Pšenice 2022

1.12.2022 - 2.12.2022

pořádá VÚRV, ČMŠSA, ČAZV, SELTON

Pozvánka v PDF zde

VÚRV, ČMŠSA, ČAZV, SELTON

zvou na konferenci

Pšenice 2022

která se koná ve dnech

1.–2. prosince 2022

v přednáškové aule VÚRV v Praze-Ruzyni, Drnovská 507

další informace na ČMŠSA

Pozvánka a Přihláška, Přihláška (excel)

Z organizačních důvodů nejpozději do pondělí 21. 11. 2022 zašlete e-mailem vyplněnou přihlášku a proveďte platbu vložného bankovním převodem (podrobné informace na pozvánce a přihlášce).

Z. Trnka (MZe)

Pšenice setá je nejpěstovanější zemědělskou plodinou České republiky, její osevní plocha v současnosti zaujímá cca 850 tis. ha, což představuje cca 35 % orné půdy. Na našem trhu s obilovinami je zcela dominantní plodinou, která tvoří více jak 60 % nabídky všech obilovin. Důvody stability jejího pěstování spočívají především ve výnosové jistotě s možností exportu a možnosti případné nabídky do intervenčního nákupu. V produkci pšenice je Česká republika zcela soběstačná. Pšenice je hlavní komodita využívaná k potravinářskému užití zejména k výrobě pekařských i pečivárenských výrobků, má tedy zásadní význam z hlediska potravinového zabezpečení. Je zároveň jednou z nejdůležitějších krmných obilovin pro potřebu krmivářského sektoru. Je i surovinou k technickému užití převážně pro produkci bioetanolu a v neposlední řadě k výrobě osiva.

Pšenice je naším významným vývozním artiklem, každoročně jí z ČR vyvezeme přes 2 mil. t, zejména do sousedních států (Německo, Polsko a Rakousko). Světový trh pšenice i dalších obilovin byl v letošním roce silně poznamenán invazí Ruska na Ukrajinu. Ceny obilovin vzrostly na rekordní úrovně, došlo k narušení obchodních toků a vznikla tak reálná obava ohledně potravinového zabezpečení velké části světa, zejména Severní Afriky a Blízkého východu. Přes částečný pokles cen, který byl patrný v letních měsících, jsou ceny pšenice v ČR nadále na poměrně vysoké úrovni. V současnosti se pohybují v rozmezí cca kolem 7–8 tis. Kč/t.

Genomika pšenice pro nové techniky šlechtění (9:35–9:55)

J. Doležel (ÚEB AV ČR)

Nové techniky šlechtění zahrnují soubor metod s potenciálem urychlit a zefektivnit šlechtitelský proces, a navíc získat odrůdy se zcela novými vlastnostmi. Klíčovou součástí nových metod šlechtění je editace genomu. Ta však vyžaduje znalost genomu šlechtěného druhu a zejména struktury a funkce oblastí odpovědných za požadované vlastnosti. Díky pokroku v metodách sekvenování a sestavování genomových sekvencí byl sestaven téměř celý obrovský genom pšenice seté a také genomy rodičovských druhů. Pokrok v genomice, včetně analýzy genomů planých příbuzných druhů již nyní umožňuje izolaci důležitých genů jako jsou geny rezistence a vytváří předpoklady pro aplikaci nových metod šlechtění. Širší využití nových metod bude vyžadovat odhalení molekulárních mechanizmů odpovědných za polygenní znaky

Nové metody šlechtění a jejich praktický potenciál (9:55–10:15)

