Vliv hnojení dusíkem a sírou na výnos a olejnatost u řepky ozimé

24. 05. 2023 Bc. Lukáš Lžičař, Ing. Lucie Bečková, Ph.D., Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 1627x

Neustále zpřísňování emisních limitů má přímý dopad na zemědělskou produkci v České republice. Před 40 lety jsme nemuseli dodávat síru do zemědělské půdy, ale v důsledku odsíření uhelných elektráren došlo ke snížení jejího spadu téměř pětkrát. Právě opomíjené hnojení sírou má hlavní vliv nejen na výnosové parametry, ale i zdravotní stav a kvalitu produkce u řepky ozimé.

Význam síry u řepky

Řepka ozimá se celkově řadí mezi náročnější plodiny na živiny. Vyšší nároky má i na příjem síry. Odběrový normativ na 1 t semen a odpovídajícího množství rostlinné biomasy u řepky je zhruba 16 kg síry. Pro pochopení důležitosti síry z hlediska tvorby oleje je třeba si uvědomit, že je důležitou součástí aminokyselin, vitamínů, proteinů a podílí se na enzymatických reakcích souvisejících se syntézou lipidů. Z tohoto důvodu olejniny pozitivně reagují na hnojení sírou vyšší úrovní výnosotvorných parametrů. Současně řepka, jako rostlina z čeledi brukvovitých, syntetizuje sekundární metabolity - glukosinoláty, kde je síra jejich hlavní složkou. Z důvodu vysokých nároků je řepka ozimá citlivá na nedostatek síry v porovnání s obilninami či leguminózami.

Symptomy deficitu síry u řepky

Nedostatek síry vede k akumulaci aminokyselin, což je předpoklad pro omezení příjmu dusíku a jeho asimilaci. Rostlina na nedostatek síry reaguje rozkladem zásobních sloučenin obsahujících síru. Celý tento fyziologický proces vystavuje rostlinu nadměrnému stresu, způsobuje omezení růstu a změnu poměru nadzemní k podzemní biomase. Stres pak negativně ovlivňuje kvalitativní a kvantitativní výnosové parametry, které při rapidním nedostatku síry mohou být sníženy až o 40 % oproti normálu.

Nejčastěji se s deficitem síry u řepky setkáváme na lehkých a promyvných půdách (vyšší polohy). Vizuálně lze deficit síry nejčastěji pozorovat nápadně světlou (smetanovou) barvou květů (obr. 1). Většinou se jedná o ohniska, jako jsou vyvýšená místa s mělkým půdním profilem. V případě silnějšího deficitu se příznaky projeví mnohem dříve, nejčastěji v době dlouživého růstu, a to žlutými skvrnami (mozaikami) na listech (obr. 2). Ty lze někdy zaměnit s virózami. Odběry na listové analýzy, nám jednoznačně potvrdí či vyvrátí, zda se jedná o příznaky deficitu síry.

Obr. 1: Deficit síry v době květu - světlejší a menší květy

Obr. 2: Silný deficit síry se u řepky objevuje ještě před kvetením žloutnutím nejmladších listů

Polní pokusy

Vztah mezi hnojením dusíkem, sírou či mikroprvky a výnosem semen u řepky je již v současnosti hojně prostudovaný, avšak vztahy mezi hnojením a olejnatostí zůstávají stále neobjasněny a často dochází k rozdílným tvrzením. V rámci našeho výzkumu jsme se zabývali vlivem rozdílných dávek síry a dusíku na olejnatost semen řepky ozimé. Výstupem mělo být nalezení optimálního termínu, dávky síry a dusíku, vzhledem k výnosu a olejnatosti semen u řepky ozimé.

Na maloparcelkových pokusech založených v Červeném Újezdě (Výzkumná stanice FAPPZ ČZU v Praze) ve vegetačních letech 2020/21 a 2021/22 jsme zkoumali vliv rozdílných hnojiv a aplikačních termínů na výnos a olejnatost semen u řepky ozimé. Výzkumná stanice se nachází na okrese Praha-západ, převážným půdním typem jsou hnědozemě s hlubokým orničním profilem a nízkou skeletovitostí. Půdy se vyznačují neutrální půdní reakcí, mírným obsahem humusu, střední sorpční kapacitou a nasyceným koloidním komplexem.

