BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Rozdílná škodlivost krytonosce řepkového v řepce ozimé

10. 03. 2023 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Škůdci Zobrazeno 1278x

Se stoupající koncentrací pěstování řepky ozimé a se zhoršením osevních postupů stoupá i výskyt úzkého spektra škůdců (chorob a plevelů). Stonkoví krytonosci jsou jedni z nejdůležitějších škůdců v řepce ozimé. Každoročně vyžírají larvy krytonosce řepkového a čtyřzubého stonky a řapíky rostlin řepky. Následkem žíru dochází ke zhoršení až přerušení výživy rostlin a do poškozených stonků se snáze dostávají původci chorob. Výskyt stonkových krytonosců a jimi způsobené ztráty na výnosech ale mohou být, a také jsou, v jednotlivých ročnících a lokalitách velmi různé.

Limagrain

Krytonosec řepkový

V delším časovém horizontu se střídají periody nižších a vyšších výskytů krytonosce řepkového (graf 1). V posledních 12 letech byly sledovány v Čechách dvě období celkově vyšších výskytů, a to v letech 2010–2013 a 2018–2021, respektive 2022. Fakta o výskytech, která uvádím, jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na 80 místech v Čechách. Proč tomu tak je? Příčinami je soubor faktorů, z nichž nejdůležitější jsou počasí, bionomie tohoto škůdce a jeho případná redukce parazitoidy.

Graf 1: Výskyt krytonosce řepkového na monitorovaných stanovištích v letech 2010–2022
Graf 1: Výskyt krytonosce řepkového na monitorovaných stanovištích v letech 2010–2022

Bionomie

Pokud se týká bionomie, dovolím si krátké a jednoduché shrnutí pro laiky. Entomologické příručky uvádí, že optimální teploty pro výlet /nástup/ krytonosce řepkového do porostů jsou 10 až 12 °C. Dospělci přezimují v kokonech a následně se ze starých řepkovišť nebo jejich blízkosti dostávají do nových porostů. Kde se ale berou dospělci, kteří následně přezimují? Jedná se o tzv. dokonalou proměnu hmyzu. Z larev, které ze stonků řepky letos vypadly do půdy (většinou konec května až začátek června), se vyvine kukla a z té po cca 1 měsíci nový brouk (přibližně na konci června nebo začátku července). Tento nový dospělec zůstává v kokonu-zámotku, výjimečně přezimuje i mimo zámotek. Zda tento brouk přežije zimu, závisí na kvalitě jeho zámotku a zazimování, tj. krytí proti zimě, vlhku, jeho přirozeným nepřátelům* a na průběhu zimy. Přitom neplatí, že čím vyšší mrazy a promrznutí půdy, tím vyšší úhyn brouků krytonosce řepkového. Krytonosec řepkový totiž patří mezi hmyz tolerantní k mrazům, to znamená že je schopný přežít i nízké mrazové teploty - všeobecně se udává až -7 °C. *Hlavním parazitoidem krytonosce řepkového je uváděn lumek Tersilochus fulvipes, střevlíkovití brouci (napadající nezakuklené larvy), a také houbové i bakteriální organizmy v půdě.

Počasí

Při detailním prozkoumání průběhu zimního a předjarního období zjišťujeme zajímavá fakta (tab. 1).

Zatímco v období let 2011–2013 byly zimy chladnější a nástupy jara jsou pozdní (krytonosec řepkový je nucen setrvat delší dobu v úkrytu). Naopak zima 2013–2014 byla velmi teplá a suchá, jaro se otevřelo v polovině února a vegetace byla přibližně o 1 měsíc urychlena proti normálu. Migrace krytonosce řepkového byla velmi časná (v polovině února), a protože mohl být narušen jeho metabolizmus, jeho intenzita klesla.

Perioda 2018–2021 je však z pohledu vývoje zimy a předjaří rozdílná. Ještě začátek tohoto období, tj. rok 2018, bychom mohli přiřadit k předchozí etapě, ale ročníky 2019, 2020 a 2021 byly zcela opačné. Je pro ně společná teplá (nebo alespoň průměrná) zima a velmi časný nástup jara. Jsou překračovány rekordy v prvních zjištění brouků krytonosce řepkového v porostech - v roce 2019 to bylo 16. února, v roce 2020 to bylo 15. února a v roce 2021 20. února.

Vysvětlením by mohl být problém s aplikací insekticidů proti tomuto škůdci, tj. špatná účinnost a přežití velké části populace. V roce 2019 byla vyhlášena signalizace k ošetření již 13. března, ale první týden po jejím vyhlášení nebyly vhodné podmínky a není jisté, jestli byla v praxi tak časně provedena, někteří pěstitelé se přiklánějí ze zvyku k termínu ošetření koncem března. V roce 2020 bylo optimální aplikační okno (bez deště, mrazu nebo silného větru) pouhé 2 dny. V roce 2021 bylo v březnu a dubnu naměřeno cca 40 dnů se silnými nočními přízemními mrazíky, které opět zkomplikovaly průběh ošetření.

