Výkladový slovník

A B C Č D É E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž

Eumycota

druhé oddělení říše houby, označované někdy též jako pravé houby, jejich stélka je vždy obalena buněčnou stěnou a je většinou vláknitá (s vyjímkou kvasinek), zahrnuje 5 pododdělení: Mastigomycotina, Zygomycotina, Ascomycotina, Basidiomycotina a Deuteromycotina,
ecto-
ECU
edém
EEG
echinátní
EK
EKG
ekologická amplituda druhu
ekologická rovnováha
ekologická valence
ekologie
ekonomický práh škodlivosti
ekosystém
ekosystém
ekoton
ekotoxikologie
ekotyp
ektendomykorhiza
ekto-
ektofágní
ektogenní
ektochroický
ektomykorhiza
ektoparazit
ektospor
ektotrofní mykorhiza
elektivita
elektroforéza
elektronový mikroskop
elicitor
eliminace
emergence
emetika
emise
emise
emulgované koncentráty
enace
endemický
endemie
endemit
endo-
endobiotický parazit
endofág
endofyt
endogenní
endochroický
Endomycetales
endomykorhiza
endoparazit
endoperidie
endospor
endospora
endosporium
endosymbióza
endotrofní mykorhiza
enfytotická
enkapsulace
enniatin
enterální aplikace
entomo-
entomofágní
entomofilní
entomogenní
EPA
epi-
epibasidium
epibiotický
epidemie
epidemiologie
epidermální
epidermis
epifragma
epifyt
epifytocie
epifytotie
epigeický
epigynní
epihymenium
epichroický
epikotyl
epinastie
epiplazma
epispor
episporium
epithecium
epitonie
epitonie
epizoický
EPPO
EPŠ
eradikativní účinnost fungicidu
erdin
ergot
ergotismus
ergotoxiny
erikoidní mykorhiza
erinosa
Erysiphales
erythrasma
erythroglaucin
ES
eskulentní
etiolizace
etiologie
etiolování
etnomykologie
EU
eu-
eu-typ
Eucaryota
euchroický
eukarpická stélka
eukarpické houby
eukaryota
eukaryotní buňka
Eumycota
Eurotiules
euryekní
euryeknost patogena
euryfág
eutrofní
evanescentní
evokátor
evoluce
excipulum
exikát
exina
exkrescence
exkrety
exkrety
exo-
exogenní
exopatogenismus
exoperidie
exospor
exospora
exosporium
expansin
explantát
expozice
expoziční test
exprese genu
exsudáty
extrahaustoriální matrix
extrahaustoriální membrána
extrahaustoriální útvary
extruze
detail