Brambor

Na listech vznikají neohraničené, vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle šíří, a to většinou od okrajů nebo špiček listů. Na spodní straně listů, na rozhraní zdravého a napadeného pletiva se za vlhkého počasí objevují nevýrazné povlaky houby. Napadené listy postupně odumírají. Původce plísně bramborové způsobuje i hnilobu hlíz. Hlízy pak mají na svém povrchu hnědé až stříbřitě šedé skvrny, které se částečně propadají. Pletivo pod těmito skvrnami hnědne a často podléhá druhotné hnilobě.

Plíseň bramborová napadá hlízy ve vegetaci. K infekci hlíz však může dojít i při sklizni, kdy se dostanou do styku poškozené hlízy a napadená nať nebo silně kontaminovaná půda. To se stává obvykle jen při časných sklizních porostů s výskytem plísně v nati, kde nebyla nať desikována nebo mechanicky včas zničena.

Ve vegetaci jsou hlízy infikovány sporangiemi smývanými srážkami z napadené natě do půdy. Množství napadených hlíz závisí na stupni napadené natě, množství a intenzitě dešťových srážek a dalších faktorech. Příznaky na hlízách se objevují nejdříve za týden, obvykle však později v závislosti na teplotě a intenzitě infekce. Pod olovnatě šedými skvrnami je dužnina rezavě zbarvena a toto zbarvení proniká postupně do hloubky. Někdy se napadení šíří jen mělce pod slupkou. Pokud se napadené hlízy nepodaří intenzivním větráním vysušit, dokončují jejich rozklad bakterie mokrou hnilobou.

Při časné infekci a mokré půdě mohou být hlízy rozloženy již v zemi před sklizní, při pozdějších infekcích jsou příznaky patrné při sklizni nebo až po naskladnění.

Ochrana proti skládkovým chorobám spočívá rozhodující měrou v přizpůsobení technologie pěstování, sklizně a posklizňové úpravy nárokům hlíz z hlediska maximálního snížení mechanického poškození a v některých agrotechnických opatřeních. Důležitý je pečlivý výběr pozemků. Velká část pozemků v bramborářské oblasti má vyšší výskyt kamene, který zvyšuje poškození při sklizni a také při posklizňové úpravě. Proto je v těchto podmínkách základním opatřením použití technologie odkamenění, která se v posledním desetiletí stala významným faktorem snižujícím mechanické poškození, a tím i výskyt skládkových chorob, zejména suchých hnilob.

Před vlastní sklizní je důležitým technologickým zásahem ukončení vegetace mechanicky nebo chemicky. Z hlediska skládkových chorob se tímto zásahem vytvářejí předpoklady pro usnadnění práce sklízečů a pro sklizeň vyzrálých hlíz s pevnou slupkou a s menší náchylností k mechanickému poškození. Včasné ukončení vegetace je také důležitým opatřením pro omezení infekce hlíz plísní.

Používání uznané sadby.

Se začátkem ochrany by se mělo začít podle signalizace. Není-li tato k dispozici, mělo by se pak první ošetření provést v době zapojení porostů v řádcích.

Podle průběhu počasí a podle výběru jednotlivých fungicidů se ošetření doporučuje opakovat v sedmi až čtrnáctidenních intervalech.