Třída: Savci - Mammalia
Řád: Hlodavci - Rodentia
Čeleď: Hrabošovití - Microtidae

Okopaniny, kořenová zelenina, ovocné stromy

Ohlodané a vyhlodané podzemní části rostlin.

Lokálně způsobuje velké škody, zvlášť na podzim a v zimě.

Tělo je dlouhé 12-14 cm, pokryté tmavohnědou až černou srstí. Břišní část těla je světlejší. Ocas je chlupatý, 7,5-12,5 cm dlouhý. Uši jsou krátké, nevystupují ze srsti, nos je tupý.

Hryzec vodní žije většinou v blízkosti vodních toků nebo nádrží. Může se však vyskytovat i na suchých stanovištích, od vodních toků a nádrží značně vzdálených. Žije zpravidla jednotlivě v podzemním doupěti, které bývá složeno z vlastního hnízda, jedné nebo několika zásobáren a několik desítek metrů dlouhých chodeb. Chodby mají průměr 4-6 cm a jsou vedeny vodorovně pod povrchem půdy v hloubce 10-30 cm, někdy až 1 m. K budování soustavy nor využívají hryzci často i nory krtků, které si rozšiřují. Žijí velmi skrytě. Otevřená ústí chodeb uzavírají i ve dne. Z podzemí vycházejí v noci východem, který znovu zahrabávají. Hryzec vodní se rozmnožuje od jara. Do roka mívá 3-4x mláďata po 2 až 10 kusech. Březost trvá 21 dní. Samičky z prvních jarních vrhů se mohou ještě v témže roce rozmnožovat.

Vysazování ovocných stromů do ochranných košů z pletiva chrání stromky v nejkritičtějším období. Je však pracné a nákladné.

Poměrně dobrých výsledků je dosahováno s klešťovými pastmi, jako jsou švýcarské pérové, německé nebo vyráběné u nás. Úspěch závisí především na dobré přípravě pro odlov a na zručnosti při kladení.

Přípravky nesmí být rozhazovány ani volně kladeny na povrch půdy. Musí být vkládány do nor.

Hryzec vodní je velmi plachý a ostražitý. Reaguje i na malé změny ve svých chodbách. Proto se nástraha zavádí do chodeb jen malými proraženými otvory tak, aby se nory nepoškodily. Nápadně poškozené nory hryzec vodní rychle opravuje a vložené nástrahy bez povšimnutí zahrabe.