Sledování výskytu stonkových krytonosců v roce 2022 a možnosti ochrany

17. 03. 2023 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 1002x

Ochrana řepky ozimé proti stonkovým krytonoscům se v posledních několika letech výrazně zkomplikovala. Může za to fakt spočívající především v úbytku použitelných registrovaných účinných látek (přípravků) a výskytu velmi dlouhého období, kdy se daní škůdci v porostu vyskytují, resp. kdy jsou samice schopny klást oplozená vajíčka.

Toto období se nyní pohybuje od prvního jarního oteplení, které se objevuje většinou již v měsíci únoru až prakticky do období kvetení porostu. Mezi tyto stonkové krytonosce řadíme dva následující – krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) a krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus).

Krytonosec řepkový

Krytonosec řepkový je šedý, 3–4 mm velký nosatcovitý brouk, který přezimuje v půdě jako dospělec a při teplotách od 9 °C a za slunečného počasí naletuje do porostů řepky. Ve žlutých miskách nacházíme nejprve samce, samice naletují do řepky o něco později. Dospělci provádí hospodářsky bezvýznamný žír na listech a po páření dochází ke kladení vajíček (obr. 1).

Vajíčka krytonosce řepkového jsou kladena pod vegetační vrchol a vlivem působení fytotoxických látek a žíru larev dochází k významné redukci růstu a případně i k deformacím stonku. Z pohledu škod má význam právě tato redukce a deformace stonků, která zabraňuje dlouživému růstu řepky (obr. 2). Pozdější žír larev je výhradně zaměřen na dřeň stonků, a i to ovlivňuje růst řepky. Poškozená místa, otevřené praskliny, zdeformované stonky apod. jsou vstupními místy pro infekci houbových patogenů, které pak mohou následně způsobit i podstatné snížení výnosů. Dorostlé larvy opouští stonek, v půdě se kuklí a vylíhlí brouci zůstávají v kokonech a přezimují na lokalitě, kde probíhal jejich vývoj.

Obr. 1: Poškození stonku a nakladená vajíčka

Obr. 2: Vizuálně poškozené rostliny

Krytonosec čtyřzubý

Krytonosec čtyřzubý je o něco menší než předchozí druh a podle zbarvení je lze velmi snadno od sebe odlišit. Jeho tělo je pokryto šupinkami a na přední části krovek má uprostřed bělavou skvrnu, konce nohou jsou načervenalé až rezavé barvy. Jeho bionomie je podobná krytonosci řepkovému - do porostů naletují podle průběhu povětrnostních jako krytonosec řepkový a opět napřed samci a až poté samice. Samičky naletují do porostů za vyšších teplot a po úživném žíru kladou vajíčka převážně do hlavního listového nervu a do řapíků listů (obr. 3), kde se také nějakou dobu vyvíjejí, než přejdou do stonků, kde je pak můžeme zastihnou společně s larvami krytonosce řepkového.

Jeho škodlivost a početnost v posledních letech neustále vzrůstá. Při vyšší početnosti larev obou druhů jsou schopny zcela zničit pletiva dřeně stonků. Larvy krytonosce opouštějí stonky okrouhlým otvorem v místě úponu listů a postranních stonků a dostávají se do půdy, kde se kuklí. Výlezové otvory larev jsou za příznivých podmínek pro výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) hlavní vstupní branou pro spory do stonků řepky.

Obr. 3: Larvy krytonosce čtyřzubého v řapících listů

Výskyty v roce 2022

Monitoring letové aktivity stonkových krytonosců (krytonosec řepkový, krytonosec čtyřzubý) probíhal na pokusné lokalitě Troubsko v roce 2022 (a dalších hmyzích škůdců) pomocí žlutých misek, které byly vybírány 2× v průběhu týdne. Sledování letové aktivity stonkových krytonosců bylo zahájeno dne 8. 2. (po prvních předpovědí výskytu teplejšího období). První výskyty byly zjištěny již v první dekádě měsíce února ve velmi nízké průměrné početnosti, v dalších termínech převládali ve žlutých miskách jedinci rodu Phyllotreta a dřepčík olejkový. Ve větší míře se dospělci krytonosce čtyřzubého začali objevovat ve žlutých miskách v termínu od 16. 3., pozvolný nárůst v početnosti až do 25. 3. V tomto termínu byl na naší lokalitě zjištěn vrchol náletu, kdy bylo za sledované třídenní období v průměru na jednu misku zaznamenáno 46 jedinců. V tomto termínu odběru také začaly převažovat samice nad samci s tím, že v samicích byla po jejich pitvách zjištěna v ovariolách zralá vajíčka připravená ke kladení. V tomto období se také v miskách prvně objevili jedinci krytonosce řepkového ale v daleko menší početnosti než v případě krytonosce čtyřzubého s tím, že i zde byly samice již připraveny ke kladení vajíček.

Za celé sledované období monitoringu stonkových krytonosců převládali na naší lokalitě jedinci krytonosce čtyřzubého, kteří se v porostu objevovali velmi dlouho, a to až do skončení monitoringu v měsíci červnu. Samice tohoto druhu byli též velmi dlouhé období připraveny stále klást nová vajíčka. Zároveň byl tento škůdce poprvé na naší lokalitě zaznamenán i v průběhu podzimního monitoringu řepkových škůdců pomocí žlutých misek ke konci období roku 2022 (graf 1 a 2).

Graf 1: Nálety jaro do žluté misky - průměr na jednu misku, Troubsko 2022

Graf 2: Nálety podzim do žluté misky - průměr na jednu misku, Troubsko 2022

Maloparcelové pokusy v roce 2022

Pokus pro ověření biologické účinnosti proti stonkovým krytonoscům byl založen metodou znáhodněných bloků ve třech opakováních, ošetřená plocha jedné parcely byla 25 m².

