BASF
BASF
BASF

AGRA

Prognóza výskytu mšic na jaře 2024

02. 05. 2024 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 432x

Změna klimatu, rostoucí světová populace, ale také tlak na kvalitu potravin, se kterým souvisí i omezování konvenčního používání pesticidů, přináší zemědělcům nové výzvy. Aby je byli schopni naplňovat, je potřeba se nejen vracet ke kořenům a uplatňovat osvědčené základní zásady správné zemědělské praxe, ale je nezbytné využívat i nové poznatky zemědělského výzkumu. Před ním stojí potřeba nacházet alternativní způsoby vedoucí k ambicióznímu cíli: zajistit dostatek potravin ve špičkové kvalitě za přijatelnou cenu. Jednou z takových výzev je ochrana porostů před hmyzími škůdci, mezi které patří bezesporu i mšice, jako skupina hmyzu významná přímou škodlivostí a schopností přenášet rostlinné viry.

Proseeds

Význam monitoringu

Jak na svých webových stránkách uvádí vědecký časopis Frontiers in Plant Science monitoring hmyzu v současnosti získává značnou pozornost veřejnosti, a to v souvislosti s úbytkem hmyzu vedoucí ke ztrátě biologické diverzity. Významné jsou monitorovací metody, které mají potenciál odebírat vzorky po dlouhou dobu nezávisle na lidských vlivech. Mezi tyto metody patří mimo jiné i využití sacích pastí, které poskytují standardizované a srovnatelné soubory dat. Jejich nevýhodou je, že čas potřebný k analýze velkého počtu zachycených vzorků je dlouhý a je nezbytná vysoká úroveň taxonomických znalostí potřebných pro přesné zpracování vzorků. V této souvislosti se ve vědeckých kruzích začíná uvažovat o použití strojového určení rozpoznávání obrazu s využitím umělé inteligence, které by přispělo k zjednodušení a efektivnějšímu využití údajů získaných rozborem vzorků.

Mšice a jejich prognózovaní

Mšice, jak už bylo řečeno, jsou významní zemědělští škůdci. Představují nemalé riziko pro řadu důležitých plodin a způsobují vysoké ekonomické ztráty sáním, a také přenosem rostlinných virů. Ukázalo se, že dlouhodobý monitoring migrujících mšic pomocí sacích pastí lze využít k tvorbě a zpřesňování predikce jejich početnosti tak, aby bylo možné přesněji předpovídat riziko šíření rostlinných virů mšicemi. S rostoucí poptávkou po alternativách k používání pesticidů v ochraně plodin roste potřeba prognostických modelů, využitelných pro integrovanou ochranu i jako základ pro rozvoj antirezistentní strategie.

Postupující změna klimatu má vliv na druhové složení i na celkovou početnost migrujících mšic během jednoho roku. Na mšicích jako modelovém organizmu je možné demonstrovat možnosti systematického monitoringu hmyzích škůdců a potenciál budoucího technického vývoje v následné automatizované identifikaci jedinců až po využití dat pro inteligentní předpovědní modely.

Sestavením efektivních prognóz se zabývají různá vědecká pracoviště ve světě. Anglická Insect survey společnosti Rothamsted Resaarch využívá k predikci průměrné teploty v lednu a únoru, naopak teploty v listopadu a prosinci, a také v březnu a dubnu mají, dle tohoto pracoviště, na populaci malý vliv. Sousední Skotko podle společnosti SASA však využívá jako relevantní i teploty v prosinci, což dokresluje složitost celé problematiky. Ve Velké Británii díky oceánskému klimatu přežívají zimu nymfy a dospělé samičky mšic a jejich prognózy vycházejí z tohoto faktu a minimálně zohledňují možnost přezimování vajíčky. Ta je naopak velmi důležitá u nás. Komplexními, sofistikovanými prognózami pro naše podmínky se již zabývají některá domácí vědecká pracoviště.

Pro zemědělskou praxi jsou k dispozici stále prognózy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, které vychází z početnosti podzimního přeletu a u některých druhů také ze síly osazení vajíčky na zimních hostitelích. Ty jsou zveřejňovány na Rostlinolékařském portálu. společně se sumami efektivních teplot (SET), on-line grafy rizika šíření virů přenosných mšicemi a ve vegetační sezoně i aktuálními hodnotami odchytu mšic (Aphid Bulletin).

