BASF
BASF
BASF

AGRA

Ročník 2021 z pohledu škodlivosti stokových krytonosců v porostech řepky

04. 05. 2022 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 335x

I když je pro většinu lidí pojem „jaro“ v této době ještě dosti vzdáleným pojmem, zemědělci se již psychicky připravují na další sezonu, ve které je čeká řada těžkostí spojená (nejen) s vysokým tlakem hmyzích škůdců. Na tento fakt lze usuzovat ze situace let předešlých a též z omezených možností chemické ochrany.

Proseeds

A v případě stonkových krytonosců též k nezvládnuté ochraně. S ohledem na stále se opakující chyby v technologiích ochrany řepky se tak k poškození podzimními škůdci přidává poškození jarními škůdci, kteří se objevují v mnohonásobně vyšším počtu a časněji, než např. před sedmi roky. Svojí vinu si nese i zákaz účinnějších a perzistentnějších přípravků na ochranu rostlin, které přinášely úsporu v následných chemických vstupech, které se nyní pro adekvátní ochranu musí opakovat. I přes nedostatek chemických alternativ se však z více než 70 % podepisuje na poškození porostů řepky pozdní termín ošetření, který vychází z nepřesných metod monitoringu. Přesně načasovaným a opakovaným termínem ošetření lze předejít silnému poškození nejen larvami krytonosců, ale snížit pravděpodobnost napadení porostů bílou hnilobou stonků řepky (hlízenkou).

Stonkoví krytonosci a jejich specifika

Pojem stonkoví krytonosci v sobě skrývá dva druhy, a to krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus)krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi).

Krytonosec řepkový je šedý, 3–4 mm velký nosatcovitý brouk, který přezimuje v půdě jako dospělec. Při teplotách od 9 °C za slunečného počasí nalétá do porostů řepky. Ve zdrojích se uvádí, že první nalétají do porostů samci a až později samice. Dospělci provádí hospodářsky nevýznamný žír na listech a po páření dochází ke kladení vajíček. Podle zkušeností mohou samičky klást vajíčka již po 9 až 11 dnech po zjištění vrcholu náletu.

V posledních letech se však díky kolísání teplot jen velmi těžce určuje doba kladení. Vajíčka krytonosce řepkového jsou kladena pod vegetační vrchol a vlivem působení fytotoxických látek a žíru larev dochází k významné redukci dlouživého růstu a případně i k deformacím stonku. Z pohledu škod má význam právě tato redukce a deformace stonků, která zabraňuje dlouživému růstu řepky. Pozdější žír larev je výhradně zaměřen na dřeň stonků a málo ovlivňuje růst řepky. Poškozená místa, otevřené praskliny, zdeformované stonky apod. jsou také vstupními místy pro infekci houbovými patogeny, které pak mohou následně způsobit i podstatné snížení výnosů. Dorostlé larvy opouští stonek, v půdě se kuklí a vylíhlí brouci zůstávají v kokonech a přezimují na lokalitě, kde probíhal jejich vývoj.

Krytonosec čtyřzubý je o něco menší než krytonosec řepkový a podle zbarvení je lze velmi snadno od sebe odlišit. Jeho tělo je pokryto šupinkami a na přední části krovek má uprostřed bělavou skvrnu, konce nohou jsou načervenalé až rezavé barvy. Jeho bionomie je podobná krytonosci řepkovému. Dle zdrojů se uvádí dřívější nálet krytonosce řepkového, ale v posledních letech se ukazuje trend dřívějších náletů krytonosce čtyřzubého s mírným předstihem před řepkovým.

Samice po úživném žíru kladou vajíčka převážně do hlavního listového nervu a do řapíků listů, kde se také nějakou dobu vyvíjejí, než přejdou do stonků, kde je pak můžeme zastihnout společně s larvami krytonosce řepkového. Při vyšší početnosti larev obou druhů jsou schopny zcela zničit pletiva dřeně stonků. Larvy krytonosce opouštějí stonky okrouhlým otvorem v místě úponu listů a postranních stonků a dostávají se do půdy, kde se kuklí. Vylíhlí brouci pak přelétávají do zimovišť mimo pole.

Výsledky monitoringu stonkových krytonosců v roce 2021

V roce 2021 probíhal monitoring na 108 lokalitách, pro hodnocení bylo zvoleno 92 pozorovacích bodů (PB) a náhodných průzkumů (NP). Nejčastější předplodinou pro řepku byla pšenice ozimá a ječmen ozimý, případně jarní.

První výskyt dospělců byl zaznamenán v týdnu od 24. do 26. 2. 2021 v okresech Jihočeského, Jihomoravského, Pardubického kraje a kraje Vysočina. Další silný nálet byl zaznamenán cca o měsíc později, okolo 26. 3. 2021. Nálety pokračovaly prakticky až do května.

Do porostů nalétávaly dříve dospělci krytonosce čtyřzubého, a také jeho četnost byla násobně vyšší než četnost krytonosce řepkového bez ohledu na lokalitu. Na několika málo místech byl zaznamenán přílet krytonosce řepkového dříve (na 3 místech z 92). Krytonosec čtyřzubý byl v miskách detekován 4× více, než krytonosec řepkový (v roce 2019 to bylo 6× více). Z cca 44 % byl nálet do misek společný (v roce 2019 z 27 % případů). Z celkového hodnocení, na rozdíl od minulých let, vyplývá, že krytonosec čtyřzubý nalétal do porostů v průměru o téměř 10 dnů dříve (v roce 2019 o 8 dnů, v roce 2020 o 2 dny dříve), než krytonosec řepkový.

Ze srovnání také vyplývá, že paradoxně ve vyšších nadmořských výškách probíhal nálet dříve, než v nižších. Významné rozdíly bezpochyby vychází z průběhu počasí, jako je inverzní ráz počasí v níže položených pozemcích, polohy pozemků (jižní/severní svah) a předchozí infestaci pozemků (osevní postup v blízkosti a na samotném pozemku).

Velkou roli hraje ovšem nepřesnost misek, které se již několik let potvrzují jako nepřesný nástroj pro detekci prvních výskytů brouků na pozemcích.

První výskyty zaznamenané v miskách byly převážně slabé intenzity (cca 2/3 pozorování). Během jarní sezony se však výskyt krytonosců a jejich poškození pohyboval ve prospěch škodlivých výskytů na většině území, viz mapa.

Graf sledující vliv nadmořské výšky se zcela odlišuje od grafů z let předešlých. V roce 2021 byla časnost náletu v nepřímé úměře s nadmořskou výškou - časnější nálety byly detekovány ve vyšších nadmořských výškách. Také se ukazuje, jak velkou roli hraje nepřesnost žlutých misek při detekci prvních výskytů brouků v porostech. Možný vliv hrálo jistě i počasí a jeho inverzní ráz v níže položených pozemcích a poloha pozemků (jižní/severní svah). Z grafu 1 je patrné, že nálety krytonosce řepkového byly v roce 2021 od nejnižší nadmořské výšky (do 200 m n. m.) až po PB do 600 m n. m. opožděny od krytonosce čtyřzubého v průměru o 9,9 dny, tzn. nálety obou druhů byly od sebe odlišné o téměř 10 dní. Většina brouků krytonosce řepkového se objevovala v porostech 26. 3., krytonosec čtyřzubý se objevoval v porostech v první a druhé dekádě března, při čemž v nejvyšších nadmořských výškách nejdříve již kolem 8. 3. 2021. Výskyt prvních krytonosců byl zaznamenán na počátku března v nejvýše položených PB. V nejníže položených PB to bylo až koncem března. Z dat však jasně vyplývá, že hromadný nálet proběhl okolo 26. 2. a okolo 26. 3.

Vliv počasí na nálet krytonosců do porostů řepky v roce 2021

Jaro bylo v porovnání s roky předchozími opožděno o 2–3 týdny. První větší oteplení bylo zaznamenáno v třetí dekádě února, kdy se denní teploty tři dny za sebou pohybovaly okolo 15 °C. To se projevilo prvním silným náletem krytonosce čtyřzubého. Další významnější oteplení přišlo v první a druhé polovině března, to už teploty během dne přesahovaly 15 °C. Další silný nálet krytonosců byl zaznamenán v poslední dekádě měsíce března. Od začátku dubna se denní teploty šplhaly nad 20 °C, noční teploty však zůstávaly poměrně nízké, a to až do května.

Ročník 2021 je prozatím hodnocen srážkově silně nadnormální (především v průběhu léta), teplotně se prozatím jeví jako normální a mírně podnormální (tab. 1).

Tab.1: Průměrné teploty v ČR v roce 2021 (zdroj: ČHMÚ, k 16. 12. 2021 nebyla data kompletní)

Parametr

Měsíc

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Průměrná teplota

-1,1

-0,8

2,6

5,4

10,6

18,8

18,8

16,0

14,1

8,0

Normál

-2,8

-1,1

2,5

7,3

12,3

15,5

16,9

16,4

12,8

8,0

Odchylka od normálu

1,7

0,3

0,1

-1,9

-1,7

3,3

1,9

-0,4

1,3

0

Mapa maximálních zaznamenaných výskytů stonkových krytonosců na jednotlivých PB/NP v roce 2021
Mapa maximálních zaznamenaných výskytů stonkových krytonosců na jednotlivých PB/NP v roce 2021

Zhodnocení poškození rostlin krytonosci

V roce 2021 bylo též hodnoceno napadení rostlin řepky krytonoscem řepkovýmčtyřzubým (při hodnocení nebyly larvy obou druhů rozlišovány) a z 92 sledování byla získána data pro 60 lokalit. Průměrné napadení rostlin dosáhlo 19 %. Výjimkou nebyly porosty, které zaznamenaly 60–80% napadení. V této souvislosti byly na vybraných PB též zaznamenávány údaje o ochranných opatření. Data nejsou dostupná pro většinu pozorování, ale z těch, která dostupná jsou, lze usuzovat na společný jmenovatel, a tedy opožděnou aplikaci insekticidů, viz graf 2. Dále z pozorování opakovaně vyplývá, že spíše než záchyty v miskách je lepší se orientovat poškozením v důsledku úživného žíru nalétnuvších dospělců krytonosců a přítomností slepých vpichů. Detailní analýzou dat z obou typů pozorování jednoznačně lépe odrážely stav populace v porostech pobytové stopy, než velmi nízké či žádné úlovky v lapácích. Dále je uveden příklad nejčastější „chyby“ v boji proti stonkovým krytonoscům, a to pozdní aplikace insekticidu, viz graf 3.

Shrnutí základních faktů

Ochrana proti stonkovým krytonoscům se v posledních letech stává klíčovou. Ještě před patnácti roky se jednalo spíše o minoritní škůdce řepky, význam hrálo především poškození blýskáčkem řepkovým. Gradace škůdců silně ovlivňují změna klimatu a zúžené možnosti chemické ochrany. Co se týče stonkových krytonosců, potvrzuje se tak následující:

  • první výskyty stonkových krytonosců jsou vázány především na počasí v předjaří, a také expozicí pozemků (jižní svahy jsou výhřevnější a první výskyty mohou nastat v teplejších oblastech již v první polovině února);
  • množství odchycených brouků krytonosce čtyřzubého v roce 2021 dominovalo nad krytonoscem řepkovým ve čtyřnásobném počtu (v roce 2019 šestinásobném). Neexistuje část republiky, kde by jeden z dotyčných druhů dominoval. Oba druhy se vyskytovaly ve všech oblastech ČR bez rozdílu;
  • do misek nalétal v časném předjaří krytonosec čtyřzubý o 10 dní dříve, než krytonosec řepkový, což potvrzuje změny v bionomii;
  • množství brouků krytonosce čtyřzubého, kteří do porostů nalétávají a delší období, po které mohou škodit, posunulo tento druh na stejnou úroveň škodlivosti, jako krytonosce řepkového;
  • kvůli rozvleklému náletu, který trvá mnohdy i několik týdnů, je nutné použít minimálně dva postřiky, a to nejen díky omezené perzistenci aplikovaných přípravků (výjimkou není i 3–5 aplikací);
  • rok 2021 byl co do poškození rostlin srovnatelný s předchozími roky (v průměru 19 %, výjimkou nebyly porosty poškozené v rozsahu 60–80 %).

Doporučení pro praxi

  • Zahájit monitoring stonkových krytonosců včas (od druhé poloviny února).
  • Provádět monitoring přímo v porostu a žluté misky používat jako doplňkový způsob pozorování, protože brouci jsou dispergováni v krajině nerovnoměrně a pohybují se v jakýchsi shlucích. Pokud je instalována pouze jedna miska na 15ha pole, může zůstat zcela prázdná po celou dobu monitoringu, i když je v porostu výskyt obecně vysoký. Brouci se do žlutých misek zachycují pouze ve dnech, kdy jsou letově aktivní, poté, co se dostanou do porostu, už misku ignorují. Nálet může být soustředěn do několika málo dnů, kdy teplota vzduchu v denním maximu dosáhne 9 °C a více při slunečném počasí, anebo je letová aktivita rozvleklá a rozdělena do několika různě intenzivních vln.
  • Optimální termín ošetření je nutno pro jednotlivé regiony stanovit na základě poznatků o průběhu náletu krytonosců do porostů. Pro stanovení optimálního termínu pro ošetření je v praxi nejpřesnější vizuální kontrola porostů, jakmile se oteplí (denní teplota nad 10 °C po 2 dny).
  • V porostech je nutné sledovat přítomnost pobytových stop, především slepých vpichů v řapících rostlin. Ty mohou být přítomny krátce po zjištěném náletu, a to mnohem dříve, než je uváděno v literatuře.
  • Od roku 2022 zůstane pouze skupina přípravků na bázi pyretroidů. Ty vykazují nízkou perzistenci a při vyšších teplotách se rychle odpařují, což podnítí opakované aplikace, které zvýší pravděpodobnost vzniku rezistence a zvýší ekologickou zátěž pro prostředí.

Související články

Ochrana řepky ozimé proti podzimním škůdcům

19. 09. 2022 Ing. Pavel Kolařík a kol. Škůdci Zobrazeno 214x

Jak omezit sametky, které nás trápí na zahradách?

10. 09. 2022 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 184x

Dlouhodobé výsledky sledování náletu bázlivce kukuřičného na vybraných lokalitách jižní Moravy

27. 08. 2022 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 166x

Nejdůležitější hmyzí škůdci v porostech máku setého

23. 08. 2022 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 295x

Bázlivec kukuřičný - první výsledky testování rezistence

21. 08. 2022 Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 245x

Další články v kategorii Škůdci

detail