Peckoviny

Tato choroba napadá především meruňky a višně, včetně okrasných višní (silně náchylná je např. višeň plstnatá). V menším rozsahu napadá i třešně. Listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Přitom zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené (proto též úžeh nebo spála). Příznaky napadení květů, které neopadávají a zůstávají na stromech, připomínají poškození mrazem. Na napadených letorostech se velmi často objevuje klejotok, který postupně přechází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. U všech druhů peckovin jsou podstatné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd. Shodný původce je i příčinou moniliové hniloby plodů peckovin.

Choroba přezimuje v napadených plodech a větévkách, které zůstávají v koruně stromů.. Na jaře se z těchto míst šíří.

Optimální pro šíření této choroby jsou teploty 20-22 °C. K napadení květů dochází při teplotách pod 12 °C.

Odstraňování napadených větví a mumifikovaných plodů.

Ošetření se provádí v období na začátku květu a při podmínkách vhodných pro chorobu i v době opadu květních plátků. Doporučuje se především v případech, kdy v tuto dobu teplota vzduchu klesne pod 12 °C a současně je vysoká vzdušná vlhkost nebo ovlhčení listů je delší než 15 hodin.