Poškození polních plodin v roce 2018

28. 02. 2019 Ing. Vít Bittner, MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 2481x

„Sucho, sucho, sucho na mnoha místech České republiky“, touto větou začínal podobný článek v loňském roce hodnotící problematiku poškození polních plodin v roce 2017. Ale co říci o ročníku 2018? „Sucho, sucho, sucho“ v celé České republice v pěstitelském roce 2018.

Sucho nebylo jen v ČR, ale na mnoha místech celé Evropy. Poklesy výnosů v důsledku sucha u řady polních plodin byly zaznamenány ve střední Evropě, ale také ve výnosově stabilních zemích jako Francie, Německo, Dánsko, Švédsko a dalších zemích. Naštěstí velmi dobře se s nedostatkem vláhy popasovaly ozimé plodiny - ozimá pšenice a ozimá řepka - kdy pokles výnosů nebyl tak razantní jako u jarních plodin. U plodin setých na jaře byl velký propad výnosů, ale i kvality: jarní ječmen - nízký výnos a vysoký obsah N látek, zhoršující kvalitu, silážní kukuřice - nízký výnos a zhoršená kvalita pro silážování a cukrovka - nízké výnosy, lokálně nízké cukernatosti v důsledku retrovegetace.

Výhledy pro další období zatím nejsou příliš optimistické, protože i podzim 2018 byl velmi suchý a zásoby podzemních vod klesají.

Průběh počasí

V grafech 1 a 2 jsou pro ilustraci uvedeny průměrné měsíční teploty a měsíční úhrny srážek na Olomoucku (stanice Velká Bystřice). Již tedy druhým rokem máme v podmínkách České republiky extrémní nedostatek vláhy a velmi vysoké teploty s velkým slunečním zářením. Na mnoha místech v době vegetace bylo více než 30 tropických dnů, na jižní Moravě i více než 50. V těchto dnech nemohou prakticky růst kořeny rostlin, pokud je současně nízká zásobenost půd vodou. Na Olomoucku, a také na dalších místech v ČR byly teploty od října 2017 do září 2018 nadprůměrné s výjimkou února a března, kdy nastaly náhle vysoké mrazy. Posléze v dubnu a dalších měsících se tak výrazně oteplilo, že se zrychlil vývoj polních plodin tak, že žňové práce nastaly mnohde o 2–3 týdny dříve než v roce 2017. Na grafu 2 je uveden úhrn dešťových srážek za vegetaci od října 2017 do září 2018. Extrémní deficit srážek nastal v jarních měsících dubnu a květnu a bohužel pokračoval i v létě. Efekt lokálních dešťových srážek byl bohužel snížen vysokými teplotami a odparem. Koncem srpna a počátkem září však zapršelo nadprůměrně a to zachránilo nově založené porosty ozimé řepky a pšenice.

V roce 2018 bylo možné pozorovat jednoznačně vliv půdních vlastností pozemků z hlediska jejich vododržnosti a vliv expozice konkrétního pole vůči světovým stranám na výsledný výnos. Ve srovnatelných podmínkách bylo postižení suchem jednoznačně výraznější na jižních a jihozápadních svazích.

Graf 1: Průměrná měsíční teplota na Olomoucku od října 2017 do září 2018

Graf 2: Měsíční úhrn srážek na Olomoucku od října 2017 do září 2018

Abiotikózy

Ačkoli u abiotických poškození rostlin v roce 2018 převažovalo poškození suchem a silným slunečním zářením, časně na jaře tomu tak úplně nebylo. Krátkodobé silné mrazy koncem února ohrožovaly přezimování ozimých plodin, zvláště pšenice, která již byla vegetačně „nastartována“ z ledna (obr. 1). Během několika dní se však počasí obrátilo a začalo velmi teplé jaro a rychlý vývoj ozimých plodin. Fenologický vývoj byl v průměru rychlejší proti roku 2017 minimálně o 14 dní. Vysoké teploty samy o sobě by neškodily, kdyby byl dostatek srážek. Tomu tak bohužel nebylo a na mnoha lokalitách bylo již koncem května možné pozorovat u obilnin příznaky poškození suchem ve formě odumírání odnoží (obr. 2). Sucho bylo na jižní Moravě a na dalších místech tak veliké, že počátkem června bylo možné pozorovat na poli hluboké praskliny půdy (obr. 3). Jak již bylo řečeno, suchem a vysokými teplotami byly nejvíce postiženy jarní plodiny, snad s výjimkou máku, který pokud v suchém jaru vzešel, dával relativně uspokojivé výnosy.

