Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Zpracování půdy k řepce a hnojení dusíkem

11. 11. 2022 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 636x

Řepka dobře reaguje na hlubší prokypření půdy, kdy se uvolní v důsledku intenzivnější mineralizace více živin včetně dusíku z půdní zásoby, ale zároveň dochází v teplém letním období ke značným ztrátám vody a uhlíku. Po orbě je častým problémem tvorba hrud a po opakovaném intenzivním zpracování zhoršení půdní struktury s rizikem tvorby krusty na povrchu půdy po větších srážkách. V letošním roce v návaznosti na nižší dávky dusíku k obilným předplodinám řepky a intenzivní srážky v srpnu spojené s vyplavením nitrátů a horším provzdušněním půdy bude třeba věnovat větší pozornost výživnému stavu porostů již během podzimního růstu.

Proseeds

Orba a hluboké kypření

Rozhodující při orbě je určení správné hloubky (většinou 18–25 cm) podle skutečného stavu půdního profilu (zjištění rýčovou zkouškou). Dno orby by nikdy nemělo končit na utužené nebo převlhčené vrstvě půdy. Na obrázku 1 je špatný stav půdy po orbě, která byla následně zpracována kompaktorem (na obrázku vpravo) a před setím ještě 1× zpracována kompaktorem při značných ztrátách vody, uhlíku a degradaci půdních agregátů. Po intenzivních deštích pak může docházet především při uválení povrchu půdy po zasetí k jejímu rozplavení a špatnému vzcházení řepky.

Přitom největší riziko nastává při setí řepky do „brázdiček“ v kombinaci s nevyváženým poměrem jednomocných a dvojmocných kationtů a nízkým obsahem Corg. v půdě (obr. 2). Na půdách náchylných na tvorbu krusty a při setí řepky do vyhloubených řádků nebo při zvažovaném válení povrchu půdy po zasetí se doporučuje rozbor povrchové vrstvy půdy, kterým se zjistí příčina a míra rizika rozplavení půdy. Vhodnou technologií při setí řepky do „brázdiček“ je zakládání porostu přímo do strniště při vzdálenosti řádků 25–45 cm, kde zůstává část půdy nezpracovaná s posklizňovými zbytky na povrchu, které zadržují vodu a zabraňují rozplavení půdy (obr. 3). Při tomto postupu se snižuje nežádoucí prohřívání půdy v horkých letních dnech a zadržuje se více vody a uhlíku v půdě, ale nedoporučuje se při větším výskytu hraboše polního.

Při orbě a hlubokém kypření (zejména dlátovým pluhem) dochází kromě ztrát vody z půdy také k vyšším emisím CO2 v důsledku intenzivnějšího rozkladu organických látek, které je třeba vracet do půdy ve větším množství než při pásovém nebo mělkém zpracování půdy. To je možné kromě klasického organického hnojení např. hnojem splnit také pěstováním vyšších nepoléhavých hybridů řepky, po kterých zůstává více posklizňových zbytků s příznivým poměrem C:N. Po sklizni není vhodné v teplém počasí provádět podmítku, strniště nejlépe zmulčovat (podporuje vzcházení výdrolu) a zpracování půdy pokud možno provádět až v chladnějším období, abychom omezili rozklad půdní organické hmoty.

V návaznosti na Zelenou dohodu EU budou v příštích letech ve větší míře používány při zakládání porostů řepky v teplém letním období konzervační půdoochranné technologie s minimálním zpracováním půdy (pásové zpracování, mělké kypření s prohloubením jen v řádcích, setí do mulče apod.).

Obr. 1: Půda po orbě (vlevo) a následném zpracování půdy kompaktorem (vpravo)
Obr. 1: Půda po orbě (vlevo) a následném zpracování půdy kompaktorem (vpravo)

Obr. 2: Nevyrovnané vzcházení řepky při rozplavení půdy v brázdičkách po srážkách
Obr. 2: Nevyrovnané vzcházení řepky při rozplavení půdy v brázdičkách po srážkách

Obr. 3: Setí řepky přímo do strniště
Obr. 3: Setí řepky přímo do strniště

Ztráty vody a uhlíku z půdy

Trvale udržitelné systémy hospodaření na půdě v příštích letech jsou spojeny s lepším zadržením vody, uhlíku a živin v půdě než při používání většiny současných pěstitelských postupů. Jen v důsledku zvyšování teplot, teplejších podzimů a zim bez sněhu bychom měli vracet do půdy více organických látek než například před 40 lety. Více také kypříme půdu v teplejším letním a podzimním období, čímž ztrácíme vodu a přispíváme k rozkladu organických látek v půdě. V osevních postupech chybí pícniny, které jsou stabilizátorem půdní úrodnosti a zlepšují mimo jiné také půdní strukturu v prokořeněném půdním profilu.

