Ochrana proti škůdcům řepky v jarním období

28. 04. 2021 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 4217x

Ozimá řepka je od obnovení vegetace na přelomu února a března až do období zrání koncem června významně poškozována několika škůdci. Pamětníci si určitě ještě vzpomenou na dobu, kdy stačilo jedním insekticidním postřikem eliminovat nálet blýskáčka a úroda byla zachráněna.

S rychle rostoucími plochou řepky, novými odrůdami a postupnou změnou klimatu se objevili krytonosci, bejlomorka kapustová a několik druhů houbových chorob poškozující stonek a kořen řepky v období vývoje šešulí.

V období počátku kalamitního výskytu nových škodlivých organizmů nebyla obvykle vypracována účinná ochrana a docházelo k velkým ekonomickým škodám. Postupně se pěstitelé naučili nové komplexní postupy v ochraně a situace se vrátila postupně do normálu.

V minulých letech byly v České republice propracovány metody používání pesticidů v rámci pravidel integrované ochrany rostlin, které minimalizovaly škodlivé dopady na životní prostředí a současně umožnily dosáhnout produkci v dobré kvalitě za přijatelných nákladů. Ve srovnání s první dekádou našeho století se situace výrazně zlepšila.

Do tohoto příznivého trendu však v posledních letech rušivě zasáhly vynucené zákazy některých klíčových účinných látek insekticidů na základě příslušných směrnice EU. Většinou s nimi Česká republika na základě stanoviska českých odborníků nesouhlasila, ale byla nucena je přijmout. Přijaté směrnice EU prakticky nikdy nebraly v úvahu rozdílné podmínky pro zemědělství v jednotlivých členských zemí. Vzhledem k historickým souvislostem bývají pěstitelé ve střední Evropě zákazy více poškozeni než zemědělci v původních členských zemích EU.

Možnosti chemické ochrany proti škůdcům řepky v jarním období

Během celého jarního období budou k dispozici pěstitelům k ochraně řepky pyretroidy 2. skupiny (alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin, lambda-cyhalothrin, gama-cyhalothrin a zeta-cyhalothrin). Mezi další pyretroidy s odlišnými vlastnostmi patří etofenprox, tau-fluvalinát a esfenvalerát. Využití pyretroidů v řepce omezuje rezistence některých druhů škůdců a nutnost přímého kontaktu škůdce s postřikem. Preventivní aplikace není možná. Pouze etofenprox a částečně tau-fluvalinát mají příznivější vlastnosti a vyšší účinnost. Účinnost ochrany u pyretroidů stoupá s množstvím aplikované látky na hektar. Mezi pyretroidy 2. skupiny jsou v registrované dávce účinné látky velké rozdíly, např. Nexide 4,8 g/ha, Karate Zeon 6,25 g/ha a nejvíce Rafan Max 25g/ha nebo Cyperkill Max 25 g/ha. Vyšší dávky na hektar jsou registrovány u pyretroidů první skupiny - dávka etofenproxu u přípravku Magma je 57,5 g/ha.

O účinnosti ošetření rozhoduje také formulace pyretroidního přípravku. Vyšší účinnost mívají přípravky enkapsulované, např. Karis 10 CS nebo Karate Zeon 5 CS. V těchto přípravcích jsou obaleny kapičky pyretroidu inertním nosičem. Tento obal několik desítek hodin po aplikaci postupně praská a uvolňuje účinnou látku postupně do porostu, což prokazatelně zvyšuje účinnost.

V možnosti ošetření kvetoucích porostů jsou mezi pyretroidů velké rozdíly. Některé pyretroidy jsou zařazeny z hlediska ochrany včel mezi bezrizikové látky a jiné jsou klasifikovány jako nebezpečné nebo dokonce zvláště nebezpečné látky. Klasifikace se pravděpodobně bude dále zpřísňovat, a proto je potřeba si zařazení průběžně kontrolovat.