Obr. 1: Pšenice ozimá poškozená mrazem - únor 2018

Obr. 2: Pšenice ozimá - odumírání odnoží v důsledku sucha a vysokých teplot

Obr. 3: Sucho v cukrovce - silné praskliny v půdě koncem května na Znojemsku

Choroby

Výskyt chorob v pšenici byl průměrný až podprůměrný v důsledku sucha. Ale na počátku jarní vegetace bylo možné zaznamenat silné výskyty padlí, které muselo být jednoznačně ošetřeno fungicidy. Padlí je totiž nejškodlivější v právě v rané fázi vývoje pšenice i ječmene.

Choroby houbového původu u jarního ječmene a řepky se nevymykaly průměru a výskyt byl spíše malý.

Naopak u cukrovky byl v důsledku zrychleného vývoje porostů - zapojení řádků řepy už koncem května, zaznamenán časný výskyt choroby listů Cercospora beticola už ve druhé půli června. S ohledem na potvrzené výskyty kmenů Cercospora beticola rezistentním vůči strobilurinovým fungicidům, bylo mnohde potřeba zvolit i jinou strategii fungicidní ochrany. Počasí bylo velmi příznivé pro velký výskyt kořenových hnilob na cukrovce ve všech místech jejího pěstování. V České republice převažovaly hniloby působené houbou Rhizoctonia solani, která působí rizoktoniovou kořenovou a krčkovou hnilobu řepy. Napadení se může v porostu objevit už v první polovině vegetace jako ohniska vadnoucích rostlin (obr. 4). Později za vegetace houba napadá kořen a působí hnilobu obvykle od vrcholu řepné bulvy (obr. 5). Účinnou ochranou kromě agrotechniky je použití odrůd cukrovky s tolerancí až rezistencí vůči Rhizoctonia solani (např. odrůda Poseidon). Objevovaly se však v srpnu i příznaky rozkladu pletiv kořene cukrovky fyziologického původu - tzv. alterace řepy. Při silném vodním deficitu dochází až k degradaci cukru, vzniká invertní cukr (stejně jako při dlouhodobém skladování, hnilobách kořenů apod.). Ve velmi suchých letech může cukrovka odumírat přímo na poli - vzniká tzv. „alterovaná řepa“, dochází k degradaci a prokvášení cukru v bulvách. V zemích jižní Evropy (Maďarsko, Srbsko, Řecko, Ukrajina) a v letošním roce i na Slovensku se na kořenech cukrovky objevila další významná hniloba houbového původu působená patogenem Macrophomina phaseolina. Tato houba napadá více než 500 druhů kulturních a divoce rostoucích rostlin. Z kulturních druhů se jedná o luskoviny (hlavně sója), brambory, batáty, bavlník, kukuřici, různé druhy zeleniny, ale napadány jsou také sazenice ovocných a lesních dřevin a škodlivé výskyty byly zjištěny také na cukrovce. K napadení přispívají vysoké teploty a sucho ve druhé polovině vegetace. Velmi často se na kořenech vyskytuje směsná infekce s patogenem Rhizoctonia solani. Listy napadených rostlin intenzivně vadnou a velmi rychle usychají a je obtížné je odtrhnout od hypokotylu. Po vytržení rostliny z půdy je viditelný projev hnědé hniloby kořenů od spodní části (obr. 6). Napadení se objevuje v ohniscích. Na povrchu kořenů je hniloba hnědá až tmavě hnědá, na řezu kořenem je hniloba žlutohnědá až světle hnědá (obr. 7). Ukazuje se, že odrůdy s tolerancí k houbě Rhizoctonia solani mohou napadení Macrophomina phaseolina vzdorovat lépe.

Obr. 4: Rhizoctonia solani na cukrovce - vadnutí rostlin v porostu

Obr. 5: Rhizoctonia solani na cukrovce - hniloba kořenů

Obr. 6: Macrophomina phaseolina na Slovensku - hniloba kůlového kořene cukrovky

Obr. 7: Macrophomina phaseolina na Slovensku - hniloba na řezu kořenem cukrovky

Škůdci

Vegetační rok 2018 byl velmi bohatý na výskyt řady škůdců.

Na obilninách (pšenice, ječmen) byly zjištěny silné výskyty kohoutků s nutností ošetření.