Mšice broskvoňová

Tento polyfágní druh (obr. 1) je spjat především s rizikem přenosu virových chorob, a to hlavně na sadbových bramborách (virus svinutky bramboru PLRV). V roce 2016, kdy byl zaveden zákaz používání insekticidního moření osiva řepky, se poprvé velmi výrazně projevila přímá škodlivost v porostech této plodiny a zároveň vzrostlo napadení virem žloutenky vodnice (TuYV). Obdobná situace se očekává u cukrové řepy v souvislosti se zákazem moření neonikotinoidy. Po letech s útlumem škodlivosti virových žloutenek na cukrovce (BYV a BMYV) narůstá obava z opětovného nástupu jejich škodlivosti, která může dosahovat 20–30% snížení výnosu bulev a až 50% ztrátu na výnosu cukru. Škodlivost je největší při časné infekci, její eliminace závisí na včasnosti zásahu proti přenašečům. A právě zde je možné využít pomůcky zveřejňované na Rostlinolékařském portále, ať už se jedná o prognózy výskytu, SET či aktuální informace o přeletu mšic.

U mšice broskvoňové se v našich podmínkách uplatňují dva kmeny, tzv. anholocyklický, u kterého je vynechána pohlavní fáze a po celý rok se nepřetržitě množí pouze partenogeneticky a tzv. holocyklický, u kterého se na podzim vyskytují obě pohlaví a přezimování se děje pomocí vajíček.

Anholocyklické kmeny jsou z hlediska rizika přenosu virů nebezpečnější, protože migrují časněji a přezimují jako nymfy či dospělé samičky na sekundárních (letních) hostitelích, kteří mohou být zdrojem virů. Jejich výskyt v našich podmínkách je ovšem závislý na průběhu zimy. Jsou sice schopné přežít až -12 °C, ale pouze krátkodobě.

Holocyklické kmeny jsou na naše klimatické podmínky adaptovány. Aby s jistotou přežily zimu, ať je jakákoli, a zároveň zlepšovaly svůj genetický základ, uplatňuje se v generačním cyklu pohlavní generace, která v závěru sezony střídá způsob množení samobřezostí (samičky rodí rovnou živé larvy). Holocyklické kmeny se na podzim přesouvají na primárního (zimního) hostitele (u tohoto druhu je to broskvoň - Prunus persica), kde dochází k páření a kladení oplozených vajíček, která vydrží i -40 °C. Jarní vývoj probíhá na tomto zimním hostiteli, proto migrace začíná později. Z toho důvodu se u ohrožených kulturních rostlin (cukrovka) jako prevence šíření virů, doporučuje časné setí, aby rostliny hlavnímu nebezpečí „odrostly“.

Oba kmeny nelze morfologicky odlišit, na jejich výskyt usuzujeme z průběhu letové křivky zjištěné v sacích pastech. Při časných náletech už v průběhu dubna se dá usuzovat na výskyt anholocyklických kmenů, naopak při nástupu až v květnu, lze přepokládat, že se jedná o holocyklické kmeny.

Vývoj počasí v posledních letech je nepříznivý pro přezimování obou kmenů. Dlouho trvající teplé podzimy a mírné zimy nahrávají anholocyklickým kmenům, které se úspěšně množí a škodí především v porostech ozimé řepky, ale prudká ochlazení v předjaří je redukují nebo jsou pro ně dokonce fatální. Obdobně u holocyklických kmenů se někdy nepříznivě projeví teplý průběh podzimu. Nástup pohlavní generace začne opožděně a vejcorodé samičky před příchodem mrazů nestačí dokončit vývoj a naklást vajíčka. Paradoxně i teplý průběh zimy může mít na přezimování neblahý vliv, např. zimě 2023 došlo k začátku líhnutí u části vajíček už v lednu, vylíhlé zakladatelky pak většinou nepřežily následná ochlazení. Pravděpodobně i tato skutečnost ovlivnila prognózy výskytu mšic v jarním období.

