BASF
BASF
BASF

AGRA

Sledování výskytu stonkových krytonosců v roce 2023 a možnosti ochrany

18. 04. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 595x

Už od brzkého jara zaměřují pěstitelé ozimé řepky svoji pozornost na její jarní škůdce. Na počátku sledují zejména tzv. stonkové krytonosce a v případě potřeby provádí ochranu proti nim. Pod pojmem stonkoví krytonosci máme na mysli zejména dva druhy nosatcovitých brouků, a to krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) a krytonosce čtyřzubého Ceutorhynchus pallidactylus), ale vyskytují se zde i další méně časté druhy. Jedná se o krytonosce brukvového (Ceutorhynchus sulcifrons) a krytonosce rodu Baris - krytonosec modravý (Baris coerulenscens) a krytonosec dřeňový (Baris chlorizans).

Proseeds

Krytonosec řepkový

Krytonosec řepkový je šedý, 3–4 mm velký nosatcovitý brouk, který přezimuje v půdě jako dospělec. Při teplotách od 9 °C a za slunečného počasí začíná naletovat do porostů řepky. Ve žlutých Moerickeho miskách nacházíme nejprve samce, samice naletují do řepky o něco později. Dospělci provádí hospodářsky bezvýznamný žír na listech a po páření dochází ke kladení vajíček.

Vajíčka krytonosce řepkového jsou kladena pod vegetační vrchol a vlivem působení fytotoxických látek a žíru larev dochází k významné redukci růstu a případně i k deformacím stonku. Z pohledu škod má význam právě tato redukce a deformace stonků, která zabraňuje dlouživému růstu řepky. Pozdější žír larev je výhradně zaměřen na dřeň stonků, a i to ovlivňuje růst řepky. Poškozená místa (otevřené praskliny, zdeformované stonky) jsou vstupními místy pro infekci houbových patogenů, které mohou způsobovat i podstatné snížení výnosů. Dorostlé larvy se po opuštění stonku kuklí následně v půdě a vylíhlí brouci, kteří zůstávají v kokonech, přezimují následně na lokalitě jejich probíhajícího vývoj.

Krytonosec čtyřzubý

O něco menší než předchozí druh, je krytonosec čtyřzubý (obr. 1). Jeho tělo je pokryto šupinkami a na přední části krovek má uprostřed bělavou skvrnu. Konce nohou jsou načervenalé až rezavé barvy. Jeho bionomie je obdobná jako u krytonosce řepkového. Do porostů naletují podle průběhu povětrnostních podmínek ale mnohem dříve než krytonosec řepkový a opět napřed samci a až poté samice. Ty po úživném žíru (obr. 2) kladou vajíčka převážně do hlavního listového nervu a do řapíků listů. Zde se také nějakou dobu vyvíjejí, než se prožerou do stonků, kde je můžeme zastihnou společně s larvami krytonosce řepkového. Vlivem velmi dlouhého období kladení samic mohou ale vajíčka být v pozdějších vývojových fázích kladena též pod vegetační vrchol. V listech jich následně může být velmi vysoký počet.

Jeho škodlivost a početnost v posledních letech neustále vzrůstá a několikanásobně převyšuje početnost larev krytonosce řepkového ve stonku. Při vyšší početnosti jsou schopny zcela zničit pletiva dřeně stonků a listů (obr. 3). Larvy krytonosce opouštějí stonky okrouhlým otvorem v místě úponu listů a postranních stonků a dostávají se do půdy, kde se kuklí. Dorostlé larvy ve spodních listech způsobují jejich žloutnutí a opad bez toho, aniž by stihly přelézt do stonku rostlin.

Výlezové otvory po larvách obou druhů krytonosců slouží v případě výskytu optimálních podmínek jako vstupní brána do stonku pro spory hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum).

Obr. 1: Krytonosec čtyřzubý v porostu
Obr. 1: Krytonosec čtyřzubý v porostu

Obr. 2: Úživný žír na listech a poškození stonků
Obr. 2: Úživný žír na listech a poškození stonků

Obr. 3: Poškozený stonek od larev krytonosců
Obr. 3: Poškozený stonek od larev krytonosců

Krytonosec brukvový

Vzhledem velmi podobný uvedeným krytonoscům je krytonosec brukvový, ale jeho krovky jsou kovově modře nebo zeleně zbarvené. Larvy tohoto krytonosce žijí v kořenovém krčku ozimé řepky, ale i jiných brukvovitých rostlin.

Krytonosci rodu Baris

Početnost dalších krytonosců - krytonosec modravýkrytonosec dřeňový, je každý rok nízká, a také jejich hospodářský význam je malý. Druhy rodu Baris se liší od rodu Ceutorhynchus svojí velikosti (3–6 mm), kovově modře nebo zeleně zbarveným štíhlým tělem a lesklými krovkami bez šupinek.

Tito krytonosci mohou škodit pouze lokálně na řepce či jiných brukvovitých rostlinách. Larvy jsou zprvu v lodyze a později vyžírají chodbičku v kůlovém kořeni a kuklí se v půdě u kořene.

Výskyty v roce 2023

Sledování letové aktivity stonkových krytonosců bylo zahájeno 13. 2. 2023 (po prvních předpovědí výskytu teplejšího období). První výskyty byly zjištěny již ve druhé dekádě měsíce února ve velmi nízké průměrné početnosti, v dalších termínech převládali ve žlutých miskách jedinci dřepčíků rodu Phyllotreta a Psylliodes chrysocephala.

První významný nálet dospělců do misek obou sledovaných druhů stonkových krytonosců byl zaznamenán 9. 3. 2023, vrchol náletu byl mezi 15.–23. 3. V této periodě sledování převažovaly samice nad samci s tím, že v samicích byly po pitvách ovariol zjištěna zralá vajíčka, což znamenalo, že samice byly připraveny ke kladení (u obou druhů).

Vrcholy náletu byly pro oba druhy stonkových krytonosců v letošním roce shodné. Za celé sledované období monitoringu stonkových krytonosců převládali na lokalitě Troubsko jedinci krytonosce čtyřzubého, kteří se v porostu objevovali velmi dlouhou dobu, a to až do skončení monitoringu v měsíci květnu, tj. 2 měsíce. Samice tohoto druhu byly též velmi dlouhé období připraveny stále klást nová vajíčka. Zhruba o více než 1 měsíc od zaznamenaného vrcholu náletu.

Maloparcelové pokusy v roce 2023

Pokus pro ověření biologické účinnosti proti stonkovým krytonoscům byl založen metodou znáhodněných bloků ve třech opakováních, ošetřená plocha jedné parcely byla 25 m2. Termíny ošetření (tab. 1) byly stanoveny podle výsledků monitoringu letové aktivity dospělců obou druhů stonkových krytonosců a stupně vývoje vajíček u jejich samic.

Letová aktivita škůdců byla monitorována pomocí sedmi prostorově rozmístěných žlutých misek, které byly na lokalitu umístěny na počátku měsíce února. Za příznivých povětrnostních podmínek byly záchyty vyhodnocovány dvakrát týdně. U krytonosců bylo stanoveno pohlaví a pitvou ovariol stupeň vývoje vajíček u samic. Získané údaje sloužily k optimalizaci termínu ošetření proti krytonoscům. Záchyty ve žlutých miskách byly sledovány až do období měsíce května.

Následné poškození rostlin, způsobené žírem larev, bylo hodnoceno poprvé přibližně 4 týdny po poslední aplikaci, ještě v době kvetení porostu. Druhé hodnocení proběhlo v druhé polovině měsíce června. Po podélném rozříznutí stonku byla změřena délka žírem poškozené části a byla vypočtena účinnost dle Abbotta. Výsledky ze sklizně (výnos, vlhkost) byly zpracovány metodou analýzy variance. U hodnot označených stejným písmenem nejsou rozdíly statisticky průkazné.

Tab. 1: Pokusné varianty insekticidního ošetření proti stonkovým krytonoscům (Troubsko, 2023)

Var.

