Stonkoví krytonosci jsou na polích již od podzimu!

14. 02. 2023 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 1761x

Připravme se na další rok se škůdci řepky. Tentokrát se však nebudeme bavit o dřepčíku olejkovém nebo mšicích. Článek bude věnován stonkovým krytonoscům, kteří nás svou přítomností poctili o čtyři měsíce dříve, než je zvykem. Ano, čtete správně. Jarní škůdci již na podzim. Potvrzuje se tak fakt, že na abnormální teploty reagují hmyzí škůdci nejen urychleným vývojem, ale i časnou migrací do porostů hostitelských rostlin.

V podstatě se tak Česká republika letos dostala na úroveň klimatu Srbska či Slovinska, kde jsou podzimní migrace jarních škůdců řepky poměrně časté. Jedná se o událost prozatím výjimečnou, ale ve strategii ochrany proti škůdcům řepky hraje význačnou roli, protože čekání na první nálety stonkových krytonosců v březnu se bude podobat čekání na Godota. Stonky v té době budou již dávno plné vajíček brouků, kteří využijí prvního jarního únorového oteplení k hromadné aktivitě.

Podzim 2022

Jaké bylo překvapení, když se v miskách, instalovaných pro monitoring dřepčíků v čerstvých osevech řepky, začaly koncem října objevovat nemalé počty krytonosců. Po bližším zkoumání se potvrdilo, že jde z 99 % o krytonosce čtyřzubé. A nešlo jen o lokace na Moravě, která je vyhlášená svou atypičností z pohledu výskytu škodlivých organizmů. Silné nálety byly detekovány napříč celou Českou republikou, někdy dosahovaly až několika desítek jedinců na misku, zvláště ve dnech s teplotami okolo 20 °C. Nálety trvaly prakticky až do první dekády měsíce listopadu, a to díky příznivému počasí (obr.). Podobnou situaci jsme zažili již v roce 2018, kde se teploty kolem 5. listopadu pohybovaly ještě na příjemných 18 °C. Tehdy byly dospělci i s požerky na listech potvrzeni též, ale unikly pozornosti, která se v té době zaměřovala především na kolonie mšic, které představovaly mnohem větší riziko.

Silný nálet krytonosce čtyřzubého počátkem listopadu 2022 na Plzeňsku (i několik jedinců na rostlinu)

Změny v monitoringu

Klimatické změny přispívají ke změnám bionomie škůdců a je třeba počítat i s tím, že škůdce nebude možné monitorovat způsobem, který je zaběhlý posledních 30 let. K podzimnímu přeletům části populace dochází pravděpodobně i v jiných letech, ale není tak masivní, jako v letech s příznivými podmínkami.

Podzim roku 2022 přinesl tedy odpověď na otázku, proč se nelze spoléhat na žluté misky umisťované do porostů řepky na jaře. Část populace je v porostech již od podzimu a při větším oteplení koncem ledna dokáží již v polovině února naklást a uniknout tak prvnímu insekticidnímu ošetření, které přichází zpravidla až za 2 týdny (ne-li později). Některé zemědělské podniky již na strategii insekticidních ošetření v polovině února přistoupily (jedná se především o ty na jihu Moravy), ale stejnou strategii by měly uplatňovat i podniky nad 500 m n.m.

Stěžejní zásadou je ale opustit systém monitoringu postavený na žlutých miskách a sledovat brouky přímo v porostu jednoduchým způsobem. Odříznutím, otočením a sklepnutím pár rostlin nad bílý arch papíru. Tak se rychle zjistí, kolik brouků se skrývá v růžici řepky ještě před jarním náletem z okolních refugií. Broukům pak stačí jen několik teplejších dnů na úživný žír a následné kladení.

