BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Využití biologické ochrany rostlin v systému ekologického pěstování plodin

27. 09. 2017 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 8220x

Biologická metoda ochrany rostlin proti chorobám a škůdcům využívá dvě základní strategie - 1) podpora užitečných organizmů v daném prostředí a 2) introdukce, vnášení takových organizmů do prostředí. Při pěstování kulturních rostlin se jak v konvenčních, tak ekologických systémech používá první strategie, jen ji tak obvykle neoznačujeme - z hlediska platné legislativy je vše obsaženo ve vyhlášce č. 205/2012 Sb. v § 3, odstavci 1: obecné zásady integrované ochrany rostlin a prakticky jde o uplatňování pěstitelských technologií, správných agrotechnických zásahů, které co nejméně narušují prostředí, jeho živé i neživé složky, a tím přispívají i k přirozené rovnováze mezi půdními mikroorganizmy a podporují výskyt přirozených nepřátel škůdců. Vyhláška se samozřejmě týká i ekologických pěstitelů, pro které by neměl být problém vše dodržovat, protože to je vlastně podstata tohoto způsobu hospodaření.

Varistar

Totožný princip hospodaření uvádí i legislativa pro ekologické zemědělství, konkrétně NR (ES) č. 834/2007, článek 5, písm. a) a především článek 12. V tomto příspěvku se budeme věnovat druhé zmíněné strategii biologické ochrany rostlin, tj. introdukci užitečného organizmu do prostředí.

Biologická ochrana rostlin

Biologická ochrana rostlin je využití živého organizmu pro ochranu zdraví rostlin. V širším smyslu, který v současné době převládá, jsou sem řazeny i přípravky, jejichž účinnou složkou jsou i „přirozené látky“, tj. např. produkty metabolizmu živočichů, rostlin, bakterií a dokonce i některé minerály. To už je hodně diskutabilní, protože kam potom zařadíme přípravky na bázi síry a mědi? Oba prvky jsou „přirozené“. Stejně tak např. vápenec. V každém případě není tato metoda ochrany rostlin výsadou jen ekologického zemědělství, stále sílí snaha využívat ji i v konvenčním zemědělství a v několika případech se to již daří.

Vývoji biologických přípravků na ochranu rostlin je systematicky věnována pozornost nejméně od počátku minulého století. Díky silnému rozmachu chemické ochrany byl výzkum biologické ochrany rostlin v 50. letech 20. století potlačen, ale nikoli zastaven. V posledních dvaceti letech je této oblasti věnována stále větší pozornost a tomu odpovídá i poměrně velké množství bioagens (prostředek na ochranu rostlin obsahující makroorganizmy povahy živých parazitů, parazitoidů nebo predátorů mimo obratlovce) a biologických přípravků (prostředek na ochranu rostlin obsahující živé mikroorganizmy nebo jejich živé části), které jsou pěstitelům ve světovém měřítku dostupné. Jejich přehled uvádí např. již starší publikace The Manual of Biocontrol Agents: A World Compendium (autor Copping L. G., 2009: vydal British Crop Protection Council, 852 stran).

Situace v registru a na trhu

Ke zlepšení na trhu s biologickými přípravky a bioagens došlo v posledních 15 letech i v ČR, i když pro profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin (prakticky všichni profesní pěstitelé) je výběr stále hodně omezený. Největší množství biopřípravků, resp. bioagens, mají k dispozici drobní pěstitelé. Navíc je pro všechny - jak pro drobné zahrádkáře, tak pro profesní pěstitele - poměrně obtížné se o existenci a dostupnosti těchto přípravků dozvědět.

Někteří z kolegů určitě namítnou, že pěstitelé mají k dispozici minimálně veřejně přístupný Seznam povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin.

Ano, ale konkrétně v něm je ke 20. 6. 2017 uvedeno pouze 12 biologických přípravků (ale jen 7 mikroorganizmů, které jsou jejich účinnou složkou). Z nich jsou vhodné pro využití v ochraně polních plodin pouze Contans (k aplikaci do půdy pro snížení populace Sclerotinia sclerotiorum), Polyversum, registrované prakticky proti všem chorobám pěstovaných plodin, Proradix určený k ošetření sadby brambor proti kořenomorce (Rhizoctonia solani) a Serenade Aso registrované pro ochranu polních plodin, ovoce a zeleniny proti houbovým chorobám.

