Řepky zatím nadějné, rozhodne jaro

02. 03. 2023 Ing. David Bečka, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 1706x

Od ročníku 2017/18 začaly plochy řepky klesat průměrným tempem asi 20 tis. ha ročně. Zastavily se v ročníku 2020/21 na 342,3 tis. ha. V ročníku 2021/22 došlo k mírnému nárůstu ploch o 1,6 tis. ha na 344,0 tis. ha. Trend zvyšování osevních ploch lze očekávat i v letošní sezoně. ČSÚ k 26. lednu 2023 odhaduje plochy řepky v sezoně 2022/23 na 363,0 tis. ha, tedy meziroční nárůst o 19 tis. ha.

Srpnové deště přerušily setí řepky

Žně roku 2022 byly časné, rychlé a skončily rekordně brzy. Situace byla zcela odlišná od roku 2021 s mokrým průběhem žní. Tato skutečnost zásadním způsoben ovlivnila zakládání porostů řepky. S výsevem řepky se vzhledem k včas uvolněným plochám předplodin začalo velmi brzy. Nebyly ani výjimky řepky seté koncem července. Agronomové nebyli pod tak silným časových tlakem, jako jiné roky, a na založení řepkových porostů měli dostatek času. Hlavní období výsevu bylo první tři srpnové týdny, kdy se zasela většina ploch. Od začátku třetí srpnové dekády se dostavily srážky, které na většině území přerušily setí. Více než týden nás doprovázely více či méně vydatné dešťové přeháňky. Znovu jsme se dostali na pole až po 27. srpnu. Asi čtvrtina ploch se tak dosévala koncem srpna a začátkem září. Průběh srpnového počasí se v mnohém podobal roku 2021 s tím rozdílem, že v srpnu 2021 bylo chladněji a neměli jsme ještě sklizené obilniny. Srážkově však byly oba srpnové měsíce nadprůměrné.

Suché a studené září zkomplikovalo vzcházení a zastavilo růst řepky

Po deštivém konci srpna přišlo suché a studené září. Porostům setým v polovině srpna, které bez větších problémů vzešly, tento průběh počasí vyhovoval. Omezil se růst nadzemní biomasy, a naopak podpořil růst kořenů, které rostly dolů, za vodou. Jiná situace byla u řepky vyseté na přelomu srpna a září, kdy po zasetí žádný déšť dlouho nepřicházel. Některé porosty byly založené na hranici vhodných vláhových poměrů v půdě. Z mokra se šlo přímo do sucha. Později seté řepky vzcházely pomalu a etapovitě. Jednak nedostatkem vody, chladem, ale také enormními škodami od dřepčíků. Naopak včas vyseté řepky většinou neměly s poškozením od dřepčíků problémy.

Povětrnostní podmínky, tak ještě více otevřely nůžky mezi stavem porostů setých před a po deštích (obr. 1). Po suchém a studeném září se dostavil mimořádně teplotně nadnormální a na srážky bohatší říjen. Slabé řepky se vylepšily, dohnaly to, co v září ztratily a do zimy dorostly do optimálního stavu. Nebylo je potřeba ani regulovat, na rozdíl od časně setých porostů. V říjnu se také lokálně (hlavně jižní Morava) objevily mšice a místy také plíseň zelná (okr. Louny). K velkému rozvoji však nedošlo a nebylo nutné většinou ošetřovat. Teplý a vláhově bohatší průběh počasí pokračoval i v listopadu. První, ale krátkodobé ochlazení nastalo o víkendu 19. a 20. listopadu, kdy i mírně nasněžilo. Pak se teploty opět vyšplhaly nad 10 °C. Ladovská zimy přišla až koncem první dekády prosince, kdy nasněžilo a teploty i v nižších polohách klesaly v noci k -13 °C. Po ochlazení, které trvalo asi 10 dnů, se výrazně oteplilo. Vánoce a Silvestr byly nejteplejší za poslední roky. Na Silvestra a Nový rok padaly rekordy s teplotami, které atakovaly hranici 20 °C. Teplý ráz počasí pokračoval i v lednu a pohled na českou krajinu odpovídal spíše jarním měsícům. Na Tři krále již zpívali ptáci a pokud se objevilo slunce, vylétly také včely. Větší ochlazení se dostavilo až koncem druhé dekády ledna, kdy nasněžilo i v nižších polohách.

