklus zkoušení | Kritéria hodnocení pH na orné půdě (%) | ||||||
<4,5 | 4,6–5,0 | 5,1–5,5 | 5,6–6,5 | 6,6–7,2 | 7,3–7,7 | >7,7 | |
extrémně kyselé | silně kyselé | kyselé | slabě kyselé | neutrální | alkalické | silně alkalické | |
1981–1983 | 5,30 | 11,50 | 16,00 | 34,20 | 24,70 | 8,30 | 5,30 |
1984–1986 | 4,10 | 9,20 | 14,30 | 35,20 | 28,70 | 8,50 | 4,10 |
1987–1989 | 3,10 | 7,40 | 12,80 | 35,00 | 30,90 | 10,80 | 3,10 |
1990–1992 | 1,22 | 4,17 | 9,71 | 36,44 | 34,59 | 13,72 | 0,15 |
1993–1998 | 1,39 | 4,74 | 10,61 | 40,12 | 28,47 | 14,36 | 0,31 |
1999–2004 | 1,28 | 5,36 | 12,59 | 43,52 | 22,50 | 14,03 | 0,73 |
2005–2010 | 0,65 | 5,75 | 17,84 | 43,99 | 18,13 | 13,56 | 0,09 |
2011–2016 | 0,90 | 6,93 | 18,28 | 40,69 | 18,49 | 14,59 | 0,08 |
Přístupný fosfor
Průměrný obsah přístupného fosforu na orné půdě se pohybuje v rozmezí od 72 do 130 mg/kg a ve dvou odběrových cyklech zkoušení nedošlo ke změně průměrného obsahu přístupného P (90 mg/kg). Podíl orných půd s nízkým obsahem fosforu tvoří téměř 26,51 %, které je potřeba hnojit (tab. 2). Vysoký a velmi vysoký obsah je zastoupen na 24,64 % výměry. V regionech byl zjištěn největší podíl ploch s nízkým obsahem fosforu v kraji Karlovarském (43,1 %) a Plzeňském (42,3 %), následuje kraj Zlínský (30,8 %). Naopak největší podíl půd s vysokým a velmi vysokým obsahem fosforu má kraj Liberecký (50,36 %), Vysočina 30,82 % a Ústecký (29,24 %).
Průměrná hodnota přístupného fosforu u půd trvalých travních porostů je 70 mg/kg. Nízký obsah fosforu zaujímá 21,3 % výměry ČR. Největší podíl ploch s nízkým obsahem fosforu na TTP se nachází v kraji Zlínském (34,3 %), Jihočeském (27,7 %) a v kraji Vysočina (25,2 %).
Průměrné hodnoty obsahu přístupného fosforu v půdách speciálních druhů pozemků jsou výrazně vyšší než na orné půdě. Chmelnice vykazují zásobu přístupného fosforu 301 mg/kg, ovocné sady 115 mg/kg a vinice 106 mg/kg. Nízký obsah fosforu se pohybuje v intervalu od 6,72 % (chmelnice) do 19,19 % (vinice).
Graf 2: Změny obsahu přístupného P na z. p. a spotřeba fosforečných hnojiv
Tab. 2: Hodnocení přístupného fosforu na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016
Cyklus zkoušení | Zastoupení přístupného P dle kritérií hodnocení (%) | ||||
nízká | vyhovující | dobrá | vysoká | velmi vysoká | |
1981–1983 | 26,7 | 45,7 | 9,80 | 17,80 | * |
1984–1986 | 19,9 | 45,0 | 11,9 | 23,20 | * |
1987–1989 | 14,6 | 42,5 | 13,5 | 29,40 | * |
1990–1992 | 9,11 | 25,64 | 29,59 | 27,31 | 8,36 |
1993–1998 | 11,97 | 29,75 | 27,97 | 23,26 | 7,04 |
1999–2004 | 17,40 | 29,18 | 25,54 | 20,53 | 7,34 |
2005–2010 | 24,58 | 28,72 | 22,85 | 17,57 | 6,25 |
2011–2016 | 26,51 | 27,87 | 21,49 | 17,06 | 7,04 |
* od roku 1990 rozšíření a změna klasifikace na pět kategorií |
Přístupný draslík
Obsah přístupného draslíku v orných půdách ČR je v rozmezí od 191 do 454 mg/kg, ve srovnání s minulým cyklem zkoušení se zásoba zvýšila o 13 mg/kg a činí v průměru 253 mg/kg. Zemědělská půda s nízkou zásobou draslíku, která potřebuje intenzivní hnojení, představuje 7,4 % výměry, vyhovující zásoba, která také potřebuje mírné dosycení touto živinou, dalších 27,8 % výměry. Naopak vysoká a velmi vysoká zásoba draslíku byla zjištěna na 23 % výměry. Přehled průměrných hodnot přístupného draslíku a podíl půd s nízkou, vysokou a velmi vysokou zásobou za územně správní celky a ČR je uveden v tabulce 3.
V rámci územně správních celků mají největší podíl ploch s nízkým obsahem kraje Jihočeský (13 %), Moravskoslezský (10,1%) a Plzeňský (9,7 %). Naopak kraj Ústecký vykazuje pouze 1,2 % výměry s nízkou zásobou draslíku a má zároveň největší podíl ploch s vysokou zásobou draslíku (65,1 %).
Průměrná hodnota přístupného draslíku na půdě trvalých travních porostů ČR je 231 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem činí 10,8 %, s vysokým a velmi vysokým obsahem 30 % výměry. V regionech je největší podíl TTP s nízkým obsahem draslíku v kraji Pardubickém (22,1 %), následují Jihočeský (18,6 %) a Středočeský (14 %) kraj.
U speciálních druhů pozemků jsou průměrné hodnoty přístupného draslíku relativně vysoké: chmelnice 473 mg/kg, ovocné sady 342 mg/kg a vinice 335 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem se u těchto druhů pozemků pohybuje mezi 4,5–7 %.
Graf 3: Změny obsahu přístupného K na zemědělské půdě a spotřeba draselných hnojiv
Tab. 3: Hodnocení přístupného draslíku na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016
Cyklus zkoušení | Zastoupení přístupného K dle kritérií hodnocení (%) | ||||
nízká | vyhovující | dobrá | vysoká | velmi vysoká | |
1981–1983 | 10,4 | 31,3 | 34,8 | 23,5 | * |
1984–1986 | 10,7 | 29,9 | 34,0 | 25,4 | * |
1987–1989 | 10,9 | 29,0 | 33,4 | 26,7 | * |
1990–1992 | 3,43 | 17,60 | 48,75 | 18,72 | 11,51 |
1993–1998 | 5,73 | 23,60 | 48,54 | 13,83 | 8,29 |
1999–2004 | 8,81 | 31,37 | 44,13 | 10,00 | 5,70 |
2005–2010 | 6,75 | 28,64 | 45,14 | 11,85 | 7,60 |
2011–2016 | 7,00 | 27,08 | 43,69 | 12,31 | 9,89 |
* od roku 1990 rozšíření a změna klasifikace na pět kategorií |
Přístupný hořčík
Obsah hořčíku v orné půdě se nachází v rozmezí od 140 do 289 mg/kg. Ve srovnání s předchozím cyklem zkoušení se jeho obsah v orných půdách ČR zvýšil o 5 mg/kg, přičemž průměrný obsah činí 191 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem činí 15,8 %, vysoký a velmi vysoký obsah představuje 16,89 % výměry (tab. 4).
V regionech vykazují největší podíl půd s nízkým obsahem hořčíku kraje Středočeský (25 %) a Pardubický (26 %), naopak největší podíl ploch s vysokou zásobou hořčíku má kraj Jihomoravský (52 %).
Průměrný obsah přístupného hořčíku v půdách trvalých travních porostů ČR činí
199 mg/kg. Půdy TTP vykazují oproti orným půdám výrazně lepší poměr zásobenosti hořčíkem. Podíl ploch s nízkou zásobou hořčíku činí jen 8,6 %, vysokou a velmi vysokou zásobu vykazuje 47,8 % výměry.
U speciálních druhů pozemků jsou průměrné hodnoty přístupného hořčíku poměrně vysoké: vinice 316 mg/kg, chmelnice 307 mg/kg a ovocné sady 235 mg/kg. Nízký obsah hořčíku vykazují jen 4,9 % vinic, 9,8 % ovocných sadů a 7,1 % chmelnic.
Tab. 4: Hodnocení přístupného hořčíku na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016
Cyklus zkoušení | Zastoupení přístupného Mg dle kritérií hodnocení (%) | ||||
nízká | vyhovující | dobrá | vysoká | velmi vysoká | |
1981–1983 | 12,0 | 30,2 | 36,6 | 21,2 | * |
1984–1986 | 9,10 | 25,3 | 33,4 | 32,2 | * |
1987–1989 | 9,80 | 26,6 | 33,3 | 30,3 | * |
1990–1992 | 27,35 | 31,00 | 24,80 | 8,07 | 8,78 |
1993–1998 | 22,38 | 31,16 | 28,62 | 9,26 | 8,57 |
1999–2004 | 20,47 | 32,28 | 31,35 | 8,64 | 7,26 |
2005–2010 | 18,71 | 33,60 | 31,53 | 8,68 | 7,45 |
2011–2016 | 15,80 | 33,20 | 34,09 | 9,37 | 7,52 |
* od roku 1990 rozšíření a změna klasifikace na pět kategorií |
Přístupný vápník
Obsah přístupného vápníku v orných půdách České republiky se nachází v rozmezí od 1666 do 6021 mg/kg, rozdíly mezi kraji a okresy jsou vlivem velké půdní rozmanitosti ČR značné. Mezi jednotlivými kraji existují výrazné diference na úrovni téměř trojnásobku minima (na jedné straně kraj Vysočina 1666 mg/kg a na straně druhé kraj Ústecký 5759 mg/kg). Průměrný obsah přístupného vápníku na orné (tab. 5) půdě ČR činí 3051 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem vápníku je 7,77 %, vysoký a velmi vysoký obsah představuje 26,7 %.
Z regionů vykazuje největší podíl ploch s nízkou zásobou kraj Jihočeský (15,99 %) a kraj Vysočina (14,7 %), naopak v Ústeckém kraji je 72,9 % ploch s vysokou a velmi vysokou zásobou přístupného vápníku a v Jihomoravském dokonce více než 62 %.
Průměrný obsah přístupného vápníku na půdách trvalých travních porostů (2021 mg/kg) je nižší než u orné půdy. Podíl ploch s nízkou zásobou je u trvalých travních porostů téměř dvojnásobný, v porovnání s ornou půdou a činí 13,61 % výměry.
U speciálních druhů pozemků jsou průměrné hodnoty přístupného vápníku výrazně vyšší než u orné půdy a TTP. Vinice, které jsou převážně situovány na vápenitých půdách Jihomoravského kraje, vykazují 7510 mg/kg vápníku, následují ovocné sady (3850 mg/kg) a chmelnice (3642 mg/kg).
Tab. 5: Hodnocení přístupného vápníku na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016
Cyklus zkoušení | Zastoupení přístupného Ca dle kritérií hodnocení (%) | ||||
nízká | vyhovující | dobrá | vysoká | velmi vysoká | |
1990–1992 | 3,21 | 29,11 | 37,96 | 17,23 | 12,49 |
1993–1998 | 2,81 | 29,48 | 38,09 | 16,97 | 12,64 |
1999–2004 | 5,33 | 37,36 | 31,21 | 13,94 | 12,16 |
2005–2010 | 6,61 | 39,43 | 28,26 | 13,14 | 12,53 |
2011–2016 | 7,77 | 39,18 | 26,33 | 13,60 | 13,10 |
Závěr
Současný stav půdní úrodnosti vyžaduje hospodaření, které by zastavilo úbytek živin a klesající půdní reakci. Návrat k osvědčenému střídání plodin, využívání dostupných organických hnojiv a pravidelné doplňování odčerpaných živin minerálními hnojivy, zapravování posklizňových zbytků, kompostů a odpovídající vápnění je jedinou možnou nápravou nevyhovujícího stavu půd České republiky.
