Rajče

Na vrchní straně listů se objevují světlezelené až žluté difúzní skvrny, na jejichž spodní straně vyrůstá jemně sametový povlak fruktifikačních orgánů houby (proto též někdy plíseň sametová nebo hedvábná), který je z počátku nazelenalý, později olivově hnědé barvy. Skvrny se rychle zvětšují a splývají. Napadené listy hnědnou a odumírají. Choroba se šíří od spodních (starších) listů směrem nahoru. Při silnější infekci zůstávají napadené rostliny velmi brzy bez listů. I když novější odrůdy rajčat již většinou mají určitou genetickou rezistenci vůči této chorobě, jedná se stále o nejzávažnější chorobu rychlených rajčat, zejména ve špatně větraných sklenících a fóliovnících.

Patogen dokáže dlouhodobě přezimovat výtrusy na rostlinných zbytcích, konstrukci skleníků a fóliovníků, případně i na nářadí. Šíří se při vzdušné vlhkosti vyšší než 80 % a teplotě přesahující 20 °C. Rozvoji choroby pomáhá i kondenzace vody na listech.

Mezi ochranná opatření lze kromě využívání odolných odrůd zařadit dostatečné větrání celého prostoru (významné škody zaznamenávány v dlouhých fóliovnících, kde se obtížně větrá jejich středová část), dezinfekce nářadí apod., zalévání rostlin takovým způsobem, aby na listech dlouho nezůstávala voda.

Ochrana je nutná především při pěstování náchylných odrůd v chráněných prostorech. Postřiky je třeba provádět preventivně.

K ochraně je možné použít přípravky, které jsou určeny i proti plísni bramborové na rajčatech, alternariové (hnědé) skvrnitosti rajčat nebo septoriové skvrnitosti rajčete.