Obr. 1: Deset dnů dělí tyto dva porosty v termínu výsevu, po teplém podzimu se porosty do Vánoc srovnaly, stav k 16. 10. 2022

Optimální stav řepky před zimou

Stav porostů řepky před zimou byl srovnatelný až mírně lepší než rok předchozí (graf 1). Snad jen v délce kořenů a listů dosahovaly řepky meziročně horších hodnot. Naopak v biomase listů a kořenů, šířce kořenového krčku a počtu listů byl stav na podzim 2022 lepší. Včas seté řepky byly často mírně až více přerostlé. Později seté porosty dosahovaly před zimou optimálních růstových ukazatelů. Nejvíce slabších porostů bylo k vidění ve středních a západních Čechách.

Celkově lze hodnotit stav porostů řepky před zimou většinou za velmi dobrý. Ani mrazivé počasí v polovině prosince porostům v důsledku sněhové pokrývky příliš neuškodilo a řepková pole byla v polovině ledna stále zelená (obr. 2).

Graf 1: Podzimní inventarizace porostů (říjen–listopad) v roce 2021 a 2022, průměr poloprovozních pokusů a maloparcelkového pokusu

Obr. 2: Pohled na zelená řepková pole dne 15. 1. 2023 před druhou vlnou ochlazení, které přišlo 19. 1. 2023

Problémové vcházení na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě

Na Výzkumné stanici FAPPZ v Červeném Újezdě (okr. Praha-západ), jsme vzhledem k pozdějším dodávkám osiv některých odrůd a povětrnostním podmínkám seli řepku 30. srpna. Zatímco v poslední dekádě srpna spadlo 89 mm (za celý srpen pak 101 mm), tak v září se první déšť (5,5 mm) dostavil až třináctého dne. Do poloviny září vzešla asi třetina rostlin, které byly decimovány dřepčíky (obr. 3). Bylo nutné provést insekticidní postřik ještě na „holou zem“, jinak by byly škody fatální. Po deštích v polovině září začaly klíčit a vzcházet i ostatní semínka. Nastoupil ale další stresový faktor, a to byl chlad, kdy teploty na začátku třetí dekády září v noci klesaly až k 2 °C a ve dne se rtuť teploměru zastavila často na 13 °C. I přes toto ochlazení nálety a škody dřepčíků i nadále pokračovaly a následovaly tak ještě dvě insekticidní aplikace.

Abychom stresem a škůdci zdecimovanou řepku podpořili, použili jsme dvakrát přípravky na podporu růstu. Nejprve to byla aplikace nitrofenolu (Agrostim) doplněná ještě o 15 l DAMu. A podruhé YaraVita Kombiphos opět s 15 l DAMu ve 200 l postřikové jíchy. Řepka se po těchto aplikacích neskutečně zvedla a začala intenzivně růst. Pomohlo nám i říjnové počasí, které bylo velmi teplé (normál 8,7 °C, říjen 2022 12,4 °C).

S výjimkou září, celkově teplý a srážkově optimální podzim, umožnil růst nadzemní biomasy, a tím i velký odběr živin. Proto i hodnoty N_min dosahovaly nízkých hodnot (tab. 1) a bylo potřeba řepky pohnojit dusíkem. Situace se tak lišila od podzimu 2021, kdy jsme měli hodnoty N_min až 6krát vyšší.

Celkově byly před zimou v Červeném Újezdě dosaženy z pohledu celkové biomasy obdobné hodnoty jako na podzim 2021 (graf 2). Byl však horší poměr kořenů k celkové biomase. To bylo způsobeno intenzivním růstem nadzemní biomasy v teplém říjnu a listopadu. Celkově máme jeden z nejhorších podílů kořenů na celkové biomase (11 %). To je meziročně o 8 % méně. Intenzivní růst také způsobil nízké hodnoty sušiny jak u kořenů (16,7 %, 20letý průměr 20,7 %), tak u nadzemní biomasy (13,4 %, 20letý průměr 14,0 %).