R. Hobza (Biofyzikální ústav AV ČR)

Nové metody a techniky šlechtění jsou často spojeny s cíleným editováním genů a genomů zejména na CRISPR/Cas9 založených postupech. Problematika nových metod šlechtění a samotné editace DNA je však mnohem širší. Nejen preciznost, ale naopak určitá náhodnost mutací ve specifickém místě genomu (často promotoru) důležitého genu spojeného například s výnosem je žádoucí a může generovat potřebnou variabilitu pro šlechtění. Obrovský potenciál též skýtá cílená indukce chromozomálních přestaveb (např. inverzí) tak, aby oblasti genomu původně s nízkou frekvencí rekombinace byly využitelné jako nový zdroj variability opět pro následné šlechtění. V neposlední řadě může hrát významnou úlohu při tvorbě nové fenotypové kvality epigenetická editace, kdy nedochází ke změnám na úrovni primární struktury DNA. Pochopení potenciálu jednotlivých technik bude určitě klíčem k transferu poznatků základního výzkumu do šlechtitelských postupů.

NBT patent versus právní ochrana odrůd (10:15–10:35)

V. Hanzal (KLB-Legal), P. Spousta (OS-Praha 2), M. Horčička (UK)

Patentovatelnost produktů vzniklých biologickými procesy je právní otázkou intenzivně rozebíranou napříč Evropou. Tento přístup k ochraně duševního vlastnictví, který je vlastní zejména právu USA, se v Evropě střetává s tradičním přístupem evropského kontinentálního práva, jenž je založen na institutu právní ochrany. Jak se tyto přístupy k ochraně duševního vlastnictví liší? Jaké výhody či úskalí přináší jejich implementace? A kam směřují evropské právní trendy?

Rozvoj šlechtění pšenice od poloviny 20. století do současnosti (11:00–11:30)

A. Hanišová, P. Horčička (SELGEN), V. Horáková (ÚKZÚZ)

Výnosy pšenice na běžných plochách v ČR jsou vyšší než 6 t/ha a vzrostly za 90 let o více než 3,5×. Nejvýznamnější šlechtitelský cíl je výnos, neboť produkční schopnost je stále měřítkem hodnoty a úrovně odrůdy Nové odrůdy dokumentují, že šlechtění stále zvyšuje výnosy a také vylepšuje další významné vlastnosti pšenice. Řada studií konstatuje, že největší vliv na výnos má šlechtění. Roční přírůstek výnosu díky novým odrůdám je v rozmezí 0,9–1,1 %. Kromě výnosového potenciálů je třeba věnovat velkou pozornost výnosové stabilitě, zejména ve vztahu k abiotickým stresům. Protože v běžné pěstitelské praxi se využívá jen část výnosového potenciálů současných odrůd, který je více než 15 tunový a je zde velký prostor pro zvyšování výnosu.

Přehled ploch a výnosů pšenice v ČR (1921–2021, podle ČSÚ)

Mezinárodní soutěže pěstebních technologií pšenice (11:30–12:00)

J. Křen (AF MENDELU)

Pěstební technologie významně ovlivňuje realizaci biologického potenciálu výnosu a kvality zrna odrůd pěstovaných v konkrétních stanovištních podmínkách. Optimalizace pěstebních opatření na základě interakce genotypu a prostředí umožňuje dosažení pozitivních ekonomických i ekologických efektů. V přednášce budou vyhodnoceny výsledky a přínosy mezinárodního porovnávání pěstebních technologií ozimé pšenice prováděného na DLG-Feldtage v Německu a v Zemědělském výzkumném ústavu Kroměříž s.r.o. Na základě toho budou posouzeny a naznačeny možnosti dalšího vývoje pěstebních technologií v současných podmínkách ovlivňovaných: doporučováním a firemní nabídkou nových odrůd, cenami zrna, osiva, agrochemikálií a energie,

Výzkum pro ekologické zemědělství (13:00–13:20)

D. Janovská, P. Hlásná Čepková, G. Mühlbachová (VÚRV)

Ekologické zemědělství (EZ) je produkční systém zaměřený na výrobu potravin trvale udržitelným způsobem, který využívá postupy snižující poškozování půdy a podporuje ochranu krajiny a agrobiodiverzity vyloučením používání minerálních hnojiv a umělých pesticidů. Jedná se o legislativně pevně ukotvený systém nejen v České republice, ale i v celé EU. Protože poptávka po ekologické výrobě a biopotravinách stoupá, je potřeba se i v tomto sektoru přizpůsobovat výzvám současnosti, ať už v podobě požadavků na více ploch v EZ (součást tzv. Green Dealu EU) nebo podmínkám měnícího se klimatu. Aby se dlouhodobě dosahovalo optimální a udržitelné produkce, je potřeba využívat moderních výzkumných nástrojů a technik k dosažení požadovaných cílů. V rámci rámcového programu pro výzkum a inovace EU je od roku 2018 řešen projekt ECOBREED: Increasing the efficiency and competitiveness of organic crop breeding, který je zaměřený na podporu šlechtění ekologických odrůd, vylepšení pěstitelských technologií či podporu participačního šlechtění nebo pokusnictví.

Odolnost pšenice ke snětem (13:20–13:40)

V. Dumalasová (VÚRV)

Většina odrůd ozimé pšenice je náchylná ke snětím. Sněti tak představují významné riziko pro pěstování ozimé pšenice všude tam, kde není běžně využíváno moření osiva chemickými přípravky, obzvláště pak v ekologickém zemědělství. Mezinárodní projekt ECOBREED je financován v rámci programu výzkumu a inovací Evropské unie Horizon 2020. Soustředí se na ekologickou produkci a produkci založenou na nízkých vstupech. V rámci tohoto projektu jsou využívány molekulární markéry pro přenos odolnosti proti mazlavým snětím do adaptovaných elitních odrůd pšenice. Ve VÚRV, v.v.i. proběhlo polní testování rodičů populací, zdrojů rezistence a šlechtitelských linií na reakci k snětím mazlavým. Některé testované genotypy pšenice prokázaly v polních pokusech s umělou infekcí přítomnost genů rezistence k snětím mazlavým.

Výskyt rzí v Evropě v posledních 5 letech (13:40–14:00)

O. Zelba, A. Hanzalová (VÚRV)

Pšenice setá může být napadena třemi druhy rzí, a to pšeničnou, travní a plevovou. Jejich výskyt a virulence se v Evropě dlouhodobě sledují, v posledních letech i koordinovaně v rámci projektu RUSTWATCH. V podmínkách ČR je nejčastější výskyt rzi pšeničné, u které v posledních pěti letech nedošlo k výrazným změnám v populaci ve vztahu k testovaným genům rezistence. Hlavními skupinami ras v Evropě jsou stabilně 166 a 106 314 2. Nově byla ve Střední Evropě detekována virulence k Lr24 u rasy ze skupiny 165. U rzi travní můžeme v posledních letech sledovat adaptaci na mírné klima Evropy. Působí ztráty i v lokalitách, kde po několik desetiletí nebyla detekována, například v Anglii. Dominují rasy vzešlé z epidemie v Sicílii roku 2016 a rasy Digalu poprvé detekované v Etiopii. Rasy ze skupiny Ug99 (virulentní zejm. ke genu Sr31) se v Evropě nerozšířily. Rez plevová se v českých podmínkách vyskytuje pouze nepravidelně, v celoevropské populaci převažují od roku 2015 rasy skupiny PstS10.

Metody fenotypizace se zaměřením na odolnost k abiotickým stresům (15:00–15:20)

K. Klem (CzechGlobe)

Změna klimatu přináší vedle dlouhodobých trendů ovlivňujících produkci zemědělských plodin rovněž zvýšenou variabilitu průběhu počasí s častými meteorologickými extrémy jako jsou epizody sucha, vysokých teplot, nebo vegetační mrazy. Vzhledem k narůstají variabilitě počasí lze očekávat velké množství scénářů které znamenají různé kombinace faktorů, jejich načasování a intenzitu. Je ovšem zřejmé, že například pro odolnost vůči suchu a také kombinaci sucha a vysokých teplot se mohou uplatňovat zcela odlišné znaky podle toho, ve které růstové fázi sucho působí, jak dlouho, s jakou intenzitou, a také jak se sucho projevuje distribucí vody v půdním profilu. Z tohoto hlediska musí moderní metody fenotypizace zahrnovat detekci znaků, které mají význam z pohledu odolnosti k terminálnímu suchu (ranost), suchu které se dostavuje v průběhu kvetení a časného zrání (zpomalení senescence), dlouhodobému suchu (osmotické přizpůsobení, plocha a větvení kořenů), nebo suchu na půdách kde vzniká typický vertikální gradient dostupnosti vody (hloubka zakořenění), a v ideálním případě je kombinovat tak aby šlechtiteli poskytovaly komplexní informaci o charakteru odolnosti vůči abiotickému stresu.

Kompenzační mechanizmy pšenice ovlivňující výnos v podmínkách abiotického stresu (15:20–15:40)

N. Frantová, P. Smutná, L. Holková (MENDELU)

Klasové výnosotvorné prvky u ozimé pšenice byly sledovány během dvou let na dvou odlišných stanovištích lišících se půdním druhem, typem a dostupností podzemní vody. Byla popsána odlišná strategie u jednotlivých odrůd podmíněná zejména rychlostí jejich vývoje, resp. citlivostí k fotoperiodě, která je jedním z faktorů ovlivňujících schopnost ozimé pšenice tolerovat stres a vytvářet výnos v sušších podmínkách. Tématem přednášky bude popis klasových změn jako reakce zvolených odrůd na podmínky stanoviště během vegetačního období 2019/2020 a 2020/2021.

Využití zobrazovacích metod pro automatické fenotypování ve šlechtění (15:40–16:00)

J. Lukáš (VÚRV)

Tradiční postupy fenotypování pšenice jsou založené na expertních znalostech. Vzhledem k pokroku a dostupnosti senzorové techniky, nových technologií, robotizace a výpočetní dostupnosti pro zpracovaní velkých dat, se naskýtají nové příležitosti pro sběr, analýzu, interpretaci a operativní vyhodnocení dat. Příspěvek ukáže možnosti a současné limity využití senzorové techniky z bezpilotních prostředků v této oblasti spolu s ukázkami zpracování a vyhodnocení dat (RGB, multispektrální) s výhledem do blízké budoucnosti a efektivní provázání s expertním vhledem/dohledem.

Využití analýzy obrazu pro vyhodnocení testů mrazuvzdornosti ozimé pšenice (16:00–16:20)

O. Veškrna (SELTON), J. Humplík (UPOL)

Mrazuvzdornost ozimých pšenic je dlouhodobě sledována v podobě speciálních mrazových testů. Výsledkem těchto testů je podíl (%) přeživších rostlin, který je stanoven na základě subjektivního hodnocení. Tento způsob hodnocení je náročný na čas, práci a odbornost. Obrazová analýza přežívajících rostlin naopak hodnotí objektivně, rychle a s nižšími požadavky na zkušenosti. Přednáška bude pojednávat o hodnocení mrazuvzdornosti, problematice jednotlivých přístupů a významu pro pěstování ozimých pšenic v ČR.

16:30–17:00 Prezentace posterů

20 let hodnocení odolnosti odrůd pšenice k fuzarióze klasu ve spolupráci VÚRV, v.v.i. a ÚKZÚZ (9:00–9:30)

J. Chrpová, J. Palicová, A. Kozak Kotrbová (VÚRV), V. Horáková (ÚKZÚZ)

Fuzariózy klasu jsou v současné době nejvýznamnější klasovou chorobou pšenice. Za nejúčinnější ochranné opatření je považována volba odrůdy s vyšší rezistencí v kombinaci s cílenou ochranou fungicidy. Ve VÚRV je v pokusech s umělou infekcí hodnocena odolnost k fuzarióze klasu u pšenice ve spolupráci s ÚKZÚZ od roku 2004. Hodnoty DON zjištěné v pokusech s umělou infekcí mnohonásobně převyšují hodnoty zjištěné při přirozené infekci v zemědělské praxi, což umožňuje lépe posoudit rozdíly v rezistenci odrůd. Na lokalitách ÚKZÚZ je aplikována metoda přirozené infekce na pozemcích po předplodině kukuřici. Získané výsledky jsou k dispozici na webových stránkách ÚKZÚZ a na webových stránkách Agrární komory i v každoročně vydávané publikaci Seznam doporučených odrůd.

Mlynářský pohled na pšenici (9:30–10:00)

D. Perner (Mlýn Perner)

Historie mlýnu Perner sahá až do 15. století, kdy byl původní mlýn v roce 1420 založen. Rodinný mlýn Perner patří mezi největší tuzemské výrobce mouky a disponuje nejvyspělejší mlýnskou technologií v České republice společně s unikátní technologií na mletí jemných celozrnných mouk s granulací mouk hladkých. Orientuje se na lokální producenty obilí a špičkovou kvalitu produktu. Technologické a jakostní požadavky spotřebitelů a výrobců budou detailně diskutovány.

Jakost pšenice ze sklizně 2022 (10:00–10:30)

I. Polišenská, O. Jirsa (Agrotest fyto)

Kvalita sklizně pšenice v ČR je předmětem dlouhodobého sledování. Hodnoceny jsou kvalitativní znaky podle normy ČSN 46 1100-2 (2001) pro pšenici setou-pekárenskou, tj. vlhkost, podíl příměsí a nečistot, objemová hmotnost, číslo poklesu, obsah N-látek a sedimentační index. Hodnocena je také kontaminace zrna pšenice fuzáriovými mykotoxiny. Sledování je založeno na analýzách náhodně vybraných vzorků z celé ČR, které jsou získávány přímo od pěstitelů. Přednáška bude zaměřena na kvalitu pšenice ze sklizně 2022 ve srovnání s předcházejícími lety, bude zhodnocen vliv počasí a kvalita pěstovaných odrůd.

Pěstování pšenice v podmínkách precizního zemědělství (10:30–11:00)

V. Řezáč (RAVA Křenice)

RAVA Křenice je střední zemědělský podnik, který v posledních 10 letech adaptuje moderní trendy do pěstování plodin. Racionální přístup k implementaci všech inovací a nařízení je základ dobrého hospodaření.

Reakce odrůd ozimé pšenice na intenzitu výživy rostlin a dalších vstupů (11:00–11:30)

P. Růžek, R. Vavera (VÚRV)

Výsledky z polních pokusů ukázaly na možnosti snížení dávek dusíku při vysoké ceně hnojiv k pšenici ke krmným účelům a nižší efektivnost hnojení nad 140 kg N/ha k potravinářské pšenici. Zejména v oblastech s častými jarními přísušky je měně efektivní kvalitativní přihnojení pšenice na začátku a během metání, které by mělo být posunuto do dřívějšího období před metáním. V odrůdových pokusech na sušších stanovištích v Ruzyni a Chrášťanech u Rakovníka s různou intenzitou hnojení dusíkem, zpracování půdy a dalších vstupů byly dosaženy nejvyšší výnosy zrna ozimé pšenice u odrůd Absalon, Asory, Depot, Skif a SU Taroca.

Věda, výzkum a šlechtění pšenice (11:30–12:00)

J. Nedělník (ČAZV)

Obecnější příspěvek shrnující současný stav aplikovaného výzkumu v oblasti rostlinné produkce a šlechtění včetně zdůraznění současných priorit v těchto oblastech zakotvených v nové resortní koncepci výzkumu. Bude představeno několik příkladů moderních genotypovacích metod využitelných ve šlechtění rostlin a budou diskutovány i výsledky veřejné konzultace k používání genomických metod ve šlechtění rostlin.

Konference Pšenice 2022 se koná za mediální podpory časopisu Agromanuál a webu Agromanual.cz

Pozvánka v PDF zde