Fungicidy do ozimé pšenice - zkušenosti z pokusů

08. 05. 2018 Ing. Milena Bernardová, Ing. Tomáš Fiala; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 4706x

Pšenice ozimá je a v nejbližších letech jistě bude nejpěstovanější obilninou v České republice. V roce 2017 bylo pěstováno a sklizeno podle Českého statistického úřadu na našem území 832 tisíc ha. Ačkoliv na podzim 2017 nemohly být některé plochy z důvodu deštivého počasí dosety, jistě bude i nadále jednou z rozhodujících plodin pro sklizeň 2018 a stejně tak bude nutné udržet tuto plodinu v dobrém zdravotním stavu.

Stav porostů

Kondice porostů ozimé pšenice, ať již se jedná o zapojení, vyrovnanost a vývojové fáze rostlin, byly v době psaní článku velmi dobré. Přispěl k tomu dostatek dešťových srážek od října 2017 a nadnormální teploty. Půda nebyla na většině území do začátku února zamrzlá a pšenice vegetovaly i po větší část zimy. Z pohledu výživy a ochrany rostlin však nebyly tyto povětrnostní podmínky vhodné, protože rostliny prakticky neměly dobu vegetačního klidu a spotřebovávaly zásoby dusíky, fosforu, draslíku, vápníku a dalších látek (kterých bylo naštěstí v průběhu listopadu zjišťováno ve většině vzorků dostatek).

V ochraně rostlin pak došlo na přelomu roku a v zimních měsících k nástupu dvou skupin patogenů, a to patogenů způsobujících choroby pat stébel a listové choroby. Napadení chorobami pšenice ozimé se dá přirovnat ke zdravotnímu stavu předešlého předjaří a časného jara 2017, kdy do poloviny května byly dostatečné srážky a vyšší atak chorob. V průběhu dubna tak bude potřebné provést první fungicidní ošetření proti houbovým chorobám. Mělo by být cíleno na ochranu spodních listových pater proti braničnatce pšeničné a padlí travnímu a neměla by být opomenuta účinnost na choroby pat stébel.

Pokusy s fungicidy

V roce 2017 jsme prováděli fungicidní pokusy v pšenici ozimé, v kterých byla zařazena celá řada přípravků běžně dostupných na našem trhu. Pokusy byly zaměřené na demonstraci, tj. ukázku účinnosti na polních dnech a byly pro přehlednost založeny jako maloparcelkové.

Velikost parcel byla 10 m² (5×2 m). Všechny varianty byly založeny, aplikovány a hodnoceny ve 3 opakováních, pro umožnění statistického zpracování dat. Pokusy probíhaly na 2 lokalitách: Kluky a Poříčí nad Sázavou.

V Klukách byla použita odrůda Tiquan, předplodinou byla pšenici ozimá. Zpracování půdy probíhalo konvenčně, tj. podmítka, orba, smykování a následné setí 10. října 2016. Hnojení bylo rozděleno do 4 vstupů, 140 kg NPK (18:8:16) jsme aplikovali již před setím a dalších 190 kg N/ha ve třech jarních přihnojeních pevnými hnojivy (z důvodu možné fytotoxicity neprovádíme aplikaci listových hnojiv).

V Poříčí nad Sázavou probíhal stejný pokus na odrůdě Genius, seté 14. října 2016 po předplodině máku. Celková dávka dusíku 170 kg/ha byla rozdělena do 1 podzimního a 3 jarních vstupů.

Počasí v roce 2017 a jeho vliv na porost a choroby

Mrazivý leden přečkaly pokusné porosty bez poškození, stejně tak následné měsíce včetně dubna, který byl chladnější a ve srovnání s několika posledními ročníky netypicky vlhký. Od poloviny května nastoupilo na obou lokalitách velmi suché a teplé počasí, které trvalo až prakticky do sklizně. Velmi vysoké teploty a intenzivní sluneční svit způsobily zasychání porostů, které neudržela ani vysoká dávka dusíku a v červenci došlo k předčasnému fyziologickému dozrávání porostů, tak jako na mnoha běžných plochách v České republice.

Braničnatka pšeničná byla do poloviny jarní vegetace hlavní a v podstatě jedinou chorobou přítomnou v porostech pšenice ozimé na obou lokalitách. Její intenzita byla zpočátku na střední úrovni, pohybovala se převážně kolem 5 % listové plochy na 4. a 5. patru shora. Teplé a suché počasí způsobilo v polovině května zastavení infekce a její stagnaci na 3. listu shora (obr. 1).

Na lokalitě Poříčí nad Sázavou byla hodnocena ještě v polovině června na podpraporcových listech braničnatka plevová a začátkem července na praporcích DTR.

Jak vypadalo napadení jednotlivými chorobami je graficky znázorněno (graf 1 a 2) a účinnost fungicidů je zhodnocena v tabulce 1 a 2.

Výnosová zkouška byla provedena v Klukách 3. srpna 2017 (v Poříčí nad Sázavou nebyl výnos z technických důvodů hodnocen). Na neošetřených kontrolách byl vzhledem k nízkému napadení chorobami zjištěn poměrně vysoký výnos 8,27 t/ha. V ošetřených variantách bylo zjištěno různé navýšení výnosů. U parcel jednou ošetřených nebo ošetřených 2× v časných termínech T1, T2, případně T1, T3 byl výnos 8,8 t/ha. Parcely, které byly ošetřeny 2× v pozdnějším termínu T2, T3 nebo T2, T4 dosáhly průměrného výnosu 8,9 t/ha. Parcely ošetřené 3× dosáhly nejvyššího výnosu, a to v průměru 8,965 t/ha. Roli v navýšení výnosů mohl při absenci výraznějšího napadení sehrát delší zelený efekt či jiné podpůrné faktory (lepší hospodaření s vodou, snížená transpirace apod.) po aplikaci některých fungicidů.

