Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - Leden a únor 2023

03. 01. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 2314x

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví apod.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ovocné dřeviny

Přezimující škůdci

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví apod. Výskyty mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Potřeba ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce 1. Nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných dvouletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (celkem 4 m). Na odebraných vzorcích označených štítkem s datem a lokalitou odběru, se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií (tab. 2). Výsledek se přepočte na 1 m délky větví (případně i na 20–70 pupenů u tzv. pupenové metody). Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kde byl zjištěn výskyt tohoto škůdce.

K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující práh škodlivosti.

Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci větších výskytů přezimujících stadií chorob a škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout.

Velmi důležitý je správný termín ošetření. Zimní postřik jádrovin a ostatních ovocných stromů proti přezimujícím škůdcům je možné provádět již při denních teplotách nad 5 °C. Předjarní ošetření je však vhodnější provádět až při rašení, u jabloní nejdříve od stadia myšího ouška až do stadia zeleného poupěte.

Podle potřeby proveďte jarní ošetření, nejlépe na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, přípravky: Gazelle, Mospilan 20 SP, případně Decis Mega, tank-mix s Adigorem, Bioolem, Ekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 ks) použijte akaricidy: Kanemite 15 SC, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC, Pyranica, Voliam Targo aj.

Účinnost zoocidů, zvláště u tank-mix aplikací s Ekolem aj., obsahujících olej, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně při odpoledních teplotách min. 15 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u oleo-přípravků, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují!

V zimním období až do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Typhlodromus pyri). Také můžete aplikovat přípravky na přírodní bázi: Flipper, NeemAzal-T/S, Neudosan, Rock Effect, aj.

Vajíčka mšic na jabloni

Vajíčka mšic – detail

Puklice švestková

Puklice

Štítenka čárkovitá

Štítenka zhoubná na jablku

Štítenka zhoubná - detail

Ostatní dřeviny

Zásah v ostatních dřevinách a révě vinné se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů (keřů) postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců.

Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na eagri.cz

Kadeřavost broskvoní

Nejčastější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období je kadeřavost broskvoní. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Původcem choroby je houba Taphrina deformans.

Na napadených listech v pokročilejším stadiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askosporami, houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospory se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Na kůře letorostů a pupenových šupinách vyklíčí v blastospóry, které na stromě neškodně přežívají až do nástupu jarní vegetace. Vyživují se výměšky kůry letorostů a větví a jsou velmi odolné k nepříznivým povětrnostním podmínkám. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let! Dešťové kapky smývají blastospory do vytvářejících se pupenů a prorůstající mycelium infikuje mladé lístky. Mladé, ještě nerozvinuté listy pravděpodobně vylučují látky podporující rozmnožování patogena. Starší, rozvinuté listy se již nemohou nakazit (tzv. věková rezistence). Po infekci již vývoj choroby probíhá nezávisle na srážkách a není ji možné zatím ovlivnit ani chemickým zásahem. Následkem silné infekce opadává velké množství listů, později i malých plodů. Zmenšení listové plochy nepříznivě ovlivňuje diferenciaci květních pupenů i vyzrávání letorostů.

Intenzita výskytu kadeřavosti broskvoní bývá v jednotlivých letech dosti rozdílná. Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení až kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je jen velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit počtem ošetření v systému ochranných opatření

Základní úlohou ochrany proti kadeřavosti je proto snížení množství přetrvávajících blastospór před otevřením pupenů dříve, než infikují mladé listy. To je možné jen aplikací účinného kontaktního fungicidu. Jiný způsob zničení blastospór zatím není znám.

Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Ošetření je možné provést v širokém časovém rozpětí - na podzim po opadu listů, obvykle v listopadu nebo (podle počasí) v lednu až únoru před rašením. Při použití měďnatých fungicidů je účinnost v obou termínech přibližně stejná. Pokud se rozhodneme pouze pro předjarní postřik, termín se směřuje nejpozději na stadium zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Tento poměrně jednoduchý princip je komplikován skutečností, že jde o první nevýraznou fenologickou fázi, kdy nemáme možnost navázat na předcházející vývoj, a také tím, že u nás dochází v zimním a jarním období k velkému kolísání teplot, takže někdy nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu.

Zjednodušeně řečeno na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 6 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se začnou na lískových keřích prodlužovat a „prášit“ jehnědy.

Kdo máte domácí meteostanici, můžete signalizaci upřesnit sčítáním aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C od 1. ledna daného roku. Tento způsob je velmi praktický a jednoduchý. Například při denním stahování dat meteostanice do PC si tak pohodlně můžete kontrolovat sumu stupňů od 1. ledna, a velmi důležité preventivní ošetření broskvoní proti kadeřavosti provést včas. Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet stupňů C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne 1 000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C v hodnotě 1 000 ° C, je nutné ihned začít s ošetřováním, a to třemi postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení. Např. 1 den (na základě zjištěných hodinových hodnot provádíme sumu průměrných hodinových teplot) 7 °C, 12 °C, 8 °C, 7 °C, 5 °C = 7 + 12 + 8 + 7 = 34 °C = suma aktivní teplot (5 °C nesčítáme, je to pod 7 °C). Pokud však máte broskve vysázené na jižní straně domu a meteostanici (teplotní čidlo) na volném nechráněném místě, tak výsledky měření se nemusí vždy shodovat s vývojovou fází broskvoní!

Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami nad 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme už jedním ošetření broskvoně před chorobou ochránit. Na základní podzimní a zimní ošetření se doporučují kontaktní měďnaté fungicidy: Airone SC, Badge WG, Flowbrix, Grifon SC, Champion 50 WP aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazové poškození, jako i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti peckovin. Z dlouhodobého hlediska působí toto ošetření i na celkový zdravotní stav a životnost stromů. Jako vedlejší účinnost se u těchto přípravků projevuje také ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Proto je vhodné měďnatým přípravkem ošetřit na zahradě současně i časně rašící druhy: meruňky, angrešt, aktinidie aj. Organické fungicidy typu: Dithane DG Neotec se používají především pro předjarní ošetření a v případech, kdy v rizikových oblastech při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí. Ošetření podle potřeby v intervalu 7–10 dní opakovat.

Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto kontaktním přípravkům ještě smáčedlo, např. Silwet Star aj. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4–5% přípravek Síra SK 520, Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), který účinkuje i proti padlí a roztočům.

Fungicidní ošetření až po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je již prakticky neúčinné! Také při velmi silném infekčním tlaku choroby nelze očekávat úplné potlačení výskytu kadeřavosti na broskvoních. Tady pak může pomoci otrhávání napadených listů. Toto opatření ale vždy nefunguje, zpravidla bývá jen pracné a zbytečné. Lepší je silně napadené stromy s předčasným opadem listů přihnojit dusíkem se závlahou na podporu opětovného olistění.

Kadeřavost broskvoně

Květ lísky - vhodný termín pro aplikaci fungicidu

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara (zvláště ve vyšších polohách) nelze v rizikových lokalitách vyloučit napadení plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni). Na jaře roku 2016 bylo na střední Moravě v některých lokalitách touto chorobou napadeno až 90 % švestek, mirabolánu aj. peckovin.

Napadení touto chorobou lze omezit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením povolenými fungicidy: Airone SC, Badge WG, Flowbrix, Grifon SC, Champion 50 WP aj. v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Puchrovitost švestek - bouchoř

Tab. 1: Orientační prahové hodnoty pro jednotlivé ovocné dřeviny a škodlivé organizmy v jarním období na 1 m délky větviček

Tab. 2: Základní rozlišovací znaky přezimujících stadií škůdců

Zelenina a květiny

Jarní výsevy

Jarní výsevy zeleniny a především mnohých choulostivých druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo. Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin a na účinný zásah již bývá pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený kvalitní výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce dezinfikován. To však není u běžně průmyslově připravovaných substrátů technicky možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.

Jarní výsevy ve skleníku

Jarní výsevy ve skleníku

Padání klíčních rostlin

Nejčastějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Nejčastějším příznakem je vodnatění a postupné černání kořenového krčku mladých rostlin. Kořenový krček se v místě napadení zužuje, rostliny se sklánějí k zemi („padají“) a hynou. V některých případech rostliny hynou ještě před vzejitím. V porostech se padání klíčních rostlin většinou šíří ohniskovitě.

Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby, jako je např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány i některé druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas.

Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být také, jak už bylo uvedeno i infikované osivo.

Rozvoj patogenních hub, a tím i padání klíčních rostlin podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a foliovnících, vyšší vlhkost půdy, přehoustlé výsevy a v zimních měsících i nedostatek světla a vysoké teploty půdy i vzduchu. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však může působit škody na skleníkových, ale i venkovnich kulturách (v utužené půdě a nadbytku vody) během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky (na odumřelém organickém materiálu, na posklizňových zbytcích) a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin přecházejí za vhodných podmínek na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, S. minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.

Hlavní ochranou před padáním klíčních rostlin je dodržování preventivních opatření. Používat jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště u ceněných druhů) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstovat v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Při závlaze by sadba neměla být přemokřená, ale nemělo by také u rostlin docházet k nebezpečnému vadnutí. Po zálivce je třeba, aby rostliny co nejdříve oschly. To docílíme vhodným větráním. Déle trvající orosení listů také poskytuje vhodné prostředí pro vznik nebezpečných listových chorob.

Z chemických přípravků možno použít povolené přípravky aplikací granulátu Captan 80 WG, ošetřením zeminy zálivkou po výsevu: Proplant, Previcur Energy aj.; případně pro dezinfekci půdy, substrátu před výsevem možno aplikovat podle návodu totální biocid Basamid. U něho pozor na fytotoxicitu!

Z biologických metod ochrany je možností je použít mikrobiální přípravek Polyversum pro zapravení do substrátu (nejlépe po tepelné sterilizaci) nebo zálivkou po výsevu podle návodu. Na trhu jsou také výsevní supresivní substráty (ve výsevech omezují rozvoj fytopatogenů) - Supresivní substrát pro výsev, Substrát Forestina Profík aj.

Padání klíčních rostlin

Péče o pokojové rostliny v zimě

Péče o pokojové rostliny v zimním období se naprosto liší od letního období, kdy je nutné často zalévat, větrat a přihnojovat. Zimní období každoročně prověří naše pěstitelské schopnosti, neboť pro většinu pěstovaných rostlin je to období kritické. Pokud nejsou námi pěstované rostliny v dostatečné kondici a navíc jim v zimě nevěnujeme alespoň tu základní pozornost, potom se většina z nich nedožije jara a v lepším případě nevypadají na jaře moc esteticky.

Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti (když jsou tyto základní vegetační faktory v takovém nepoměru), způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a škůdci.

Některé subtropické pokojové rostliny, např. fuchsie, citrusy, granátové jablka, oleandr, rozmarýn, vavřín aj., pokud je umístíme do chladnější místnosti s teplotou do 12 °C, neklesající pod 4–0 °C, zastavují růst, příjem vody a živin a spokojí se i s nižším osvětlením i zálivkou. Avšak většina okrasných rostlin, které v současné době v bytech pěstujeme, jsou původem z tropických oblastí a pouze jen některé zastavují růst v důsledku sucha. Ve své domovině byly navyklé na delší den a mnohé (zejména květiny ozdobné květem) i na podstatně intenzivnější světlo.

Obecně zde platí, že kultivary se zeleným jednoduchým listem jsou většinou odolnější a méně náročné na světlo než kultivary s barevnými a různě tvarovanými listy. Rostliny na tuto změnu (nedostatek světla) obvykle reagují změnou barvy listů (zesvětlí a zežloutnou), opadáním listů a tvorbou vytáhlých (etiolovaných) světlezelených výhonků.

Snažte se proto oproti letním dnům, kdy jste květiny i s květinovým stolkem ze žáru slunečních paprsků přemístili hlouběji do místnosti, je umístit zpět co nejblíže k oknu. Očistěte okna, neboť prach pohlcuje mnoho světla. Pokud je to možné, nahraďte husté záclony a tmavé závěsy vzdušnějším materiálem, případně mezi rostlinami a oknem záclony nezatahujte. Rostliny z oken obrácených jiným směrem přesuňte na jižní okno. Po těchto úpravách obvykle většina rostlin nepříznivé zimní období zdárně přečká a na jaře bez problémů opět pokračuje v růstu.

Ale ten, kdo chce mít květinovou stěnu plnou bujné zeleně, musí přisvětlovat, zejména v lednu. Zdroj světla umístíme co nejblíže rostlinám, asi 20–40 cm (dle teploty zdroje) nad rostliny, neboť intenzita světla klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Pokud si můžete vybrat, používejte světelný zdroj se spektrem světla vhodným pro fotosyntézu rostlin.

Světlomilné rostliny umístěné na parapetech oken jsou ve větší míře (pokud nemáte podlahové topení) vystaveny extrémním teplotám, neboť na jednu stranu z radiátorů na ně proudí horký suchý vzduch a z druhé strany jsou pěstební nádoby silně ochlazovány u starších oken škvírami v oknech a u nových větších oken i stékajícím chladným vzduchem. Proto rostliny umístíme na vhodnou vyšší podložku kousek od okna tak, aby studený vzduch z oken mohl proudit pod květináče, a než se dostane k rostlinám, smíchá se s horkým vzduchem sálajícím z radiátorů. Rostliny umístěné na parapetech potom tolik netrpí.

Změněným pěstebním podmínkám musíte přizpůsobit také zálivku. Lepší je přísušek než přemokřený květináč se zahnívajícími kořeny. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a zálivku omezte na minimum. Hlavně nepřelévat! Neomezení zálivky má za následek nejen nevhodný růst (vytahovaní rostlin), ale zejména úhyn kořenů a s tím související hnědnutí a opad spodních listů, až uhynutí rostliny. Pro většinu rostlin je nevhodné, jestliže rostou ve stabilně mokré půdě. Proto rostliny zalijte až po proschnutí substrátu.

Naproti tomu, zvláště v suchých panelových bytech všemi dostupnými prostředky, zvyšujte vlhkost vzduchu. Ústřední topení snižuje v přetopených místnostech vzdušnou relativní vlhkost často i pod 40 %, většina rostlin však vyžaduje vzdušnou vlhkost alespoň 60 %. Suchý vzduch neprospívá ani našemu zdraví. Běžně to řešíme umístěním odpařovacích misek (vlhkým ručníkem) a častým rosením náročnějších rostlin. Vhodným odpařovačem může být i větší bahenní rostlina - šáchor střídavolistý (Cyperus alternifolius) - rostlina, která potřebuje hodně zálivky a zvyšuje vzdušnou vlhkost.

Kdo má problém se zaléváním, pěstujte rostliny v hydroponii. Nejenže se z nich více odpařuje voda, což klimatu v bytě pomůže, ale také jsou nenáročné na pěstování a určitě jim nebude tolik vadit, když je buď přelijete nebo nezalijete. Příliš suchý teplý vzduch má také za následek zasychání okrajů listů a rozmnožení škůdců.

Květina poškozená nevhodnými podmínkami v průběhu zimy

Nevhodné podmínky během zimy se projevily

Omezení chorob a škůdců u pokojových rostlin v zimě

Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami (padlím) a zejména škůdci. Také příliš suchý teplý vzduch má za následek rychlé rozmnožení škůdců, zejména svilušek a třásněnek.

Proto je vhodné pokojové rostliny pravidelně prohlížet, abyste mohli všechny škůdce zlikvidovat ještě v době, kdy to lze provést mimo byt.

V bytě použijte nějaký hygienicky přijatelný způsob - hubit mechanicky nebo některým biopreparátem dříve než se přemnoží. Pokud bude nutné ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy, proveďte to podle možností mimo obývané prostory. Účinnost přípravku zvýšíte nasazením většího plastikového sáčku přes ošetřenou rostlinu a aplikovaný prostředek se také tolik nerozptyluje do prostoru bytu. Podle intenzity napadení, ošetření ještě po 7–10 dnech (při pokojové teplotě) 1–2× zopakujte.

Rostliny prohlédněte vždy velmi pozorně, neboť v zimě jsou pro rozmnožování škůdců v bytech ideální podmínky. Jediná přehlédnutá mšice, molice, sviluška aj. během krátké doby může napadnout všechny citlivé rostliny v místnosti.

Vždy si pozorně pročtěte návod na použití přípravku na ochranu rostlin a nepodceňujte doporučená hygienická opatření!

Sviluška a puklice

Sviluška

Červci

Tab. 3: Přehled povolených vybraných chemických přípravků na ochranu proti škůdcům okrasných rostlin k 16. 12. 2022