Větší výběr je v případě bioagens - 43 přípravků, ale opět jde o menší počet využívaných makroorganizmů - cca 23. Většina z nich je určena pro ochranu ovocných sadů a zeleniny jak polní, tak pěstované v krytých prostorách proti škůdcům (nejčastěji se jedná obaleče a další housenky, molice, mšice). Z polních plodin můžeme jmenovat kukuřici, kde je k dispozici biologická ochrana proti zavíječi (přípravky Dianem, Trichocap, Tricholet a Trichoplus).

Na trhu jsou ale i jiné biologické přípravky, které mají obdobnou účinnost, ale nejsou vedeny jako přípravky na ochranu rostlin, ale jako tzv. pomocné přípravky a jsou uvedeny v registru hnojiv. Složité hledání, někdy vágní popisy u produktů s obsahem přírodních složek - může jít i o minerální složky; u některých produktů i fakticky nesprávné popisy, např. „kapalné extrakty z biologicky pěstovaných rostlin“. Biologický = týkající se živého organizmu. Jakákoli rostlina je živá, bez ohledu na způsob, jakým je pěstována. Už jsme si na tu přemíru „bio“ v potravinářství, kosmetice, ale třeba i stavebnictví zvykli a chápeme, co je tím míněno, nicméně zůstává faktem, že slovní spojení „biologicky pěstovaná rostlina“ je nonsens. Najít v registru hnojiv biologické přípravky v pravém slova smyslu, tedy ty s obsahem mikroorganizmů, je velmi obtížné, není ustavena samostatná kategorie. Uživatel se, pokud nezná konkrétní obchodní název přípravku, musí doslova „proklikat“ prakticky celým registrem.

Obr. 1: Konidiofor Trichoderma sp.
Obr. 1: Konidiofor Trichoderma sp.

Obr. 2: Parazitace Trichoderma harzianum na hyfách Sclerotinia sclerotiorum
Obr. 2: Parazitace Trichoderma harzianum na hyfách Sclerotinia sclerotiorum

Obr. 3: Projev antagonismu Penicillium sp. (vlevo) a Trichoderma harzianum (vpravo) vůči Sclerotinia sclerotiorum
Obr. 3: Projev antagonismu Penicillium sp. (vlevo) a Trichoderma harzianum (vpravo) vůči Sclerotinia sclerotiorum

Skupiny biologických přípravků v registru hnojiv

K dispozici jsou dvě základní skupiny biologických přípravků.

První skupinou jsou přípravky pomocné, které obsahují např. nitrifikační bakterie, bakterie zlepšující zásobení rostlin dusíkem, bakterie zlepšující dostupnost dalších živin, jako je P a K, mikroorganizmy, jejichž některé sekundární metabolity mohou stimulovat růst rostlin apod. Typickým příkladem takového přípravku je na trhu již dlouho dostupný Azoter a jeho modifikace. Nejznámější je asi již dlouhá desetiletí fungující Rhizobin pro bobovité rostliny. K novějším přípravkům patří např. Prometheus, Hirundo, které jsou určeny pro polní plodiny (olejniny). K pomocným biologickým přípravkům se řadí i produkty, které obsahují mykorrhizní houby, ty jsou ale zatím určeny pro okrasné rostliny a trávníky. Pro polní plodiny je určen např. přípravek Rizocore, který kromě mykorrhizních hub obsahuje ještě houbu Trichoderma harzianum a bakterii Bacillus megaterium.

Druhou skupinou jsou biopřípravky s fungicidním efektem. Ty obsahují mikroorganizmy antagonistické fytopatogenům - původcům chorob rostlin. Z této skupiny můžeme jmenovat přípravky Gliorex, Polymix, Clonoplus, SeedSpore, RhizoVital 42. Organizmy, které tvoří účinnou složku těchto přípravků, obvykle mají jak přímý účinek na patogeny, tak schopnost produkovat látky stimulující růst rostlin a podporující jejich vitalitu a obranyschopnost.

Podpora biologické ochrany od státu

Z hlediska účinnosti jsou minimálně ty výše uvedené již dostatečně prověřené a při správné aplikaci a v běžných pěstebních podmínkách svůj účel plní. Jinou otázkou je jejich cenová dostupnost pro pěstitele. Pro rok 2017 je ve skupině polních plodin v rámci dotačních titulů možné získat podporu pro nákup biologických přípravků jako náhradu za chemickou ochranu pouze pro řepku, kukuřici a slunečnici. A navíc musí jít o přípravky registrované jako přípravky na ochranu rostlin, na pomocné přípravky se dotační titul nevztahuje. Vzhledem k velikosti ploch polních plodin je obvykle cena za nedotovaný biologický přípravek příliš vysoká.

Podmínky pro účinnost biologické ochrany

A navíc je nutné si uvědomit, že např. extrémní průběh počasí může vést k tomu, že přípravek nebude účinkovat - jde o živé organizmy a každý organizmus potřebuje vodu a má nějaké teplotní nároky. Např. v době sucha, horka nebo naopak příliš nízké teploty se tedy účinnost biopřípravku přinejmenším výrazně snižuje.

Obecně je přežívání (a tím působení) introdukovaného organizmu ovlivňováno podmínkami prostředí - v případě půdy jde jak o fyzikálně-chemické vlastnosti, tak půdní mikroflórou a edafonem. Při aplikaci na list působí spíše teplota, vlhkost a to jak u biopřípravků, tak u bioagens. Nelze také zapomínat na to, že organizmy, které jsou účinnou složkou biopřípravků a bioagens, mohou být ovlivněny dalšími vstupy - hnojivy, dalšími přípravky a to jak pozitivně, tak negativně.

Další rozdíl oproti chemickým přípravkům je v termínech aplikace - biologické přípravky mají preventivní účinnost a musí být proto použity preventivně, kurativní účinnost bývá ve srovnání s chemickými přípravky nízká. Na druhou stranu bioagens je zase nutné aplikovat až po výskytu škůdce, který je potravním zdrojem organizmu v bioagens. Pokud nebude potrava, naše „bioagens“ nepřežije.

Biologická ochrana rostlin je metoda, která klade poměrně vysoké nároky na znalosti pěstitele, a také na jeho pečlivost při aplikacích - i to je faktor, který může významně ovlivnit účinnost ošetření.

Realita biologické ochrany rostlin

V ČR je zatím k dispozici biologická a další nechemická ochrana v plném rozsahu a požadované účinnosti pro révu vinnou, rychle se zlepšují možnosti ochrany ovocných dřevin. V oblasti polních plodin jsou možnosti biologické ochrany rostlin zatím omezené, ale jsou plně využitelné právě v ekologickém zemědělství.

Výsledky z pokusů s biologickou ochranou rostlin

Také na našem pracovišti jsme se vždy alespoň okrajově věnovali biologické ochraně rostlin. Pro ilustraci uvádím několik příkladů použití biologických přípravků pro ošetření osiva.

Prvním je nádobový skleníkový pokus a pšenicí jarní, odrůda SW Kadrilj, s ječmenem jarním. odrůdou Xanadu. Použito bylo certifikované ekologické osivo kategorie C.

Varianty pokusu:

1 - kontrola;

2 - Gliorex 150g/100 kg osiva, suché moření;

3 - Cedemon / Cerall 0,75 l/100 kg osiva ječmene / 1,0 l/100 kg osiva pšenice;

4 - Polyversum 5g/kg osiva, suché moření;

5 - Celest Extra 2,0 l/t osiva, standard, chemické mořidlo;

9 - Rhizo-Bac 5+150 g/100 kg osiva, wet (spray)

V tomto pokusu jsme mimo jiné hodnotili vliv biopřípravků na rozvoj kořenů. Z grafu 1 je vidět velmi rozdílná reakce druhu - zatímco u ječmene vedlo ošetření biologickým přípravkem ve všech případech ke zvětšení kořenového systému, u pšenice to bylo právě naopak.

Druhým byl skleníkový nádobový pokus s hrachem odrůdy Terno. V tomto pokusu se opět ve většině variant ukázal pozitivní vliv ošetření na hmotnost, resp. velikost kořenů a byl také ovlivněn poměr délky nadzemní části rostliny a kořenů (graf 2). Pozn.: Chitosan je přípravek, který nám k odzkoušení poskytli polští kolegové. V ČR se při pěstování rostlin nevyužívá. Jedná se o polysacharid, získává se ze schránek mušlí, krabů, krovek hmyzu, některých hub (chitin).

Dále to byl polní maloparcelkový pokus, jako součást řešení projektu koordinovaného prof. I. Capouchovou z ČZU. Ošetřeno bylo osivo pšenice jarní odrůd SW Kadrilj a Vinjet, ječmene jarního odrůd Pribina a Xanadu. Na grafu 3 je zřetelně vidět výrazná odrůdová reakce na ošetření osiva biologickými přípravky. Vesměs pozitivní vliv mělo ošetření u pšenice odrůda Vinjet, u odrůdy SW Kadrilj jsou výsledky nevyrovnané, obdobné jsou i rozdíly mezi odrůdami ječmene.

Ze zelenin bylo ošetřeno osivo okurek suspenzí spor houby Trichoderma harzianum. Tento pokus dokládá, že se možnostem využití biologické ochrany nevěnujeme jen v několika posledních letech. Fotografie asi nebyly nikdy v této podobě publikovány, ale jde o snímky z roku 1986 nebo 1987 a dostatečně dokazují stimulační vliv ošetření (obr. 4).

Graf 1: Vliv biopřípravků na rozvoj kořenů pšenice jarní a ječmene jarního (5 týdnů staré)
Graf 1: Vliv biopřípravků na rozvoj kořenů pšenice jarní a ječmene jarního (5 týdnů staré)

Graf 2: Vliv ošetření biopřípravů na výšku rostlin hrachu, hmotnost nadzemní a podzemní části rostlin
Graf 2: Vliv ošetření biopřípravů na výšku rostlin hrachu, hmotnost nadzemní a podzemní části rostlin

Graf 3: Vliv ošetření biopřípravky na vzcházivost pšenice jarní a ječmene jarního
Graf 3: Vliv ošetření biopřípravky na vzcházivost pšenice jarní a ječmene jarního

Upozornění: Pokud jde o biopřípravky vedené jako přípravky pro ochranu rostlin, vztahuje se na ně v celém rozsahu povinnost vést evidenci použití přípravků na ochranu rostlin.

Doporučené zdroje informací:

Na stránkách MZe je uveden Seznam povolených vstupů do půdy v ekologickém zemědělství (www.eagri.cz/public/web/file/215714/Povolene_vstupy_do_pudy.pdf), ale poslední je z rokju 2012.

Seznam přípravků (nejen biologických) na ochranu rostlin pro ekologické zemědělství z roku 2016: www.kez.cz/pripravky-na-ochranu-rostlin.

Nařízení Komise (ES) NK č. 889/2008, příloha II.

Dvorský J., Urban J., 2015: Základy ekologického zemědělství, 2. vydání.

Biocont Laboratory (www.biocont.cz)

Využití biologické ochrany rostlin v systému ekologického pěstování plodin

Obr. 1: Konidiofor Trichoderma sp.
Obr. 2: Parazitace Trichoderma harzianum na hyfách Sclerotinia sclerotiorum
Obr. 3: Projev antagonismu Penicillium sp. (vlevo) a Trichoderma harzianum (vpravo) vůči Sclerotinia sclerotiorum
Obr. 4: Osivo okurky: 1 - neošetřené, 2 - ošetřené suspenzí spór Trichoderma harzianum, 3 - ošetřené chemickým mořidlem s účinnou látkou thiram

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 274x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 568x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail