Hnojení ozimé řepky na podzim

05. 09. 2018 Ing. Jindřich Černý, Ph.D., Prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c., Ing. Martin Kulhánek, Ph.D., Ing. Ondřej Sedlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 595x

Úspěšné pěstování ozimé řepky se neobejde bez zajištění odpovídající výživy. Přestože je řepka na poli téměř celý rok (srpen až červenec), období příjmu živin je mnohem kratší a je výrazně ovlivněno průběhem počasí a dalšími faktory (chorobami, škůdci, půdními vlastnostmi).

Na co se soustředit při výběru lesní techniky?

Sháníte pomocníka do lesa, ale nevíte, jaký stroj vybrat a jaké parametry sledovat? Ať už vybíráte bazarové zboží, nebo hledáte novinku, nákup neuspěchejte, ať lesní technika plní všechny vaše požadavky. Vysoká cena totiž vždy není zárukou kvality.

Fungování formulovaných listových hnojiv YaraVita - Suspense nebo chelát na list?

06. 06. 2018 Ing. Tomáš Sláma; YARA Agri Czech Republic, s.r.o. Hnojení Zobrazeno 515x

Na trhu se objevuje celá škála listových hnojiv v různých formách. Z fyzikálního hlediska jde o suspenze nebo pravé roztoky, po chemické stránce to jsou hlavně cheláty, sírany, a také oxidy příp. hydroxidy. Mezi jednotlivými formami listových hnojiv mohou být pochopitelně rozdíly jak v rychlosti příjmu, tak množství přijatých živin a rovněž délce trvání účinku takového hnojiva.

Výživa a hnojení ječmene křemíkem

05. 06. 2018 Prof. Dr. Ing. Luděk Hřivna, Ing. Roman Maco, Ing. Veronika Zigmundová; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 443x

Křemík patří z pohledu výživy polních plodin mezi užitečné prvky. Tvoří hlavní složku zemské kůry. Zde se nachází v silikátových minerálech, které se chemickým i fyzikálním zvětráváním postupně rozpadají, což vede k uvolnění křemíku a jeho transformaci do jílovitých minerálů, případně může být absorbován kořeny rostlin.

Nevyzpytatelné hnojení sírou u jarního ječmene

25. 04. 2018 Ing. Jindřich Černý, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 513x

Jarní ječmen, obdobně jako jiné plodiny, vyžaduje pro své fyziologické procesy síru. S ohledem na funkce síry v rostlinách je však otázkou, jak může síra ovlivnit výnos a následnou kvalitu zrna právě u sladovnického ječmene. Najít odpovědi na tyto otázky se soustředí vědecké studie. V tomto příspěvku se pokusíme dosavadní poznatky shrnout a interpretovat pro praktické využití.

Hnojení ozimé řepky na jaře je důležité, ale také celkem složité

23. 04. 2018 Ing. Jindřich Černý, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 752x

Ozimá řepka již na podzim vytváří dobře zakořeněné rostliny a značnou biomasu nadzemní hmoty. Pochopitelně za předpokladu, že je včas a dobře založený porost, „přeje“ počasí, jsou dobré půdní vlastnosti a nebude výrazně poškozena škůdci. Takový dobrý porost přijme během podzimního růstu 25–30 % z celkové potřeby dusíku, obdobně tomu může být i u síry nebo bóru. U ostatních živin jako např.

Hnojení jarního ječmene

23. 02. 2018 Ing. Jindřich Černý, Ph.D.; Prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c.; Ing. Martin Kulhánek, Ph.D.; Ing. Ondřej Sedlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze v Praze Hnojení Zobrazeno 1399x

Jarní ječmen vyžaduje téměř stejné množství živin jako ozimá pšenice, ale jeho osvojovací schopnosti a jsou výrazně nižší. To platí zejména v počátečních fázích růstu. Později, při vytváření zrna, již některé živiny zase doplnit nemůžeme. Při plánování potřeby hnojení proto musíme být u této plodiny pečlivější, tak abychom zajistili dostatečnou výživu v průběhu celé vegetace.

N-Lock - efektivní hnojení nejenom kukuřice

08. 02. 2018 Ing. Petr Vlažný, Ph.D.; Dow AgroSciences Hnojení Zobrazeno 651x

Po suchu v roce 2017 se řada podniků se silnou živočišnou výrobou či s bioplynovými stanicemi o vysokém výkonu koukla pěkně na dno silážním žlabům. Díky úspěšnému roku 2016 to neznamenalo žádné dramatické ekonomické dopady, nicméně je pravděpodobné, že plocha zejména silážní kukuřice v roce 2018 vzroste. Tam, kde v rámci osevních postupů či díky dalším omezením (svahy apod.

