Aktuální přehled ochrany polních plodin - Červen a červenec 2023

15. 06. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1245x

Cílem fungicidní ochrany proti plísni bramboru je oddálení infekce natě, omezení šíření choroby v porostu a zabránění infekce hlíz. Aby byla aplikace fungicidů proti plísni bramboru účinná, musí být zahájena včas (preventivně) a fungicidní clona musí být udržovaná bez přerušení po celou dobu vegetace.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Brambory

Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru a lokálně i hnědé skvrnitosti listů bramboru. Prognóza výskytu je uvedena na eagri.cz.

Plíseň bramboru

Plíseň bramboru (Phytophthora infestans) je nejvážnější houbovou chorobou, která každoročně poškozuje porosty brambor a rajčat.

Cílem fungicidní ochrany proti plísni bramboru je oddálení infekce natě, omezení šíření choroby v porostu a zabránění infekce hlíz. Aby byla aplikace fungicidů proti plísni bramboru účinná, musí být zahájena včas (preventivně) a fungicidní clona musí být udržovaná bez přerušení po celou dobu vegetace. V období, kdy již není fungicidní ochrana dostatečně účinná, nutno zabránit infekcí hlíz předčasným mechanickým nebo chemickým (desikací) ukončením vegetace. Výběr fungicidů je nutné podřídit průběhu počasí, náchylnosti odrůdy a stavu porostu.

Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím celkovou účinnost a efektivnost ochrany proti této chorobě je termín prvního ošetření. Obvykle je důležitější než výběr konkrétního přípravku a než celkový počet ošetření. Fungicid by měl být na listech v době před dopadem prvních spor původce plísně. Pokud tomu tak není a dojde k infekci, nelze již šíření plísně v zapojeném porostu zcela zvládnout ani velmi intenzivní ochranou! Porosty je nezbytné začít ošetřovat v době, kdy jsou vytvořeny vhodné mikroklimatické podmínky pro infekci a pokračovat v pravidelných intervalech 7 až 14 dnů podle počasí a napadení natě. Obvyklá fáze pro první aplikaci je uzavření porostu v řádcích.

K preventivnímu ošetření při slabém infekčním tlaku postačí kontaktní přípravky. U raných odrůd, u kterých plánujete sklizeň do 14 dnů, se již ošetření neprovádí. Při silném infekčním tlaku či zjištění prvního výskytu plísně v oblasti (v porostu) aplikujte fungicidy s lokálně systémovou nebo systémovou složkou. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky s antisporulačním účinkem se schopností ochrany hlíz. Měďnaté fungicidy lze použít v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci.

Aby bylo ošetření proti plísni dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou, dávka vody u všech fungicidů by neměla být nižší než 400 l/ha. Musí se ošetřit zejména spodní části rostlin, protože tam jsou pro vývoj choroby podstatně lepší vlhkostní podmínky než na povrchu. To platí nejenom pro kontaktní přípravky, ale i pro přípravky působící systémově. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje především zdola nahoru k vegetačnímu vrcholu (akropetálně) nebo od středu k okraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu chrání fungicidní látka rostlinu před napadením. Značné poškození listů a výnosové ztráty nejsou jediné škody, které tato houba způsobuje.

Pokud dojde k infekci hlíz, nedají se déle skladovat, neboť mohou být napadeny i sekundárními infekcemi vyvolané bakteriemi rodu Erwinia a houbami rodu Fusarium, jež vstupují do hlíz v místech poškození plísní bramboru. K infekci hlíz plísní bramboru může docházet již během vegetace v případě, že jsou sporangia z listů spláchnuta dešťovou vodou do půdy na zdravé hlízy. Spory potom mohou proniknout ještě neuzavřenými lenticelami do zásobního pletiva, a tak hlízy infikovat. Většinou však k infekci dochází trhlinami ve slupce a poraněními, která vznikají při sklizni a naskladňování. Rozsah infekce hlíz kromě jiného závisí na napadení listů, množství a četnosti dešťových srážek, a také na uložení brambor v hrůbku.

Z toho vyplývají některá opatření, která mohou omezit výskyt plísně bramboru na hlízách. Mezi ně patří např. pečlivé zakrytí hlíz v hrůbku půdou, a také závěrečné ošetření přípravky inhibující spory (především úč. l. cyazofamid, dimethomorph, fluazinam, fluopicolide, propamocarb-hydrochloride). Významnou roli hraje také desikace natě, která by se měla uskutečnit zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost a odolnost vůči skládkovým chorobám. Sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C).

Plíseň bramboru na hlízách

Mandelinka bramborová

Ošetření porostů proti mandelince bramborové proveďte v době maxima líhnutí larev. Prahy škodlivosti jsou: více než 100 brouků/ha nebo při zjištění 14 ohnisek larev/ha nebo při výskytu 5000 larev/ha. Nejúčinnější je aplikace přípravků na počátku líhnutí larev. Ošetřuje se večer, kdy už není horko a je vyšší vlhkost vzduchu; vhodná je společná aplikace s fungicidy.

Larvy mandelinky bramborové

Mšice

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) v Aphid Bulletinu na eagri.cz a porosty včas ošetřete povolenými přípravky.

Cukrovka

Cerkosporová listová skvrnitost

Zvýšenou pozornost věnujte cerkosporové listové skvrnitosti (skvrnatička řepná; Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může i zaschnout chrást. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. Aktuální výskyty jsou pravidelně zveřejňovány na eagri.cz.

První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, 3–5 mm v průměru s šedým středem a tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy (větevnatka řepná; Ramularia beticola) bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření daného vzorku.

První prahová hodnota je míra napadení, kdy je na 5 listech ze 100 utržených z různých rostlin v porostu alespoň 1 skvrna (asi do 10. srpna). Tato hodnota odpovídá 5 % napadení porostu, což je nejvyšší akceptovatelná míra napadení.

Druhá prahová hodnota je pak 40–50 listů ze 100 zjištěná po 15. srpnu nebo několik zřetelně napadených míst na 100 m². Pokud jsou tyto hodnoty dosaženy je potřeba aplikovat fungicid.

V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Z povolených přípravků lze aplikovat: Amistar Gold, Bagani, Belanty, Casino Royale, Cerkato, Dafne 250 EC, Eminent 125 ME, Jamoto, Mirador Uni, Revystar Xl, Spyrale, Tern 750 EC aj. případně také i bio přípravek Serenade ASO. Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy účinkují i na ramuláriovou listovou skvrnitost řepy, která je většinou přítomná ve smíšených infekcích obou chorob.

Cerkosporová listová skvrnitost

Smíšená infekce cerkosporovou a ramuláriovou skvrnitostí

Mák

V oblastech, kde se s nárůstem osetých ploch rozšířila škodlivost houbových chorob, sledujte napadení porostů pleosporovou nekrózou máku a plísní máku. Aktuální výskyt najdete na eagri.cz:

Pleosporová hnědá skvrnitost máku

Pleosporová hnědá skvrnitost máku (Pleospora papaveracea) se na starších rostlinách většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Časně infikované makovice zůstávají zakrnělé. Později infikované makovice jsou prorostlé šedavým myceliem, které povléká semena a vytváří husté chuchvalce. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná.

Fungicidní ošetření napadeného porostu se doporučuje přípravky na počátku kvetení, aby nedošlo k napadení makovic.

Pleosporová hnědá skvrnitost máku

Škůdci máku

V některých oblastech mohou na máku škodit také mšice maková, krytonosec makovicový, bejlomorka maková a ploštice. V případě potřeby lze aplikovat některý z povolených přípravků..

Slunečnice

Věnujte pozornost škůdcům: mšice, kovaříci, klopušky, třásněnky mohou, kromě poškození rostlin, šířit i choroby. Na mnoha lokalitách, zvláště v roce příznivém pro jejich rozvoj a šíření, slunečnici častěji ohrožují choroby než škůdci.