Ze skupiny neonikotinoidů zůstala v registraci jediná účinná látka acetamiprid. Na trhu je tato účinná látka registrována jako smáčitelné prášky: Mospilan 20 SP, Gazelle nebo suspezní koncentráty, např. Apis 200 SE. V letošním roce bude na trhu v určitém množství i zcela nová formulace acetamipridu ve formě tekutého rozpustného koncentrátu: Mospilan MIZU 120 SL. V našich dlouhodobých pokusech se svým účinkem nejvíce blížila účinnosti thiaclopridu. Acetamiprid je v současné době nejlépe účinná univerzální insekticidní látka použitelná v řepce po celé jarní období. Velkou výhodou je, že nemá omezení při aplikaci do kvetoucích porostů vzhledem k ochraně včel. Acetamiprid byl však vždy o pár procent méně účinný než chlorpyrifos nebo thiacloprid. Při nízkém nebo středním výskytu škůdců to není na závadu, ale při kalamitním výskytu může být z pohledu zemědělce účinnost nedostatečná. I tak však významně sníží ztráty na výnosech ve srovnání s neošetřeným porostem.

Účinnost ošetření aceamipridem zvyšuje kombinace s pyretroidem a přídavek smáčedla. Při opakovaném použití během celého jarního období však v blízké budoucnosti hrozí rychlý vznik rezistence. Acetamiprid by se měl používat proti krytonoscům a blýskáčku skutečně jen v případě, že není možné ochranu vyřešit jiným účinným způsobem. Je třeba si ho „šetřit“ na ošetření proti bejlomorce, kde skutečně nemáme jinou alternativu.

Proti blýskáčku je možné použít ještě indoxacarb, který je účinný i proti rezistentním populacím blýskáčka. Nevýhodou je však jeho nízká účinnost na krytonosce, kteří se často s blýskáčkem vyskytují v porostu současně.

Ochrana proti krytonosci řepkovému a krytonosci čtyřzubému (obnovení jarní vegetace až do období počátku květu)

V minulosti se oba druhy těchto nosatcovitých brouků označovali jako „stonkoví krytonosci“ a ochrana proti nim byla založena na aplikaci účinných látek chlorpyrifos nebo thiacloprid obvykle na počátku dubna. Většinou byla úspěšná.

Oba druhy krytonosců však změnily v posledních letech své chování tak výrazně, že s trochou nadsázky bychom je mohli označit za dva nové druhy škůdců v řepce.

Nálet obou druhů krytonosců do porostů začíná často již koncem února, ale kladení vajíček se naopak protahuje na období několika týdnů. Zejména u krytonosce čtyřzubého nacházíme vajíčka nebo malé larvy v porostu ještě na počátku květu. Za těchto okolností jedna aplikace insekticidu do porostu nemůže být účinná. Problematická je i signalizace ošetření na základě nálezu několika dospělců krytonosců v jedné Mörickeho misce na jednom pozemku řepky, přestože se řepka pěstuje třeba na 500 ha. A to je ještě lepší případ, kdy miska byla na pozemek umístěna včas koncem února.

Při popsaném způsobu monitoringu a aplikace pesticidů v loňském roce poškodily larvy krytonosců některé porosty řepky opravdu silně a k tomu se přidala ještě fomová hniloba stonku, která škody násobila. Před 5 lety by však popsaný způsob ochrany byl zcela v pořádku a přinesl by pravděpodobně dobré výsledky.

Situace v letošním roce může být ještě horší, protože pěstitelé již nesmí použít přípravky na bázi chlorpyrifosu nebo thiaclopridu, které byly základem úspěšné ochrany v minulosti. Tyto přípravky do značné míry eliminovaly nepřesnosti při aplikaci. Na jaře letošního roku se budou muset pěstitelé vyrovnat s omezeným výběrem účinných látek a se změnou chování obou druhů krytonosců.

Základem úspěšné ochrany bude důkladný monitoring prvního výskytu dospělců v porostu. Mörickeho misky by měly být umístěny v období, kdy teplota bude okolo 5 °C. Podle průběhu zimního počasí to může být již na přelomu února a března. Brouci krytonosců spolehlivě do misek nalétávají při prvním přeletu ze zimoviště do porostů řepky. V porostech řepky se pak již šíří spíše přelézáním a do žlutých misek se dostávají nespolehlivě. Brouci nalétávají na pozemky nerovnoměrně, preferují určitá místa, které neumíme předem odhadnout. Misek je lepší umístit na jedno pole více a orientovat se podle nejvyššího nálezu brouků. Rozhodně nálezy v jednotlivých miskách neprůměrovat. Podle časových možností je možno doporučit i vizuální prohlídky porostů.