Tab. 1: Hodnoty N_min na podzim u řepky ozimé, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd

Graf 2: Sušina kořenů a nadzemní biomasy a podíl sušiny kořenů na celkové biomase na Výzkumné stanici FAPPZ ČZU Červený Újezd, podzim 2002–2022

Obr. 3: Řepky seté po srpnových deštích v důsledku nízkých zářijových teplot a škodám od dřepčíků vzcházely etapovitě a nerostly

Jaro ve znamení úspor

Inflace a zvyšování cen se týká i zemědělství. Rok 2022 se vyznačoval enormní nárůstem cen hnojiv, nafty a energií. Pozitivní byl, v novodobé historii asi nejvyšší, nárůst cen komodit. Letos lze očekávat výraznější zvyšování mezd, cen pesticidů a osiv. To zásadním způsobem ovlivní také nákladovost pěstování řepky. Určitě se bude více šetřit.

Jakou zvolit strategii dusíkatého hnojení

V roce 2022, i přes navýšení cen dusíku, nedošlo k velkému snižování hnojení. Někdo měl ještě zásoby levnějších hnojiv a jiní se rozhodli řepku neošidit a spíše snižovali dusíkaté hnojení u jiných plodin. K tomu přispělo i postupné zvyšování realizačních cen za řepku.

V letošním roce už to bude jen o drahém dusíku. I když poslední týdny ceny zemního plynu a dusíkatých hnojiv klesají. Kde tedy, a zda vůbec hledat možné úspory? Na toto není jednoznačná odpověď. Záleží na mnoha okolnostech. Tím největším je oblast hospodaření, osevní postupy, hnojení organikou a přirozená úrodnost půd. To se ukázalo už na podzim, kde zvláště na chudých půdách, kde řepka nedostala na podzim dusík, se objevily barevné změny na listech (obr. 4).

Na půdách úrodných se pokles dusíkatého hnojení odrazí na výnosech v menší míře než na půdách s nižší úrodností. Ohroženy jsou tak především vyšší polohy s horší bonitou půd, kam sice řepka patří, a kde také zatím dosahuje nejstabilnějších výnosů. Nižší dávky dusíku se projeví na rychlejším nástupu růstových a vývojových fází a celkově kratší vegetací. Méně hnojené řepky urychlují svůj vývoj, nasazují méně generativních orgánů a více je i redukují, dříve shazují listy a dosahují nižšího výnosu, HTS a olejnatosti.

Vše je závislé na průběhu povětrnostních podmínek. Pokud bude duben a květen chladný a deštivý, nebudou tak patrné propady ve výnosu. Pokud naopak tyto měsíce budou teplé a suché, deficit dusíku se na rostlinách projeví mnohem intenzivněji.

Obr. 4: Barevné změny na listech se na podzim projevily především na lehčích půdách bez podzimního hnojení dusíkem; patrné byly i odrůdové rozdíly

„Hladové“ řepky po zimě

Vzhledem ke skutečnosti, že nebyla řada porostů dusíkem na podzim pohnojena a vegetace probíhala i během zimních měsíců, lze na jaře předpokládat nízké hodnoty N_min. Proto včas dodaný dusík je základem vysokých výnosů.

Rozhodně bychom neměli snižovat první dávku dusíku, která má z pohledu výnosů největší vliv. Často se řeší jaké hnojivo, resp. jaká forma dusíku je pro první dávku nejvhodnější. V průměru tří let jsou výnosové rozdíly mezi variantami, kde jsme použili pro první dávku různá hnojiva (DASA, LAD, močovina) zanedbatelné (graf 3). Pokud pomineme cenu hnojiva a zaměříme se pouze na přijatelnost, je amonná či amidická forma vhodná při časnějším otevření jara, a naopak nitrátová forma při pozdějším nástupu vegetace. U amonného či amidického dusíku musí zpravidla dojít k přeměně na nitrátovou formu, která je pro rostliny z pohledu příjmu výhodnější. Na těžkých, studených a zamokřených půdách je přeměna amonného dusíku na nitrátový podstatně pomalejší. Proto na takovýchto pozemcích je vhodnější volit jednoznačně hnojiva s nitrátovým dusíkem. Rozhoduje i termín, pokud se jaro otevře včas (únor) je výhodnější volit amonné či amidické formy dusíku. Jednak je více času na přeměnu amonného či amidického dusíku na nitrátový, a také se sníží riziko předčasného „nabuzení“ rostlin po přijmu nitrátu a s tím spojeného rizika mrazového poškození.