Zralost samic se dá pro zkušené agronomy zjistit jednoduchým, i když ne moc zrovna elegantním způsobem (rozmáčknutím). Navíc teplota nad zemí v porostu bez sněhu je díky tmavému povrchu násobně vyšší než metr nad zemí, což si málokdo uvědomuje. Pocitově tedy nemusí být nejtepleji, ale pokud slunce zasvítí jen na několik hodin na tmavou půdu, dokáže zaktivovat všechny již v porostu nastěhované jedince. Během jednoho teplého odpoledne je dílo dokonáno.

Stonkoví krytonosci a jejich specifika

Pojem stonkoví krytonosci nemá pravděpodobně význam příliš rozepisovat. Jedná se o dva druhy, a to krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) a krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi). Mimo morfologických odlišností (velikosti a barvě chodidel a přítomnosti skvrny na zádech mezi krovkami) se liší i svou bionomií.

Samice krytonosce čtyřzubého po úživném žíru kladou vajíčka převážně do hlavního listového nervu a do řapíků listů, kde se také nějakou dobu vyvíjejí, než přejdou do stonků. Samice krytonosce řepkového naopak klade vajíčka pod vegetační vrchol. Později se larvy obou druhů potkávají ve stonku.

Škodlivost larev krytonosce řepkového byla léta považována za násobně vyšší, než krytonosce čtyřzubého. Napadené řapíky stačila rostlina „odhodit“ dříve, než se larvy dostaly ke stonku. S časnějším a silnějším tlakem krytonosce čtyřzubého je nutno však tento názor přehodnotit a postavit škodlivost obou druhů na stejnou úroveň, neboť při vyšší četnosti larev obou druhů jsou schopny zcela zničit pletiva dřeně stonků. Poškozená místa, otevřené praskliny, zdeformované stonky apod. jsou navíc vstupními místy pro infekci houbovými patogeny, které pak mohou následně způsobit i podstatné snížení výnosů. Dorostlé larvy opouští stonek, v půdě se kuklí a vylíhlí brouci zůstávají v kokonech a přezimují na lokalitě, kde probíhal jejich vývoj (krytonosec řepkový), naopak vylíhlí dospělci krytonosce čtyřzubého přelétávají do zimovišť mimo pole. V minulém roce si našly celé populace k. čtyřzubého místo přezimování přímo řepková pole.

Vliv počasí na nálet krytonosců do porostů řepky v roce 2022

Vraťme se však k zhodnocení podmínek počasí do jara 2022. Jaro nastalo prakticky v prvních dnech měsíce ledna, kdy dosahovaly teploty místy i 15 °C. Na zhruba 75 % ČHMÚ stanic (121 stanic ze 160) měřících déle než 30 let byla v roce 2022 na Nový rok naměřena nejvyšší teplota. Vůbec nejtepleji bylo v Kopistech, kde 15,7 °C smazalo dosavadní rekord 12,1 °C z roku 2007. V Žatci na Lounsku meteorologové naměřili 15 °C a v Brodě nad Dyjí na Břeclavsku 14,7 °C. Od 5. 1. se pak teploty ustálily a až do druhé poloviny února přinášely příjemné zimní teploty s dostatkem sněhové pokrývky.

Další oteplení přišlo nejdříve krátce v prvé dekádě měsíce února, pak kolem 17.  2. a 22. 2, kdy se denní teploty místy pohybovaly okolo 12 °C a oteplení trvalo několik dní. To se projevilo prvním náletem krytonosce čtyřzubého. V té době ošetřovali ti neotrlejší na jihu Moravy. Další významnější již trvalé oteplení přišlo v první dekádě března, kdy byly zaznamenány nálety vesměs všude. S ošetřením se však mnohde čekalo. Ročník 2022 je hodnocen prozatím jako teplotně nadnormální.

Jak proběhl ročník 2022 z pohledu aktivity stonkových krytonosců?

V roce 2022 proběhl monitoring ÚKZÚZ na 103 lokalitách, pro hodnocení bylo zvoleno 92 pozorovacích bodů (PB) a náhodných průzkumů (NP). Nejčastější předplodinou pro řepku byl ječmen ozimý, případně jarní a pšenice ozimá a v nízkém podílu také kukuřice a jetel.