Nenaplnil se předpoklad průměrné jarní migrace. Odchyty během jarního období zůstaly na všech sledovaných lokalitách podprůměrné.

Naopak podzimní přelety v roce 2023 zaznamenané v sacích pastech byly nadprůměrné (graf 1) a významné byly i odchyty samců. Toto je špatná zpráva především pro sadaře. Svědčí totiž o tom, že významná část populace je holocyklická a směřovala k přezimování na broskvoních, kde se na jaře očekává přímá škodlivost.

Ovšem poměrně silný výskyt mšice broskvoňové byl zároveň pozorován ještě v průběhu listopadu v porostech řepky (mapa 1), zde je předpoklad, že se jedná o anholocyklické kmeny jejichž osud bude záviset na průběhu počasí v zimě. Při takto rozděleném poměru „sil“ obou kmenů, lze přepokládat, že výskyt na jaře 2024 bude nejméně průměrný. Bude-li mírná zima bez delších mrazových period, dá se očekávat i časný nástup migrace, protože se uplatní zmiňované anholocyklické kmeny. Dojde-li k jejich redukci, bude nástup migrace pozdnější, protože převahu v populaci budou mít holocyklické kmeny, které musí projít vývojem na broskvoni.

Graf 1: Průběh letové aktivity mšice broskvoňové v Chrlicích (zdroj ÚKZÚZ)
Graf 1: Průběh letové aktivity mšice broskvoňové v Chrlicích (zdroj ÚKZÚZ)

Mapa 1: Mšice broskvoňová - maximální výskyt od 15. 8. do 28. 11. 2023 (zdroj ÚKZÚZ)
Mapa 1: Mšice broskvoňová - maximální výskyt od 15. 8. do 28. 11. 2023 (zdroj ÚKZÚZ)

Obr. 1: Mšice broskvoňová - okřídlená samička
Obr. 1: Mšice broskvoňová - okřídlená samička

Mšice na obilninách

V obilninách je na jaře roku 2024 očekáván podprůměrný výskyt mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) a kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) a průměrný výskyt kyjatky osenní (Sitobion avenae). Prognóza vychází ze síly podzimního přeletu.

Mšice střemchová začala migrovat v obvyklou dobu, tedy v měsíci září, a počátek migrace byl silný, v polovině října však začal stagnovat a hodnoty rychle klesaly, navzdory teplému počasí (graf 2). V porostech nově založených porostů ozimých obilnin sice byly pozorovány okřídlené samičky, ale jejich výskyt byl nízký a početně je převyšoval výskyt kyjatky osenní. Přelet mšice střemchové směřoval především na střemchu, kde byly pozorovány rozsáhlé kolonie vejcorodých samiček a již na konci první poloviny října byla zaznamenána nakladená vajíčka (obr. 2). Jejich počet kolem pupenů je vysoký, ale už na podzim bylo pozorováno poškození způsobené pravděpodobně vysokými teplotami a suchem.

U kyjatky travní byl zaznamenán většinou podprůměrný přelet, průměrné hodnoty byly zjištěny pouze na Jižní Moravě (graf 3). Výskyt a s ním spojená škodlivost tohoto druhu je dlouhodobě nízká a ani v příštím roce není očekáváná žádná změna v tomto stavu.

Dalším druhem je kyjatka osenní, která nestřídá hostitele, ale vajíčka klade přímo na ozimé obilniny a trávy, díky tomu je zjišťování jejich početnosti prakticky nemožné a na jarní výskyt se usuzuje především ze síly podzimního přeletu. Vzhledem k tomu, že byl na průměrné úrovni a zaznamenáno bylo i poměrně silné zastoupení samců ve vzorcích, lze předpokládat, že výskyt na jaře 2024 bude rovněž nejméně průměrný. Potvrzuje to i zjištění, že kyjatka osenní měla na podzim největší početní zastoupení v porostech ozimých obilnin (obr. 3).

Graf 2: Průběh letové aktivity mšice střemchové v Čáslavi (zdroj ÚKZÚZ)
Graf 2: Průběh letové aktivity mšice střemchové v Čáslavi (zdroj ÚKZÚZ)

Graf 3: Průběh letové aktivity kyjatky travní v Chrlicích (zdroj ÚKZÚZ)
 Graf 3: Průběh letové aktivity kyjatky travní v Chrlicích (zdroj ÚKZÚZ)

Obr. 2: Mšice střemchová - vajíčka na střemše
Obr. 2: Mšice střemchová - vajíčka na střemše

Obr. 3: Kyjatka osenní - nymfy na novém osevu ozimé pšenice
Obr. 3: Kyjatka osenní - nymfy na novém osevu ozimé pšenice

Mšice maková

U mšice makové (Aphis fabae) je pro jaro 2024 očekáván nadprůměrný výskyt, což může být rizikové především pro porosty cukrové řepy.

Podzimní přelet byl nadprůměrný (graf 4) a na brslenech je pozorováno silné osazení vajíčky. Díky dlouhotrvajícímu teplému počasí byl výskyt na brslenech zaznamenán až na konci října a kolonie vejcorodých samiček se rozrůstaly i v první polovině listopadu, kdy byl zároveň pozorován počátek kladení vajíček (obr. 4).

Vývin kolonií probíhá i na poměrně senescetních listech a může tedy pokračovat dlouho do podzimu. Tato vlastnost mšice makové se v suchých letech jeví jako užitečná, protože vajíčka nejsou tak vystavena tomuto stresovému faktoru, tak jak je tomu například u vajíček mšice střemchové, která jsou kladena téměř o měsíc dříve. Na druhou stranu, zda tato „strategie“ bude výhodná či nikoliv, záleží na průběhu počasí, konkrétně na termínu příchodu mrazů. Někdy totiž před příchodem mrazů samičky nestihnou dospět a naklást vajíčka. Tato situace na podzim 2023 však nenastala, první výraznější ochlazení nastalo až v průběhu druhé dekády listopadu, kdy sice ještě pokračoval vývoj samiček, ale zároveň již byly brsleny silně osazeny vajíčky.

Graf 4: Průběh letové aktivity mšice makové v Lípě (zdroj ÚKZÚZ)
Graf 4: Průběh letové aktivity mšice makové v Lípě (zdroj ÚKZÚZ)

Obr. 4: Mšice maková - vajíčka na brslenu
Obr. 4: Mšice maková - vajíčka na brslenu

Ostatní druhy

Silný podzimní přelet byl zaznamenán u mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) a u druhů z rodu Dysaphis, také u mšice zelné (Brevicoryne brassicae) a zhoubné (Diuraphis noxia). Samozřejmě to nemusí automaticky znamenat silné jarní výskyty, ale zvyšuje to jejich riziko.

Tato informace může být užitečná pro sadaře, pro které je nebezpečný výskyt mšice slívové na peckovinách spojený s poškozením listů a šířením viru neštovic peckovin (PPV) a výskyt mšic rodu Dysaphis, především mšice jitrocelové (D. plantaginea), která zásadním způsobem poškozuje jak listy, tak také mladé plůdky. Nasadit chemickou regulaci je vhodné co nejdříve, nejlépe ještě před rozvojem kolonií, aby se zabránilo přímé škodlivosti sáním.

U mšice zelné byl na podzim zaznamenán zvýšený počet samců, což nepřímo poukazuje na vyšší počet nakladených vajíček na zimním hostiteli, kterým je ozimá řepka. Výhodou je, že škodlivost tohoto druhu je již na podzim omezována při regulaci mšice broskvoňové a na jaře vedlejším účinkem zásahů proti jiným škůdcům jako jsou krytonosci nebo blýskáčci.

U mšice zhoubné je limitujícím faktorem průběh zimy. Silné výskyty na jaře se v minulosti objevovaly vždy pouze po velmi mírných zimách.

Použitá literatura u autora.

Související články

Začátek škodlivosti expandující kněžice zeleninové

24. 05. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 263x

Regulace drátovců v bramborech

13. 05. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 587x

Insekticid Trebon na každé řepkové pole

06. 05. 2024 Ing. Pavel Hasman; Certis Belchim Škůdci Zobrazeno 283x

Citlivost k insekticidům u škůdců poškozujících řepku v jarním období

01. 05. 2024 Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 326x

Další články v kategorii Škůdci

detail