Na cukrovce se již tradičně v teplém počasí zabydlela makadlovka řepná (Scrobipalpa ocelatella) a je nutné zařadit ochranu proti tomuto škůdci do systému pěstování cukrovky. Na obrázku 8 je slabé poškození žírem housenek makadlovky, a je to v roce, kdy řepa může dostatečně obrůstat ze srdečkových listů. Bohužel, když řepa neroste a nerostou tedy ani dostatečně srdečkové listy, mají housenky makadlovky dostatek času silně poškodit vegetační vrchol - srdéčko řepné bulvy (obr. 9). Nejškodlivější bývá 2. generace motýla a možné insekticidní ošetření připadá na polovinu června (v ČR však není registrován žádný insekticid). V zemích s pravidelným výskytem makadlovky (Francie, Maďarsko a další) je doporučeno používání pyretroidů a termín aplikace je stanoven dle sledování letové aktivity a záchytů imag ve feromonových lapačích.

V roce 2018 bylo kritické založení porostů máku a to nejen kvůli suchu, ale i kvůli silným atakům krytonosce kořenového (obr. 10). Postřiky insekticidy na list s ohledem na malou listovou plochu máku v době vzcházení nemají dlouhý účinek, a proto by bylo velmi vhodné moření dnes již v EU zakázanými neonikotinoidy jako výjimečné použití v ČR pro rok 2019.

Hovořili jsme o zrychlení vývoje rostlin v roce 2018, ale tento zrychlený vývoj se projevil též u škůdců. Příkladem mohou býti krytonosci stonkoví na řepce. Například krytonosec čtyřzubý - napadení na dřeni stonku řepky je na obr. 11 - díky teplému počasí zrychlil vývoj a imaga začala znovu vylétávat těsně po odkvětu řepky v červnu a žírem působila poškození na zelených listech a šešulích (obr. 12). Velkou hrozbou do budoucnosti je pro ozimou řepku mšice broskvoňová (Myzus persicae) a možnosti přenosu virů na porosty řepky na podzim. Již jsme zaznamenali kalamitní výskyty a vysokou škodlivost s odumíráním rostlin na podzim 2015 a 2016, a také podzim 2018 by se dal nazvat kalamitním na mnoha místech nejen v ČR, ale i v sousedním Polsku (obr. 13). Na listech byly zjištěny početné kolonie mšic (obr. 14) a mšice broskvoňová je známa jako výborný přenašeč virů.

Na řepce ozimé se může vyskytovat řada virů, nejčastěji však bývá detekován virus žluté mozaiky vodnice (turnip yellow mosaic virus). Napadení rostliny řepky tímto virem je na obr. 15, je viditelná žlutá mozaika listů. Při průzkumech prováděných ÚKZÚZ na podzim 2018 bylo více než 85 % analyzovaných vzorků pozitivních na výskyt virů. Je otázkou, jak se tyto napadené porosty budou dále vyvíjet na jaře 2019.

Obr. 8: Cukrovka - mírné napadení žírem housenek makadlovky řepné

Obr. 9: Cukrovka - velmi silné napadení žírem housenek makadlovky řepné v srdéčku

Obr. 10: Imago a žír krytonosce kořenového na máku

Obr. 11: Řepka - žír krytonosců čtyřzubých na řezu rostlinou

Obr. 12: Silný žír dospělců krytonosců čtyřzubých na listech a šešulích v červnu

Obr. 13: Porost řepky poškozený sáním mšice broskvoňové

Obr. 14: Početná kolonie mšice broskvoňové na listu řepky

Obr. 15: Žlutá mozaika na listu řepky signalizuje napadení virem žluté mozaiky vodnice

Závěr

Každý rok je hlediska ochrany polních plodin něčím specifický a rok 2018 tak byl především zajímavý v důsledku vysokého výskytu celé řady škůdců.

S ohledem na zákaz neonikotinoidů jako mořidel polních plodin Evropskou unií v roce 2018 a s ohledem na přehodnocování některých účinných látek insekticidů, nás tak čeká nejasná budoucnost, jak zvládat některé škůdce polních plodin. Aby toho nebylo málo, objevují se v Evropě a v České republice škůdci s rezistencí vůči některým aktivním látkám insekticidů.

Proto je pro pěstitele povinností používat doporučené a registrované pesticidy v souladu se zásadami antirezistentní strategie ochrany rostlin.