Bázlivec kukuřičný - první výsledky testování na rezistenci

19. 06. 2023 Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D., Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. Škůdci Zobrazeno 852x

Již od roku 2019 monitorujeme citlivost bázlivce kukuřičného k registrovaným účinným látkám insekticidů. V letech 2020 až 2022 již probíhalo plnohodnotné laboratorní testování.

Popis a bionomie

V České republice byl výskyt bázlivce kukuřičného poprvé zaznamenán v roce 2002 na Hodonínsku. Od té doby tento škůdce na našem území, dá se říci, zdomácněl a šíří se v oblastech pěstování kukuřice. Bázlivec kukuřičný (kukuričiar koreňový) (Diabrotica virgifera Le Conte, 1868) (Coleoptera: Chrysomelidae) pochází ze Severní Ameriky, kde je jedním z nejvýznamnějších škůdců kukuřice. Do Evropy byl zavlečen v 90. letech minulého století, kdy byl jeho výskyt poprvé zaznamenán v roce 1992 v bývalé Jugoslávii. Velmi rychle se rozšířil a stal se jedním z nejvýznamnějších škůdců kukuřice.

Dospělci jsou velcí 4–7 mm, zbarvení žlutě, okrově žlutě až žlutozeleně. Samičky a samci se od sebe viditelně liší, a to zejména délkou tykadel, zbarvením krovek a tvarem zadečku. Samičky (obr. 1) mají kratší tykadla, jsou světlejší s úzkými černými pruhy na krovkách a zašpičatělým zadečkem, samečci (obr. 2) jsou tmavší a černé pruhy na jejich krovkách téměř nebo úplně splývají. Zadeček mají zaoblený. Samičky kladou vajíčka do půdy do hloubky 5–15 cm, kde přezimují. Larvy se líhnou asi od poloviny května, jsou bílé až krémové barvy, plně dorostlé měří až 13 mm. Larvální stadium trvá 3–4 týdny, stadium kukly pak 5–10 dní. Dospělci se líhnou od poloviny července až do srpna. Jejich početnost bývá nejvyšší od konce července do konce srpna až počátku září. Vývoj ale může urychlit teplé počasí.

Obr. 1: Samice bázlivce kukuřičného

Obr. 2: Samec bázlivce kukuřičného

Škodlivost

Škody na kukuřici způsobují larvy i brouci, i když škodlivost larev je považována za významnější, zejména tam, kde se pěstuje kukuřice na jednom pozemku opakovaně. Larvy se živí na kořenech, nejdříve nejmladších, postupně napadají i větší kořeny a mohou je ožírat až k jejich bázi. Tím významně narušují stabilita rostliny. Dospělci ožírají listy, požerky mohou mít charakter podélných okének, tím se podobají požerkům kohoutků, často ale splývají (obr. 3). Větší škody působí brouci ožíráním blizen, což vede ke špatnému opylení a v palici chybějí jednotlivá zrna nebo celé jejich řady (obr. 4). Blizny mohou být sežrány až po špičku palice a v její horní části pak bývají poškozena i zrna.

Obr. 3: Typické poškození listů žírem dospělců

Obr. 4: Palice poškozená žírem dospělců

Ochrana

Ochrana je směřována zejména proti larvám. V ČR jsou pro rok 2023 proti larvám registrovány pyretroidní přípravky cypermethrin a tefluthrin, které se aplikují při setí do půdy. Pro biologickou ochranu proti larvám jsou registrovány entomoparazitické hlístice Heterorhabditis bacteriophora. Proti dospělcům jsou registrovány pyrethroidy deltamethrin a lambda-cyhalothrin.

V případě dlouhodobého a opakovaného používání insekticidů dochází k selekci rezistentních populací (subpopulací) škůdců, proti kterým jsou ochranné zásahy vedeny. Aplikace přípravků se stejnými účinnými látkami, zejména z důvodu nemožnosti tyto látky střídat představuje z tohoto pohledu značné riziko. Proto bude nutné sledování úrovně citlivosti/rezistence škůdců i v dalších letech.

Sledování rezistentních populací

V Evropě se podrobněji ochranou kukuřice proti bázlivci zabývala řada autorů, ale existenci populací rezistentních k insekticidům neuvádějí. Systematicky však dosud nebyla citlivost populací bázlivce kukuřičného vůči insekticidům v Evropě testována. Existují pouze sporadická data. Např. Ciosi et al. (2009), kteří otestovali devět populací, usuzují na vysokou rezistenci bázlivce kukuřičného vůči chlorovanému uhlovodíku aldrinu, a naopak na citlivost k organofosfátu parathion-methylu. Jejich výsledky mají pro naše farmáře poněkud nižší vypovídající hodnotu, neboť ani jedna z výše uvedených účinných látek není v ČR registrovaná.

Naproti tomu v Severní Americe, zejména v USA, se problematikou rezistence bázlivce kukuřičného začali zabývat již koncem 50. let 20. století. V roce 1963 zde byla zaznamenána vysoká úroveň rezistence larev bázlivce vůči organochlorovému insekticidu aldrinu; na základě toho začaly být používány insekticidy proti dospělcům, což se projevilo snížením počtu larev v další sezoně. Z téhož roku pochází i informace o existenci populace s vysokou úrovní rezistence vůči organofosfátu parathion-methylu a karbamátu karbarylu. Rezistence dospělců vůči karbamátům a organofosfátům byla potvrzena v USA již v 90. letech 20. století. Snížená citlivost - rezistence vůči pyretroidu bifenthrinu je uváděna rovněž z USA.

