Výkladový slovník
bakterie
1. mikroskopické prokaryotní jednobuněčné organismy, které nemají jádro v obvyklém cytologicko-morfologickém významu. Bakteriální buňka se skládá z buněčné stěny, pod kterou je uložena cytoplazmatická membrána obklopující cytoplazmu, v níž je uložen jaderný materiál a ribozómy. Na povrchu bakteriálních buněk může být pouzdro (kapsule) a slizovitá vrstva. Některé bakteriální buňky mají bičíky a fimbrie (pili), heterotrofní saprofytické i parazitické organismy žijící v aerobních i anaerobních podmínkách, rozmnožují se většinou binárním dělením (polcením), některé pučením, aktinomycety pak rozrůstáním vláken a jejich dělením na jednobuněčné útvary, které vznikají buď odškrcováním na konci vláken (spory, konidie), nebo rozpadem celého vlákna, v širším pojetí se mezi bakterie řadí i aktinomycety, rickettsie a mykoplazmy, 2. tence tyčinkovitý až válcovitý archiplast
RSS
RSS