BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Citlivost k insekticidům u škůdců poškozujících řepku v jarním období

01. 05. 2024 Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 326x

Význam jednotlivých škůdců a jejich dopad na růst a vývoj porostů se v průběhu času mění. Důvody způsobující tyto změny jsou téměř vždy těžko definovatelné, většinou jde o vliv mnoha různých faktorů.

Proseeds

Ty mohou být jak environmentálního (často souvisí s dopady nezvykle rychle se měnícího klimatu), tak antropogenního původu: způsob zpracování půdy, spektrum plodin, a také odrůd střídaných v osevních postupech, plošné zastoupení jednotlivých plodin na orné půdě a v krajině, diverzita osevních sledů a porostů, četnost a rychlost změn v zastoupení jednotlivých plodin pěstovaných na určitém území a samozřejmě také samotné metody ochrany porostů před škůdci. Tyto faktory mohou být ve vzájemné interakci.

Změna vnějších podmínek může být příčinou nižší mortality hibernujících stadií určitého druhu během zimy a postupného nárůstu početnosti populací. Nárůst významu vyvolá potřebu více porosty před tímto škůdcem chránit. Při nemožnosti střídat více účinných látek s odlišným mechanizmem účinku pak narůstá selekční tlak vyvolaný příliš častým používáním jedné formy insekticidu. To může být příčinou toho, že se populace škůdce stávají postupně méně citlivými k dané skupině insekticidů. A význam škůdce se ještě zvýší.

Monitorovat a pravidelně vyhodnocovat citlivost populací řepkových škůdců k insekticidům je velmi důležité. U některých z nich vzhledem k jejich významu může pokles citlivosti při současném značně omezeném spektru dostupných insekticidů s odlišným mechanizmem účinku přinést vážné komplikace pro ochranu porostů a pro pěstování řepky celkově.

Do skupiny škůdců poškozujících porosty řepky ozimé v období od předjaří až do léta jsou obvykle počítány tyto druhy: stonkoví krytonosci, krytonosec čtyřzubý a krytonosec řepkový, blýskáček řepkový a šešuloví škůdci, krytonosec šešulový a bejlomorka kapustová. Z výsledků pokusů vyplývá, že výnosový dopad mají především poškození způsobená stonkovými krytonosci. Lokálně a sezoně mohou výnos semen podstatně snížit i bejlomorky.

Stonkoví krytonosci

Důležitějším z obou druhů stonkových krytonosců je krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus); více či méně dominuje ve všech oblastech ČR (obr. 1a). Krytonosec řepkový (C. napi) je nyní spíše škůdce lokálního významu (obr. 1b).

Při testování citlivosti k insekticidům se soustředíme na krytonosce čtyřzubého. Není to dáno pouze tím, že jde v současnosti o významnějšího škůdce, ale také o komplikace při pořizování vzorků dospělců krytonosce řepkového. Pro provádění testů, při kterých jsou dospělci exponováni vhodně sestavenému gradientu dávek testovaného insekticidu (většinou se pracuje s analytickými standardy účinných látek - ne tedy s komerčními formulacemi), pro každou dávku v dostatečném počtu opakování, je potřeba z jedné lokality (to je obvykle jeden konkrétní porost) získat alespoň 500 jedinců. To se u krytonosce řepkového většinou nedaří, a proto pro tento druh máme jen málo, a navíc neúplných výsledků. U početnějšího krytonosce čtyřzubého jsme většinou úspěšnější, avšak i zde by bylo dobré vzhledem k významu tohoto škůdce monitorovací aktivity podstatně zvýšit, aby bylo možné udělat si plošně hodnotnější představu o stavu a vývoji situace v ČR.

Především je důležité hodnotit změny v citlivosti k pyretroidům, protože na nich ochrana proti škůdcům v řepce hlavně stojí. Souhrn výsledků testování populací krytonosce čtyřzubého k pyretroidu lambda-cyhalothrin za poslední čtyři sezony je uveden v tabulce 1. Z výsledků je patrné, že se v Česku rezistentní populace krytonoce čtyřzubého vůči pyretroidům vyskytují, citlivé populace ale jednoznačně převažují. Zdá se, že se situace (alespoň v průběhu posledních čtyřech let) nějak dramaticky nezhoršuje. Stav lze tedy hodnotit tak, že stojíme na rozcestí.

Aplikovat insekticidy proti krytonoscům je vzhledem k jejich výskytům na většině lokalit nutné. Snížit pyretroidní selekční tlak lze v podstatě dvěma způsoby: zpřesnit ošetření (správné určení času pro první a případně druhou aplikaci na základě monitoringu letové aktivity) a nestavět postřiky jen na pyretroidech. Určitým, i když ne úplně ideálním, východiskem jsou kombinace účinných látek (pyretroid + neonikotinoid acetamiprid nebo pyretroid + butenolid flupyradifuron). Zcela vypustit pyretroid není vhodné, neboť je to pořád to nejúčinnější, co je k dispozici. Postavit ošetření jen na aplikaci acetamipridu je riskantní zejména při výrazně nadprahovém výskytu.

Citlivost dospělců krytonosce čtyřzubéhoacetamipridu po kontaktní expozici není vysoká, výsledky ukazují, že poměrně rychle navíc klesá (tab. 2) a variabilita mezi populacemi je značná (to ukazuje na to, že populace obsahují velmi odlišné podíly rezistentních jedinců - příznak vývoje rezistence, graf 1a, b). Výhodou acetamipridu je ale jeho systemicita a to, že působí také přes trávicí systém. Může tedy zasáhnout i určitý podíl - ne zřejmě vysoký - již vylíhlých larev vyskytujících se uvnitř rostlin a vylepšit tak účinnost pyretroidu, který na tyto larvy vůbec svým účinkem (je kontaktní) nedosáhne.

Tab. 1: Vývoj změn v citlivosti u českých populací krytonosce čtyřzubého (C. pallidactylus) k pyretroidu lambda-cyhalothrin (lahvičkový test IRAC 011, verze 3, kontaktní expozice: 24 hod.)

Rok

Počet
otestovaných populací

Počet
rezistentních
populací
(stupně 3–5)1

Průměrná mortalita vyvolaná registrovanou dávkou2 (rozpětí v rámci souboru), (%)

Průměr LD50 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

Průměr LD90 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

2020

8

2

97,16 (83,65–100)

0,25 (0,05–1,09; 0,09)

3,47 (0,35–14,26; 0,78)

2021

17

0

100 (100–100)

0,41 (0,04–1,43; 0,31)

1,87 (0,07–7,44; 1,45)

2022

14

5

94,91 (66,67–100)

0,60 (0,03–1,08; 0,61)

3,83 (0,05–15,95; 2,38)

2023

21

3

98,77 (86,67–100)

0,28 (0,04–0,89; 0,15)

1,63 (0,17– 8,24; 0,93)

1st. 3 = středně rezistentní populace (mortalita vyvolná registr. dávkou v rozmezí 90–99,99 %), st. 4 = rezistentní populace
(mortalita vyvolaná registr. dávkou v rozmezí 50–89,99 %), st. 5 = vysoce rezistentní populace (mortalita vyvolaná registr. dávkou je pod 50 %);
2registrovaná dávka: 7,5 g ú.l./ha

Tab. 2: Vývoj změn v citlivosti u českých populací krytonosce čtyřzubého (C. pallidactylus) k neonikotinoidu acetamiprid (adaptovaný lahvičkový test IRAC 021, kontaktní expozice: 24 hod.)

