Pěstitelský ročník 2021/22

15. 12. 2022 Ing. Antonín Šandera; Rudka Ochrana obecně Zobrazeno 828x

Ročník 2021/22 ukázal na pokračování trendu variability pěstitelských podmínek meziročně i regionálně. Redefinice pěstitelských oblastí, změny v pěstitelských technologiích se stávají nutností, stejně jako schopnost resortu zemědělství vypořádat se s těmito výzvami legislativně.

Stále větší procento zemědělských subjektů věnuje pozornost způsobu zakládání porostů řepky s ohledem na kombinaci splnění podmínek integrované ochrany rostlin a zabránění erozních škod v této plodině.

Dřepčík olejkový

Potvrzuje se zkušenost z minulých let, kdy časné zakládání porostů řepky vede při dodržení dalších podmínek k takovému vývoji porostu a rostlin, které přímo ovlivňuje stupeň a následný způsob rozvoje škod na rostlinách jak dospělci dřepčíka olejkového, tak jeho larev. V případě dostatečně rychlého vývinu rostlin nedochází k překryvu vývojově nižších fází rostlin a masivního náletu imag. První silnější výskyty imag jsou ročníkově rozdílné a nastávají poslední týden v srpnu až první týden v září. První týden v září byl v podmínkách jižní Moravy i v posledních dvou letech spojen s počátkem výskytu dospělců dřepčíka olejkového. Vzhledem k již relativně vyšším fázím vývoje rostlin řepky z časnějších výsevů klesá silná přímá škodlivost imag na rostlinách. Dalším nezanedbatelným faktem je, že rostliny mohutnějšího habitu s větším objemem listů a řapíků jsou méně ohroženy migrací larev tohoto škůdce do oblasti stonku a založených bočních větví v předjaří nebo i v průběhu teplých period v zimním období.

Jiným problémem je klesající počet účinných látek, kterými lze výskyt dřepčíků řešit. Aktuálně stále fungují insekticidy na bázi pyretroidů (ovšem s prvními problematickými zprávami o neúčinnosti). Neúčinnost je jasná u neonikotinoidů, ke které zjevně v minulosti přispělo masivní moření a jejich foliární aplikace, které podpořily vznik rezistence.

V současnosti dostupné metody moření osiva řepky vykazují jistou míru spolehlivosti především proti dřepčíkům rodu Phyllotreta.

Květilka zelná

Samostatným problémem mohou být do budoucna škůdci nyní považovaní za minoritní ovšem s potenciálem postoupit do kategorie limitujících stejně jako dřepčík olejkový. Hlavním zástupcem této skupiny je květilka zelná, kdy je otázkou jakého charakteru nabude s ohledem na změnu klimatických podmínek její vazba na časné termíny setí.

Silné rostliny v porostu z časných výsevů jsou napadány prioritně dříve, kdy samice květilky cíleně vyhledává tyto silnější rostliny v porostu. Tento fakt lze vyhodnotit jak při kontrole rostlin, tak přímým pozorováním v porostu. V průběhu října dochází k opuštění rostlin larvami a následnému kuklení v okolí kořene. Rostliny na napadení reagují tvorbou kalusu, není však vyloučeno, že poškození kořene může být kofaktorem rozvoje fomové hniloby.

Mšice

Otázka škodlivosti mšic v porostech vykazuje poměrně silnou korelaci ke stresu rostlin. Výraznější napadení s dynamickým rozvojem kolonií bylo možné pozorovat na rostlinách trpících suchem nebo naopak zamokřením. V této souvislosti lze říci, že výrazně menší napadení vykazují porosty založené do zdravého profilu půdy, nepřehuštěné, v kondici a nově s jasnou vazbou na dostatečnou výživu draslíkem (například hnojené kejdou či digestátem při setí). Od poloviny října a kolem přelomu října a listopadu pak došlo ke zlomu populací mšic pod tlakem entomopatogenních hub rodu Entomophtorales, ale i přirozených parazitoidů.

Jednou z výjimek jsou porosty opakovaně stresované zbytky herbicidních látek perzistentní povahy. Uvedenému faktu napomáhá změna průběhu počasí - srážek, jejich distribuce v čase, stav půdního profilu a způsobu jeho kultivace. Lze tak opakovaně pozorovat výrazně odlišné projevy v různých částech pozemků s ohledem na půdní parametry i v návaznosti na kvalitu a způsob zpracování.

