Mák

Patogen (Helminthosporium papaveris, teleomorpha Pleospora papaveracea) může napadat všechny rostlinné části v kterékoli růstové fázi. V průběhu vzcházení se infekce projevuje padáním rostlin. Napadené rostliny hnědnou a kořenový krček se zaškrcuje (onemocnění lze v této fázi zaměnit s fyziologickou spálou nebo bakteriálním vadnutím).
Rostliny, které přežijí napadení, mají zaškrcený kořenový krček a v době nasazení květů se vyvracejí. K infekci starších rostlin dochází zejména v průběhu kvetení.
Na listech se vytvářejí tmavohnědé hranaté skvrny. Za vlhka na jejich spodní straně narůstá sametový hnědý povlak mycelia s konidiemi, za sucha skvrny zasychají. Při silnějším napadení listy zasychají a zůstávají viset na rostlině. Při napadení stonků dochází k odumírání povrchových pletiv, které se projevuje jako modročerné skvrny nebo páskování.
Patogen napadá i makovice, na kterých se infekce projevuje drobnou nevýraznou skvrnitostí, nebo černáním pletiv. Napadené makovice bývají drobné a deformované. Mycelium patogena často (až v 50 % makovic) proniká dovnitř a znehodnocuje semena.

K prvotní infekci rostlin dochází již na počátku vegetace (padání rostlin), ke hromadné infekci listů a stonků dochází většinou před kvetením nebo v době kvetení. K infekci makovic dochází přímo bliznou nebo poraněními pletiv škůdci. Silný vliv na infekci helmintosporiózu má poškození rostlin škůdci: v počátečních růstových fázích krytonoscem kořenovým, v prodlužování žlabatkou stonkovou a mšicemi, ve fázi zrání bejlomorkou makovicovou a krytonoscem makovicovým.

Rizikovým faktorem jsou těžké slévavé půdy v uzavřených polohách. Vyrovnaná výživa, aplikace hnojiv s obsahem síry (50 kg/ha) při současné dávce N (90 kg/ha) aplikované při prodlužovacím růstu výrazně zpomaluje rychlost rozvoje choroby (Richter 2007).

Ochrana proti škůdcům, zejména krytonosci kořenovému. V jednotlivých růstových fázích lze mák ošetřovat cíleně fungicidně.