První slabý výskyt dospělců byl zaznamenán v týdnu od 15. do 25. 2. 2022 v krajích Moravskoslezský, Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský. Nadmořská výška nehrála příliš roli od 140 m n.m. až po 470 m n.m.).

Další silný nálet byl zaznamenán cca o měsíc později, okolo 14. 3. 2022. Nálety pokračovaly prakticky až do května. Do porostů nalétávaly dříve dospělci krytonosce čtyřzubého, a také četnost krytonosce čtyřzubého byla násobně vyšší než četnost krytonosce řepkového bez ohledu na lokalitu. Na několika málo místech byl zaznamenán přílet krytonosce řepkového dříve. Krytonosec čtyřzubý byl v miskách detekován 4,6× více, než-li krytonosec řepkový (v roce 2021 to bylo 5× více). Z cca 22,5 % byl nálet do misek společný.

Z celkového hodnocení, na rozdíl od minulých let, vyplývá, že krytonosec čtyřzubý nalétal do porostů v průměru o 4 dny dříve (v roce 2019 o 8 dnů, v roce 2020 o 2 dny dříve, v roce 2021 dokonce o 10 dní), než krytonosec řepkový. Ze srovnání vyplynulo, že v roce 2022 byl vliv nadmořské výšky na termíny náletů prokazatelný, na rozdíl od roku 2021, kdy paradoxně ve vyšších nadmořských výškách probíhal nálet dříve než v nižších. Tento paradox vycházel z průběhu inverzního rázu počasí v níže položených polohách. Kromě vlivu nadmořské výšky hraje ale také významný vliv poloha pozemků (jižní/severní svah) a předchozí infestace pozemků (osevní postup v blízkosti a na samotném pozemku).

Velkou roli hraje ovšem nepřesnost žlutých misek, které se již několik let potvrzují jako nepřesný nástroj pro detekci prvních výskytů brouků na pozemcích.

První výskyty zaznamenané v miskách byly převážně slabé intenzity (cca 92 % pozorování). Během jarní sezony se však výskyt krytonosců a jejich poškození pohyboval na úrovni škodlivých výskytů na většině území, viz mapa.

V roce 2022 byly do poloviny března zaznamenány pouze slabé výskyty krytonosce čtyřzubého s nepatrným podílem výskytu dospělců krytonosce řepkového. Dospělci byli detekováni na rostlinách zpravidla při odběrech rostlin k vizuální kontrole. Pobytové stopy a první nakladené vajíčka v řapících listů byla potvrzena během 12. týdne a signalizace ošetření tak ohlášena pro lokality s nadmořskou výškou 176 až 320 m n.m.

Vyšší počty brouků ve žlutých miskách bez ohledu na kraj byly shodně zaznamenány v pátek 18. 3. 2022 (na Znojemsku bylo v tento den zaznamenáno 12 brouků/misku/den). Vpichy s vajíčky koncem 12. týdne byly potvrzeny i na pozorovacích bodech Středočeského kraje i kraje Vysočina. Pobytové stopy nad prahem škodlivosti byly detekovány v okresech: Louny, Jindřichův Hradec, Praha-východ. Jednalo se o lokality s nadmořskou výškou 250 až 440 m n.m. I pro tyto oblasti byla hlášena signalizace ošetření v podobném termínu jako v oblastech s potvrzeným výskytem vajíček. V podstatě se tak signalizace prvního ošetření proti stonkovým krytonoscům (krytonosci čtyřzubému) v roce 2022 potvrdila během jediného týdne pro polovinu ploch ČR. Doporučení k opakovanému ošetření bylo hlášeno ještě i v dubnových termínech.

V roce 2022 se graf sledující vliv nadmořské výšky svým trendem potvrzuje nálezy let předchozích (kromě roku 2021). Časnost náletu byla v přímé úměře s nadmořskou výškou). I tak se však potvrzuje nepřesnost žlutých misek při detekci prvních výskytů brouků v porostech. Obzvláště tehdy, pokud jsou brouci nastěhovaní v porostech od podzimu.

V roce 2022 bylo též hodnoceno napadení rostlin řepky larvami krytonosce řepkového a čtyřzubého (při hodnocení nebyly larvy obou druhů rozlišovány) a z 92 sledování byla získána data pro 59 lokalit. Průměrné napadení rostlin dosáhlo 22 %. Výjimkou nebyly porosty, které zaznamenaly 60–100% napadení. V této souvislosti byly na vybraných PB též zaznamenávány údaje o ochranných opatření. Data nejsou dostupná pro většinu pozorování, ale z těch, která dostupná jsou, lze již tradičně usuzovat na společný jmenovatel, a tedy opožděnou aplikaci insekticidů. Na rozdíl od let předešlých je však zpoždění menší, většinou v řádech dní - viz graf náletu krytonosců do optických lapáků.

Stále platí (a s vědomím, že brouci jsou na pozemcích již od podzimu), že spíše než záchyty v miskách, je vhodnější se orientovat fyzickým výskytem brouků v porostech a následným poškozením v důsledku úživného žíru dospělců krytonosců a přítomností slepých vpichů. Ty indikují přípravu samic ke kladení a lze tak odhadnout ideální čas k první aplikaci insekticidu.

Mapa: Maximální zaznamenané výskyty stonkových krytonosců na pozorovacích bodech v roce 2022

Graf: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků k. ú. Pleše, 471 m n. m. - několik vln, včetně únorové pod prahem škodlivosti, první aplikace 27. 3. 2022

Doporučení pro praxi

• Neřešit o jaký druh krytonosce se jedná. Oba druhy jsou považovány za stejně nebezpečné. Nepodceňovat populace krytonosce čtyřzubého, který při podzimním přeletu na zimoviště volí přímo pole s řepkou. Teplý podzim může podnítit přelet významné části populace. První oteplení v lednu tak může urychlit vývoj a počátkem ledna mohou již první samice naklást do miniaturních řapíků listové růžice.
• Zahájit monitoring stonkových krytonosců včas (běžně od druhé poloviny února, bez ohledu na nadmořskou výšku, věnovat pozornost spíše expozici pozemku. V roce 2023 sledovat vývoj už v lednu).
• Provádět monitoring přímo v porostu a žluté misky používat jen jako doplňkový způsob pozorování pro stanovení náletu, nikoliv k signalizaci ošetření! Brouci se do žlutých misek zachytávají pouze ve dnech, kdy jsou letově aktivní, poté, co se dostanou do porostu, už misku ignorují. Nálet může být soustředěn do několika málo dnů, kdy teplota vzduchu v denním maximu dosáhne 9 °C a více při slunečném počasí, anebo je letová aktivita rozvleklá a rozdělena do několika různě intenzivních vln, které nemusí být zaznamenány vůbec.
• Pro stanovení optimálního termínu pro ošetření je v praxi nejpřesnější vizuální kontrola porostů, která by měla začít probíhat, jakmile se oteplí, respektive denní teplota nad 10 °C po 2 dny (zpravidla v druhé dekádě měsíce února. V roce 2023 bude oříškem stanovit termín prvního ošetření pod vlivem výše uvedeného).
• V porostech je nutné sledovat přítomnost pobytových stop, především slepých vpichů v řapících rostlin. Ty mohou být přítomny krátce po zjištěném náletu, a to mnohem dříve, než je uváděno v literatuře.

V posledních letech doporučujeme pěstitelské praxi hledat informace o časných náletech, včetně signalizace o ošetření pro většinu okresů ČR na Rostlinolékařském portálu. Doporučení poradců, kteří spoléhají při své odborné činnosti na žluté misky nebo dokonce na zralost samic již několikátým rokem vyvracíme. Naopak, je každoročně potvrzováno, že vysoký stupeň napadení vykazují právě ty porosty, které byly ošetřeny v souladu s doporučeními výše uvedenými.