Mšice na slunečnici

Sledujte podle signalizace výskyt mšice slívové a mšice makové. Prahy škodlivosti jsou 30 mšic od vzcházení do rozpoznání květního poupěte (BBCH 9–51) a 50 mšic na rostlinu do začátku květu (BBCH 59). Letovou aktivitu mšic můžete také sledovat v Aphid Bulletinu na eagri.cz. V případě potřeby je možno aplikovat přípravky: Decis Forte, Karate se Zeon technologií 5 CS, Kendo 5 CS či Pirimor 50 WG. Lze použít i pomocné prostředky Fix-IT, Sufy.

Choroby slunečnice

Z chorob slunečnici nejčastěji napadá bílá hniloba slunečnice (hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum), která poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u řepky a šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá; Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či v nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena.

Orientační termín aplikace fungicidů proti chorobám uvádí tabulka. Aby bylo ošetření fungicidy dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (minimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin.

I v plném květu lze ošetřovat proti chorobám

Kukuřice

Zavíječ kukuřičný

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným. Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje napadení chorobami a sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných lapačů je na eagri.cz.

Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Mezi jednotlivými roky je značně proměnlivý kalendářní termín jak pro počátek, tak pro vrchol letu. Pro indikaci ošetření nejsou zatím plně ověřená kritéria.

Orientační práh škodlivosti pro zavíječe kukuřičného je 5 a více snůšek na 10 rostlin. Vzhledem k tomu, že se snůšky vajíček v porostu špatně hledají a v rámci větších pozemků mají značně nerovnoměrný výskyt, je vhodnější rozhodovat o strategii ochrany vůči zavíječi podle stupně poškození porostů v podniku nebo v regionu v předchozím roce. Je třeba zohlednit pravidelnost a intenzitu výskytu, náchylnost odrůd, vzdálenost porostů od loňské kukuřice, agrotechniku a osevní postup.

V případě ohrožení porostu možno aplikovat některý z povolených přípravků.

Zavíječ kukuřičný - lámavost stébla

Bázlivec kukuřičný

Larvy bázlivce kukuřičného se líhnou od poloviny května a vyvíjejí se na povrchu nebo uvnitř kořenů kukuřice. Brouci se mohou líhnout od počátku července až do srpna, letová aktivita a kladení vajíček bázlivce kukuřičného může přetrvávat až do konce září. Larvy poškozují kořeny kukuřice a při 50 % poškození kořenového systému dochází k polehnutí rostlin. Tyto rostliny se snaží znovu napřimovat, a proto mají tvar označený termínem „husí krky“. Dospělci bázlivce škodí žírem na květech a zrnech v mléčné zralosti i žírem na listech, v nichž způsobují tzv. okénkování nebo čárkovitý žír. Hromadný žír brouků na klasech zabraňuje vývoji zrn v klasu (nepravidelná hluchost klasu).

Na bázlivce možno aplikovat některý z pyretroidů.

Bázlivec kukuřičný

Poškození kukuřice larvami bázlivce - „husí krky“

Kmín

Vlnovník kmínový

Vlnovník kmínový napadá v prvním roce pěstování vegetační vrcholy kmínu, na kterých dospělci také přezimují. Ve druhém roce roztoči napadají již celou rostlinu. Šíří se pasivně větrem i aktivním pohybem a pravděpodobně také osivem. V prvním roce vegetace můžeme příznaky poškození zpozorovat jen u silně napadených porostů. Na rostlinách jsou světlejší, zdeformované listy, často s mozaikovitými skvrnami a s tendencí ke kadeření. Napadení porostu lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (důsledkem fytotoxicity si déle udržují zelenou barvu) a později zejména tím, že místo nažek se vytvoří hálky.

Přímá ochrana spočívá v aplikaci akaricidního přípravku Movento 100 SC, a to většinou preventivně v prvním roce pěstování, v období, kdy se v okolí sklízí zralý kmín. Obvykle to bývá v červenci až počátkem srpna. Pozdější aplikace již nemají význam. V některých letech je účinná i další aplikace počátkem vegetace (březen až počátek dubna) provedená po obnovení vegetace na jaře užitkového roku po přezimování porostu. Ve stejném termínu lze použít i přípravek Flipper na bázi draselné soli přírodních mastných kyselin. Přípravek účinkuje jako kontaktní insekticid a akaricid s dotykovým působením, škůdci v postřikové kapalině dehydratují a zasychají.