Půdy s horší strukturou a následným utužením se snažíme dočasně řešit podrýváním a hlubokým kypřením, kterým však podporujeme rozklad organických látek a bez jejich vracení zpět do půdy nejsou tyto technologie trvale udržitelné a kvalita půdy včetně zadržení vody ze srážek se bude dále zhoršovat. Proto je třeba při pěstování meziplodin, zařazení ochranných pásů, biopásů apod. vybírat plodiny s bohatým kořenovým systémem a s širším poměrem C:N nadzemní hmoty (20:1 a více), které zlepšují strukturu půdy i v hlubších vrstvách a zároveň zvyšují obsah půdní organické hmoty.

Při pěstování řepky na svažitých pozemcích je jako půdoochranná technologie doporučované hluboké kypření (podrývání) do hloubky 25 cm a více, což však přináší v teplém letním období značné ztráty vody a uhlíku z půdy a v případě přikulení po zasetí po spádnici je toto protierozní opatření málo účinné. Na grafu 1 jsou znázorněny rozdíly v emisích CO2 po různém zpracování půdy před setím řepky v letošním roce. Nejvyšší emise byly po orbě (do 20 cm, 15. srpna), které se významně snížily, jestliže byla oraná půda následně přikulena cambridge válci nebo byla místo orby zpracována radličkou do hloubky 10–12 cm.

Po minimalizaci jsou na suchém stanovišti v Ruzyni (průměrný úhrn srážek za rok 472 mm) dlouhodobě dosahovány nejvíce stabilní výnosy (graf 2). To bylo potvrzeno i v letošním roce, kdy po suchém a teplém měsíci květnu a většinu měsíce června přišly srážky až na konci června, což již bylo pozdě a došlo zejména u dříve dozrávajícího porostu po orbě (časnější jarní růst vzhledem k rychlejšímu prohřívání půdy a nižší vlhkost půdy) ke korekci výnosů.

Na grafech 3 a 4 jsou znázorněny vlhkosti půdy a emise CO2 při různém zpracování po sklizni ozimé pšenice v letošním roce. Mělká podmítka byla do hloubky 5–6 cm, hlubší do 10 cm bez uválení nebo s přikulením cambridge válci, které měly příznivý vliv na srovnání povrchu půdy, drobení a přitlačení větších agregátů, které v teplém suchém a větrném počasí rychle ztrácejí vodu. Větší vlhkost půdy u přikulené podmítky se mimo jiné projevila i lepším vzcházením výdrolu pšenice. Přitom na stanovišti v Ruzyni na rozdíl od sušších stanovišť byly opakované srážky, které stabilizovaly obsah vody v půdě před setím řepky. Největší vlhkost půdy a nejnižší emise CO2 byly většinou zjištěny u půdy s mulčem na povrchu nebo strništěm. Pokud není třeba připravit půdu pro setí řepky nebo meziplodin, je vhodnější v teplém letním období půdu konzervovat a omezit její prohřívání a aeraci. U meziplodin je nejvhodnější sít přímo do strniště nebo do mulče bezprostředně po sklizni předplodin, ale při tomto postupu je třeba věnovat větší pozornost výběru vhodných plodin.

Při větších emisích CO2 souvisejících s intenzivnějším rozkladem půdní organické hmoty se uvolňuje více živin včetně dusíku z půdní zásoby, což se při dostatku srážek příznivě projeví na růstu rostlin. Při konzervačních postupech zpracování půdy se uvolňuje živin z půdy méně a živiny je třeba aplikovat na základě rozboru půdy při setí, popř. u dusíku přihnojením porostu během podzimního růstu.

Graf 1: Emise CO2 z půdy po různém zpracování k řepce (Ruzyně, 2022)
Graf 1: Emise CO2 z půdy po různém zpracování k řepce (Ruzyně 2022)

Graf 2: Výnosy semen řepky po různém zpracování půdy (Ruzyně)
Graf 2: Výnosy semen řepky po různém zpracování půdy (Ruzyně)

Graf 3: Vlhkost půdy při různém zpracování a managementu posklizňových zbytků po pšenici (měřeno v půdním profilu do 20 cm, zpracování půdy 28. 7. 2022, Ruzyně)
Graf 3: Vlhkost půdy při různém zpracování a managementu posklizňových zbytků po pšenici (měřeno v půdním profilu do 20 cm, zpracování půdy 28.7. 2022, Ruzyně)

Graf 4: Emise CO2 z půdy při různém zpracování a managementu posklizňových zbytků po pšenici (Ruzyně, 2022)
Graf 4: Emise CO2 z půdy při různém zpracování a managementu posklizňových zbytků po pšenici (Ruzyně 2022)

Hnojení řepky dusíkem během podzimu a na začátku jara

Při vysoké ceně dusíku bude snahou zvýšit efektivnost hnojení dusíkatými hnojivy. Při hnojení řepky N a S zůstávají stále rezervy, na které je třeba zaměřit pozornost.

Po sklizni řepky nacházíme v půdách na provozních i pokusných honech zejména v sušších letech větší množství nevyužitého zbytkového N a S, což lze u dusíku jednoduše zhodnotit podle nárůstu výdrolu. Z výsledků monitoringu minerálního dusíku v půdě prováděného před zimou v letech 2015–2020 na desítkách půdních bloků v zemědělských podnicích vyplývá, že pod ozimou pšenicí nehnojenou N následující po ozimé řepce bylo v průměru zjištěno do hloubky 0,6 m 78 kg minerálního N/ha, z toho 73 kg N/ha v nitrátové formě, přičemž během zimy došlo ke snížení na 45 kg N/ha.

V letošním roce v návaznosti na nižší dávky dusíku k obilným předplodinám řepky a intenzivní srážky v srpnu spojené s vyplavením nitrátů a horším provzdušněním půdy bude třeba věnovat větší pozornost výživnému stavu porostů již během podzimního růstu. Na rozdíl od hnojení dusíkem před nebo při setí řepky můžeme přihnojením během podzimního růstu reagovat na skutečný stav porostu. Při projevech nedostatku N (žloutnutí spodních listů až fialové zabarvení porostu) je třeba řepku přihnojit dobře rozpustným hnojivem s pohyblivou formou dusíku v půdě (nitrátová nebo močovinová), aby se dusík po srážkách dostal co nejdříve ke kořenům rostlin. Velmi vhodná jsou hnojiva na bázi močoviny s inhibitorem ureázy (např. UREAstabil) a naopak nevhodná jsou pomaleji působící hnojiva s amonnou formou dusíku nebo s inhibitory nitrifikace. Podzimní přihnojení v dávce 25–40 kg N na konci září až během měsíce října stabilizuje výnosy semen řepky, a to zejména při stále častějších jarních přísušcích.

Na výnos semen řepky má rozhodující vliv hnojení dusíkem na začátku jarní vegetace. Z výsledků našich polních pokusů s různými dusíkatými hnojivy značenými izotopem 15N vyplývá, že ve většině let se pohybovalo využití dusíku z 1. jarní dávky ve výši 80 kg N/ha rostlinami do začátku květu od 40 do 60 %, přičemž nejvíce byla využita nitrátová forma N a močovina s inhibitorem ureázy a nejméně (často pod 40 % N) amonná forma dusíku. Hnojiva s převažující amonnou formou N jako síran amonný, DASA, Ensin apod. by měla být používána až v časné 2. dávce, kdy jsou již vhodnější podmínky pro nitrifikaci a většinou i lepší povrchová struktura půdy. Jejich aplikace není vhodná na mokrou rozplavenou půdu po zimě, kdy mohou zhoršovat její povrchovou strukturu, vsakování vody a provzdušnění.

U většiny porostů řepky je v jarním období jen malé riziko vyplavení nitrátového dusíku mimo dosah kořenů rostlin, proto se kromě mělkých promyvných půd ve vlhčích oblastech nedoporučuje používat pomalu působící dusíkatá hnojiva s inhibitory nitrifikace, po jejichž aplikaci zůstává amonná forma N delší dobu na povrchu půdy. To potvrdily i letošní výnosové výsledky na stanovišti v Ruzyni (graf 5), kdy nejvyšší výnosy semen byly dosaženy po přihnojení řepky močovinou s inhibitorem ureázy. Přitom nebyly v tomto roce u většiny hnojiv zjištěny podstatnější výnosové rozdíly mezi přihnojením rostlin na podzim a na jaře ve srovnání jen s jarním přihnojením. Efektivně se neprojevilo ani zvýšení dávky dusíku nad 160 kg N/ha (var. Us+).

Graf 5: Výnos semen ozimé řepky při různém hnojení dusíkem (Ruzyně, 2022) - varianty hnojení viz tabulka
Graf 5: Výnos semen ozimé řepky při různém hnojení dusíkem (Ruzyně, 2022) - varianty hnojení viz tabulka

Tab.: Varianty různého hnojení ozimé řepky dusíkem v grafu 5

Varianta

Podzimní přihnojení

Jarní přihnojení

20. 10. 2021

dávka kg N/ha

14. 3. 2022

dávka kg N/ha

6. 4. 2022

dávka kg N/ha

0

-

-

-

-

-

-

LAV

LAV

30

LAV

60

LAV

70

Us

UREAstabil

30

UREAstabil

60

LAV

70

Us+

UREAstabil

30

UREAstabil (vyšší dávka)

90

LAV

70

Alz

Alzon-neo N

30

Alzon-neo N

60

LAV

70

0 + LAV

-

-

LAV

90

LAV

70

0 + Us

-

-

UREAstabil

90

LAV

70

0 + Alz

-

-

Alzon-neo N

90

LAV

70

Tato publikace byla vytvořena s využitím výsledků projektů NAZV č. QK21020155 a QK21020121.

Související články

Pěstování pšenice seté ve směsné kultuře s leguminózou

31. 10. 2022 Prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc., Ing. Petr Dvořák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 339x

Sója letos překvapila

17. 09. 2022 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 529x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail