Výhled produkce olejnin a zejména sóji v roce 2022

12. 10. 2022 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Management Zobrazeno 2302x

Američtí zemědělci (obdobné je to však i v jiných regionech) před zakládáním porostů mírně upravují své osevní postupy podle ekonomické situace jednotlivých plodin, které pěstují. Jistá korelace je každoročně patrná mezi jedněmi z nejvýznamnějších plodin, a to kukuřicí a sójou.

Spekulace s osevem

Američtí zemědělci (obdobné je to však i v jiných regionech) před zakládáním porostů mírně upravují své osevní postupy podle ekonomické situace jednotlivých plodin, které pěstují. Jistá korelace je každoročně patrná mezi jedněmi z nejvýznamnějších plodin, a to kukuřicí a sójou. Při rozhodování uvedených pěstitelů se v letošním hospodářském roce významně projevil extrémní meziroční růst cen průmyslových hnojiv (zejména pak dusíkatých), kdy s ohledem na snížení nákladů došlo k upřednostnění setí sóji před kukuřicí. Dalším aspektem byla i mírně vyšší realizační cena sóji než kukuřice z důvodu slabší úrody sóji na jihoamerickém kontinentě.

Prognóza produkce a využití olejnin v hospodářském roce 2022/23

Podle posledních odhadů USDA by celosvětová produkce olejnatých semen v hospodářském roce 2022/23 mohla dosáhnout 643 milionů tun, což je o něco méně než byl odhad v předchozích měsících (tab. 1). Nejspíše půjde o historicky rekordní produkci těchto semen. Kromě slunečnice, kde se předpokládá meziroční propad o 12 %, je u ostatních olejnin predikována produkce vyšší. Nejvyšší meziroční nárůst o cca 11 % je předpokládán u produkce sóji, resp. řepky, a to zejména díky Brazílii a Argentině, resp. Kanadě a Indii.

Nárůst produkce se také předpokládá i u nejvýznamnější olejniny, kterou je již 18 let v řadě palma olejná. Její produkce by mohla být o cca 4 % vyšší než v předchozím roce. Problémem palmy olejné je, že obchod s jejím olejem stagnuje jak vzhledem k chaotické a měnící se politice v Indonésii (hlavní pěstitel), tak s ohledem na nedostatek pracovních sil v Malajsii a silného používání palmového oleje pro výrobu biopaliv v Malajsii a Indonésii.

Z předchozích informací je patrné, že trh s rostlinnými oleji je napjatý, přičemž tuto situaci umocnily špatná loňská úroda sóji v Jižní Americe, řepky v Kanadě, větší používání sójového oleje v USA (podobně jako Indonésii a Malajsii je rostlinný olej masivně používán na výrobu biopaliv) a válka na Ukrajině, která ochromila obchod se slunečnicí a slunečnicovým olejem. Uvedenou situaci zachraňuje rekordní šrotování sóji v Brazílii (o 9 % vyšší než v minulém roce), a to i přes nižší sklizeň sóji (o cca 10 % méně než v předchozí sezoně).

Za povšimnutí stojí i skutečnost, že řada významných producentů a exportérů olejnin stále více využívá uvedené komodity na svém vlastním (domácím) trhu, případně uvedené komodity zpracovává a s přidanou hodnotou je následně exportuje.

Tab. 1: Světová produkce olejnatých semen v posledních letech a letošní prognóza (mil. t)

Prognóza sklizně sóji v hospodářském roce 2022/2023

Produkce sóji (tab. 2) se v současné době odhaduje na 391 milionů tun, což je o 11 % více než v loňském roce. Největší produkce sóji se předpokládá již tradičně v Brazílii (149 mil. tun), která z důvodu silné poptávky a přeorientování na čínský trh neustále navyšuje výměry. Je sice pravdou, že dovoz a spotřeba semen olejnin a rostlinných olejů (zejména sóji) v Číně v posledních měsících mírně zaostává za předpoklady analytiků, to však souvisí se silnými omezeními souvisejícími s opětovným vyšším výskytem COVIDu, který momentálně zpomaluje místní ekonomiku. Druhým a třetím nejvýznamnějším producentem sóji jsou USA (123 mil. tun) a Argentina (51 mil. tun).

Tab. 2: Světová produkce sóji v posledních letech (mil. t)

Sója ve světě

V souvislosti s nejvyšší odhadovanou produkcí olejnin v marketingovém roce 2022/23 se předpokládá i rekordní produkce oleje, a to 218 mil. tun. Sója (s produkcí cca 61 mil. tun oleje) je po palmě olejné (s produkcí cca 79 mil. tun oleje) druhou nejvýznamnější olejninou světa. U nás nejpěstovanější řepka je z celosvětového pohledu (s odhadovanou produkcí 31 mil. tun oleje) až třetí nejvýznamnější olejninou.

Celosvětová plocha sóji by v tomto hospodářském roce měla přesáhnout 134 mil. ha (graf 1). Nejvýznamnějším importérem sóji je stále s výrazným předstihem Čína (semeno - 98 mil. tun), následovaná EU s dlouhodobě stabilním odběrem (extrahované šroty - 17 mil. tun a semeno - 15 mil. tun).

V loňském roce byl u sóji zaznamenán nejnižší celosvětový průměrný výnos za posledních šest let, který byl způsoben nižší úrodou na jihoamerickém kontinentě vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek (extrémního sucha).

Sója v ČR a SR

V letošním roce došlo v ČR ke skokovému meziročnímu růstu výměry sóji, a to o 45 % oproti roku 2021. Na Slovensku se taktéž výměra sóji zvýšila, avšak relevantní údaje ŠÚ SR ještě nejsou k dispozici. Podle statistiky se jedná o historicky nejvyšší plochu sóji. V roce 2022 se sója v ČR pěstuje na více než 28,5 tis. ha (graf 2).

Výnosy sóji v ČR i SR byly v loňském roce 2021 nadprůměrné, a to v SR 2,53 t/ha a v ČR dokonce 2,61 t/ha, což byl v posledně jmenovaném případě druhý nejvyšší výnos v historii ČR. Za výrazným meziročním růstem osevních ploch v ČR i SR můžou jak již zmíněné nadprůměrné výnosy sóji v loňském roce, tak extrémně vysoké ceny hnojiv.

Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji

Graf 2: Vývoj osevních ploch sóji v ČR

Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SR

Závěr

Odhadovat průběh sklizně a výnos sóji, v době přípravy tohoto článku, kdy sója na našem území kvete, je značně obtížné, avšak vzhledem k zatím dostatečným až nadměrným srážkám na většině území ČR (v hlavních oblastech pěstování sóji) se domníváme a doufáme, že výnos by mohl být nadprůměrný. Nemůžeme však tuto prognózu vztáhnout na celou plochu ČR, neboť množství a rozložení srážek je velmi nevyrovnané (silně rozdrobené), a to i na poměrně malém území. Jediným větším územím potýkajícím se se stálým nedostatkem srážek je část severozápadních Čech (zejména Žatecko), kde jsou však plochy sóji malé.

Oproti předchozím letům měla sója v letošním roce výhodu, že se neopakoval studený máj, který se v posledních třech letech stal téměř pravidlem. Uvedené květnové ochlazení (i výraznější) ve většině případů pomáhá ozimům a časně setým jařinám, avšak sóju (včetně dalších teplomilných jařin) retarduje v jejím růstu a následném vývoji.

Dále je třeba připomenout, že vyšší srážky, které jsou pro sóju většinou pozitivní, s sebou mohou přinášet i řadu negativ, jako je vytěsnění půdního vzduchu, silné utužení půdy (společně s nevhodnou agrotechnikou), deficience nebo vzájemné vyblokovaní živin, špatná nodulace, vyšší fytotoxicita preemergentních herbicidů nebo naopak slabá účinnost v nevhodnou dobu aplikovaných postemergentních herbicidů.

V současné době se na některých lokalitách setkáváme při vlhkém a teplém počasí s vyšším výskytem peronospory (Peronospora manshurica), která by v letošním roce mohla u sóji způsobovat i výraznější hospodářské škody. Dále hrozí výskyt hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum) a vzhledem k předpovídaným teplým a slunným dnům i výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae).

Tab. 3: Výnosy sóji ve světě v marketingových letech 2012/13 až 2022/23

Tab. 4: Výnosy sóji v ČR v letech 2006 až 2021

Tab. 5: Výnosy sóji v SR v letech 2006 až 2021

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Daniel Štranc; ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
Ing. Pavel Procházka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze