BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Stonkoví krytonosci - ponaučení z ročníku 2022/23

24. 04. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 901x

Podzim roku 2023 svým průběhem až do listopadu připomínal spíše hodně dlouhé léto. Pěstitelé řepky, kteří začali s výsevem brzy, mohli těžit z dobrých vlhkostních poměrů, které vládly do poloviny srpna, kdo sel později, už se potýkal s výrazným suchem, které vygradovalo v září, které přineslo jen 30 % srážek v porovnání s normálem. Pro pozdě založené porosty řepky tak celý podzim představoval stres, který se projevoval slabým nevyrovnaným růstem a silným napadením mšic. Nálet dřepčíka olejkového do porostů řepky začal podobně, jako v roce 2022, tedy koncem srpna. Koncem října se v miskách začali objevovat také brouci krytonosce čtyřzubého. Celkově lze hodnotit podzim 2023 pro většinu porostů jako nepříliš úspěšný, ale hodnocení je nutné nechat až jaro, které teprve ukáže, zda je v porostech odpovídající potenciál.

Proseeds

Nadprůměrné teploty v průběhu podzimu přímo vybízely k nestandardnímu chování hmyzu, což se projevilo, stejně jako v minulém roce, i částečnou migrací krytonosců do porostů řepky. S tímto fenoménem se budou muset čeští pěstitelé vyrovnat, protože se tak významně urychlí připravenost samic ke kladení, a tím i nutnost časnější a častější aplikaci insekticidů. Poučili jsme se z tohoto nového fenoménu?

Stonkoví krytonosci a jejich rozdílná bionomie

Pojem stonkoví krytonosci nemá pravděpodobně význam příliš rozepisovat. Jedná se o dva druhy, a to krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) a krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi). Mimo morfologických odlišností (velikosti a barvě chodidel a přítomnosti skvrny na zádech mezi krovkami) se liší i svou bionomií.

Samice krytonosce čtyřzubého po úživném žíru, který je v porostech jasně rozeznatelný (na rozdíl od fyzické přítomnosti samotných brouků), kladou vajíčka převážně do hlavního listového nervu a do řapíků listů, kde se také nějakou dobu vyvíjejí, než přejdou do stonků. Samice krytonosce řepkového naopak klade vajíčka pod vegetační vrchol. Později se larvy obou druhů potkávají ve stonku.

Škodlivost larev krytonosce řepkového byla léta považována za násobně vyšší než u krytonosce čtyřzubého. Napadené řapíky stačila rostlina „odhodit“ dříve, než se larvy dostaly ke stonku. S časnějším a silnějším tlakem krytonosce čtyřzubého je nutno však tento názor přehodnotit a postavit škodlivost obou druhů na stejnou úroveň, neboť při vyšší četnosti larev obou druhů jsou schopny zcela zničit pletiva dřeně stonků. Poškozená místa, otevřené praskliny, zdeformované stonky apod. jsou navíc vstupními místy pro infekci houbovými patogeny (bílá hniloba řepky nebo alternariová skvrnitost), které pak mohou následně způsobit i podstatné snížení výnosů.

Dorostlé larvy opouští stonek, v půdě se kuklí a vylíhlí brouci zůstávají v kokonech a přezimují na lokalitě, kde probíhal jejich vývoj (krytonosec řepkový), naopak vylíhlí dospělci krytonosce čtyřzubého přelétávají do zimovišť mimo pole. V roce 2022 a částečně i v 2023 roce si našly celé populace krytonosce čtyřzubého místo přezimování přímo řepková pole.

Vliv počasí v brzkém předjaří na nálet krytonosců do porostů řepky v roce 2023

V roce 2023 se muselo pracovat s vědomím, že byli krytonosci nastěhovaní na polích s řepkou již od podzimu 2022 a při větším oteplení, které přišlo na jihu Moravy již krátce po Novém roce a pak v polovině ledna, byla velká pravděpodobnost, a že v té době už brouci začali s úživným žírem. Obecně se počasí na počátku roku 2023 mělo podobný ráz, jako v roce 2022. Už 1. ledna 2023 padly rekordy zhruba na 80 % ze 162 stanic s alespoň třicetiletou řadou měření. Průměrná denní teplota vzduchu na území ČR se v první polovině měsíce pohybovala výrazně nad normálem Nejteplejším dnem měsíce byl 1. leden s odchylkou více než 9 °C od normálu 1991–2020. V tento den bylo překonáno absolutní maximum pro měsíc leden. Na stanici Javorník (okres Jeseník) byla naměřena maximální denní teplota vzduchu 19,6 °C a to ve 2:20 hodin ráno vlivem fénového proudění, které se vytvářelo na severní straně Jeseníků. V poslední dekádě se průměrné denní teploty na území ČR pohybovaly okolo hodnoty normálu.

V této době se aktivovaly populace z podzimu a začaly v teplých dnech provozovat žír, mohly se již objevit i první slepé vpichy v rostlinách. Pod hodnotu normálu poklesly teploty ve dnech 19. až 21. 1. a dále ve dnech 26. až 29. 1. Nejchladnějším dnem byl 29. leden s odchylkou téměř -3 °C od normálu 1991–2020. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu -16,6 °C byla tento měsíc naměřena 25. 1. na stanici Kořenov, Jizerka. Co se týče srážek, ty byly v první dekádě díky teplotám dešťové, v druhé dekádě nasněžilo poměrně hodně i v nižších polohách.

Teploty v únoru se pohybovaly větší část měsíce nad normálem. Nejteplejším dnem měsíce byl 18. únor s odchylkou průměrné teploty +8 °C oproti normálu 1991–2020. V tento den byla na stanici Dyjákovice (okres Znojmo) naměřena nejvyšší maximální denní teplota vzduchu v tomto měsíci a to 16,1 °C. Pouze o 0,1 °C méně (16,0 °C) naměřili ve stejný den na stanici Lednice (okres Břeclav). V tuto dobu byly detekovány již první nálety do misek na řadě lokalit. Pod hodnotu normálu poklesla průměrná teplota na území ČR ve dnech 4. až 10. 2. a dále v závěru měsíce ve dnech 26. až 28. 2. Nejchladnějšími dny byly dle průměrné denní teploty 6. a 7. únor s odchylkou více než -5 °C od normálu 1991–2020.

Březen byl subjektivně považován za nezvykle chladný v porovnání s tím, na co jsme poslední roky zvyklí. Průměrná denní teplota vzduchu na území ČR se z počátku měsíce držela pod normálem. Později se střídala kratší období s teplotou nad a pod hodnotou normálu. K prvnímu prudkému poklesu teplot došlo mezi 10. a 11. březnem. Ve druhé polovině měsíce (od 17. až 26. 3.) nastalo delší teplé období s teplotami nad normálem, které vyvrcholilo 23. 3. V této době byly detekovány velmi silné nálety krytonosců do misek. Následoval další výrazný pokles teploty a chladné období ve dnech 27. až 29. 3. Na konci měsíce se teploty opět dostaly nad hodnotu normálu. Nejteplejším dnem měsíce byl 23. březen s odchylkou průměrné teploty na území ČR více než +8 °C od normálu 1991–2020. V tento den na stanici Brod nad Dyjí (okres Břeclav) byla naměřena nejvyšší maximální denní teplota vzduchu v tomto měsíci a to 22,5 °C. Více než 22 °C naměřily ještě další 4 stanice na jihu Moravy. S ošetřením se však začalo až v průběhu března na většině pozorovaných ploch.

Vyhodnocení ročníku 2023

V roce 2023 probíhal monitoring ÚKZÚZ na 124 lokalitách, pro hodnocení bylo zvoleno 83 pozorovacích bodů (PB). První výskyty dospělců krytonosců zaznamenané v miskách byly převážně slabé intenzity (cca 85 % pozorování), silné výskyty byly pozorovány v západních Čechách a severní Moravě. První výskyty byl detekovány v týdnu od 20. do 26. 2. 2023 v okresech Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský. Nadmořská výška nehrála roli, spíše se jednalo o teplejší expozici pole. Jižní nebo slunečné strany pozemků jsou pro škůdce zajímavější a objevují se zde dříve než na pozemcích orientovaných na sever.

Další silný nálet byl zaznamenán cca o tři neděle později, okolo 10. 3. 2022. všechny vlny náletu jasně korespondovaly s výraznějšími vlnami oteplení zaznamenanými během února a března. Nálety pokračovaly prakticky až do května.

Do porostů nalétávali dříve dospělci krytonosce čtyřzubého, a také jeho četnost byla násobně vyšší než četnost krytonosce řepkového bez ohledu na lokalitu. Krytonosec čtyřzubý byl v miskách detekován 4,6krát více, než-li krytonosec řepkový (poměr se za poslední 3 roky nezměnil). Z cca 17 % byl nálet do misek společný. Z celkového hodnocení vyplývá, že krytonosec čtyřzubý nalétal v roce 2023 do porostů v průměru o 12 dní dříve (v termínu od konce února do 10. 3., krytonosec řepkový se objevoval zpravidla až kolem 23. 3., tj, v nejteplejší dny měsíce března). Jak už bylo řečeno výše, krytonosci čtyřzubí byli z části již namigrováni v polích od podzimu a signalizace ošetření se měla řídit tímto faktem. Výsledné napadení porostů tak v roce 2023 dosáhlo vyššího podílu než roky předchozí.

Dospělci byli detekováni na rostlinách zpravidla při odběrech rostlin k vizuální kontrole. Pobytové stopy a první nakladená vajíčka v řapících listů byla potvrzena na Břeclavsku již okolo 22. února. Do prvního březnového týdne se přidaly i oblasti západních a středních Čech. Jde tak o extrémně časný výskyt kladení, jehož souvislost je snad každému čtenáři patrná. V letech předchozích byly nacházeny první vpichy s vajíčky v těch nejteplejších oblastech nejdříve v polovině března.

Signalizace ošetření tak připadala v těch oblastech s potvrzeným silným výskytem namigrovaných brouků od podzimu již na 7. týden (tedy v tom týdnu, kdy přišlo významné oteplení na několik dní). Další signalizace ošetření odpovídala polovině března (okolo 13. 3.) a další o 10 dní později, tedy okolo 23. 3. Toto doporučení platilo především pro jižní Moravu. Pro vyšší polohy se plán signalizace lišil cca o týden.

I v roce 2023 bylo hodnoceno napadení rostlin řepky krytonoscem řepkovým a čtyřzubým (při hodnocení nebyly larvy obou druhů rozlišovány) a ze 124 lokalit byla data o poškození rostlin dostupná pro 53 míst. Průměrné napadení rostlin dosáhlo 20 %, z toho polovina hodnocení dosahovala škodlivých výskytů (práh škodlivosti je 10 % napadených rostlin z 50 hodnocených). Nejpostiženější porosty (poškozené nad 50 %) byly potvrzeny v oblastech Olomouckého, Středočeského, Jihomoravského a Královehradeckého kraje.

V této souvislosti byly na vybraných pozorovacích bodech též zaznamenávány údaje o ochranných opatřeních. Data nejsou dostupná pro většinu pozorování, ale z těch, která dostupná jsou, lze již tradičně usuzovat na společný jmenovatel, a tedy opožděnou aplikaci insekticidů. Většina prvních aplikací proběhla v polovině března, a to jen v malé části oblastí. Většina pěstitelů čekala s ošetřením až na konec března. Dá se tak říci, že pěstitelé i přes dostatečný zdroj informací (Aktuality na Rostlinolékařském portále a článek na online Agromanuálu 14. 2. 2023) nereagovali a aplikovali insekticidy v zajetých kolejích, což se projevilo i při následném hodnocení napadení porostů.

Doporučení pro praxi

  • Sledovat stav porostů a výskyt brouků již na podzim (instalované misky pro indikaci náletů na dřepčíka olejkového následně využít i pro krytonosce).
  • Zahájit monitoring stonkových krytonosců včas (běžně od druhé poloviny února, bez ohledu na nadmořskou výšku, věnovat pozornost spíše expozici pozemku. V roce 2024 sledovat vývoj už v lednu - v nejteplejších oblastech ČR). První oteplení v lednu může urychlit vývoj a počátkem ledna mohou již první samice naklást do miniaturních řapíků listové růžice.
  • Provádět monitoring přímo v porostu a žluté misky používat jako doplňkový způsob pozorování pro stanovení náletu, nikoliv k signalizaci ošetření! Brouci se do žlutých misek zachytávají pouze ve dnech, kdy jsou letově aktivní, poté, co se dostanou do porostu, už misku ignorují. Nálet může být soustředěn do několika málo dnů, kdy teplota vzduchu v denním maximu dosáhne 9 °C a více při slunečném počasí, anebo je letová aktivita rozvleklá a rozdělena do několika různě intenzivních vln, které nemusí být zaznamenány vůbec.
  • V porostech je nutné sledovat přítomnost pobytových stop, především slepých vpichů v řapících rostlin. Ty mohou být přítomny krátce po zjištěném náletu, a to mnohem dříve, než je uváděno v literatuře.

V posledních letech doporučujeme pěstitelské praxi hledat informace o časných náletech, včetně signalizace o ošetření pro většinu okresů ČR na Rostlinolékařském portále. Doporučení poradců, kteří spoléhají při své odborné činnosti na žluté misky nebo dokonce na zralost samic již několikátým rokem vyvracíme. Naopak je každoročně potvrzováno, že vysoký stupeň napadení vykazují právě ty porosty, které byly ošetřeny v souladu s doporučeními výše uvedenými.

Graf 1: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků k. ú. Tasovice nad Dyjí, 245 m n.m. (několik vln, včetně únorové nad prahem škodlivosti, první aplikace 14. 3. 2023; následně 12 % poškozených rostlin larvami)
Graf 1: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků k. ú. Tasovice nad Dyjí, 245 m n.m. (několik vln, včetně únorové nad prahem škodlivosti, první aplikace 14. 3. 2023; následně 12 % poškozených rostlin larvami)

Graf 2: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků k. ú. Nezbavětice, 422 m n.m. (několik vln, včetně únorové nad prahem škodlivosti, první aplikace 21. 3. 2023; následně 30 % poškozených rostlin larvami)
Graf 2: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků k. ú. Nezbavětice, 422 m n.m. (několik vln, včetně únorové nad prahem škodlivosti, první aplikace 21. 3. 2023; následně 30 % poškozených rostlin larvami)

Mapa napadení rostlin larvami stonkových krytonosců na jednotlivých pozorovacích bodech v roce 2023
Mapa napadení rostlin larvami stonkových krytonosců na jednotlivých pozorovacích bodech v roce 2023

 

© Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno 2021

Sestavili: Oddělení metod monitoringu a prognóz výskytu škodlivých organismů, Zemědělská 1a, 613 00 Brno

Fotografie na obálce: zdroj Rostlinolékařský portál

„Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího šíření v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.“

Publikace je vydána jako neprodejná.

Graf 1: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků k. ú. Tasovice nad Dyjí, 245 m n.m. (několik vln, včetně únorové nad prahem škodlivosti, první aplikace 14. 3. 2023; následně 12 % poškozených rostlin larvami)

 

 

 

© Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno 2021

Sestavili: Oddělení metod monitoringu a prognóz výskytu škodlivých organismů, Zemědělská 1a, 613 00 Brno

Fotografie na obálce: zdroj Rostlinolékařský portál

„Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího šíření v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.“

Publikace je vydána jako neprodejná.

Graf 2: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků k. ú. Nezbavětice, 422 m n.m. (několik vln, včetně únorové nad prahem škodlivosti, první aplikace 21. 3. 2023; následně 30 % poškozených rostlin larvami)

 

 

Mapa napadení rostlin larvami stonkových krytonosců na jednotlivých pozorovacích bodech v roce 2023

Související články

Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 285x

Hraboš polní jako stálé riziko pro zemědělskou praxi

03. 07. 2024 Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 353x

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 399x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 301x

Změny ve vývoji rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům v ČR

19. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 236x

Další články v kategorii Škůdci

detail