Chemap Agro s.r.o.

Požadavky na snižování obsahu pesticidů a jejich reziduí ve vodách

20. 12. 2018 RNDr. Hana Prchalová; Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Praha Ochrana obecně Zobrazeno 733x

Zvýšené obsahy pesticidů a jejich reziduí ve vodách mohou být nebezpečné jak pro člověka, tak pro vodní organizmy. Z toho důvodu je nutné předcházet znečištění povrchových i podzemních hlavně nebezpečnými pesticidy - náprava následků je vždy dražší a méně účinná. Snižování koncentrací ve vodách je rovněž požadavek evropské legislativy, kterou převzala i Česká republika. Nejvýznamnějším dokumentem jsou Plány povodí, zpracované podle Rámcové směrnice o vodách z roku 2000.

Agronutrition
Termín pesticidy je v textu používán v souladu s Národním akčním plánem ke snížení používání pesticidů v České republice (2012) považují přípravky na ochranu rostlin, definované Nařízením EP a Rady (ES) č. 107/2009, a biocidy definované Nařízením EP a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání.

První národní plány a plány dílčích povodí byly zpracovány již v roce 2009 a jejich aktualizace proběhla v roce 2015. Hlavním cílem plánů je dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod, který ale na rozdíl od předchozích koncepcí není úzce zaměřen na požadavky na užívání vod (např. z hlediska užívání vody pro pitné účely), ale na snížení dopadů lidské činnosti na vody s přihlédnutím k přirozeným podmínkám. Díky tomu limity dobrého stavu ať již povrchových či podzemních vod respektují přírodní podmínky a pro tzv. ekologický stav povrchových vod jsou kromě fyzikálně-chemických ukazatelů hodnoceny i biologické složky. Obecně také platí to, že nastavení fyzikálně-chemických ukazatelů - a hlavně všeobecných (kam patří např. živiny, kyslíkové poměry a teplota vody) by měly být nastaveny tak, aby jednak vyhovovaly biologickým složkám (např. fytobentosu a rybám), ale zároveň respektovaly lidskou přítomnost a činnost. Dobrý ekologický stav je pak takový, kdy jak biologické složky, tak fyzikálně-chemická složka splňuji dané limity. Zároveň podle přírodních podmínek mohou být limity dobrého stavu různé pro odlišné typy povrchových (ale i podzemních) vod.

Pesticidy a povrchové vody

Pesticidy při hodnocení stavu jsou pro povrchové vody rozděleny do dvou kategorií - do tzv. chemického stavu povrchových vod, kam patří jen nejvíce problematické látky ve vodách a do specifických znečišťujících látek, což je součást fyzikálně-chemických látek ekologického stavu. Hlavní rozdíl je ten, že seznam ukazatelů chemického stavu je společný pro celou Evropskou unii včetně závazných limitů, které jsou nastaveny podle toxicity vůči biologickým složkám a člověku. Zároveň se tento seznam pravidelně každých 6 let aktualizuje a objevují se v něm další látky (a zároveň některé dřívější látky ztrácejí na významu). Naopak seznam specifických znečišťujících látek si určuje každá země sama a měl by obsahovat ty látky, které způsobují problémy na úrovní oblasti povodí (což je v ČR povodí Labe, Odry a Dunaje) a stejně tak si určují i jejich limity, které by měly být – stejně jako pro chemický stav – stanoveny podle toxicity.

Pro podzemní vody toto rozdělení neplatí, veškeré pesticidy jsou součástí chemického stavu, a jejich ukazatele a limity si obdobně jako u ekologického stavu povrchových vod určují členské státy.