Aplikace 1
(13. 3. - BBCH 29)

Aplikace 2
(21. 3. - BBCH 29)

Aplikace 3
(3. 4. - BBCH 51)

Aplikace 4
(6. 4. - BBCH 51)

Aplikace 5
(12. 4. - BBCH 53)

1

neošetřená kontrola

2

Karate Zeon (0,15 l/ha)

 

Magma (0,2 l/ha)

 

 

3

Magma (0,2 l/ha)

 

Karate Zeon + Mospilan Mizu (0,15 + 0,35 l/ha)

 

 

4

Rafan Max (0,05 l/ha)

 

Karate Zeon + Mospilan Mizu (0,15 + 0,35 l/ha)

 

 

5

 

Karate Zeon (0,15 l/ha)

 

Magma (0,2 l/ha)

 

6

 

Magma (0,2 l/ha)

 

Karate Zeon + Mospilan Mizu (0,15 + 0,35 l/ha)

 

7

 

Rafan Max (0,05 l/ha)

 

Karate Zeon + Mospilan Mizu (0,15 + 0,35 l/ha)

 

8

 

 

Karate Zeon (0,15 l/ha)

 

Magma (0,2 l/ha)

9

 

 

Magma (0,2 l/ha)

 

Karate Zeon + Mospilan Mizu (0,15 + 0,35 l/ha)

10

 

 

Rafan Max (0,05 l/ha)

 

Karate Zeon + Mospilan Mizu (0,15 + 0,35 l/ha)

Výsledky pokusu

Vlivem velmi dlouhé letové aktivity, zaznamenané v roce 2023 na lokalitě Troubsko, došlo především u krytonosce čtyřzubého k ovlivnění získaných hodnot v průběhu obou termínu hodnocení. Zjištěné průměrné poškození délky stonku (tab. 2) se u ošetřených variant v prvním termínu hodnocení pohybovalo v rozmezí 23,53–36,75 cm. U neošetřené kontrolní varianty se míra poškození stonku pohybovala v průměru na jednu rostlinu kolem 41 cm. Biologická účinnost se pohybovala v rozmezí 13,7–42,41 %.

V porovnání jednotlivých skupin termínu ošetření vychází nejúčinněji termín aplikace ve 2. týdnu s opakováním po 14 dnech. Ve 2. termínu hodnocení míra průměrného poškození stonků na jednu rostlinu vzrostla u všech variant s tím, že mezi nimi a neošetřenou kontrolou nebyl zjištěn žádný průkazný rozdíl. U většiny hodnocených rostlin byly stonky poškozeny ve velmi značné míře a již nebyl patrný rozdíl při porovnání jednotlivých termínu ošetření.

Tyto rozdíly bylo možné částečně vidět u výnosového hodnocení. Pokus nebyl cíleně ošetřován proti dospělcům blýskáčka řepkového ani bejlomorce kapustové pro zvýraznění efektu aplikace pouze na stonkové krytonosce, proto je výnos v porovnání s průměrem velmi nízký. U termínu aplikace 2 + 4 došlo k navýšení v porovnání k neošetřené kontrole v rozmezí 17–33 % v rámci jednotlivých postřikových variant. U dvou zbývajících došlo též k nárustu, ale nebyl tak významný jako u variant 5–7.

Tab. 2: Poškození stonku a výnos semen řepky dle insekticidního ošetření (Troubsko, 2023)

Var.

Hodnocení poškození stonku

Výnos semen

17. 5. 2023

21. 6.2023

13. 7.2023

poškození (cm)

biologická účinnost

(%)

poškození (cm)

biologická účinnost (%)

t/ha

%

1

41,35

×

87,80

×

0,98

100,00

2

28,93

29,19

69,75

19,66

1,12

114,77

3

32,50

22,05

70,38

20,22

1,04

106,77

4

26,53

36,60

85,60

-2,07

1,27

129,80

5

23,53

42,41

80,40

4,13

1,15

117,45

6

20,60

50,50

80,20

4,36

1,24

126,82

7

35,25

13,70

72,60

13,42

1,30

133,00

8

34,45

15,66

71,95

14,20

1,16

118,72

9

30,03

26,49

61,95

26,12

1,13

115,34

10

36,75

10,04

70,57

15,85

1,07

109,40

Doporučení pro ochranu řepky

Pro určení správného termínu ošetření proti stonkovým krytonoscům je důležité začít monitorovat výskyt v porostu již velmi brzy. Tento škůdce se dá velmi dobře sledovat vizuálně na rostlinách řepky svojí přítomností, tak i typickými škodami na listech rostlin. Dá se také zjistit smýkáním porostu pomocí entomologického smýkadla anebo nejjednodušším způsobem za pomocí žlutých Moerickeho misek (obr. 4). Misky do porostu by měly být umístěny dle naší dlouhodobé zkušenosti cca v první dekádě měsíce února, popř. na základě sledování vývoje povětrnostních podmínek (před případnou predikcí příchodu vyšších denních teplot). Tím zaznamenáme včas první letovou aktivitu krytonosců migrujících do řepkových porostů. Nejpřesnější stanovení termínu pro ošetření je kombinace sledování zaznamenaných druhů (četnost) a rozdělení jedinců na samce a samice s následným hodnocením vývoje (přítomnosti) vajíček v ovariolách u zjištěných samic. Práh škodlivosti je stanoven na více než 5 brouků (obou druhů stonkových krytonosců v součtu) na misku za den.

Vlastní ošetření musí být provedeno mnohem dříve, než nastane kladení vajíček do rostlin řepky. Takový termín nastává ve chvíli zjištění prvních zralých vajíček u samic z odebraných vzorků z pole a trvá do doby, kdy cca 50 % samic má zralá vajíčka. Časový úsek vhodný pro ošetření se v posledních dvou letech u obou druhů sladil tak, že je možné provést první ošetření proti nim zároveň. U krytonosce čtyřzubého se ale v posledních letech toto okno velmi prodloužilo a samice jsou tak schopny klást velmi dlouhé období (cca až 1 měsíc od prvních zjištěných zralých vajíček). Proto je většinou vhodné tento ochranný zásah proti nim opakovat pro zvýšení maximální efektivity ochrany.

Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti krytonoscům, případně proti žravým škůdcům do brukvovité zeleniny.

Obr. 4: Monitoring pomocí žlutých misek
Obr. 4: Monitoring pomocí žlutých misek

Závěr

ochraně proti stonkovým krytonoscům je důležité začít sledovat jejich aktivitu a migraci do porostů řepek již velmi brzy. Nikdy by neměly být ošetřovány porosty preventivně bez prokazatelného výskytu dospělců. Na základě připravenosti samic ke kladení vajíček lze určit správný termín pro aplikaci insekticidních přípravků. V posledních letech je jejich letová aktivita extrémně rozvleklá a ani dvě ošetření tak zdaleka nestačí pro jejich potlačení pod stanovené prahy škodlivosti. Bylo by jich potřeba podstatně více s použitím širšího spektra přípravků z různých skupin účinnosti, jenže ty nejsou a v dohledné době jen tak nebudou k dispozici. Dále zde hrozí i riziko vzniku resistence při zvýšeném počtu použití přípravků se stejnými účinnými látkami, nehledě na to, že se zvyšujícím se počtem ošetření stoupají i náklady na aplikace těchto přípravků.

Graf 1: Jarní nálety škůdců řepky do žlutých misek (Troubsko, 2023)
Graf 1: Jarní nálety škůdců řepky do žlutých misek (Troubsko, 2023)

Výsledek vznikl s institucionální podporou Ministerstva zemědělství ČR v rámci Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko a při řešení výzkumného projektu QK21010332 „Mechanizmus rezistence řepkových škůdců proti insekticidům, jejich výchozí citlivost k novým insekticidům a dopad insekticidních aplikací na vývoj larev škůdců a jejich přirozených nepřátel“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.

Související články

Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 285x

Hraboš polní jako stálé riziko pro zemědělskou praxi

03. 07. 2024 Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 354x

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 399x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 301x

Změny ve vývoji rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům v ČR

19. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 236x

Další články v kategorii Škůdci

detail