Výkladový slovník
průmyslová mikrobiologie
odvětví průmyslu, při němž jsou ve výrobním procesu používány živé kmeny různých mikroorganismů, především hub a bakterií. Jako živná půda se používají různé cukry nebo škrob. Pomocí bakterií se vyrábí: kyselina octová (z alkoholu pomocí Acetobacter), butylalkohol a aceton (z kukuřice pomocí Clostridium acetobutylcum), oxid uhličitý, etylalkohol a aceton (z kukuřice, brambor a melasy pomocí Bacillus acetothylicus), kyselina fumarová, glycerol, vodík, kyselina koji (Acetobacter), isopropylalkohol a butylalkohol (Clostridium butyricum), kyselina mléčná (Lactobacillus), kyselina jantarová a další. Pomocí kvasinek se vyrábí: etylalkohol (z cukru nebo bramborového či obilného škrobu po jeho hydrolýze nebo z celulózy pomocí Sacharomyces cerevisiae) v podobě piva, vína a lihovin, tuky (Endomycopsis vernalis), glycerol (S. cerevisiae var. ellipsoideus), ryboflavin. Pomocí ostatních hub: kyselina citrónová (Aspergillus, Penicillium, Mucor), tuky (Penicillium), kyselina fumarová (Rhizopus), kyselina glukonová (Aspergillus), kyselina galová (z taninu pomocí A. niger), kyselina mléčná (Rhizopus), riboflavin (Eremothecium), manitol a jiné látky. Aspergillus spp. se používá rovněž v Japonsku na výrobu rýžového vína saké, sojové omáčky shoyu, sojového sýra miso, destilátu šočocukrového sirupu z rýže mizaume a enzymových směsí. Druhy rodu Aspergillus ze skupiny A. flavus poskytují kyselinu koji. Řada dalších mikroorganismů se používá v potravinářském průmyslu. Např. pro výrobu sýrů typu Camembert (Hermelín) je to Penicillium camemberti, roquefort (Niva) P. roqueforti. V mlékařství se dále používají různé kultury bakterií pro fermentaci mléčných nápojů, jako je kefír (původem z Kavkazu), kumis (Rusko), leben (Egypt), mazu (Arménie), jogurt (Bulharsko); na výrobu kyselého zelí a okurek. Kvasinky se také používají ve výživě člověka a hospodářských zvířat.
RSS
RSS