Rok

Počet otestovaných populací

Průměrná mortalita vyvolaná registrovanou dávkou1
(rozpětí v rámci souboru), (%)

Průměr LD50 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

Průměr LD90 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

2021

10

100 (100–100)

2,43 (1,40–3,42; 2,60)

5,89 (2,55– 9,20; 6,35)

2022

8

95,42 (82,14–100)

2,69 (1,30–5,77; 2,39)

21,12 (7,07–43,25; 12,11)

2023

23

84,45 (12,50–100)

16,59 (0,63–134,62; 4,92)

99,85 (5,70–483,85; 16,69)

1registrovaná dávka: 42 g ú.l./ha (dle registrace pro Mospilan Mizu); liší se dle typu komerční formulace

Graf 1a, b: Křivky mortality odhadnuté (výsledek probitové regrese) pro jednotlivé populace krytonosce čtyřzubého otestované v roce 2023
Graf 1a, b: Křivky mortality odhadnuté (výsledek probitové regrese) pro jednotlivé populace krytonosce čtyřzubého otestované v roce 2023

Obr. 1: Krytonosec čtyřzubý (a) je v posledních letech významnější škůdce než krytonosec řepkový (b)
Obr. 1: Krytonosec čtyřzubý (a) je v posledních letech významnější škůdce než krytonosec řepkový (b)

Blýskáček řepkový

Význam blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus) jako škůdce výrazně poklesl. Lokálně se škody vyskytnout mohou a nemusí být zanedbatelné (obr. 2). Celkový dopad blýskáčků na produkci řepky byl ale v posledních letech nízký, i když doby, kdy byli považováni za nejvýznamnější škůdce řepky, nejsou tak vzdálené. Kdyby se jejich výskyty začaly opět zvedat na nebezpečnou úroveň (prahová hodnota v ČR 1 dospělec/květenství v BBCH 50–53, 3 dospělci v BBCH 55–57 je stanovena zřejmě příliš opatrně; dobře se vyvíjející porost snese bez dopadu na výnos vyšší napadení: 5 respektive 7 jedinců/květenství v BBCH 50–53 respektive 55–57) a bylo by nutné proti nim zasahovat insekticidy, najít ten vhodný by nebylo snadné.

Proti běžným esterickým pyretroidům (testování se provádí s lambda-cyhalothrinem, výsledky lze vztáhnout stejně tak i na další látky z této skupiny: deltamethrin, gamma-cyhalothrin, různé cypermethriny, esfevalerate) jsou české populace téměř zcela rezistentní (tab. 3). Je zajímavé, že jejich rezistence vůči esterickým pyretroidům v průběhu času nijak neklesá, naopak spíše stále roste, i když potřeba zasahovat proti nim klesla a měl tedy i klesnout selekční tlak. To zřejmě není pravda, neboť vzrostla potřeba zasahovat proti krytonoscům (opakované aplikace mají dopad i na přítomné blýskáčky) a dopad na blýskáčky mají i zásahy proti bejlomorkám. Situace se nevyvíjí dobře ani u poněkud svou molekulární stavbou odlišného pyretroidu tau-fluvalinate. I když jsou zde výsledky přeci jenom poněkud příznivější než u běžných esterických pyretroidů, na mnoha lokalitách selže i tento pyretroid (tab. 4).

Z pyretroidů je na tom trochu lépe jen etofenprox. Jedná se o eterický pyretroid (v molekule je etherická a ne esterická vazba). Tato odlišnost ve stavbě molekuly způsobuje, že v tělech rezistentních jedinců zvýšené aktivity oxigenáz si ne vždy dokáží poradit (tedy zoxidovat a vytvořit netoxický oxidační produkt) i s touto účinnou látkou (oxigenázy Cytochromu P450 mají různou substrátovou specificitu). Populací blýskáčků rezistentních vůči tomuto pyretroidu je tak v ČR podstatně méně.

Z výsledků vyplývá, že u blýskáčků v ČR klesá i citlivost k neonikotinoidu acetamiprid (tab. 5). Srovnáme-li např. hodnoty LD90 (zejména mediány a rozpětí v ročníkových kolekcích - ty lépe vystihují situaci než průměry) pro acetamiprid stanovené pomocí probitové regrese pro blýskáčky, krytonosce čtyřzubého (tab. 2) a krytonosce šešulového (tab. 7) je zřejmé, že blýskáček je na tom hůře i než krytonosec čtyřzubý, u něhož se citlivost k acetamipridu nebezpečně snižuje. Na mnoha lokalitách acetamiprid na blýskáčky selže (zejména bude-li výskyt výrazně nadprahový).

Ochranu porostů proti blýskáčkům je potřeba spojit s ochranou proti stonkovým krytonoscům. A to konkrétně s druhou aplikací proti krytonoscům. Jestli jsou v této době (porosty jsou většinou již ve fázi BBCH 53–55) v porostu přítomní blýskáčci v nebezpečném výskytu (viz popis výše; záchyty v miskách atakují nebo překračují hodnotu 300 jedinců/ misku/3 dny), použít přípravek etofenprox. Z toho, co je dostupné, má nejvyšší účinnost proti blýskáčkům a je účinný i proti krytonoscům.

Obr. 2: Dospělci blýskáčka řepkového poškozují žírem poupata; ze kterých se šešule buď vůbec nevyvinou nebo jsou malé a deformované
Obr. 2: Dospělci blýskáčka řepkového poškozují žírem poupata; ze kterých se šešule buď vůbec nevyvinou nebo jsou malé a deformované

Šešuloví škůdci

Oba druhy tvořící takto označenou skupinu, krytonosec šešulový (C. obstrictus), jehož larvy poškozují semena v dozrávajících šešulích, i bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae), jejíž larvy sají na vnitřních stěnách chlopní šešulí, a tím narušují jejich růst a vývoj, což je příčinou jejich předčasného pukání a ztrát semen, si stále zachovávají poměrně vysokou citlivost jak k pyretroidům, tak neonikotinoidům. V tomto smyslu jsou tedy mnohem méně problematickou skupinou než blýskáček řepkový a stonkoví krytonosci.

Krytonosec šešulový může, co se vývoje rezistence týče, dobře sloužit jako srovnávací druh pro mnohem významnějšího, a přitom blízce příbuzného, krytonosce čtyřzubého. Ze vzájemného srovnání obou druhů vyplývá, že krytonosec čtyřzubý vykazuje výrazně větší variabilitu v reakcích na pyretroid lambda-cyhalothrin než krytonosec šešulový (vyplyne ze srovnání tabulek 1 a 6). U krytonosce šešulového jsme doposud nenarazili na žádné populace vykazující rezistenci vůči pyretroidům, u krytonosce čtyřzubého, jak bylo popsáno výše, již ano. Srovnáme-li reakce populací obou druhů na neonikotinoid acetamiprid (vyplyne ze srovnání tabulek 2 a 7), ukazuje se opět, že je na tom krytonosec čtyřzubý hůř. Reakce populací tohoto druhu vykazují vyšší variabilitu (ukazuje to na již velké rozdíly mezi populacemi) a celkově nižší citlivost k tomuto insekticidu.

Tab. 3: Vývoj změn v citlivosti u českých populací blýskáčka řepkového (B. aeneus) k pyretroidu lambda-cyhalothrin (lahvičkový test IRAC 011, verze 3, kontaktní expozice: 24 hod.)

