N-Lock - efektivní hnojení nejenom kukuřice

08. 02. 2018 Ing. Petr Vlažný, Ph.D.; Dow AgroSciences Hnojení Zobrazeno 352x

Po suchu v roce 2017 se řada podniků se silnou živočišnou výrobou či s bioplynovými stanicemi o vysokém výkonu koukla pěkně na dno silážním žlabům. Díky úspěšnému roku 2016 to neznamenalo žádné dramatické ekonomické dopady, nicméně je pravděpodobné, že plocha zejména silážní kukuřice v roce 2018 vzroste. Tam, kde v rámci osevních postupů či díky dalším omezením (svahy apod.

Změny fyzikálních vlastností půdy po aplikaci digestátu

29. 01. 2018 Ing. Barbora Badalíková, Ing. Jaroslava Novotná, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Hnojení Zobrazeno 819x

Digestát s bioplynem reprezentují konečné produkty anaerobní digesce. Výsledkem je na metan bohatý plyn, který je využíván k produkci elektřiny, zatímco digestát může být zhodnocen v zemědělství. Na rozdíl od dobře prozkoumaných biomas, jako je vyhnilý kal a kompost, působení digestátu na půdní prostředí z hlediska fyzikálních vlastností není moc dobře známé.

Katalog přípravků na ochranu polních plodin 2018

Podrobné a přehledné informace o účinnosti a možnostech použití přípravků na ochranu rostlin. Obilniny, kukuřice, cukrová řepa, brambory, luskoviny, slunečnice, řepka, mák, hořčice a další.

Současný stav agrochemického zkoušení půd, vývoj obsahu přístupných živin a půdní reakce

12. 01. 2018 Ing. Michaela Smatanová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Hnojení Zobrazeno 797x

Agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP) je pravidelnou kontrolou stavu přístupných živin, půdní reakce a potřeby vápnění garantovanou státem, jejíž výsledky slouží vlastníkům a uživatelům zemědělské půdy.

Bilancia draslíka v poľnohospodárskych pôdach - sú jej výsledky objektívne?

10. 01. 2018 Ing. Stanislav Torma, PhD.; Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy, Prešov Hnojení Zobrazeno 300x

V minulých číslach časopisu boli uverejnené príspevky týkajúce sa výpočtu bilancií fosforu a draslíka v pôdach vychádzajúce z rôznych poľných pokusov. Radi by sme nadviazali na danú problematiku, avšak v žiadnom prípade nechceme spochybňovať správnosť výsledkov. Chceme iba poukázať na presnosť či nepresnosť výpočtov bilancie.

Bilance draslíku z pokusu hnojeného kapalnými statkovými hnojivy

07. 11. 2017 RNDr. Václav Macháček, DrSc., odborný poradce v oboru rostlinná výroba Ing. Eva Kunzová, Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 524x

Tento příspěvek navazuje na část, která pojednává o hodnocení bilance fosforu z pokusu hnojeném statkovými hnojivy - 2. hon. V části věnované fosforu je popsána podrobná metodika pokusu (viz Agromanuál č. 8/2017, str. 68).

Organická hmota zvyšuje bioaktivitu a zadržování vody v půdě

31. 10. 2017 Ing. Pavel Kovaříček, CSc., Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Marcela Vlášková, Mgr. Martin Stehlík; Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., Praha Hnojení Zobrazeno 2385x

V posledních letech musí během roku zemědělci opakovaně čelit dlouhým suchým obdobím. Dlouhodobé roční srážkové průměry nejsou významně nižší než dříve. Za rok spadne srovnatelné množství vody, ale jindy a jiným způsobem, než bychom si přáli. Sucho netrápí jen zemědělce. Deficit vody se projevuje již i v zásobách podzemní vody. Sucho je i v místech, kde má hospodaření člověka na přírodu minimální vliv.

Foliární aplikace síry a její vliv na výnos a kvalitu zrna

22. 06. 2017 Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 827x

Nedostatek síry ve spadu v podobě kyselých dešťů je skutečností. Síra chybí u všech plodin. Základem výživy je dostatek síry v půdě a to v podobě síranové nebo elementární. Nejčastější doplnění síry je hnojením DASA (síran amonný + LAD). Síranový iont je v půdě pohyblivý jako nitrát. Velmi snadno se promývá do hlubších vrstev, kde je pro mělce kořenící obilniny špatně dostupný.

Využití přírodních způsobů pro intenzivní pěstování kukuřice

03. 05. 2017 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 916x

V současné době se nacházíme v programovém období společné zemědělské politiky EU, která podporuje agroenvironmentální opatření, postupy pěstování rostlin šetrné k životnímu prostředí, greening, ale také omezuje např. pěstování širokořádkových plodin na svažitých pozemcích, zakazuje některé chemické látky využívané k ochraně rostlin. Je pravděpodobné, že se budou kritéria použití pesticidů a hnojiv ještě zpřísňovat.

Hnojení pšenice ozimé na jaře

24. 04. 2017 Doc. Ing. Pavel Ryant, PhD., Ing. Jiří Antošovský, Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 2363x

Pšenice ozimá je u nás nejpěstovanější plodinou, její plochy se stabilně pohybují kolem 800 tisíc hektarů. Produkty z pšenice jsou dominující složkou naší stravy a jejich spotřeba stále roste, přestože kolem jednoho procenta Evropanů trpí celiakií a někteří lidé se dobrovolně vyhýbají pšeničné mouce.

Regenerační hnojení s Urea^stabil

13. 04. 2017 Ing. Jaroslav Mráz; AGRA GROUP a.s. Hnojení Zobrazeno 1196x

Regenerační hnojení slouží k zregenerování porostů ozimů po zimě k vytváření zdrojů dusíku pro období intenzivního nárůstu biomasy a podmínek pro biologickou aktivitu půdy zajišťující největší podíl výživy rostlin. To se odráží i v době dozrávání, kdy se rozhoduje o konečném úspěchu celého předchozího snažení.

Jarní stimulace výnosového potenciálu pomocí listové výživy

27. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Hnojení Zobrazeno 725x

Pěstování jarních i ozimých plodin vyžaduje inovativní přístupy k intenzifikaci výrobního procesu. Jednou z nejefektivnějších možností k dosažení požadované kvality a výše výnosu je účinná aplikace stimulátorů růstu, které dokáží podpořit metabolizmus rostlin a snadněji realizovat pěstitelské cíle.

Výživa a hnojení produkčních chmelnic

30. 01. 2017 Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 837x

Chmel je rostlina velmi náročná na živiny a hnojení, neboť během krátké doby (květen až srpen) vytváří velké množství nadzemní biomasy. Celková roční dávka živin je závislá zejména na půdní zásobě živin a dosahovaném výnosu s přihlédnutím k množství srážek během vegetace.

Množstvo makroživín v rastlinných zvyškoch poľnohospodárskych plodín po zbere úrody

25. 11. 2016 Ing. Stanislav Torma, PhD., Prof. Ing. Jozef Vilček, PhD. Hnojení Zobrazeno 973x

V predošlom príspevku sme prezentovali údaje o množstve rastlinných zvyškov, ktoré sa zaorávajú do pôdy po zbere hlavného produktu poľnohospodárskych plodín. Bolo poukázané aj na množstvo organického uhlíka v nich, ktoré vylepšuje v súčasnosti nie príliš pozitívnu bilanciu organickej hmoty v pôde. Tento príspevok je venovaný obsahu základných živín v rastlinných zvyškoch najviac pestovaných plodín na Slovensku.

Rastlinné zvyšky poľnohospodárskych plodín po zbere úrody - zdroj organickej hmoty

07. 11. 2016 Ing. Stanislav Torma, PhD., Prof. Ing. Jozef Vilček, PhD. Hnojení Zobrazeno 1872x

Moderná poľnohospodárska prax vo svojej podstate zahŕňa aj návrat rastlinných zvyškov do pôdy. Okrem dodania uhlíka do pôdy, čo je dôležité pre obnovu organickej hmoty v nej, rozkladajúce sa rastlinné zvyšky sú súčasne zdrojom živín, najmä dusíka, fosforu, draslíka, vápnika a horčíka.

Hnojení fosforem v naplavených půdách

25. 10. 2016 RNDr. Václav Macháček, Ing. Eva Kunzová, CSc. Hnojení Zobrazeno 1379x

Naplavené půdy v nivních a lužních oblastech a oblastech blízkého okolí jsou půdy velmi teplého až mírně teplého teplotního režimu, neprůsakového typu vodního režimu a migračního typu solí. Podléhají snadno větrné erozi, rychle se ohřívají nebo ochlazují. Provzdušněnost je dobrá. Zásobní hnojení a vysoké dávky hnojiv se nedoporučují. Patří sem různé půdní subtypy černice (CC) a fluvizemě (FL), kterých je v ČR přibližně 330 tisíc ha.

Význam bóru ve výživě rostlin

08. 10. 2016 Ing. Jindřich Černý a kol.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 2431x

Bór (B) patří mezi významné rostlinné živiny. Ačkoliv je řazen mezi mikroprvky, zastává v rostlině mnohé významné funkce na úrovni makroprvků.

Prihnojiť repku na jeseň?

01. 10. 2016 Ing. Juraj Béreš, Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 1654x

Položená otázka prihnojenia na jeseň je stručná a jasná. Odpoveď na ňu ale nie je vo všetkých prípadoch rovnaká. Posledné tri teplé zimy značne zasahujú do veľkej časti doterajších poznatkov o biológii repky. Konkrétne o jej schopnosti rásť a prijímať živiny i pri nižších teplotách pôdy. Snahou článku je priblížiť danú problematiku tak, aby sa agronóm/pestovateľ vedel správne rozhodnúť a pripraviť repku na prezimovanie.