Ale nyní k poslednímu pěstitelskému ročníku 2021/22. Porosty řepky ozimé sice přezimovaly díky mírné zimě dobře, ale velká část trpěla v březnu nedostatkem vláhy a měla sníženou vitalitu. V tomto celkově horším kondičním stavu byly porosty napadeny stonkovými krytonosci. První zjištění v porostech bylo koncem února 2022 a často byli brouci ještě zamrzlí v ledu (obr. 1). Březen byl rovněž chladný až do konce druhé dekády, a tak hlavní a masový nálet přišel až na konci března, po splnění aktivních teplot letu. Ačkoliv byl výskyt krytonosce řepkového ve srovnání s předchozími 4 ročníky nižší, i tak byla výrazně překročena kritická čísla jeho výskytu. Přestože byly porosty proti stonkovým krytonoscům intenzivně insekticidně ošetřeny, počet larev, které jsme nacházeli například v pokusech při krájení (řádově stovek až tisíc) stonků, byly velmi vysoké, a to nejen v neošetřených kontrolách (obr. 2).

Pravděpodobné důvody jsou tři. Jedním z nich je vysoké vykladení vajíček samičkami a bezproblémové vylíhnutí larev. Druhým může být problém s absencí razantního a po delší dobu fungujícího insekticidu s rychlým nástupem. S odchodem chlorpyrifosu z praxe, který uvedené parametry splňoval, přišlo to, čeho jsme se obávali. Třetím důvodem může být špatně provedený ochranný zásah, tj. nevhodná doba ošetření nebo nesprávně zvolený insekticid (dávka insekticidu).

Určení optimální doby ošetření je v praxi poměrně obtížné. Podle entomologů by to mělo být před tím kdy je polovina samiček připravena naklást (má zralá vajíčka). V praxi je však těžko představitelné sebrat a rozborovat stovky až tisíce samiček krytonosců a určovat jejich zralost. Již samotný sběr by byl velmi komplikovaný, protože jinak zralá budou vajíčka u samiček v jižních expozicích pole, kde se brouci vyhřívali o několik dnů dříve a jinak v ostatních částech pozemku. Přitom do nejteplejší části pole může být komplikovaný přístup (vjezd na pozemek se nedá přemísťovat podle našeho přání). Takže budeme muset zůstat „nohama na zemi“ a používat známá kritická čísla brouků a sumy efektivních teplot, která, pokud jsou dobře zjištěná na velkém počtu lokalit, mohou vyrovnat nebo alespoň zmírnit nepřesnost.

Tab. 1: Průběh počasí a výskyt krytonosce řepkového

Rok

Průběh zimy

Nástup jara

Výskyt
krytonosců

Aplikační podmínky

2010

chladná

pozdní

vyšší

-

2011

průměrná

pozdní

vysoký

-

2012

chladná

pozdní

vysoký

-

2013

průměrná

pozdní

velmi vysoký

-

2018

průměrná

pozdní

vyšší

dobré

2019

teplá

velmi časné

vyšší

zhoršené

2020

teplá

velmi časné

vyšší

špatné

2021

teplá

časnější

velmi vysoký

zhoršené

Obr. 1: Brouk krytonosce zamrzlý v misce
Obr. 1: Brouk krytonosce zamrzlý v misce

Obr. 2: Larvy krytonosců ve stonku řepky
Obr. 2: Larvy krytonosců ve stonku řepky

Hrozí při přemnožení larev stonkových krytonosců v roce 2022 jejich vyšší výskyt na jaře 2023?

To je otázka spíše pro specialisty entomology. Ale poznatky z praxe nasvědčují, že to tak nemusí nutně být. Závisí na průběhu zimy a toto období se zatím nevyvíjelo do doby psaní článku pro tohoto škůdce optimálně. Larvy, které vypadaly ze stonků řepky k zakuklení měly vlhkou až mokrou půdu a velmi rozkolísané teploty, které nemusely larvám svědčit. Část půd je přemokřených, a tak hrozí napadení kukel a následně i zámotků, v kterých brouk přezimuje, houbovými patogeny. V průběhu zimy tak může dojít k redukci tohoto škůdce.

Závěr

V ročnících s delší a průměrnou až tvrdší zimou je předpoklad, že většina populace krytonosce řepkového přežila. Důvody jsou dobré zazimování bez předčasných výletů a bez vysoké parazitace. Pozdní nástupy jara umožňují intenzivní výlety brouků koncentrované do krátkého časového období. Ačkoliv se v tomto případě dobře určuje správný termín ochrany, jakákoli účinnost nižší než 100 % zanechává stále poměrně vysoké množství přeživších brouků, kteří se mohou reprodukovat dále.

V ročnících, kdy je velmi rychlý a časný nástup jara, dochází i k velmi časnému náletu brouků krytonosce řepkového do porostů řepky. Často pak ale přichází ještě dlouhodobější ochlazení, jeho migrace je rozvleklá a komplikuje určení optimálního termínu ochrany. Někdy musí být provedeny dva cílené insekticidní zásahy, už s ohledem na krytonosce čtyřzubého, který vyžaduje vyšší teploty.

Škodlivost je tedy velmi variabilní v závislosti na mnoha faktorech, z nichž část je popsána výše v článku.

Související články

Stonkoví krytonosci - ponaučení z ročníku 2022/23

24. 04. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 585x

Sledování výskytu stonkových krytonosců v roce 2023 a možnosti ochrany

18. 04. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 284x

Háďátko Meloidogyne graminicola - riziko nejen pro pěstování obilnin

17. 04. 2024 Dr. Ing. Zdeněk Chromý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Škůdci Zobrazeno 279x

Užitečné organizmy (51): Microgastrinae (I)

10. 04. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 226x

Zásady ošetření řepky proti stonkovým krytonoscům

09. 04. 2024 Ing. Bohumil Štěrba; Corteva Agriscience Škůdci Zobrazeno 330x

Další články v kategorii Škůdci

detail