S první dávkou dusíku bychom rozhodně neměli otálet. Po mírné zimě, kdy kořeny stále rostly, budou řepky „hladové“. Kromě legislativních omezení, mohou nastat i aplikační problémy s pojezdem techniky. Proto jakmile to půjde, okamžitě začít hnojit. Často je po zimě půda převlhčená, a pokud neumrzne (jaro 2021) uděláme na poli hluboké koleje a nebo se do pole vůbec nedostaneme. V únoru aplikovaný dusík nám i při vydatnějších srážkách neuteče, pokud ho aplikujeme na dobře zapojené porosty a nejedná se o lehké půdy a svažité pozemky.

Celkovou dávku dusíku bychom při očekávaných výnosech 4–4,5 t/ha měli dle odběrového normativu (50 kg N na 1 tunu semene řepky) cílit na 190–220 kg N/ha. U optimálně hustých (20–50 rostlin/m²) a silných řepek bychom rozhodně neměli dávku dusíku snižovat. O určité redukci dusíkatého hnojení můžeme uvažovat u slabších, řidších (do 20 rostlin/m²) nebo naopak hustších porostů (nad 60 rostlin/m²). Tam stačí hnojit v úsporném režimu 130–150 kg N/ha. Z hnojiv je výhodnější se orientovat na močovinu s levnějším dusíkem. Ta musí být při povrchové aplikaci, dle nové legislativy, s inhibitorem ureázy (např. UREA stabil). Lze se i více zaměřit na listové aplikace dusíku v močovině či Lovo CaNu T. Nedodáme sice velké množství dusíku, ale využití je efektivnější. Máme řadu let pozitivních výsledků s LovoCanem T, kdy navýšení výnosů se v průměru let pohybovalo kolem 8 %. Pouze v jednom roce s pozdě setými a velmi slabými řepkami, které i výnosově propadly, jsme měli záporné výsledky.

Variabilní hnojení a nová hnojiva

V současnosti se často zmiňuje variabilní hnojení jako součást precizního zemědělství, na které jsou vázané i dotace. Dle podmínek lze při variabilním hnojení ušetřit kolem 20 % dusíku z celkové dávky. Již řadu let se variabilně dusíkem hnojí podle N-senzoru a jiných postupů. Je spousta společností, které nabízejí možnosti variabilního hnojení. Lze využít například aplikační mapy z Yara Atfarm, které lze stáhnout jako mobilní aplikace. Yara Atfarm nabízí bezplatný a snadný monitoring porostů prostřednictvím satelitních snímků, které slouží k vytváření satelitních map.

V pokusech zkoušíme hnojiva s obsahem zeolitu, což je vulkanický hlinito-křemičitý minerál, který má mikroporézní strukturu připomínající včelí plásty. Tímto uspořádáním získává unikátní vlastnosti, především schopnost poutat živiny. Zeolity se přidávají jak k hnojivům typu NPK, tak pouze k dusíkatým. V pokusech máme odzkoušeno hnojivo Zenfert 24N s obsahem 24 % N (½ NO₃^- a ½ NH₄⁺). Účinek zeolitů se však projeví při hnojení v rámci celého osevního postupu v horizontu několika let. Okamžitý efekt po jednom roce použití těchto hnojiv se nemusí vždy projevit.

Řadu let máme také ověřené jednorázové aplikace hnojiva Alzon NeoN, které obsahuje současně inhibitory ureázy a nitrifikace. Výhodou je sloučení dávek do jedné, a tím úspora přejezdů po poli. Výsledky jsou výnosově srovnatelné s variantami, kde byl dusík aplikovaný čtyřikrát (graf 3). Pokud jsme takto jednorázově aplikovali močovinu bez inhibitoru, pak propad výnosu činil 65 kg/ha.

Graf 3: Výnos semen při různých strategií dusíkatého hnojení, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd 2019/20–2021/22

Bakterie poutající vzdušný dusík

V rámci úsporných opatření se budou hledat i jiné cesty, jak rostlinám dodat dusík. Jednou z možností jsou bakterie poutající vzdušný dusík. Na trh se již dostávají první komerční přípravky, zpravidla z kategorie biostimulantů.

U biostimulantu Utrisha N se jedná o bakterii Methylobacterium symbioticum. Tato bakterie proniká do rostliny přes průduchy a následně kolonizuje celou rostlinu. V listech přeměňuje vzdušný dusík na amonný iont, který přímo rostlina využije. Takto lze získat během vegetace až 30 kg N/ha. U řepky se doporučuje aplikovat tento přípravek na podzim ve fázi 6–8 listů nebo na jaře od fáze obnovené listové růžice až do fáze konce kvetení. Čím dříve aplikujeme, tím více dusíku bakterie fixují. Zatím jednoleté pozitivní výsledky máme u ječmene. U řepky přípravek testujeme prvním rokem.

Na principu jiné bakterie účinkuje biostimulant Vixeran, který je zatím registrován na Slovensku. V ČR se chystá registrace během února letošního roku. Jedná se o bakterii Azotobacter salinestris. Tato bakterie vytváří listový a kořenový mikrofilm a dokáže žít v listech, stoncích i kořenech. Kromě fixace vzdušného dusíku dokáže i zvyšovat retenční schopnost půdy pomocí produkce exopolysacharidů a lipopolysacharidů.

Jedná se o nové přípravky s možností dodání dusíku rostlinám, které je nutné ověřit v různých podmínkách polních pokusů po dobu několika let. Vhledem k aplikaci živých organizmů bude mnohem větší důraz spočívat v čistotě postřikové jíchy a podmínkám při aplikaci. Určitě nebude možné stříkat za slunného počasí a vysokých teplot. Tím se nám zmenšuje aplikační okno. Dalším úskalím mohou být tank-mixy s jinými přípravky, které je nutno ověřit. Každopádně se jedná o velmi zajímavý a do budoucna preferovaný způsob dodání dusíku rostlinám, kterým můžeme částečně substituovat dusíkatá hnojiva.

Síra nám zvýší olejnatost

Dalším z makroprvků, kde se na jaře často objevují u řepky deficity, je síra. Sírou můžeme hnojit před setím (Wigor S, NPS 49, Kieserit aj.) nebo společně při prvních jarních dávkách dusíku. Na jednu tunu semene řepka potřebuje asi 16 kg síry. Síra je součástí aminokyselin, vitamínů, proteinů a podílí se na enzymatických reakcích. Rostlina na nedostatek síry reaguje rozkladem zásobních sloučenin obsahujících síru. To se projevuje zpomalením růstu, barevnými změnami na listech a korunních plátcích. Důsledkem jsou pak větší opady generativních orgánů, pokles výnosu a kvality.

V pokusech nám hnojení sírou obsah oleje mírně zvýšilo, současně nám také narostl výnos. Ve výsledku se pak navýšil výnos oleje z hektaru. Nejlepších výsledů jsme dosáhli s hnojivem DASA při aplikaci v druhé (produkční) dávce. Velmi pozitivně se v pokusech ukázal i Kieserit aplikovaný společně s první dávkou dusíku. Zřejmě rostliny reagovaly i na dodaný hořčík.

Pro doplnění síry lze použít i další pevná hnojiva (Ensin, Sulfammo, Sulfan, YaraVera AMIDAS apod.), z tekutých pak SAM či AmiSAN. Síru lze aplikovat i v listových hnojivech (Folit Síra, Thiotrac aj.), která by však měla sloužit již jako korekce výživného stavu a nikoliv k odstranění již viditelných příznaků deficience.

Problémy s nedostatkem síry jsou zpravidla ve vyšších polohách a na lehčích půdách (Vysočina), kde se sírany snadno vyplavují. Základním kritériem pro stanovení dávky by měly být rozbory půdy (AZP) či listové analýzy. Běžně se dávka síry pohybuje u řepky mezi 30 a 40 kg/ha.

Opravné herbicidní aplikace neuspěchat

Suché září v kombinaci s hrudkami a posklizňovými zbytky na povrchu, často snížily účinek preemergentních herbicidů. Dlouhý podzim a mírná zima umožnily vcházení plevelů. Na některých porostech budou nutné opravné herbicidní postřiky (obr. 5). Ty nesmíme termínově ani uspěchat ani se s nimi zpozdit.

Vhodné aplikační okno je, pokud jsou plevele v aktivním růstu a teploty v noci kolem 8 lépe 10 °C. Zase ale nesmíme s aplikací příliš otálet. To by listy řepky mohly již plevele při postřiku zakrýt a účinek herbicidního zásahu by se tak snížil. Často máme problémy s těžko hubitelnými plevely (kakosty, prliny aj.), na které často podzimní herbicidy ne zcela dostatečně účinkují.

Sortiment herbicidů použitelných pro jarní aplikace je výrazně užší oproti podzimu. Nejčastěji jsou aplikovány účinné látky clopyralid a picloram (např. Galera aj.) a halauxifen-methyl a clopyralid (např. Korvetto aj.). V případě výskytu jednoděložných plevelů přistoupíme k aplikaci graminicidů.

Obr. 5: Zde je prostor pro jarní aplikaci herbicidů (Galera, Korvetto aj.)

Na škůdce nic nového není

Rok je za námi a my opět stojíme před rozhodnutím, jak na jarní škůdce. Bohužel se sortiment účinných látek nezvětšil a bohužel v dohledné době asi ani nezvětší. Jsme tedy odkázáni na pyretroidy a acetamiprid. Vzhledem ke skutečnosti, že máme omezené možnosti při výběru insekticidu, musí být opatření co nejefektivnější.

Rozhoduje správné termínování postřiků. V minulém roce 2022 bylo předjaří studené, ale pak se s příchodem prvního jarního dne (21. března) prudce oteplilo. Vykvetla zlatice (Forsythia) a hromadně nalétli krytonosci. První insekticid tak většina zemědělců aplikovala v poslední dekádě března. Jiné roky je signalizace náletu podstatně složitější v důsledku krátkodobých period, kdy se střídají teplé a studené dny. To nám pak velmi stěžuje optimální načasování zásahu a mnohdy neplatí zaběhlá pravidla. Příkladem je jaro 2021, kdy vykvetla zlatice opožděně. Tehdy krytonosci již nalétli do řepky a většina porostů byla v té době insekticidně ošetřena. Proto berme květ zlatice pouze jako orientační metodu.

Velmi často - několikrát denně kontrolujeme Mörickeho misky. Přitom velmi záleží na jejich umístění, co se týká expozice ke světovým stranám, svažitosti či vzdálenosti od loňských řepkovišť.

Jako velmi pokrokové a agronomům práci ulehčující, jsou vylepšené Mörickeho misky s kamerou (obr. 6). Kamera snímá plochu misky a dvakrát denně posílá fotku přes mobilní aplikaci. Stačí si pak stáhnout tuto aplikaci do chytrého telefonu, a máte dokonalý přehled o intenzitě náletu. Kamera je napájena fotovoltaickým panelem, a tak nehrozí vybití a ztráta signálu. Miska je velmi sofistikovaně řešena jednak z pohledu optimálního snímaní obrazu kamerou, ale je také vybavena zásobníkem vody. Což je častý problém, kdy nám na poli misky vyschnou. Softwarově tato mobilní aplikace dokáže určit i druh vybraných škůdců. Na zpřesnění diagnostiky škůdců se stále pracuje. Je to velmi perspektivní a chytré řešení, které má velký potenciál a hlavně uspoří agronomům spoustu času a kilometrů.

Obr. 6: Velký pomocník agronoma Mörickeho miska s kamerou a mobilní aplikací

Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.; Agrada s.r.o.
foto: D. Bečka