Testování rezistence v ČR

Výsledky, které představujeme, byly získány v letech 2021 až 2022 při laboratorním testování dle metod IRAC 011 (pro pyretroidy), 021 (pro neonikotinoidy) a 027 (pro indoxacarb). Tyto metody jsou původně vyvinuty pro testování blýskáčka řepkového, ale lze je použít i pro testování jiných škůdců z řádu brouků.

Dospělci pro testování jsou sbíráni v porostu sklepáváním do nádoby, k odchytu lze použít i entomologickou síťku. Pro transport se využívají plastové lahve, do nichž je umístěna potrava (blizny, listy). Důležité je brouky po nasbírání umístit do chladničky, při přepravě je nutno použít autochladničku s aktivním chlazením. Všechny použité metody jsou založeny na principu tzv. lahvičkového testu (adult-vial test). Postup vlastního testování je podobný, hodnocení je do určité míry specifické pro jednotlivé skupiny účinných látek (pozorují se odlišné reakce, různé pro jednotlivé účinné látky s odlišným mechanismem účinku, a tak i vnějšími projevy působení na organizmus testovaného druhu) (Kocourek et al. 2020).

Testovaným populacím je přiřazen na základě mortality při působení 20% a 100% dávky (100% dávka je registrovaná dávka účinné látky v ČR) účinné látky stupeň rezistence, ten má hodnotu 1–5 a je odvozen od účinnosti 20% a 100% dávky. Na základě výsledků testů byly zpracovány mapy (dostupné na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ) jako přehledné grafické vyjádření, v nich je označeno místo sběru populace a barevně vyjádřen její stupeň rezistence neboli citlivost k testované účinné látce:

stupeň rezistence 1 - vysoce citlivá populace, účinnost 100% i 20% dávky je 100 %,

stupeň rezistence 2 - citlivá populace, účinnost 100% dávky je 100 %, účinnost 20 % dávky je menší než 100 %,

stupeň rezistence 3 - středně rezistentní populace, účinnost 100% dávky je méně než 100 % a více než 90 %,

stupeň rezistence 4 - rezistentní populace, účinnost 100% dávky je méně než 90 % a více než 50 %,

stupeň rezistence 5 - vysoce rezistentní populace, účinnost 100% dávky je do 50 %.

Výsledky testování

Při testování bázlivce kukuřičného v roce 2019 vykazovala populace vysokou citlivost k thiaclopridu i indoxacarbu, účinnost lambda-cyhalothrinu byla při použití registrované dávky 100 %, při 20% dávce 73 %, populaci lze označit jako citlivou.

V roce 2020 byly k lambda-cyhalothrinu zaznamenány 2 populace citlivé, 1 vysoce citlivá, účinnost dosahovaná registrovanou dávkou byla 100 %.

V roce 2021 byly testovány populace z 9 lokalit na citlivost k účinným látkám lambda-cyhalothrin, deltamethrin a indoxacarb. V případě lambda-cyhalothrinu byly všechny testované populace vyhodnoceny jako vysoce citlivé. V testu na citlivost k deltamethrinu byly 2 populace vyhodnoceny jako citlivé, 7 populací bylo vysoce citlivých. Podobně v případě indoxacarbu (zde testováno 8 populací) byly 2 populace citlivé a 6 vysoce citlivých.

A jaká byla situace v roce 2022? Testovanými účinnými látkami byly lambda-cyhalothrin a indoxacarb. V případě lambda-cyhalothrinu už v laboratorních testech zaznamenáváme posun k horšímu. Z 12 testovaných populací (jejich lokalizace a úroveň citlivosti/rezistence je znázorněna na mapě 1) byly pouze 2 vysoce citlivé, 8 populací bylo citlivých (což stále ještě znamená velmi dobrou schopnost účinné látky regulovat škůdce) a 2 vykazovaly střední rezistenci. Toto zjištění by již mělo představovat varovně zdvižený prst, zejména v situaci, kdy jedinou skupinou účinných látek pro regulaci bázlivce jsou pyretroidy. Rok 2022 byl také posledním rokem, kdy byl pro regulaci bázlivce registrován indoxacarb, účinná látka ze skupiny oxadiazinů. Tento rok byl také posledním, kdy bylo prováděno laboratorní testování na rezistenci vůči němu. Z 12 testovaných populací bylo 9 vysoce citlivých, 1 středně rezistentní a 2 rezistentní (mapa 2).

Uplatňování antirezistentních strategií je, stejně jako v případě všech škodlivých organismů, nezbytné i v případě bázlivce kukuřičného, ale vzhledem k reálným možnostem střídání přípravků s různými skupinami účinných látek nemožné. Dostáváme se do situace, kdy bude s velkou pravděpodobností docházet k rychlé selekci rezistentních populací tohoto škůdce.

Mapa 1: Výsledky testování citlivosti bázlivce kukuřičného k lambda-cyhalothrinu v roce 2022

Mapa 2: Výsledky testování citlivosti bázlivce kukuřičného k indoxacarbu v roce 2022

Citovaná literatura je k dispozici u autorů.

Příspěvek vznikl za podpory smluvního výzkumu MZe Plošný monitoring rezistence vybraných škodlivých organismů vůči účinným látkám pesticidů na území ČR v roce 2022.

Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.¹, Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D.^2
1Mendelova univerzita v Brně, ²Agritec Plant Research, Šumperk