Rok

Počet otestovaných populací

Počet rezistentních populací
(stupně 4 a 5)1

Průměrná mortalita vyvolaná registrovanou dávkou2 (rozpětí v rámci souboru), (%)

Průměr LD50 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

Průměr LD90 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

2020

62

60

60,17 (12,50–100)

5,00 (0,55–17,89; 4,66)

35,39 (1,29–98,13; 33,00)

2021

47

42

61,26 (26,67–100)

5,00 (0,05–20,39; 4,24)

36,67 (2,11–125,31; 26,52)

2022

55

52

36,38 (0,00–100)

43,56 (0,49–324,19; 16,20)

1813,83 (2,88–41582,82; 197,63)

2023

53

52

51,16 (0,00–90)

8,80 (0,45–70,73; 5,13)

78,89 (5,82–949,25; 37,24)

1 st. 4 = rezistentní populace (mortalita vyvolaná registr. dávkou se pohybuje v rozmezí 50–89,99 %),
st. 5 = vysoce rezistentní populace (mortalita vyvolaná registr. dávkou je pod 50 %); 2registrovaná dávka: 7,5 g ú.l./ha

Tab. 4: Vývoj změn v citlivosti u českých populací blýskáčka řepkového (B. aeneus) k pyretroidu tau-fluvalinate (lahvičkový test IRAC 011, verze 3, kontaktní expozice: 24 hodin)

Rok

Počet otestovaných populací

Počet rezistentních populací
(stupně 4 a 5)1

Průměrná mortalita vyvolaná registrovanou dávkou2 (rozpětí v rámci souboru), (%)

Průměr LD50 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

Průměr LD90 (rozpětí
v rámci souboru; median),
(g ú.l./ha)

2020

34

31

63,32 (20,00–100)

31,96 (8,73–177,27; 18,94)

289,90 (26,30–3632,43; 131,88)

2021

40

20

86,28 (36,54–100)

10,02 (0,63–43,03; 7,57)

78,19 (1,40–877,37; 45,13)

2022

51

23

84,61 (40,00–100)

11,45 (0,33–35,41; 8,51)

132,13 (3,46–2009,93; 39,73)

2023

48

23

80,03 (0,00–100)

21,88 (1,49–162,79; 9,85)

201,43 (7,68–1056,70; 45,74)

1 st. 4 = rezistentní populace (mortalita vyvolaná registr. dávkou se pohybuje v rozmezí 50–89,99 %), st. 5 = vysoce rezistentní populace
(mortalita vyvolaná registr. dávkou je pod 50 %); 2registrovaná dávka: 48 g ú.l./ha (dle registrace pro přípravek Mavrik Smart)

Tab. 5: Vývoj změn v citlivosti u českých populací blýskáčka řepkového (B. aeneus) k neonikotinoidu acetamiprid (adaptovaný lahvičkový test IRAC 021, kontaktní expozice: 24 hod.)

Rok

Počet otestovaných populací

Průměrná mortalita vyvolaná registrovanou dávkou1 (rozpětí v rámci souboru), (%)

Průměr LD50 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

Průměr LD90 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

2021

42

88,95 (33,33–100)

10,66 (0,99–52,63; 6,11)

33,45 (2,09–173,84; 21,90)

2022

52

92,54 (40,00–100)

7,63 (0,47–26,67; 5,78)

33,62 (2,79–141,61; 19,72)

2023

54

65,10 (5,56–100)

25,33 (0,79–119,60; 19,91)

214,83 (4,66–3596,17; 99,71)

1registrovaná dávka: 42 g ú.l./ha (dle registrace pro Mospilan Mizu); liší se dle typu komerční formulace

Tab. 6: Vývoj změn v citlivosti u českých populací krytonosce šešulového (C. obstrictus) k pyretroidu lambda-cyhalothrin (lahvičkový test IRAC 011, verze 3, kontaktní expozice: 24 hod.)