Graf 1: Vývoj napadení pšenice ozimé braničnatkou pšeničnou, Kluky, 2017

Graf 2: Vývoj napadení pšenice ozimé patogeny, Poříčí nad Sázavou, 2017

Tab. 1: Fungicidy v pšenici ozimé, Kluky 2017

Tab. 2: Fungicidy v pšenici ozimé, Poříčí nad Sázavou 2017

Obr. 1: Průměrné napadení kontroly, 2017

Ekonomické vyhodnocení

Spočteme-li náklady na přípravek včetně aplikace a odečteme od hrubého zisku, (který vyjádřeno v korunách přineslo navýšení výnosu ošetřené varianty nad kontrolu při ceně pšenice 4000 Kč/t), dostáváme přehled o čistém zisku*⁾. Ten byl nejvyšší u varianty pouze 1× ošetřené Adexarem 1,5 l/ha a dále u parcel ošetřených 2×: varianta číslo 5 v termínu T1 Archerem Turbo 1,0 l/ha a v T3 Bravo Premium 1,5 l/ha + Amistar Xtra 0,5 l/ha a varianta číslo 8 v termínu T2 Bumper Super 1,0 l/ha + Velocity 0,25 l/ha a v T4 Zamir 1,25 + Velocity 0,25 l/ha.

Můžeme tedy konstatovat, že při velmi suchém průběhu počasí roku 2017, byl ekonomicky přínosný jeden zásah fungicidním přípravkem na praporcový list, či dva na sebe navazující zásahy méně nákladnými fungicidy.

Víceleté srovnání

Demonstrační pokusy provádíme na naší stanici dlouhodobě při zachování prakticky stejného schématu, podobné agrotechniky, předplodiny i hnojení. Hlavní proměnou jsou tak v jednotlivých ročnících klimatické vlivy a z nich plynoucí rozdílné napadení, ať už jde o jeho intenzitu nebo druhy patogenů.

Provedli jsme tedy srovnání stejných fungicidních variant aplikovaných jak v roce 2017, tak v roce 2016.

Sklizňový rok 2016, byl proti roku 2017 charakteristický vlhkým květnem a červnem. Napadení praporcových listů braničnatkami dosahovalo ke konci vegetace 75 % (obr. 2) a rzí plevovou 25 %. Při takto silném napadení byl výnos na kontrole 5,28 t/ha, zatímco v ošetřených variantách se v závislosti na schématu ošetření pohyboval od 7,22 do 7,79 t/ha. Vysokému nárůstu výnosu odpovídala i ekonomika, kdy jsme se ve všech srovnávaných variantách dostávali do výrazně kladných čísel (zisk 5 tisíc a více Kč, viz tab. 3).

V posledních letech se však zemědělská praxe nezaměřuje pouze na ekonomiku při použití pesticidů, ale trápí ji zejména právní předpisy a možnost, zda vůbec mohou fungicid do dané plodiny použít. A pokud ano, jaká jsou omezení z hlediska pásem ochrany podzemních a povrchových vod, včel, ryb, lovné zvěře apod.

Tab. 3: Fungicidy v pšenici ozimé, 2016 a 2017

Obr. 2: Průměrné napadení kontroly, 2016

Restrikce azolů a zavedení nových fungicidů

V roce 2008 bylo v EU ukončeno používání přípravků s účinnou látkou flusilazole, např. Alert, Charisma, Cerelux Plus. V roce 2017 bylo ukončeno používání přípravků s účinnou látkou epoxiconazole a metconazole - v současné době je možné je použít do spotřebování zásob nebo některé z nich maximálně do 30. 4. 2019. Do roku 2020 mají být restringovány předpisem EU další fungicidy s účinnou látkou tebuconazole. Pro pěstitele, kteří byli zvyklí dlouhodobě používat fungicidy s účinnými látkami těchto azolů, bude situace obtížná.

Naštěstí došlo v posledních 2 až 3 letech k registraci (a již i zavedení do praxe) novějších fungicidů, které splňují nová nařízení a neobsahují azoly nebo obsahují zatím povolené azoly. V těchto fungicidech jsou většinou obsaženy látky ze skupiny strobilurinů a SDH inhibitorů, například pyraclostrobin + fluxapyroxad (Priaxor) nebo solatenol + prothioconazol (Elatus Era).

Biologické přípravky aneb co v demonstračních pokusech nebylo

Z důvodu velkého tlaku na ochranu životního prostředí se rozšiřuje také testování a registrace přípravků na bázi mikroorganizmů, tzv. biologických přípravků. Jedná se například o Bacillus subtilus (Serenade ASO) nebo Pythium oligandrum (Polyversum, Green Doctor).

Je třeba si uvědomit, že tyto přípravky nedosahují tak razantních a vysokých účinností jako „chemické“ fungicidy, ale jedná se o kompromisní řešení ve snaze dosáhnout alespoň částečné (dostačující) účinnosti a zároveň uchránit životní prostředí.

Závěr

Pokusili jsme se o přehledný souhrn jak hlavních patogenů, které se vyskytly v pšenici ozimé v roce 2017 a 2016, tak možných řešení, jak tyto choroby minimalizovat a doufáme, že jsme tím přispěli k utřídění a doplnění poznatků k této problematice.