Tab. 6: Porovnání vývoje obsahu přístupných živin v letech 1981–2016 podle kultury
Druh pozemku - kultura | Cyklus zkoušení | Přezkoušená výměra (ha) | pH | Vážené průměry přístupných živin (mg/kg) | |||
P | K | Mg | Ca | ||||
Orná půda | 1990–1992 | 2 727 315 | 6,4 | 108 | 279 | 178 | 3 216 |
1993–1998 | 2 240 430 | 6,4 | 101 | 253 | 186 | 3 235 | |
1999–2004 | 1 754 529 | 6,3 | 97 | 223 | 184 | 3 016 | |
2005–2010 | 2 445108 | 6,2 | 90 | 239 | 185 | 2 999 | |
2011–2016 | 2 210 830 | 6,2 | 90 | 253 | 191 | 3 051 | |
Index2016/1990 | 81,1 | 96,9 | 83,3 | 90,7 | 107,3 | 94,9 | |
Chmelnice | 1990–1992 | 7 699 | 7,0 | 230 | 569 | 253 | 4 300 |
1993–1998 | 6 343 | 6,9 | 229 | 573 | 274 | 4 354 | |
1999–2004 | 4 895 | 7,0 | 251 | 482 | 294 | 4 103 | |
2005–2010 | 5 167 | 6,5 | 281 | 499 | 300 | 3 719 | |
2011–2016 | 4 531 | 6,5 | 301 | 473 | 306 | 3 642 | |
Index2016/1990 | 58,9 | 92,9 | 130,9 | 83,1 | 120,9 | 84,7 | |
Vinice | 1990–1992 | 10 157 | 7,3 | 129 | 414 | 357 | 7 794 |
1993–1998 | 6 861 | 7,3 | 111 | 360 | 349 | 8 029 | |
1999–2004 | 5 071 | 7,3 | 103 | 324 | 340 | 8 076 | |
2005–2010 | 10 487 | 7,3 | 111 | 349 | 342 | 8 429 | |
2011–2016 | 9 032 | 7,2 | 106 | 335 | 316 | 7 510 | |
Index2016/1990 | 88,9 | 98,6 | 82,2 | 80,9 | 88,5 | 96,4 | |
Ovocné sady | 1990–1992 | 21 417 | 6,7 | 143 | 428 | 266 | 4 621 |
1993–1998 | 14 021 | 6,8 | 126 | 390 | 287 | 4 803 | |
1999–2004 | 8 411 | 6,8 | 131 | 362 | 283 | 4 436 | |
2005–2010 | 15 780 | 6,5 | 114 | 349 | 260 | 4 272 | |
2011–2016 | 15 540 | 6,4 | 115 | 341 | 235 | 3849 | |
Index2016/1990 | 72,6 | 95,5 | 80,4 | 79,7 | 88,3 | 83,3 | |
Trvalé travní porosty | 1990–1992 | 348 529 | 6,0 | 77 | 213 | 213 | 2874 |
1993–1998 | 163 559 | 5,9 | 76 | 190 | 223 | 2812 | |
1999–2004 | 302 496 | 5,7 | 78 | 204 | 211 | 2370 | |
2005–2010 | 704 268 | 5,6 | 77 | 228 | 197 | 2153 | |
2011–2016 | 257 830 | 5,5 | 70 | 231 | 199 | 2023 | |
Index2016/1990 | 74,0 | 91,7 | 90,9 | 108,5 | 93,4 | 70,4 |
Cyklus zkoušení |
Kritéria hodnocení pH na orné půdě (%) |
||||||
<4,5 |
4,6–5,0 |
5,1–5,5 |
5,6–6,5 |
6,6–7,2 |
7,3–7,7 |
>7,7 |
|
extrémně kyselé |
silně kyselé |
kyselé |
slabě kyselé |
neutrální |
alkalické |
silně alkalické |
|
1981–1983 |
5,30 |
11,50 |
16,00 |
34,20 |
24,70 |
8,30 |
5,30 |
1984–1986 |
4,10 |
9,20 |
14,30 |
35,20 |
28,70 |
8,50 |
4,10 |
1987–1989 |
3,10 |
7,40 |
12,80 |
35,00 |
30,90 |
10,80 |
3,10 |
1990–1992 |
1,22 |
4,17 |
9,71 |
36,44 |
34,59 |
13,72 |
0,15 |
1993–1998 |
1,39 |
4,74 |
10,61 |
40,12 |
28,47 |
14,36 |
0,31 |
1999–2004 |
1,28 |
5,36 |
12,59 |
43,52 |
22,50 |
14,03 |
0,73 |
2005–2010 |
0,65 |
5,75 |
17,84 |
43,99 |
18,13 |
13,56 |
0,09 |
2011–2016 |
0,90 |
6,93 |
18,28 |
40,69 |
18,49 |
14,59 |
0,08 |
Další články v kategorii Hnojení