Krytonosci stonkoví

Napadení krytonosci se v posledních letech odvíjí od scénáře velmi časných náletů obou druhů. Je nutné připomenout, že první, který nalétá do porostů, je krytonosec čtyřzubý, který tak v této roli nahradil krytonosce řepkového. Opakovaným zjištěním je inverze v době náletu s ohledem na výškopis regionu, především na Znojemsku, Brněnsku a Třebíčsku. K první výskytům, ale i prvním masivním náletům do porostů tak došlo nejprve ve vyšších polohách okrajové části Vysočiny, teprve poté na jižnějším a z hlediska výškopisu níže položeném Znojemsku.

Popis letových křivek a spolehlivosti aplikací je poplatný konkrétnímu místu a schopnosti (možnosti) zasáhnout maximum imag připravených ke kladení. Lokality silně osídlené dospělci z roku předchozího se ukazují, logicky, jako extrémně složité pro zajištění účinné aplikace. Obecně lze říci, že povědomí o nutnosti opakovat zásahy podle reálného výskytu imag v porostech vedlo k nižšímu napadení porostů, než při kalamitě z roku předchozího. Opakovaně byly nalézány směsná napadení stonků jak larvami krytonosců, tak larvami dřepčíka olejkového, které jsou po migraci z listových řapíků (především v časném jaru) vynášeny nahoru růstem stonků.

Blýskáček řepkový

Výrazněji se jeho výskyt neprojevil, i vzhledem k tomu, že intenzivní ochrana proti rozvleklému a dlouhému náletu obou druhů krytonosců (až do konce dubna, i v květnu) likvidovala i blýskáčka řepkového a jarní nálety dřepčíka olejkového, který byl v počátku jara často jediným druhem navštěvujícím žluté misky. Typické důsledky výskytu larev blýskáčka v podobě chybějících drobných šešulí na terminálech rostlin jsou již ustáleným jevem.

Bejlomorka kapustová

Byla lokálně vysoce problematickým škůdcem v ročníku 2021/22. Největší škody byly potvrzeny v porostech s podceněnou ochranou proti její první generaci. Napadení v časné fázi opadu prvních korunních plátků, tedy malých šešulí spodního patra s nejvyšším potenciálem výnosu, doplnilo přehlížené kladení 2. generace do šešulí všech velikostí a stupně vývoje. Deformované šešule po vypadání larev 1. generace napadené sekundárně saprofyty jsou potvrzením zmíněného scénáře.

Další škůdci

Přibývá napadení krytonoscem šešulovým a nově první pozorování výskytu housenek nezjištěného druhu obalečů v šešulích řepky v nejen na nejjižnějších lokalitách Moravy.

Řádově vyšší výskyty spektra škůdců řepky vedou k očekávanému vývoji v praxi, a tím je snižování relativního podílu řepky v osevních sledech. Této logické základní podmínce naplnění integrované ochrany rostlin však nyní klade do cesty překážku legislativní nastavení podmínek k ochraně půdy před erozí, které nebude-li revidováno, povede mimo jiné k vytvoření dvou osevních sledů, kdy jedním z nich bude osevní sled s vyšším podílem řepky. Důvodem je, že z velké části pozemků má být vyloučena kukuřice a ostatní plodiny s nízkým ochranným faktorem proti erozi. Přímým důsledkem bude koncentrace kukuřice na úzkém podílu ploch a naopak rozšíření řepky na zbývajících plochách. Požadované pestrosti osevních sledů jsou tak kladeny výrazné, těžko zdůvodnitelné překážky. Uvedeným stavem pak mají být postiženy především farmy smíšené produkce, kde je flexibilita podílu plodin výrazně limitována dlouhodobým záměrem.

Choroby řepky s vlivem na výnos

Napadení bílou hnilobou (hlízenkou) korespondovalo s napadením dřepčíkem olejkovým a krytonosci jen zčásti. I v rámci pokusných variant vykazovala řepka i přes výrazné napadení (i 100 % rostlin v porostu v řádu jednotek kusů škůdců na rostlinu v hlavním stonku) výnosy nad průměrem minulých let.

Regulace porostů

Z pohledu regulace porostů je důležitých několik faktorů. V období založení porostu se jedná o významný vliv počtu rostlin na 1 m² a šíře řádků. Širší řádky a nižší počet rostlin na 1 m² podporují zvláště u časněji setých porostů založení větví již v průběhu září. Cílem architektury porostu je plné zapojení plochy řepkou. Regulace ve dvou termínech zvyšuje i fungicidní účinnost azolových fungicidů s regulačním účinkem.

V jarním období za situace vláhového deficitu v březnu i dubnu nelze doporučit paušální regulaci porostů. Silnější regulace za situace vláhového deficitu snižovala výnos i ve vysoce produkčních zónách pozemků.

Květilka zelná - dospělec

Larvy květilky zelné na kořenu

Ponravy - larvy chroustů

Poškození řepky ponravami

Parazitované mšice

Rostlina řepky s příznaky poškození sulfonylmočovinou

Porost řepky založený metodou podrývání, řádky široké 52 cm

Kukuřice

Zásadními vlivy na pěstování kukuřice byly: první nálet zavíječe kukuřičného, termín ochrany proti němu a vliv vláhového deficitu v citlivých fázích růstu kukuřice.

Zavíječ kukuřičný

První nálet zavíječe kukuřičného proběhl již v průběhu poslední dekády května. S tím mohou souviset i přetrvávající problémy s účinností regulace škůdce jak biologickou, tak chemickou cestou. Účinnost ochranných zásahů komplikoval rozvleklý nálet či problematický monitoring pomocí všech druhů lapačů.

Vzhledem k tomu, že první zásahy proti zavíječi byly v některých případech prováděny v době, kdy se již v porostech vyskytovaly housenky z prvního náletu škůdce, tyto dokončily vývoj a založily podobně jako v předchozích letech 2. generaci škůdce. Housenky 2. generace zavíječe tak byly k nalezení v porostech zrnové kukuřice v průběhu září a října v horních partiích rostlin.

Opakovaně lze vysledovat pravděpodobnou souvislost nižšího napadení v porostech pěstovaných ve dvouleté monokultuře s využitím půdních insekticidů.

Půdní škůdci

Samostatnou kapitolou jsou půdní škůdci, kde za nejzávažnější problém lze považovat kalamitní napadení porostů larvami kovaříkovitých - drátovci s prokazatelnou vazbou na nerozloženou organickou hmotu. Přes deklarovanou ambici Evropské komise v poutání uhlíku do půdy bude zásadní správné nastavení uvažovaných metod navyšování půdního uhlíku, eliminující vznik rizik jiných, a to i z pohledu integrované ochrany rostlin.

Bázlivec kukuřičný se z pohledu škod na kořenech daří řešit. Škody na opylení palic prostřednictvím žíru na bliznách byly lokálně velmi rozdílné podle synchronizace silného náletu a objevení se blizen. Velikost a opylení palic vykazuje velkou variabilitu s řadou vlivů. Za nejzásadnější lze považovat synchronizaci citlivé fáze plodiny se stresorem, včetně vlivu sucha.

Ostatní škůdci

Z ostatních škůdců lze jmenovat sporadický výskyt můry bavlníkové na Hodonínsku, Břeclavsku a leskňáčka čtyřskvrnného.

Srážky

Zcela zásadním faktorem výnosové úrovně jak silážní, tak zrnové kukuřice byl obdobně jako v letech 2015, 2017, 2018, 2019 vliv vláhové bilance dané lokality a konkrétního pozemku, ve větším detailu i na částí pozemků.

Podstatnou měrou se na dané situaci podepisuje kombinace lokality s nepříznivým průběhem srážek, technologie zpracování půdy a historie pozemku. Technologie založené na zeleném pokryvu půdy mohou, podle konkrétního postupu, výrazně prohlubovat vodní deficit stanoviště v reálném čase. V rámci technologií ochranných plodin byly ve výhodě ty přístupy, které zajistily obnovu vodní bilance ukončením vegetace meziplodiny v časnějších termínech před založením porostů kukuřice.

Zakládání porostů jak kukuřice, tak i ostatních plodin technologiemi využívajícími výhod meziplodin vykazuje výraznou regionální variabilitu vlivu na výnos. Přes nesporné výhody je významným prvkem pro zavádění a úspěšné využívání regionální pohled na způsob provedení celého technologického řetězce.

Významným bodem je zásadně odlišná dynamika využití aplikovaných dusíkatých látek, využití dusíku a tvorba reziduálního dusíku, včetně zohlednění vlivů jako je mineralizace, vazba dusíku za sucha v povrchové vrstvě, s extrémním vlivem způsobů a termínů aplikace hnojiv.

Regionálně lze uvažovat o využití mulče z předplodin, přítomného i bez vlivu na vodní bilanci.

Jednou z metod jsou různé formy vertikálního zpracování půdy, kdy důležitým faktorem účinnosti jak proti erozi, tak využití živin, především N a P, je způsob a čas provedení rozhodujících operací.

Vliv legislativy

V rovině legislativní je tak důležitá dostatečná variabilita navrhovaných povinných požadavků, kdy za jeden z nejzásadnějších lze označit flexibilitu v délce trvání a termínů založení ochranných plodin (meziplodin). V rámci Strategického plánu ČR je nově nastavena délka trvání meziplodin na 8 týdnů s možností volby termínu založení. Jde o tu část Strategického plánu ČR, která je proti původnímu problematickému nastavení spočívajícím v trvalém zeleném pokryvu půdy nastavena výrazně lépe, nežli například princip navýšení erozně ohrožených ploch a maximálně 10 ha plochy plodiny na dílech půdních bloků definovaných jako silně erozně ohrožené.

Snůška vajíček zavíječe kukuřičného před líhnutím

Škodlivost zavíječe kukuřičného silně stoupá, Jihlava 530 m n. m.

Škodlivost drátovců narůstá v souvislosti s absencí aplikace N na slámu

Druhy vázané na surovou organickou hmotu - larva hrbáče osenního a ponrava

Kukuřice setá v technologii podrývání v linii řádků, pokryv půdy posklizňovými zbytky z předplodiny

Kukuřice setá do živé meziplodiny - červenec 2022, černozem

Obilniny

Před hodnocení vlivu výskytu chorob a škůdců v obilninách je nutno předřadit vliv ročníku z pohledu rozložení srážek a historie vláhové bilance pozemku. Zatímco vláhově je jistá Vysočina, východní Polabí dosahovalo rekordních výnosů, o výnosu v aridních lokalitách rozhodovala především historie pozemku.

Porosty pšenice ozimé zakládané po letních meziplodinách, po dlouho vegetujícím výdrolu řepky, po cukrovce či vojtěšce pak pod vlivem vláhového deficitu propadly ve výnosu. Často propadly i v kvalitě produkce vlivem imobilizace dusíku v organické hmotě. Takové plochy často vykazují vysoké sumy reziduálního dusíku.

Vzhledem k vysokému tlaku na omezení eroze i v obilninách a s tím souvisejícímu setí do mulče v různých podobách lze vysledovat v praxi příklon k jiným vlastnostem odrůd než jen k úrovni výnosu. Renezanci tak zaznamenávají odrůdy s vyšší odolností vůči fuzariózám a chorobám pat stébel. Do popředí se dostává problematika obsahu DON a dalších mykotoxinů. Po určitém časovém odstupu byly zaznamenány výpadky zrn vlivem časného napadení květních orgánů houbovými patogeny.

Rovněž výnosy jarního ječmene byly limitovány především předplodinou a jejím vlivem na vláhovou bilanci pozemku. Stejným způsobem se projevila předplodina cukrovka, stejně jako meziplodina s dlouhou vegetační dobou. Kvalita zrna z těchto porostů pravidelně nevyhovovala v parametru obsahu N-látek.

Vliv předplodiny (bilance vody) - vlevo senážní žito po pšenici, vpravo po čiroku

Závěr

Ročník 2021/22 kromě vlivů chorob a škůdců zvýraznil význam flexibility nastavení aktuálně projednávané legislativy, včetně národního nastavení. Za zásadní praxe považuje respekt k regionálním specifikům s důrazem na rozdílné klimatické podmínky.

Ročník byl výrazně problematičtější i co do poškození různých plodin rezidui herbicidů z předplodin v přímé vazbě na nevyrovnaný vláhový režim za současného vlivu používaných technologií.

Poškození brambor rezidui herbicidu z předplodiny

Projev poškození řepky rezidui herbicidů z předplodiny