Termíny ošetření (tab. 1) byly stanoveny podle výsledků monitoringu letové aktivity dospělců obou druhů stonkových krytonosců a stupně vývoje vajíček u jejich samic. Letová aktivita škůdců byla monitorována pomocí šesti prostorově rozmístěných žlutých misek, které byly na lokalitu umístěny na počátku měsíce února. Za příznivých povětrnostních podmínek byly záchyty vyhodnocovány dvakrát týdně. U krytonosců bylo stanoveno pohlaví a pitvou ovariol stupeň vývoje vajíček u samic. Získané údaje sloužily k optimalizaci termínu ošetření proti krytonoscům. Záchyty ve žlutých miskách byly sledovány až do období poslední dekády měsíce června.

Následné poškození rostlin, způsobené žírem larev, bylo hodnoceno poprvé přibližně 4 týdny po poslední aplikaci, ještě v době kvetení porostu. Druhé hodnocení proběhlo v první polovině měsíce června, po odkvětu, ještě před opadem nejstarších listů na rostlinách. Po podélném rozříznutí stonku byla změřena délka žírem poškozené části a byla vypočtena účinnost dle Abbotta. Výsledky ze sklizně (výnos, vlhkost) byly zpracovány metodou analýzy variance. U hodnot označených stejným písmenem nejsou rozdíly statisticky průkazné.

Tab. 1: Pokusné varianty (Troubsko, 2022)

Výsledky pokusu

Vlivem velmi dlouhé letové aktivity, zaznamenané v roce 2022 na lokalitě Troubsko, došlo především u krytonosce čtyřzubého k ovlivnění získaných hodnot v průběhu obou termínu hodnocení. Zjištěné průměrné poškození délky stonku (tab. 2) se u ošetřených variant v prvním termínu hodnocení pohybovalo v rozmezí od 10 cm do 27 cm. Rozdíl byl zjištěn pouze u varianty 8 a 10 (kombinace přípravku ve dvou termínech ošetření) v porovnání s neošetřenou kontrolou. U ostatních ošetřených variant pak nebyl zjištěn průkazný rozdíl při porovnání s neošetřenou kontrolou. Biologická účinnost se pohybovala v rozmezí od 31,6 do 76,1 %. Ve druhém termínu hodnocení pak míra průměrného poškození stonků na jednu rostlinu vzrostla u všech variant s tím, že mezi nimi a neošetřenou kontrolou nebyl zjištěn žádný statistický rozdíl.

Při výnosovém hodnocení byl zjištěn pozitivní efekt jednotlivých variant na množství sklizeného semene v podobě jeho procentického navýšení, avšak statisticky též bez průkazného rozdílu. Nejvíce byl efekt účinnosti patrný u variant 8 (Karate Zeon v dávce 0,125 l/ha + Magma v dávce 0,2 l/ha) a 5 (Karate + Mospilan MIZU 120 SL v dávce 0,125 l/ha + 0,35 l/ha).

Tab. 2: Poškození stonku a výnos (Troubsko, 2022)

Doporučení pro ochranu řepky

Z hlediska stanovení optimálního termínu ošetření (maximální možné efektivity insekticidů) proti stonkovým krytonoscům je důležité sledovat jejich výskyt v porostu pomocí žlutých misek. Tyto misky je nutno do porostů rozmístit již velmi brzy, a to před případnou predikcí příchodu vyšších denních teplot, aby byla včas zachycena první letová aktivita krytonosců migrujících do řepkových porostů.

Nejpřesnějšího stanovení termínu pro ošetření je pak kombinace sledování zaznamenaných druhů (četnost) a rozdělení jedinců na samce a samice s následným hodnocením vývoje (přítomnosti) vajíček v ovariolách u zjištěných samic.

Práh škodlivosti je stanoven na více než 5 brouků (obou druhů stonkových krytonosců v součtu) na misku za den.

Vlastní ošetření pak musí být provedeno mnohem dříve, než nastane kladení vajíček do rostlin řepky. Takový termín nastává ve chvíli zjištění prvních zralých vajíček u samic z odebraných vzorků z pole a trvá do doby, kdy cca 50 % samic má zralá vajíčka. Časový úsek vhodný pro ošetření bývá u obou druhů odlišný. U krytonosce čtyřzubého je časové okno vhodné k ošetření posunuto o 1 až 3 týdny později než u krytonosce řepkového, ale nemusí tomu tak být vždy. Po tomto relativně krátkém časovém úseku následně prudce klesá účinnost aplikovaných přípravků.

Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti krytonoscům, případně proti žravým škůdcům do brukvovité zeleniny.

Závěr

U stonkových krytonosců je důležité nepodcenit jejich přítomnost v porostu v podobě jejich monitoringu pomocí žlutých misek. Do řepky mohou naletět již velmi brzy a po úživném žíru a páření dochází následně ke kladení vajíček, které již žádným způsobem nemůžeme postihnout (omezit). Při zanedbání či podcenění jejich významu může dojít ke zvýšeným škodám jak přímým (žír larev uvnitř stonku a listů) tak nepřímým v podobě výskytu houbových chorob. V neposlední řadě se pak významně posiluje i populace daného škůdce v řepkových polích v následných letech pěstování.

Výsledek byl získán za podpory MZe ČR, institucionální podpora MZE-RO1719 a při řešení výzkumného projektu QK21010332 „Mechanizmus rezistence řepkových škůdců proti insekticidům, jejich výchozí citlivost k novým insekticidům a dopad insekticidních aplikací na vývoj larev škůdců a jejich přirozených nepřátel“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum a institucionální podpory MZE-RO1718.