Do chemického stavu povrchových vod v současné době patří pesticidy uvedené v tabulce 1, kde je zároveň uveden počet útvarů v nevyhovujícím stavu za období 2010–2012 a 2013–2015 (jsou zde zařazeny i historicky používané látky jako DDT, a také cyklodienové pesticidy). Jak je z tabulky vidět, prakticky všechny látky s výjimkou isoproturonu se již v ČR nepoužívají, takže i když se někde najdou zvýšené hodnoty ve vodách, jedná se již o historické či nelegální užívání (přinejmenším ze zemědělství). Mírné zvýšení počtu nevyhovujících útvarů (z celkového počtu cca 1100) v období 2013–2015 je důsledkem zvýšení počtu monitorovaných profilů, takže je možné konstatovat, že trend koncentrací těchto pesticidů je buď stabilní, nebo i mírně klesající.

Seznam specifických znečišťujících látek ekologického stavu je v ČR obsáhlý, z nevyhovujících pesticidů se to ale týká pouze těchto uvedených v tabulce 2. I když by seznam pesticidů měl být specifický (tj. způsobující problémy v dané oblasti povodí), z tabulky je zřejmé, že pouze malathion, alachlor a jeho metabolity a metolachlor a jeho metabolity vycházejí jako významnější problém. Zde je však nutno uvést, že některé problematické pesticidy nejsou v ekologickém stavu zahrnuty, a také počet útvarů, ve kterých byly sledovány, byl hlavně v období 2010– 2012 poměrně nízký - tak například malathion byly sledován jen na 11 % útvarů povrchových vod, metabolity alachloru na 18 % a hexazinon, acetochlor, metazachlor a metolachlor na cca třetině útvarů (z toho ale téměř polovina sledování byla na území pod správou Povodí Ohře). V dalším hodnoceném období se počet sledovaných útvarů výrazně zvýšil - pro malathion na 35 % a pro ostatní pesticidy na 41 – 44 %. Nicméně k výraznému nárůstu došlo s výjimkou malathionu jen pro alachlor a jeho metabolity a metolachlor a jeho metabolity, což pravděpodobně souvisí s počtem sledovaných a započtených reziduí.

Tab. 1: Pesticidy v chemickém stavu povrchových vod

 

Počet útvarů v nevyhovujícím stavu

2010–2012

2013–2015

alachlor

0

0

atrazin

0

2

cyklodienové pesticidy: aldrin, endrin, dieldrin, isodrin

1

1

DDT: para-para-DDT (p,p´-DDT)

0

2

DDT: suma

1

2

endosulfan

0

2

hexachlorbenzen

0

1

hexachlorcyklohexan

4

6

chlorfenvinfos

0

0

chlorpyrifos (chlorpyrifos-ethyl)

0

2

isoproturon

1

4

simazin

0

0

tributylcín

0

2

trifluralin

0

0

Tab. 2: Pesticidy v ekologickém stavu povrchových vod

 

Počet útvarů v nevyhovujícím stavu

2010–2012

2013–2015

2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina (2,4-D)

1

3

acetochlor a jeho metabolity

9

8

desethylatrazin

1

0

dimethachlor

4

1

fenitrothion

1

0

glyfosát

0

1

hexazinon

2

1

chlorotoluron

1

1

malathion

3

80

MCPA (včetně esterů atd.)

5

10

MCPP

1

2

alachlor a jeho metabolity

49

141

metazachlor

4

0

metolachlor a jeho metabolity

5

52

parathion-ethyl

1

0

parathion-methyl

1

0

terbuthylazin a jeho metabolity

7

8

terbutryn

0

2

Pozn.: oranžově podbarvená čísla se týkají pesticidů, kde došlo k významnému navýšení počtu nevyhovujících útvarů v období 2013 - 2015

Pesticidy a podzemní vody

V podzemních vodách je počet zařazených a sledovaných pesticidů vyšší - je to celkem 27 pesticidů nebo jejich metabolitů a jsou sledovány téměř ve všech (tj. 174) útvarech podzemních vod (tab. 3).

Na rozdíl od povrchových vod nebylo hodnocení chemického stavu zatím zpracováno, hodnocení se podle české legislativy provádí jednou za 6 let. Mezi pesticidy, které nejčastěji způsobují nevyhovujících chemický stav, patří alachlor ESA (43 % počtu útvarů) metolachlor ESA (35 %) a acetochlor ESA (22 %). Podíl počtu útvarů, ve kterých nevychází aspoň jeden z pesticidů, činí 73 %, ale v přepočtu na plochu je to 62 %.

Rozdílné výsledky hodnocení stavu pro povrchové a podzemní vody mají několik důvodů - jednak do hodnocení podzemních vod je podle požadavků Rámcové směrnice o vodách a Směrnice o ochraně podzemních vod před znečištěním zahrnuto více reziduí, limity pro všechna individua jsou totožná - 1 µg/l (limity pro povrchové vody jsou často „měkčí“) a navíc pesticidy v podzemních vodách, které jsou monitorovány jen jednou nebo dvakrát ročně) jsou hodnoceny podle naměřeného maxima, kdežto povrchové vody, kde je ročních hodnot více (ale maximálně 12), podle aritmetického průměru.

Tab. 3: Pesticidy v chemickém stavu podzemních vod

 

Počet útvarů v nevyhovu­jícím stavu

2,4 - dichlorfenoxyoctová
kyselina (2,4-D)

4

acetochlor

2

acetochlor ESA

32

acetochlor OA

17

alachlor

0

alachlor ESA

63

alachlor OA

3

atrazin

13

bentazon

9

clopyralid

5

desethylatrazin

17

dicamba

16

dimetachlor

1

hexazinon

13

chloridazon

3

chlorotoluron

2

isoproturon

4

metolachlor

4

metolachlor ESA

52

metolachlor OA

15

p,p-DDT

1

prometryn

4

simazin

1

terbuthylazine

6

terbuthylazine desethyl

4

terbuthylazine hydroxy

5

terbutryn

1

Opatření

Protože součást plánů povodí je návrh opatření, která mají vést k dosažení dobrého stavu, byl pro pesticidy navržen speciální list opatření „Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody“, který shrnuje požadavky „Národního akčního plánu na snížení používání pesticidů“ (NAP) z roku 2012. Mezi ně patřilo hlavně vymezení ohrožených oblastí z hlediska rizika výskytu nadlimitního výskytu reziduí pesticidů v povrchové a podzemní vodě včetně návrhu na regulaci aplikace pesticidů, zavedení evidence míst a množství aplikace pesticidů v ohrožených oblastech a/nebo ochranných pásmech vodních zdrojů, revize legislativy, aktualizace seznamu používaných pesticidů, aktualizace sledovaných ukazatelů v povrchových a podzemních vodách, revize dotačních podmínek týkajících se aplikace pesticidů a kontrola užívání pesticidů, které již byly zakázány a které se stále objevují v povrchových a podzemních vodách.

Pro všechny tyto úkoly byl stanoven závazný termín a odpovědné instituce - většinou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. V roce 2017 však byl Národní akční plán aktualizován na období 2018–2022 a část původních požadavků z něj vypadla -týká se to hlavně ohrožených oblastí.

V aktualizované strategii se předpokládají opatření na snižování koncentrací pesticidů pouze v ochranných pásmech vodních zdrojů - zároveň ovšem byl zachován cíl snížení počtu útvarů v nevyhovujícím stavu kvůli pesticidům. Je otázka, jestli k tomu budou stačit opatření v ochranných pásmech - pravděpodobně ne.

Související články

Možnosti využití biopesticidů v zemědělské produkci ČR

23. 06. 2019 Mgr. Ing. Miloslava Navrátilová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Ochrana obecně Zobrazeno 121x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červen a červenec 2019

15. 06. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 414x

Integrovaná ochrana máku - Zakládání porostu, regulace plevelů a škůdců

14. 06. 2019 Ing. Jiří Havel, CSc.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Opava Ochrana obecně Zobrazeno 210x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červen a červenec 2019

14. 06. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 349x

Komplexní celostní ochrana rostlin s využitím biologické ochrany

11. 06. 2019 Mgr. Ing. Miloslava Navrátilová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Ochrana obecně Zobrazeno 229x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail