Jaký byl rok 2018

12. 02. 2019 Ing. Michal Vokřál, CSc.; Česká asociace ochrany rostlin Ochrana obecně Zobrazeno 1754x

Někdo ho šmahem odsoudí, jiný naopak pochválí. Často se hovoří o osmičkovém roku. To ale spíše v politické rovině. Někdo by řekl, že to byl úspěšný rok. Za sucha se snížila spotřeba přípravků na ochranu rostlin. Jiný by ho zhodnotil jako špatný rok. Prodalo se méně přípravků na ochranu rostlin. Záleží na úhlu pohledu nebo lépe na tom, do kterého tábora hodnotitelů patříte. Někdo ho šmahem odsoudí, jiný naopak pochválí.

Z úvodu je zřejmé, že se bude jednat o hodnocení roku na základě průběhu vegetace a hlavně průběhu ochrany rostlin pomocí přípravků na ochranu rostlin. To však neznamená, že by šlo o rok špatný nebo naopak vynikající. Nicméně byl v mnoha ohledech výjimečný, a také zcela nový. V průběhu roku se vystřídali dva ministři zemědělství, sady a vinice nebyly postiženy pozdními jarními mrazíky, v důsledku čehož byla nadúroda ovoce, což si pochvalovali   majitelé pálenic. Také vstoupila v platnost novela rostlinolékařského zákona, a prováděcí vyhlášky k ní chyběly až do září. S brzkým nástupem jara se v plné nahotě projevil nesoulad zákona s vyhláškou o ochraně včel, což vzbudilo problémy jak u zemědělců, tak i včelařů. Jednalo se o ukázkový příklad, jak to dopadne, když se tvoří legislativa bez připomínek těch, kterých se týká. Bohužel důsledkem byly i případy, kdy zemědělský podnik z důvodu zajištění informovanosti ohromného počtu včelařů v jeho okolí musel přijmout dalšího pracovníka. K „hitům“ roku bezesporu patřila akvizice firem Monsanto a Bayer, stejně jako v srpnu firmou BASF dokončená akvizice části produktů a aktiv společnosti Bayer.

Má-li končící rok 2018 hodnotit CCPA (Česká asociace ochrany rostlin), mohlo by se zdát, že se tak stane pouze přes čísla prodejů jejích členů - výrobců přípravků na ochranu rostlin. To je však hluboký omyl. Vztah výrobce a uživatele jeho výrobků jsou spojené nádoby. Novinek, ale i problémů, které se týkaly obou stran, nebylo letos o nic méně, než v letech minulých. Zde jsou některé, které stojí za zaznamenání, poučení i další sledování.

Ochrana včel v rukou zákonodárců se zkomplikovala

Novela rostlinolékařského zákona

Zákon č. 299/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti 1. prosince 2017 a praktických dopadů poprvé v roce 2018. Do novely se podařilo zařadit i opatření týkající se falzifikátů a ilegálních přípravků na ochranu rostlin. Velký důraz klade zákon nyní na omezení výskytu a používání nelegálních přípravků. To má být realizováno zejména posílením kontroly nad distribučním řetězcem přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin, zpřesněním úpravy aplikace prostředků na ochranu rostlin a sladěním sankcí podle obdobných úprav, jakou je například chemický zákon. Novela zákona mimo jiné upravuje například:

• požadavky na přebalování přípravků,
• skladování přípravků nebo pomocných prostředků profesionálními uživateli,
• registraci distributorů přípravků pro profesionální uživatele,
• uvádění přípravků a pomocných prostředků na trh,
• správnou distribuční praxi,
• dovoz přípravků pro vlastní potřebu ze třetích zemí,
• aplikaci přípravků na pozemcích, na nichž se nachází oblasti využívané širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel a v jeho okolí do vzdálenosti 20 metrů.

I nadále se diskutuje o jednotné interpretaci pojmu „pozemek využívaný širokou veřejností“, přístup úřadů není ještě jednotný. Další změny, které novela přináší, se týkají oblasti oznamovacích povinností.

Obrana proti padělkům

Díky publikační a prezentační aktivitě CCPA jsou nejen státní orgány, ale také uživatelé přípravků na ochranu rostlin informováni o problematice jejich padělků a boji proti nim.

Tažení restriktivních orgánů EU proti padělkům přípravků na ochranu rostlin pod názvem Silver Axe pokračovalo v roce 2018 již třetím rokem. Operace Silver Axe se zaměřuje na prodej a uvádění padělaných přípravků na ochranu rostlin na trh, včetně porušení práv duševního vlastnictví, jako jsou ochranné známky, patenty a autorská práva. Jedná se o každoroční akci koordinovanou Europolem s podporou Evropského úřadu pro boj proti podvodům (European Anti-Fraud Office - OLAF). Je chvályhodné, a to nejen pro výrobce originálních přípravků, ale i pro jejich uživatele a v neposlední řadě i spotřebitele potravin, zeleniny a ovoce, že „stříbrná sekera“ ve svém úsilí nepolevuje. V roce 2018 se akce Silver Axe III zúčastnilo již 27 zemí: Austrálie, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Finsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Litva, Lucembursko, Malta, Moldávie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Srbsko, Slovenská republika, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie, Ukrajina, Holandsko a Itálie.

Česká republika se bohužel nezúčastnila, i přes snahu zapojit příslušné kontrolní instituce (Celní správu, Českou policii, ÚKZÚZ). O akci nicméně informovala jak zemědělská, tak už i celostátní média, a tím se opět rozvířily vody kolem nelegálních přípravků. V České republice je co řešit, v pořadí zemí s nejrozsáhlejším prodejem padělků figurujeme na třetím místě i přesto, že nemáme hranice se třetími zeměmi, i přesto, že nemáme přístavy coby nejčastější vstupní bránu padělků do EU. Doufejme, že s novou legislativou se zpřísní i přístup oficiálních kontrolních úřadů k této problematice.

Účinné látky

Úbytek účinných látek dále pokračuje a postihuje hlavně minoritní plodiny. V řadě případů se tak stává i jednou z příčin ukončení jejich pěstování. Je potom jasné, že požadovaná biodiverzita plodin v krajině podle přání některých snílků se nekoná. To platí i pro cukrovku, proti jejímuž pěstování v ČR se toho najednou spiklo příliš mnoho. Konec éry kvót, nadprodukce cukru na světovém trhu, nízké ceny, vysoké náklady pěstitelů, zájem spotřebitelů o jiná sladidla a v neposlední řadě i zákaz neonikotinoidních mořidel. Za úspěch lze považovat povolení účinné látky thiomethoxam (Cruiser 70 WG) k moření osiva cukrovky v roce 2019 (mimo území ČR). Zcela jistě to pomůže zatím udržet plochu cukrovky v ČR.

Jedno je však jisté a platí nejen pro přípravky do cukrovky. Na vývoj a výzkum nových účinných látek, včetně zhodnocení jejich zdravotních rizik budou zapotřebí obrovské peníze.

Cukrovku postihlo několik nepříjemných opatření

Média

Někdo tvrdí, že je to folklór, jiný články v tisku označuje za „prázdninové kachny“.

Bohužel, neuplyne ani týden, aby se zpráva o „jedovatých“ pesticidech neobjevila v novinách, časopisech, televizních kanálech, na sítích a nevyvolala odsuzující diskuse. Problém je, že tyto diskuse nejsou příliš odborné, jsou však středem zájmu vystrašené a dezinformované veřejnosti a dalších médií.

Mnozí z nás odborníků již přiznávají, že je ani nebaví těmto negativním názorům na používání přípravků v zemědělství čelit. O jejich pozitivech se rádi bavíme mezi sebou, ale oříškem zůstává, jak to sdělit veřejnosti. Pokud se však k tomu neodhodláme, bude odpor veřejnosti čím dál větší.

Neměla by veřejnost také něco vědět například o precizním zemědělství, moderní aplikační technice, navigačních systémem, senzorech a aplikační technice schopné vypínání i po tryskách? Nebo o celosvětovém významu přípravků například v boji proti malárii? Tady by svou roli měly sehrát i plodinové výzkumné ústavy bez ohledu na to, zda jsou státní nebo soukromé.

Média mají silný vliv na mínění veřejnosti

Polská jablka a rezidua

Je to již obehraná písnička. Státní zemědělská a potravinářská inspekce již po několikáté nalezla v jablkách dovezených z Polska nadlimitní obsah pesticidů, které nejsou v ČR povolené. Je zřejmé, že zakázat dovoz polských jablek na společném trhu EU, zvláště v případě jejich nadúrody v Polsku a embarga na dovoz potravin do Ruska, je nereálný. Je proto chvályhodné, že na tyto případy ukazuje a proti nim všemi prostředky bojuje Ovocnářská unie ČR. Že to kazí názor českého spotřebitele i na českou produkci jablek jako takovou, je bohužel smutnou skutečností. Bohužel ovocnářství je ze všech zemědělských komodit postiženo ruským embargem nejvíce. Paradoxně ani vysoké výnosy u ovoce neznamenají vyšší příjmy pěstitelů tak, jako například u obilí.

Z hlediska používání přípravků je však s podivem, že stejná účinná látka je v ČR zakázána a v Polsku se i nadále používá. Kdo toto vyřeší, zůstává otázkou. Z českého pohledu je snad jediným způsobem obrany vysoká pokuta pro dovozce takového zboží. Ta by asi byla nejúčinnějším řešením, protože řada podvodníků u dovozu jablek z Polska aplikuje podobný podvod na spotřebitele jako u jahod. Do českých obalů použije polskou produkci. Potom už nezbývá nic jiného než na každé jablíčko nalepit českou vlaječku. To ale musí zaplatit spotřebitel. A jsme na začátku problému, který si říká - cena.

Kvalitní česká jablka

Glyfosátová hysterie

Stejně jako v případě sucha, kůrovce a řady jiných kauz se objevily jako houby po dešti desítky článků s názorem pro i proti dalšímu používání glyfosátu, vyjadřovali se různí odborníci, ale i lidé, kteří veškeré informace čerpali pouze z internetu. Z případu glyfosát se bohužel stalo politikum. Ministerstvo zemědělství v září oznámilo v tiskové zprávě, že jeho používání bude od 1. 1. 2019 určitým způsobem omezeno. Jak, to dosud není jasné. Některá média se s tím už vypořádala po svém. Ve stejný den vyšel na titulní straně deníku LN velký článek „Nebezpečný herbicid je všude“, a také v televizi Stream reportáž „Utajený jed kolem nás“. Je to jenom náhoda?

Bohužel mrzí, že i některé vědecké kapacity českých vysokých škol nebo výzkumných ústavů bez seriózních podkladů se vyjadřovaly velice populisticky a navíc bez vlastních výsledků. Snad za všechny lze jako příklad použít názor jednoho z profesorů chemie, který v denním tisku tvrdil, že s glyfosátem je třeba pracovat v protiatomovém obleku a že lidé kteří ho aplikují, by měli absolvovat školení. K tomu lze jen dodat, že pan profesor mimo jiné asi neví, že všichni profesionální uživatelé pravidelným školením pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin procházet musí i bez jeho laskavého doporučení.

Sucho

Jedno rčení praví, že „všechno zlé je pro něco dobré“. V případě letošního sucha to bude asi hodně odvážné, nicméně je jisté, že bude třeba mnohé změnit. A to nejen v České republice, ale v celé EU. Myslím, že v prvé řadě bude nutné vzít konečně na milost geneticky modifikované rostliny. Celá řada šlechtitelských a semenářských firem již dávno vyšlechtila odrůdy odolné nejen škůdcům, ale také suchu. Navíc v tomto trendu šlechtění dále pokračují a odrůdy stále zlepšují. Není pochyb o tom, že bude potřeba více investovat i do krajiny, způsobu investic na pronajaté půdě atd., ale to je již jiná kapitola.

Sucho svědčí i hrabošům, zdá se, že pomocníci v boji proti nim, kterými jsou draví ptáci, sovy a krkavcovití, společně s pomocí T berliček ochranu proti nim nezvládají. I proto byla na výjimku (kolikátou již?) povolena aplikace přípravku Stutox. Znovu se tak v praxi potvrzuje, že zakázat aplikaci některé účinné látky je snadné. Náhradní řešení však buď neexistuje, nebo je velice obtížné a hlavně jeho realizace je zdlouhavá.

Bramborářský polní den v Semicích

Rostlinolékařství - obor budoucnosti?

Pouze zdánlivě se může zdát, že problematika ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin nemá nic společného se stavem našeho oborového školství. Zdání klame. Stejně tak jako v jiných oborech, i zemědělství na všech úrovních chybí lidé nejen vzdělaní v oboru ochrany rostlin, ale hlavně s praktickými zkušenostmi. Tento obor stejně jako mnoho dalších potřebuje mladou krev. I proto Česká společnost rostlinolékařská s podporou Ministerstva zemědělství s projektem „Rostlinolékařství do škol“ oslovila již v roce 2017 celkem 61 škol se zemědělským zaměřením s výzvou k rozšíření jejich výuky zařazením studia rostlinolékařství. Stalo se tak formou Výzvy studentů k účasti na písemném zpracování rostlinolékařské tématiky ve třech volitelných kategoriích. V roce 2017 se zúčastnilo 25 škol a 48 studentů. Akce pokračovala i letos.

Bohužel se tak neděje na vysokých školách se zemědělským zaměřením. A co víc, od ledna 2019 je na ČZU Praha definitivně zrušena katedra rostlinné výroby a bude nově sloučena s katedrou pícninářství a trávníkářství a katedrou agroekologie a biometeorologie, čímž vznikne velká katedra agroekologie a rostlinné produkce. Kdysi vlajková loď této školy v čele s takovými osobnostmi jako byli profesoři Jiří Petr a Andrej Fábry. Zda lze za příčinu označit nezájem studentů nebo naopak usnutí na vavřínech zaměstnanců katedry zde nechci pitvat. Faktem však je, že předmět rostlinná výroba byl tím nejzákladnějším, co velice úzce souviselo s problematikou ochrany jednotlivých plodin. Nechci ani domýšlet, jak to na této škole dopadne nejen s výukou, ale i existencí katedry ochrany rostlin. Zřejmě naše zemědělství bude potřebovat více znalců akvarijních rybiček, domácích mazlíčků, ale možná i sociálních ekologů a samozřejmě univerzálních manažerů, hlavně však s tituly Bc., Mgr., Ing. Více však i v tomto případě neznamená lépe. Již Karel Čapek řekl, že reforma školství musí začít na univerzitách: Ty totiž připravují pedagogy!

Polní den jako zdroj informací pro pěstitele

Lýkožrout smrkový (kůrovec) - ochrana bez chemie?

S narůstající aktivitou médií a jejich zájmem o úbytek našich lesů způsobený kalamitním výskytem kůrovce jsem s napětím čekal, kdy se ve výčtu opatření proti škůdci objeví také možnost použití insekticidů. Až do počátku září bylo kolem „chemie“ absolutní ticho. Byla to ukázka nejen bezradnosti státu, výzkumníků i vedení Lesů ČR, ale také strachu z toho vůbec vyslovit slovíčko pesticid. Ojediněle se zmínily feromonové lapače, ale ty mají úlohu jinou.

V této souvislosti si vzpomínám, na to, že již v roce 1985 jsme v ÚKZÚZ společně s „lesáky“ ověřovali elektrodynamickou aplikaci nejen herbicidů, ale i insekticidů. V roce 1985 při prvním poloprovozním využití „elektrodynu“ k likvidaci tehdejší „kůrovcové kalamity“ bylo ošetřeno 300 000 m³ dřeva. Tento způsob aplikace, šetrný k životnímu prostředí by se zcela určitě líbil i dnešním „zeleným“. Celá záležitost skončila u výrobce, bohužel z důvodu malého odbytu zařízení. Podle vyjádření doc. Ing. Petra Zahradníka, CSc., autora projektu „Kůrovcové info“ dřevu nejvíce škodí skládky. Za účelem jejich ošetření insekticidy požádalo ministerstvo zemědělství na počátku září ÚKZÚZ o povolení výjimky. Mělo se jednat o výjimku na 120 dnů pro používání přípravků EDN (ethandinitril), tzn. fumigaci jako formu velkoobjemové asanace. Že v tomto případě rozhoduje čas, není třeba vysvětlovat.

Základní látky - návrat do minulosti

Delší dobu jsem pátral co to je, a kde se tento nový pojem vzal a o co vlastně jde. Později jsem zjistil, že se jedná o 18 látek, zjednodušeně řečeno z kategorie výluhů některých rostlin.

Takže kromě pojmů botanický pesticid a farmářský přípravek je zde další, který mezi různými snílky může vyvolat představu něčeho zcela mimořádného, snadno dostupného a hlavně bezpečného. Ponechám stranou proč právě kopřiva dvoudomá je tím zázrakem z rostlinné říše a ne například rozrazil rezekvítek. Nepopírám, a přírodní léčitelství to využívá, že některé rostliny a z nich vzniklé drogy, výluhy nebo tinktury mají účinek na některé lidské neduhy.

Zpět do historie, ale jen na okamžik. Některé syntetické přípravky vznikly nejen jako inspirace přírodními látkami (např. pyretroidy, strobiluriny), ale hlavně proto, aby odstranily v prvé řadě jejich nestabilitu vůči slunečnímu záření. Díky syntetické účinné látce se pak podařilo ve finálním přípravku přesně definovat její obsah a její dávkování. Obsahují přesně dané množství účinné látky, zatímco v rostlinách jsou i ty definované látky v kontextu komplexní směsi přírodních látek. Že tomu tak bude i v případě přípravy výluhů ze základních látek velice pochybuji. Amatérská výroba z nedefinovaného materiálu a aplikace „samodomo“ produktu u mne vzbuzuje velké rozpaky. U většiny přírodních produktů je zásadní problém v dávkování. Uvaříte-li výluh z podbělu, bude v něm účinné látky opravdu minimum. To znamená, že k dosažení hmatatelného účinku srovnatelného se syntetickým přípravkem by bylo potřeba použití velkého množství výluhu. Dost mi to připomíná situaci kolem výživových poradců a lékařů ordinujících konkrétní lék. Ve svém výsledku jde totiž o to, kdo si vezme zodpovědnost za účinek a výsledek použití základních látek? A kdo to asi zaplatí? Myslím, že jde o další zcela zbytečné matení pojmů.