Choroby a škůdci majoránky

29. 10. 2019 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 240x

Původním místem výskytu majoránky je jihozápadní Asie a severní Afrika. Pěstovali ji již ve starověku v Egyptě, v Řecku ji používali na výrobu mastí pro zvýšení lesku vlasů, přidávali ji do vína k získání lásky, případně jako léčivou rostlinu proti bolestem uší a zubů.

Zavíječ zimostrázový nás trápí stále víc

28. 10. 2019 Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 272x

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) dělá starosti správcům veřejné zeleně, majitelům okrasných zahrad i ochráncům přírody již více let.

Kniha - Biologie a regulace plevelů

Jedinečná kniha přinášející na 360 stranách aktuální pohled na regulaci plevelů v Českých podmínkách. Poskytuje přehled o možnostech regulace a chování plevelů včetně podrobného přehledu jednotlivých druhů a jejich specifik. Rozsáhlostí a formou se jedná o výjimečnou publikaci nemající v českých podmínkách obdoby svojí komplexností a množstvím obrazového materiálu.

Choroby obilnin (15): Sněti obilnin (II.)

23. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 310x

Mazlavé sněti (rod Tilletia) napadají pšenici, žito, tritikale a trávy. Kontaminace obilnin mazlavými sněťmi znamená pro zemědělské podniky značné ekonomické ztráty. Při zvýšeném výskytu snětí nelze zrno použít k potravinářskému zpracování ani jako krmivo. Trimethylamin obsažený ve sporách způsobuje nepříjemný zápach a půda je nadlouho silně zamořena sporami.

Herbicidní rezistence v Evropě i v ČR nabývá na významu

21. 10. 2019 Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc., Ing. Pavel Hamouz, Ph.D., Ing. Jakub Mikulka, Ing. Jaromír Šuk; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 482x

Zemědělci v Evropské unii jsou vystaveni postupnému omezování účinných látek herbicidů. Řada účinných látek byla zakázána nebo byly sníženy jejich dávky či omezeny pouze na jednu aplikaci za několik let. Evropské právní předpisy týkající se používání pesticidů v zemědělství budou v budoucnu přísnější a řada členských států již schválila národní akční plány pro udržitelné používání pesticidů.

Choroby obilnin (14): Sněti obilnin (I.)

16. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 349x

Sněti, stejně jako rzi, řadíme do říše houby (Fungi), oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota). Patří mezi významné choroby obilnin, velmi závažné jsou především sněti prašné a mazlavé. Výskyt prašných snětí může ohrozit výrobu certifikovaného osiva, neboť infekce zrna není na první pohled zjevná.

Invazní plevele (6): Plevelná řepa

14. 10. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 417x

Plevelná řepa je všem pěstitelům cukrovky velmi dobře známá. Její výskyt na pozemku značně komplikuje pěstování této plodiny. Na většině polí, na kterých se u nás řepa pravidelně pěstuje, se plevelná řepa již vyskytuje a kvůli zavlékání osivem cukrovky se velmi rychle dostává i na ty pozemky, na které je řepa nově zařazena.

Výskyt bakterie Ralstonia solanacearum v povrchových vodách v roce 2018

07. 10. 2019 Ing. Lenka Wasserbauerová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Havlíčkův Brod Choroby Zobrazeno 404x

Bakterie Ralstonia solanacearum je jednou z nejvýznamnějších fytopatogenních bakterií na světě. Důvodem je mimořádně široké spektrum hostitelských rostlin (více než 250 rostlinných druhů), její agresivita a vytrvalost.

Chrpa modrá

02. 10. 2019 Ing. Jan Štrobach, Ph.D., Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 494x

Chrpa modrá (Centauera cyanus L.) nebo také zvaná chrpa polní je jednoletý nebo ozimý druh, který v historii patřil mezi velice rozšířené a významné plevele, které způsobovaly zemědělcům nemalé škody. I když v průběhu historie byla na regulaci chrpy využita řada prostředků, nepodařilo se chrpu oproti jiným plevelům zcela a trvale na polích potlačit i přes to, že jeden čas z naších polí téměř vymizela.

Invázne a expanzívne druhy v podmienkach Slovenska (4): Voškovníky

30. 09. 2019 Ing. Peter Mižík; Agrofert o. z. Choroby Zobrazeno 443x

Stonka je 15 až 120 cm vysoká, husto chlpatá, krátko čiarkovito škvrnitá. Listy sú z obidvoch strán šedo-zelené, približne rovnako dlhé ako široké, do 11 × 10 cm veľké, trojuholníkového až srdcovitého tvaru, zriedka celistvé, troj až päťlaločnaté hrubo pílovité.

Choroby a škůdci kostivalu

27. 09. 2019 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 483x

Kostival lékařský (Symphytum officinale L., Boraginaceae) se přirozeně vyskytuje na vlhkých stanovištích v Evropě a Asii, sekundárně i v Severní Americe. Jako vysoce přizpůsobivá bylina se objevuje také na loukách či v opuštěných zahradách, kde je považována za plevel. Z planých druhů byly vyšlechtěny kultivary využívané v okrasném zahradnictví. Kostival uplandský (S.

Invazní plevele (5): Plevelná slunečnice roční

26. 09. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D., Doc Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 508x

Slunečnice roční je v našich podmínkách především pěstována na polích jako významná olejnina a v zahradách jako okrasná letnička. Kromě toho se ale i v našich podmínkách vyskytuje planá forma slunečnice, která se lokálně uplatňuje jako polní plevel. Dokáže vytvářet mohutné rostliny, které plodině silně konkurují a snižují výnos. Často je však zaměňována za pouhý výdrol kulturní slunečnice a její výskyt tak uniká pozornosti.

Kompostování bioodpadů jako zdroj zaplevelení

25. 09. 2019 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 698x

V současné době nabývají komposty nový význam především jako způsob využití biologicky rozložitelných odpadů. Ze zákona o odpadech vyplývá povinnost odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů, a proto význam výroby kompostů v současnosti roste. Tlak na třídění a recyklaci odpadů vede k rozvoji sítě biopopelnic a jejich pravidelného vyvážení, vytváření sběrných dvorů a k využívání odpadů z městské zeleně.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - září, říjen a listopad 2019

25. 09. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 692x

U jádrovin můžeme moniliniovou hnilobu (Monilinia fructigena) a řadu dalších skládkových chorob omezit, pokud provedeme pozdní ošetření před sklizní přípravky: Geoxe 50 WG - ochranná lhůta (OL) 3 dny, Pomax - OL 5 dnů; Bellis - OL 7 dnů, Luna Experience, Moon Privilege, - OL 14 dnů nebo pozdní ošetření proti strupovitosti některým z přípravků s kratší ochrannou lhůtou: Talent, Zato 50 WG - OL 14 dnů aj.

Nejčastější rezidua pesticidů v medu a pylu z lokalit s intenzivním hospodařením

24. 09. 2019 Ing. Martina Stejskalová, Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 1838x

Aplikace přípravků na ochranu rostlin je často nezbytnou součástí zemědělské výroby. Při jejich používání musíme mít na zřeteli ochranu životního prostředí, proto hledáme postupy, které umožní chránit před a účinky pesticidů necílové organizmy. Typickým zástupcem necílových organizmů, jsou opylovači.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2019

24. 09. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 766x

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat.

Význam ozimých jednoděložných plevelů na orné půdě

20. 09. 2019 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 556x

Obecně vzato hlavním cílem integrovaných systémů regulace plevelů na orné půdě je postupně snižovat zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám při zachování diversity plevelných druhů v agroekosystému. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů.

Najzávažnejšie choroby a škodcovia gaštana jedlého

19. 09. 2019 Najzávažnejšie choroby a škodcovia gaštana jedlého Sady a vinice Zobrazeno 683x

V našich podmienkach je gaštan jedlý - kaštanovník setý/jedlý (Castanea sativa) mohutná drevina, ktorá zriedkavo rastie ako krík. Dožíva sa 500 až 600 rokov, v južnej Európe sa môže dožiť aj 1 000 rokov a viac. Najstarší jedlý gaštan sa nachádza v Sicílii - Castagno dei Cento Cavalli.

Posouzení účinnosti podzimních a jarních herbicidů v ozimé pšenici

16. 09. 2019 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 735x

V pěstitelských rocích 2017/18 a 2018/19 proběhly na pozemcích ČZU v Praze pokusy, jejichž cílem bylo porovnat účinnost vybraných herbicidů na svízel přítulu, heřmánkovec nevonný, violku rolní, mák vlčí, rozrazil perský, kakost maličký, hluchavku nachovou (pouze 2017/18) a chundelku metlici (pouze v roce 2018/19).

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 449x

Dřepčíci rodu Phyllotreta se vyskytují stále hojněji a jejich škodlivost narůstá. Škodí na polích s brukvovitou zeleninou, ale také na řepce a na hořčici. Vyskytují se prakticky po celou vegetační sezonu a způsobují významné ekonomické ztráty.

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 475x

Mšice broskvoňová je významným celosvětově rozšířeným škůdcem, který napadá široké spektrum hospodářsky důležitých plodin (400 druhů rostlin ze 40 čeledí). Její škodlivost spočívá v přímém poškození rostlin sáním, přenosem fytopatogenních virů a produkcí medovice. Na řepce je významným přenašečem virů a v posledních letech působí také přímé škody. Účinnost některých přípravků je nedostatečná v důsledku výskytu rezistentních populací.

Nová metoda ochrany proti Plasmodiophora brassicae - původci nádorovitosti košťálovin

11. 09. 2019 Ing. Jonáš Hnátek a kol. Choroby Zobrazeno 448x

Řepka ozimá je v České republice po obilninách nejpěstovanější plodinou. Její produkce je v dnešní době spojena s vysokou intenzitou agrotechnických zásahů, přesto proti nádorovitosti košťálovin, kterou způsobuje půdní patogen Plasmodiophora brassicae (Woronin, 1877), nejsou dostupná účinná ochranná opatření, která by umožnila po jednorázovém zásahu dostatečně snížit populaci patogenu (Chytilová a Dušek, 2007).

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 2525x

Intenzivní mezinárodní přeprava zboží zvyšuje riziko zavlečení nepůvodních, invazních škůdců do nových oblastí. Nejvyšší riziko představují druhy pocházející z obdobných klimatických oblastí, které v našich podmínkách dokáží vytvořit životaschopné populace ve venkovním prostředí.

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 612x

U podzimních škůdců řepky došlo v posledních letech k přeskupení jejich významu.

Rango si přídomek Super zaslouží

08. 09. 2019 Ing. Jan Hesoun, Sumi Agro Czech, s.r.o. Plevele Zobrazeno 419x

Řepka je u nás pěstována nejčastěji po ječmenu a ozimé pšenici. Používáním sklizňové technologie, v jejímž důsledku dochází k relativně vysokým ztrátám, si zajistíme potřebu řešit v řepce nejen dvouděložné plevele, ale i výdrol obilnin.