Vybrané aspekty hnojení řepky ozimé

14. 09. 2016 Doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D., Ing. Jiří Antošovský, Ing. Hana Syrová; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 2070x

Řepka ozimá je v České republice stále jednou z nosných plodin, jejíž plocha se pohybuje slabě pod 400 tisíci hektary a v posledních třech letech jsme si již zvykli na průměrné výnosy kolem 3,5 až 4,0 tuny z hektaru. Podíl řepky v osevních sledech se tak pohybuje v průměru kolem 15–16 %, ale najdeme i podniky s jejím daleko větším zastoupením.

Základní hnojení pšenice ozimé

08. 09. 2016 Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D., Ing. Jiří Antošovský; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 3539x

Ozimá pšenice je dlouhodobě nejrozšířenější polní plodinou pěstovanou v České republice. Osevní plochy, jejichž průměr za posledních 10 let představuje necelých 830 tis. ha, ji činí nejvýznamnější tržní komoditou významně ovlivňující ekonomiku zemědělských podniků. Tvorba výnosu zrna pšenice a jeho kvalita je během poměrně dlouhé vegetační doby ovlivňována celou řadou faktorů, mezi které patří bezesporu výživa.

Hnojení ozimé řepky na jaře

22. 03. 2016 Ing. Jindřich Černý, Ph.D., Prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c., Ing. Jakub Kovářík, Ing. Martin Kulhánek, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 3437x

Ozimá řepka přijímá většinu živin až v jarním období. Přestože některé živiny (zvláště P a K) již měly být aplikovány před setím, může o jejich využití rozhodovat i hnojení na jaře. Jarní hnojení je především otázkou aplikace dusíkatých hnojiv a dále síry, případně hořčíku, mikroprvků, a také některých organických hnojiv. V tomto příspěvku se zaměříme především na problematiku hnojení dusíkem.

Stav porostů a doporučení k jarní stimulaci, výživě a hnojení řepky ozimé

15. 03. 2016 Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Jan Vašák, CSc., Ing. Juraj Béreš; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 2707x

Poslední tři roky jsou pro řepku výnosově velmi úspěšné (2012/13 - 3,45 t/ha, 2013/14 - 3,95 t/ha, 2014/15 - 3,46 t/ha). Plochy sice od roku 2012/13 (418,8 tis. ha) stále klesají, ale letošní osevní plochy by podle ČSÚ (zpráva z 25. 1. 2016) měly tento trend zastavit. Podle odhadů má být zaseto o 15 tis. ha řepky více tj. 381 tis. ha. To, ale vzhledem ke špatnému vzcházení, nemusí být aktuální údaj a zima ještě není u konce.

Neskoré hnojenie repky na jeseň

23. 10. 2015 Ing. Juraj Béreš, Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Jan Vašák, CSc.; Česká zemědělská univezita v Praze Hnojení Zobrazeno 2685x

Výžive poľných plodín je v súčasnosti venovaná veľká pozornosť. To, že máme dodržovať základné hnojenie (P, K a Mg) a vápniť vieme už pomerne dlho - bez toho to nejde. Ale ako správne a či vôbec pohnojiť repku dusíkom pred zimou musíme väčšinou zvážiť sami alebo hľadať v zahraničnej literatúre.

Hnojení řepky na podzim

28. 07. 2015 Ing. Jindřich Černý, Ph.D, Ing. Jakub Kovářík, Ing. Martin Kulhánek, Ph.D., Prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr.h.c.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 4995x

„Podzimní“ hnojení ozimé řepky je ovlivňováno mnoha faktory, z nichž některé nedokážeme předpovídat dopředu. Je proto důležité se na pěstování řepky na příslušném honu připravit předem a výživu řešit již v rámci celého osevního postupu. Další upřesnění potřeby hnojení pak provádíme před setím. Hnojení na podzim pak už bývá doplněním živin podle skutečného vývoje porostu, případně reakcí na průběh počasí.

Efektivní podpora výnosu a kvality

07. 04. 2015 Ing. Martina Poláková, Ing. Jiří Šilha, Ph.D.; SOUFFLET AGRO a.s. Hnojení Zobrazeno 2789x

Hlavním cílem při sestavování pěstební technologie je co nejlépe zhodnotit vynaložené investice v podobě dosažení očekávaného výnosu a kvality. Každý agronom přemýšlí, jak podpořit pěstované plodiny v aktivním příjmu živin. K tomu uzpůsobuje systém zpracování půdy a optimalizaci jednotlivých vstupů do porostu.