Sledovali jsme vliv stupňovaných dávek dusíku (140, 180 a 220 kg N/ha), stupňovaných dávek síry (0, 15, 25, 50 a 75 kg S/ha), termínu hnojení sírou (1a, 1b regenerační a 2. produkční) a použitých hnojiv (DASA a Krista MgS) na výnos semen a olejnatost. Hnojivo DASA obsahuje 13 % síry stejně jako hnojivo Krista MgS, ale liší se formou. V hnojivu DASA je síra ve formě síranu amonného a v hnojivu Krista MgS ve formě síranu hořečnatého. DASA obsahuje vedle síry ještě 26 % dusíku a Krista MgS navíc 16 % MgO.

Vliv dávky dusíku na výnos a olejnatost

Vzhledem k úrodným půdám, na kterých byly pokusy založeny, se stupňující dávky dusíky v hnojivu LAD na nárůstu výnosu semen příliš neprojevily (graf 1). Pouze v roce 2020/21 je patrné, že vyšší dávka dusíku (220 kg N/ha) se pozitivně odrazila na výnosu (5,20 t/ha). Rozdíl ale není v porovnání s nejnižší dávkou (140 kg N/ha) tak velký (150 kg/ha). Naopak v roce 2021/22 výsledky zcela odporují logice. Nejvyšší výnos dosáhla varianta s nejnižší dávkou dusíku (140 kg N/ha). Ve dvouletém průměru je pak pořadí variant následující: 140 kg N/ha (5,32 t/ha), 220 kg N/ha (5,25 t/ha) a 180 kg N/ha (5,19 t/ha).

V obsahu oleje jsou mezi variantami rozdíly malé (graf 2). V každém z pokusných let i z dvouletého průměru je však zřejmé, že čím je dávka dusíku vyšší, tím se mírně snižuje olejnatost semen. V roce 2020/21 olejnatost klesla o 0,4 %, v roce 2021/22 o 1,2 % a v dvouletém průměru o 0,8 %, pokud porovnáme varianty 140 a 220 kg N/ha. Tyto rozdíly jsou u olejnatosti statisticky průkazné na rozdíl od výnosu, kde se statistická průkaznost neprokázala.

Graf 1: Vliv stupňovaných dávek dusíku na výnos semen

Graf 2: Vliv stupňovaných dávek dusíku na olejnatost

Vliv dávky síry na výnos a olejnatost

Přestože půdy jsou na pokusných pozemcích bohatě zásobené živinami, tak v obou letech v rámci AZP rozborů byl obsah síry v půdě nízký (11,8 mg/kg v 2020/21 resp. 12,5 mg/kg v 2021/22). Zajímavé výsledky jsme zjistili při stupňovaných dávkách síry, které jsme aplikovali v hnojivu DASA.

V obou letech byl prokázán pozitivní vliv stupňovaných dávek síry na výnos semen (graf 3). S rostoucí dávkou síry se výnos zvyšoval téměř lineárně. Výjimkou byla dávka síry 25 kg S/ha, která především v roce 2021/22 a pak i v dvouletém průměru vyšla jako nejvýnosnější. Vyšší dávky dusíku 50 a 75 kg S/ha oproti sírou nehnojené variantě, také zvyšovaly výnos, ale již ne tak výrazně jako dávka 25 kg S/ha. Při dvouletém průměru je pořadí variant z pohledu výnosu následující: 25 kg S/ha (5,53 t/ha), 75 kg S/ha (5,38 t/ha), 50 kg S/ha (5,29 t/ha), 15 kg S/ha (5,26 t/ha), 0 kg S/ha (5,19 t/ha). Přestože nejsou mezi variantami statisticky průkazné rozdíly, tak rozdíl mezi nejlepší (25 kg S/ha) a nejhorší (0 kg S/ha) variantou činí ve výnosu 0,34 t/ha. Pro oblast lokality Červený Újezd, lze proto doporučit dávky síry kolem 25 kg S/ha. Vyšší dávky síry (50 a 75 kg S/ha) sice mírně zvyšují výnos, ale nebudou vycházet ekonomicky.

Zatímco u výnosu jsme u stupňovaných dávek síry jisté trendy pozorovali, u olejnatosti (graf 4) navzdory našemu očekávání byly rozdíly minimální. Přestože se v literatuře uvádí, že síra pozitivně působí na obsah oleje. V těchto pokusech jsme u stupňovaných dávek síry nic takového nenaznamenali. V roce 2020/21 byla nejvyšší olejnatost na variantě 0 kg S/ha (44,59 %) a mezi nejlepší a nejhorší variantou (25 kg S/ha) byl rozdíl v obsahu oleje jen 0,10 %. V roce 2021/22 byly situace zcela odlišná a nejlépe vyšla varianta s 25 kg S/ha (44,73 %) a nejhorší varianta s 15 kg S kg/ha za ní zaostala o 0,51 %. V dvouletém průměru je sice nejlepší varianta s 25 kg S/ha (44,61 %), ale rozdíly jsou malé, bez statistické průkaznosti a výsledky nevykazují žádný trend.

Graf 3: Vliv stupňovaných dávek síry na výnos semen

Graf 4: Vliv stupňovaných dávek síry na olejnatost

Vliv termínu aplikace síry na výnos a olejnatost

Nalezení optimálního termínu hnojení sírou by kromě počasí mělo být i odpovídající z hlediska fyziologických procesů rostlin. Porovnávali jsme vliv aplikace síry v odlišných termínech. Rozdíly mezi třemi termíny aplikace síry v množství 25 kg S/ha v hnojivu DASA ukázaly větší vliv na výnos než olejnatost semen. V žádném ze sledovaných znaků nejsou statisticky průkazné rozdíly.

U výnosu semen (graf 5) jsme v roce 2020/21 nezjistili téměř žádné rozdíly. Naopak v roce 2021/22 se aplikace síry v rámci 1a regenerační dávky ukázala jako nejvýhodnější (6,16 t/ha). Při dvouletém zprůměrování vychází pořadí termínů aplikace síry na výnos následovně: 1a regenerační (5,53 t/ha), 2. produkční (5,39 t/ha) a 1b regenerační (5,34 t/ha).

Stejně jako stupňované dávky síry, tak ani termín aplikace síry nemá zásadní vliv na olejnatost (graf 6). V roce 2021/22 vyšel nejlépe termín aplikace síry v 2. produkční dávce, a v roce 2021/22 naopak v 1b regenerační dávce. Při zprůměrování obou let je mírně lepší z pohledu obsahu oleje aplikovat síru v termínu 2. produkční dávky (44,71 %), kdy je o 0,1 % dosaženo vyšší olejnatosti než u termínů (1a a 1b regenerační - shodně 44,61 %).

Graf 5: Vliv termínu aplikace síry na výnos semen

Graf 6: Vliv termínu aplikace síry na olejnatost

Vliv použitých hnojiv s obsahem síry

Sledovali jsme také vliv různých hnojiv s obsahem síry (DASA a Krista MgS) při jednotné dávce 25 kg S/ha v termínu 1a regenerační dávky. Obě varianty měly shodnou sumární dávku dusíku (celkem na jaře 180 kg N/ha). Rozdíl byl pouze v obsahu hořčíku, který byl u varianty s hnojivem Krista MgS o 19 kg Mg/ha vyšší.

Při zprůměrování obou let se výsledky u výnosu a obsahu oleje rozcházejí (tab. 1). Zatímco u výnosu semen je o 40 kg/ha lepší varianta s hnojivem DASA, tak u olejnatosti o 0,3 % vítězí hnojivo Krista MgS. Lze v tomto případě usuzovat i o možném vlivu hořčíku na sledované parametry.

Tab. 1: Vliv odlišných hnojiv s obsahem síry na výnos a olejnatost

Závěry a doporučení

• Rostoucí dávky dusíku (140, 180 a 220 kg N/ha) ovlivnily výnos semen minimálně a často protichůdně. Důvodem jsou úrodné půdy a celkově vyšší výnosová úroveň na pokusné lokalitě. U obsahu oleje vyšší dávky dusíku jeho obsah v semenech snižovaly, a to statisticky průkazně.
• Při stupňovaných dávkách síry (0, 15, 25, 50 a 75 kg S/ha) se zvyšuje i výnos semen. Vyšší dávky síry (50 a 75 kg S/ha) sice mírně zvyšují výnos, ale nebudou vycházet ekonomicky. Z pohledu praktického lze tedy doporučit dávku 25 kg S/ha. Vyšší dávky síry neprokázaly žádný vliv ani trend na obsah oleje.
• Z pohledu termínu (1a, 1b a 2. dávka) nejlépe pro výnos vychází aplikovat síru v 1a regenerační dávce. U olejnatosti jsou rozdíly malé, ale mírně lépe vychází aplikovat síru ve 2. produkční dávce.
• U výnosu je mírně lepší varianta s hnojivem DASA, ale u olejnatosti naopak vítězí hnojivo Krista MgS.