Změny fyzikálních vlastností půdy po aplikaci digestátu

29. 01. 2018 Ing. Barbora Badalíková, Ing. Jaroslava Novotná, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Hnojení Zobrazeno 1416x

Digestát s bioplynem reprezentují konečné produkty anaerobní digesce. Výsledkem je na metan bohatý plyn, který je využíván k produkci elektřiny, zatímco digestát může být zhodnocen v zemědělství. Na rozdíl od dobře prozkoumaných biomas, jako je vyhnilý kal a kompost, působení digestátu na půdní prostředí z hlediska fyzikálních vlastností není moc dobře známé.

Současný stav agrochemického zkoušení půd, vývoj obsahu přístupných živin a půdní reakce

12. 01. 2018 Ing. Michaela Smatanová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Hnojení Zobrazeno 1120x

Agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP) je pravidelnou kontrolou stavu přístupných živin, půdní reakce a potřeby vápnění garantovanou státem, jejíž výsledky slouží vlastníkům a uživatelům zemědělské půdy.

Bilancia draslíka v poľnohospodárskych pôdach - sú jej výsledky objektívne?

10. 01. 2018 Ing. Stanislav Torma, PhD.; Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy, Prešov Hnojení Zobrazeno 476x

V minulých číslach časopisu boli uverejnené príspevky týkajúce sa výpočtu bilancií fosforu a draslíka v pôdach vychádzajúce z rôznych poľných pokusov. Radi by sme nadviazali na danú problematiku, avšak v žiadnom prípade nechceme spochybňovať správnosť výsledkov. Chceme iba poukázať na presnosť či nepresnosť výpočtov bilancie.

Bilance draslíku z pokusu hnojeného kapalnými statkovými hnojivy

07. 11. 2017 RNDr. Václav Macháček, DrSc., odborný poradce v oboru rostlinná výroba Ing. Eva Kunzová, Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 655x

Tento příspěvek navazuje na část, která pojednává o hodnocení bilance fosforu z pokusu hnojeném statkovými hnojivy - 2. hon. V části věnované fosforu je popsána podrobná metodika pokusu (viz Agromanuál č. 8/2017, str. 68).

Organická hmota zvyšuje bioaktivitu a zadržování vody v půdě

31. 10. 2017 Ing. Pavel Kovaříček, CSc., Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Marcela Vlášková, Mgr. Martin Stehlík; Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha Hnojení Zobrazeno 2952x

V posledních letech musí během roku zemědělci opakovaně čelit dlouhým suchým obdobím. Dlouhodobé roční srážkové průměry nejsou významně nižší než dříve. Za rok spadne srovnatelné množství vody, ale jindy a jiným způsobem, než bychom si přáli. Sucho netrápí jen zemědělce. Deficit vody se projevuje již i v zásobách podzemní vody. Sucho je i v místech, kde má hospodaření člověka na přírodu minimální vliv.

Foliární aplikace síry a její vliv na výnos a kvalitu zrna

22. 06. 2017 Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 1114x

Nedostatek síry ve spadu v podobě kyselých dešťů je skutečností. Síra chybí u všech plodin. Základem výživy je dostatek síry v půdě a to v podobě síranové nebo elementární. Nejčastější doplnění síry je hnojením DASA (síran amonný + LAD). Síranový iont je v půdě pohyblivý jako nitrát. Velmi snadno se promývá do hlubších vrstev, kde je pro mělce kořenící obilniny špatně dostupný.

Využití přírodních způsobů pro intenzivní pěstování kukuřice

03. 05. 2017 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 1242x

V současné době se nacházíme v programovém období společné zemědělské politiky EU, která podporuje agroenvironmentální opatření, postupy pěstování rostlin šetrné k životnímu prostředí, greening, ale také omezuje např. pěstování širokořádkových plodin na svažitých pozemcích, zakazuje některé chemické látky využívané k ochraně rostlin. Je pravděpodobné, že se budou kritéria použití pesticidů a hnojiv ještě zpřísňovat.

Hnojení pšenice ozimé na jaře

24. 04. 2017 Doc. Ing. Pavel Ryant, PhD., Ing. Jiří Antošovský, Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 3096x

Pšenice ozimá je u nás nejpěstovanější plodinou, její plochy se stabilně pohybují kolem 800 tisíc hektarů. Produkty z pšenice jsou dominující složkou naší stravy a jejich spotřeba stále roste, přestože kolem jednoho procenta Evropanů trpí celiakií a někteří lidé se dobrovolně vyhýbají pšeničné mouce.

Regenerační hnojení s Urea^stabil

13. 04. 2017 Ing. Jaroslav Mráz; AGRA GROUP a.s. Hnojení Zobrazeno 1573x

Regenerační hnojení slouží k zregenerování porostů ozimů po zimě k vytváření zdrojů dusíku pro období intenzivního nárůstu biomasy a podmínek pro biologickou aktivitu půdy zajišťující největší podíl výživy rostlin. To se odráží i v době dozrávání, kdy se rozhoduje o konečném úspěchu celého předchozího snažení.

Jarní stimulace výnosového potenciálu pomocí listové výživy

27. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Hnojení Zobrazeno 892x

Pěstování jarních i ozimých plodin vyžaduje inovativní přístupy k intenzifikaci výrobního procesu. Jednou z nejefektivnějších možností k dosažení požadované kvality a výše výnosu je účinná aplikace stimulátorů růstu, které dokáží podpořit metabolizmus rostlin a snadněji realizovat pěstitelské cíle.

Výživa a hnojení produkčních chmelnic

30. 01. 2017 Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 1000x

Chmel je rostlina velmi náročná na živiny a hnojení, neboť během krátké doby (květen až srpen) vytváří velké množství nadzemní biomasy. Celková roční dávka živin je závislá zejména na půdní zásobě živin a dosahovaném výnosu s přihlédnutím k množství srážek během vegetace.

Množstvo makroživín v rastlinných zvyškoch poľnohospodárskych plodín po zbere úrody

25. 11. 2016 Ing. Stanislav Torma, PhD., Prof. Ing. Jozef Vilček, PhD. Hnojení Zobrazeno 1198x

V predošlom príspevku sme prezentovali údaje o množstve rastlinných zvyškov, ktoré sa zaorávajú do pôdy po zbere hlavného produktu poľnohospodárskych plodín. Bolo poukázané aj na množstvo organického uhlíka v nich, ktoré vylepšuje v súčasnosti nie príliš pozitívnu bilanciu organickej hmoty v pôde. Tento príspevok je venovaný obsahu základných živín v rastlinných zvyškoch najviac pestovaných plodín na Slovensku.

Rastlinné zvyšky poľnohospodárskych plodín po zbere úrody - zdroj organickej hmoty

07. 11. 2016 Ing. Stanislav Torma, PhD., Prof. Ing. Jozef Vilček, PhD. Hnojení Zobrazeno 2221x

Moderná poľnohospodárska prax vo svojej podstate zahŕňa aj návrat rastlinných zvyškov do pôdy. Okrem dodania uhlíka do pôdy, čo je dôležité pre obnovu organickej hmoty v nej, rozkladajúce sa rastlinné zvyšky sú súčasne zdrojom živín, najmä dusíka, fosforu, draslíka, vápnika a horčíka.

Hnojení fosforem v naplavených půdách

25. 10. 2016 RNDr. Václav Macháček, Ing. Eva Kunzová, CSc. Hnojení Zobrazeno 1645x

Naplavené půdy v nivních a lužních oblastech a oblastech blízkého okolí jsou půdy velmi teplého až mírně teplého teplotního režimu, neprůsakového typu vodního režimu a migračního typu solí. Podléhají snadno větrné erozi, rychle se ohřívají nebo ochlazují. Provzdušněnost je dobrá. Zásobní hnojení a vysoké dávky hnojiv se nedoporučují. Patří sem různé půdní subtypy černice (CC) a fluvizemě (FL), kterých je v ČR přibližně 330 tisíc ha.

Význam bóru ve výživě rostlin

08. 10. 2016 Ing. Jindřich Černý a kol.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 2943x

Bór (B) patří mezi významné rostlinné živiny. Ačkoliv je řazen mezi mikroprvky, zastává v rostlině mnohé významné funkce na úrovni makroprvků.

Prihnojiť repku na jeseň?

01. 10. 2016 Ing. Juraj Béreš, Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 2007x

Položená otázka prihnojenia na jeseň je stručná a jasná. Odpoveď na ňu ale nie je vo všetkých prípadoch rovnaká. Posledné tri teplé zimy značne zasahujú do veľkej časti doterajších poznatkov o biológii repky. Konkrétne o jej schopnosti rásť a prijímať živiny i pri nižších teplotách pôdy. Snahou článku je priblížiť danú problematiku tak, aby sa agronóm/pestovateľ vedel správne rozhodnúť a pripraviť repku na prezimovanie.

Vybrané aspekty hnojení řepky ozimé

14. 09. 2016 Doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D., Ing. Jiří Antošovský, Ing. Hana Syrová; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 2323x

Řepka ozimá je v České republice stále jednou z nosných plodin, jejíž plocha se pohybuje slabě pod 400 tisíci hektary a v posledních třech letech jsme si již zvykli na průměrné výnosy kolem 3,5 až 4,0 tuny z hektaru. Podíl řepky v osevních sledech se tak pohybuje v průměru kolem 15–16 %, ale najdeme i podniky s jejím daleko větším zastoupením.