V letošním roce doporučuji umístit misky na různá pole řepky v rámci podniku v různých nadmořských výškách a podle orientace pozemku ke světovým stranám (jih nebo sever). Určitě by pomohla i spolupráce se sousedy a předávání informací.

Bude nutné sledovat všechny aktuální zprávy o výletu dospělců krytonosců ze zimoviště a objevení samiček s vyvinutými vajíčky v porostu. Letové vlny mohou být opakované a protáhnout se až do začátku květu, zejména když v oblasti převažuje výskyt krytonosce čtyřzubého. Velkým pěstitelům bych doporučil zvážit i instalaci speciálních pastí sledující výlet dospělců ze zimoviště v blízkosti loňských silně napadených porostů.

Ochrana se aplikuje nejdříve po 7–10 dnech po zjištění prvních náletů, protože z počátku převládají v porostech samci.

Základem úspěchu aplikace v letošním roce bude aplikace pyretroidů přesně v období zvýšené aktivity dospělců. Doporučuji preferovat ve výběru pyretroidy s vysokou dávkou účinné látky na hektar, např. Rafan Max nebo Magma. Zásah bude nutné opakovat podle jednotlivých náletových vln (graf 1). V případě nevýrazných náletových vln je nutné kombinovat uvedené pyretroidy s acetamipridem. Paušální bezdůvodnou aplikaci acetamipridu nebo etofenproxu nelze doporučit, protože bude aplikace potřeba i proti škůdcům v následném období. Bohužel v některých případech bude nutné aplikace opakovat.

Schéma doporučené insekticidní ochrany řepky ozimé na základě pokusů v roce 2020

Graf 1: Účinnost látek na krytonosce řepkového a čtyřzubého (2019)

Graf 2: Účinnost látky etofenprox na krytonosce a blýskáčky (2016–19)

Ochrana proti blýskáčku řepkovému a současně také proti krytonoscům (období butonizace až počátku květu)

Ochrana proti blýskáčku řepkovému se bude prolínat s nutnou ochranou proti krytonoscům. Zejména v oblastech s převažujícím výskytem krytonosce čtyřzubého bude nutné zvážit proti nim další chemickou ochranu v „blýskáčkovém termínu“, přestože nebude výskyt blýskáčka významný.

Signalizace výskytu blýskáčka se provádí nejčastěji sledováním dospělců na rostlinách od objevení prvních zavřených poupat. Doporučuje se prohlédnout asi 50 rostlin v porostu, ale zkušený agronom pozná škodlivý výskyt blýskáčka pouhým projitím porostu. Stanovená kritická čísla 1–3 brouci průměrně na jednu rostlinu jsou v současné době příliš nízká. Vždy záleží na stavu porostu. U silných porostů hybridních odrůd je možno kritické číslo i zdvojnásobit, protože kompenzační schopnost rostlin je velká. Na druhé straně je nutné těmto porostům věnovat pozornost i v době rozkvetlého hlavního stonku, protože výnos často tvoří na větvích, které rozkvétají později. Blýskáčci poškozují poupata i v kvetoucím porostu, protože nezralý pyl je pro ně atraktivnější. Výskyt blýskáčka je možno sledovat i v Mörickeho miskách umístěných v zóně květů nebo i smýkáním.

Blýskáček již v některých letech nepatří k tak závažným škůdcům jako v minulosti. Je třeba dobře zvážit podle aktuálního výskytu, zda je opravdu nutné ošetřovat. Na druhé straně se nesmí výskyt blýskáčka ani podcenit.

V registru přípravků je uvedena celá řada insekticidů registrovaných na blýskáčka. Výběr vhodného přípravku však není jednoduchý. Registrované pyretroidy na bázi účinných látek alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin a zeta-cypermethrin nelze aplikovat, protože blýskáček je proti nim rezistentní na celém území České republiky. Tyto látky však mohou být účinné proti posledním výskytům krytonosce řepkového a čtyřzubého i proti prvním výskytům krytonosce šešulového.