Rok

Počet otestovaných populací

Počet rezistentních populací
(stupně 3–5)1

Průměrná mortalita vyvolaná registrovanou dávkou2 (rozpětí v rámci souboru), (%)

Průměr LD50 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

Průměr LD90 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

2021

26

0

100 (100–100)

0,34 (0,02–1,37; 0,21)

1,49 (0,04–6,14; 0,70)

2022

17

0

100 (100–100)

0,38 (0,04–3,06; 0,25)

1,26 (0,10–9,81; 0,70)

2023

16

0

100 (100–100)

0,32 (0,02–0,55; 0,30)

1,18 (0,23–2,04; 0,97)

1st. 3 = středně rezistentní populace (mortalita vyvolná registr. dávkou v rozmezí 90–99,99 %), st. 4 = rezistentní populace
(mortalita vyvolaná registr. dávkou v rozmezí 50–89,99 %), st. 5 = vysoce rezistentní populace (mortalita vyvolaná registr. dávkou je pod 50 %);
2registrovaná dávka: 7,5 g ú.l./ha

Tab. 7: Vývoj změn v citlivosti u českých populací krytonosce šešulového (C. obstrictus) k neonikotinoidu acetamiprid (adaptovaný lahvičkový test IRAC 021, kontaktní expozice: 24 hod.)

Rok

Počet otestovaných populací

Průměrná mortalita vyvolaná registrovanou dávkou1 (rozpětí v rámci souboru), (%)

Průměr LD50 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

Průměr LD90 (rozpětí v rámci souboru; median), (g ú.l./ha)

2021

16

96,59 (83,33–100)

2,97 (1,06–12,08; 1,98)

12,99 (3,68–44,82; 5,29)

2022

11

100 (100–100)

1,85 (0,47–3,71; 1,65)

6,69 (2,74–10,64; 5,32)

2023

15

100 (100–100)

2,08 (1,16–3,17; 1,83)

6,03 (4,12–8,40; 5,76)

1registrovaná dávka: 42 g ú.l./ha (dle registrace pro Mospilan Mizu); liší se dle typu komerční formulace

Závěry

  • Určitý podíl populací krytonosce čtyřzubého vykazuje rezistenci vůči esterickým pyretroidům. Citlivé populace v ČR převažují.
  • Citlivost populací krytonosce čtyřzubého k neonikotinoidu acetamiprid klesá.
  • Snížit pyretroidní selekční tlak lze u stonkových krytonosců dvěma způsoby: zpřesnit ošetření (správné určení času pro první a druhou aplikaci na základě monitoringu letové aktivity) a nestavět postřiky jen na pyretroidech.
  • Určitým východiskem jsou kombinace účinných látek (pyretroid + neonikotinoid acetamiprid nebo pyretroid + butenolid flupyradifuron).
  • Blýskáček řepkový vykazuje vysokou úroveň rezistence vůči esterickým pyretroidům, jako jsou lambda-cyhalothrin, deltamethrin, gamma-cyhalothrin, různé cypermethriny a esfenvalerate.
  • Poměrně vysoký podíl populací blýskáčka řepkového vykazuje i rezistenci vůči pyretroidu tau-fluvalinate. Relativně vysokou účinnost si z pyretroidů zachovává etofenprox (jde o eterický pyretroid).
  • České populace blýskáčka vykazují také poměrně nízkou citlivost k neonikotinoidu acetamiprid.
  • Je-li to potřeba (vyšší výskyt blýskáčků), spojit ochranu porostů proti blýskáčkům s ochranou proti stonkovým krytonoscům. A to konkrétně s druhou aplikací proti krytonoscům. Využít pyretroid etofenprox.
  • Krytonosec šešulový i bejlomorka kapustová jsou relativně citliví k pyretroidům i neonikotinoidu acetamiprid.

Výsledky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení projektu č. QK21010332 (MZe ČR). Autoři článku by rádi touto cestou také poděkovali inspektorům ÚKKÚZ, kteří se zapojili do sběrových aktivit u populací několika druhů škůdců.

Související články

Začátek škodlivosti expandující kněžice zeleninové

24. 05. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 264x

Regulace drátovců v bramborech

13. 05. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 588x

Insekticid Trebon na každé řepkové pole

06. 05. 2024 Ing. Pavel Hasman; Certis Belchim Škůdci Zobrazeno 284x

Prognóza výskytu mšic na jaře 2024

02. 05. 2024 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 433x

Další články v kategorii Škůdci

detail