Vysokou účinnost podobnou chlorpyrifosu či thiaclopridu proti blýskáčku v našich dlouholetých pokusech dosáhl etofenprox - nyní na trhu v přípravku Magma. Účinkuje spolehlivě i proti všem druhům krytonosců (graf 2). Na v minulosti dobře účinkující Mavrik (tau-fluvalinat) postupně získává blýskáček rezistenci a jeho využití může být problematické. Velkou výhodou této účinné látky je však nízké riziko poškození včel (tab. 1).

Alternativním ošetřením je indoxacarb v přípravku Avaunt 15 EC nebo Steward OPZ. Účinkuje dobře i na rezistentní populace blýskáčka, ale účinnost na krytonosce je velmi malá.

Obě doporučované látky etofenprox a indoxacarb jsou zařazeny jako pro včely nebezpečné a smějí se aplikovat pouze samostatně a po skončení letu včel. Podléhají ohlašovací povinnosti pro včelaře. Podle našich pokusů mají však asi 2× větší repelenci pro včely než acetamprid.

Za běžných okolností není vhodné aplikovat acetamiprid proti blýskáčku, přestože účinnost může být dobrá. Jeho aplikace bude využita později proti bejlomorce. V tomto období může acetamiprid zabránit dokončení vývoje larev blýskáčka a je proti zásadám antirezistentní strategie ošetřovat opakovaně stejnými přípravky.

Tab. 1: Účinné látky s nejvyšší účinností proti blýskáčku řepkovému v letech 2018 a 2019

Tab. 2: Varianty ochrany řepky v jarním období dle průběhu jara a dalších podmínek

Ochrana proti bejlomorce kapustové (plný květ až tvorba zelených šešulí)

Monitoring výskytu bejlomorek v porostu se obvykle provádí vizuálním pozorováním. Tato metoda je však pracná a musí se provádět nejlépe v poledních hodinách za slunečného bezvětrného dne. Pozorovatel musí rozeznat drobnou dvoukřídlou bejlomorku od užitečných blanokřídlých parazitoidů, a to je někdy velice obtížné. Doporučuji signalizaci v Mörickeho miskách, které však musí být umístěny v zóně květů. Ochranu je nutné zahájit již při výskytu 2–3 jedinců bejlomorky v misce během 24 hodin. Na základě mnohaletých pokusů bylo zjištěno, že ochrana proti dospělcům bejlomorky je prakticky nemožná. Bejlomorka je sice citlivá ke všem registrovaným pyretroidům, ale přesné načasování aplikace je při velké rozsahu pěstování řepky na podniku často neúspěšné.

Mnohem účinnější je ochrana systémovými přípravky, které likvidují líhnoucí se larvičky v šešulích. V současné době máme k dispozici pouze účinnou látku acetamiprid, např. Gazelle, Mospilan 20 SP nebo již zmíněnou novinku Mospilan MIZU 120 SL. Účinnost zvyšuje přidání smáčedel, ale v takovém případě je naprosto nutné aplikaci provést mimo dobu letu včel. Kombinace všech přípravků obsahujících acetamiprid se smáčedly nebo fungicidy aplikovanými v době letu včel může vést k hromadné otravě včelstev. Tyto tank-mixy porušují ustanovení vyhlášky o ochraně včel. K přípravku Mospilan MIZU 120 SL není nutné smáčedla přidávat a tato formulace má vyšší repelenci pro včely než jiné formulace. Obecně však platí, že aplikace acetamipridu neodrazuje včely od návštěvy porostů, patří mezi přípravky pro včely atraktivní.

Krytonosec řepkový a čtyřzubý v Mörickeho misce - kalamitní stav

Signalizace výletu dospělců krytonosců ze zimoviště

Krytonosec řepkový

Poškození stonku řepky larvami krytonosce řepkového a počátek fomové hniloby

Blýskáček řepkový

Larvy blýskáčka řepkového

Mörickeho miska k signalizaci náletu bejlomorky