Chemap Agro s.r.o.

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2018

28. 12. 2018 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 554x

V závěru roku máme možnost ohlédnout se za rokem 2018 a případně ho porovnat s jinými lety. Můžeme bilancovat a porovnávat dosažené výsledky i kvalitu produkce, do které jsme se rozhodli v průběhu roku investovat. Hospodaření v zemědělské prvovýrobě je však pod silným tlakem ekonomických a zejména přírodních vlivů a je čím dál tím náročnější a složitější.

Agronutrition

Jarní mrazy se nám letos vyhnuly, ale lokálně způsobily škody intenzivní přívalové dešťové srážky s kroupami a vichrem a v mnoha oblastech nadále pokračovalo sucho. Nemálo zemědělců a pěstitelů bylo těmito extrémními vlivy vážněji postiženo a poškozeno a někteří chovatelé museli pro nedostatek objemných krmiv snížit i počty chovaných zvířat. Přesto se dá letošní vegetační rok hodnotit jako dobrý a u některých plodin v oblastech, kde nebyl tak velký nedostatek srážek až velmi dobrý. I přes tropické letní týdny byla letošní úroda ovoce rekordní a podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se sklidilo o 211 % meruněk, 58 % višní a 43 % třešní více než v loňském roce. Také u slivoní a jádrového ovoce to vypadá solidně a sklizeň bude nejlepší za poslední roky.

Podle posledního odhadu sklizně ČSÚ k 15. září (uveřejněno 15. října) se sklidilo ve srovnání s loňským rokem obilnin (-7,9 %) s průměrným výnosem 5,11 t/ha, z toho pšenice 5,34 t/ha, žito 4,87 t/ha, ječmen 4,84 t/ha, oves 3,52 t/ha a sklidí se také méně kukuřice na zrno (-19,6 %), kukuřice na zeleno a siláž (-14,2 %), brambor (-19,1 %), cukrovky (-24,9 %), slunečnice (-10,8 %), máku (-31,3 %) i hrachu (-17,2 %). Řepce se naopak dařilo, její sklizeň bude o pětinu vyšší než vloni (+20,7 %) s průměrným výnosem 3,36 t/ha.

Klimatické podmínky a průběh vegetačního roku 2017/18

Srpen 2017

V srpnu pokračovalo velmi teplé letní počasí i s několika tropickými dny. Množství a charakter srážek byl velmi rozdílný, většinou se jednalo o krátké přeháňky a bouřky doprovázené nárazovým větrem, který byl příčinou lokálních škod na budovách, rozvodech elektřiny a vzrostlých stromech. Srážkové úhrny v poslední srpnové dekádě se již pohybovaly jen od několika do 10 mm. Ve srovnání s rokem 2016 již nebylo v srpnu tak mokro, což umožnilo plynulé dokončení sklizně obilí, bez vyšších sklizňových ztrát a v dobré kvalitě. Rychlý úklid slámy umožňoval plynulou posklizňovou přípravu pozemků pro setí meziplodin, zakládání nových porostů řepky a časné setí některých ozimých obilnin.

Měsíc srpen byl teplotně (s několika lokálními výjimkami) silně nadnormální (velmi teplý měsíc). Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 16,6 °C ve Světlé Hoře do 21,1 °C v Olomouci. V měsíci srpnu bylo na stanicích v působnosti pobočky Ostrava zaznamenáno maximálně 12 tropických dnů (maximální teplota vzduchu ≥ 30 °C) - stanice Vsetín a maximálně 4 tropické noci (minimální teplota vzduchu ≥ 20 °C) - stanice Maruška (Hostýnské vrchy). Měsíční srážkové úhrny byly v rozmezí cca 39 až 103 % dlouhodobého průměru. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl měsíc srpen na většině území srážkově podnormální (70–40 % normálu), lokálně i silně podnormální (40–20 % normálu). Měsíční úhrn délky slunečního svitu byl v rozmezí cca 104–119 % dlouhodobého průměru.

Září 2017

Již počátkem září se začalo letní počasí rychle měnit na podzimní. Následné ochlazení bylo velmi výrazné, odpolední teploty klesly o 10–15 °C. Teploty v odpoledních hodinách nedosahovaly ani k 20 °C a střídalo se polojasné a oblačné počasí s různě intenzivními srážkami. Zpočátku pršelo většinou jen v severní části oblasti, ale později již na celém území. Další výrazné ochlazení přišlo 15. září. Ranní minima klesala k 10 až 6 °C a odpolední teploty nedosahovaly ani k 15 °C. Západní cyklonální situace přinesla silné větry a vydatné srážky, které už v polovině měsíce místy dosáhly hodnot pro velmi vlhký až mimořádně vlhký měsíc. V Moravskoslezském kraji srážky dokonce zvedly hladiny řek až na povodňové stupně, k vážnějšímu rozlití řek však nedošlo. Zlepšení vláhové bilance umožnilo nebývalý růst hub, což určitě udělalo radost všem houbařům. Ale nadbytek vláhy v půdě místy přerušil všechny polní práce - setí, sklizně okopanin, kukuřice i hnojení a aplikace chemických přípravků. Teprve v závěru měsíce (poslední zářijový týden) se oteplilo. Denní maximální teploty vystupovaly na 16 až 20 °C, noční se pohybovaly od 3 do 9 °C a lokálně se při vyjasnění vyskytla minimální přízemní teplota i pod 0 °C. Při úbytku oblačnosti a nočním vyjasnění se tvořily silné rosy a mlhy. Ve srovnání s rokem 2016, kdy bylo v září teplo a sucho, bylo v září 2017 chladněji a velmi vlhko.

Měsíc září byl teplotně normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 10,7 °C ve Světlé Hoře do 14,0 °C v Olomouci. Měsíční srážkové úhrny byly v rozmezí cca 135 až 221 % dlouhodobého průměru. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl měsíc září na většině území srážkově nadnormální (140 až 210 % normálu), lokálně i silně nadnormální (210–270 % normálu). Měsíční úhrn délky slunečního svitu byl v září 2017 podprůměrný a byl v rozmezí cca 57–70 % dlouhodobého průměru.

Říjen 2017

Také v říjnu pokračovalo severozápadní proudění s deštěm a častými přeháňkami. Stále naše území přecházely výraznější i slabší frontální systémy, střídaly se dny se zvětšenou oblačností a zataženou oblohou, a také teploty vzduchu kolísaly. Denní teploty se pohybovaly od 10 do 16 °C a ranní teploty se většinou pohybovaly od 2 do 10 °C a v ranních hodinách se vyskytovaly i přízemní mrazíky. Od 12. října srážky postupně ustaly a byly jen ojedinělé a slabé a začalo se oteplovat. Maximální teploty vystupovaly i nad 20 °C. Přišlo na pár dní „tereziánské babí léto“. To umožnilo pokračovat ve sklizňových pracích a setí ozimů. Ochladilo se až koncem října, kdy nad naše území začal pronikat chladný a vlhký oceánský vzduch a pršelo častěji. Nejvyšší denní teploty se pohybovaly mezi 10 až 15 °C. Ranní teploty se pohybovaly kolem 6 °C, při vyjasněné obloze i k nule. Na horách se objevil první sníh.

Říjen lze podle celkového měsíčního úhrnu srážek pokládat za normální a místy i nadnormální měsíc (hodnota srážek 116 až 209 % normálu) a teplotně normální až slabě nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 7,8 °C ve Světlé Hoře do 11,4 °C v Javorníku. Měsíční úhrn délky slunečního svitu byl na většině území podprůměrný (cca 62–97 % dlouhodobého průměru). Koncem října během víkendu 28.–29. 10. zasáhla celou střední Evropu silná větrná bouře, kdy velmi silný vítr místy dosahující síly vichřice, způsobil i na našem území značné materiální škody.

Listopad 2017

Typické podzimní počasí, kdy denní teplotní maxima dosahovala 10–15 °C a ranní minima se pohybovala v rozpětí 3–5 °C, vydrželo až do poloviny listopadu. Střídaly se dny oblačné se slabými srážkami s dny polojasnými. Toto teplejší a jen slabě deštivé listopadové počasí umožnilo dokončit veškeré podzimní práce na poli, tj. setí, sklizeň okopanin, zrnové kukuřice, aplikaci hnojiv, pesticidů a podzimní orbu. Počasí přálo také růstu rostlin, který se zastavil až se silnějším ochlazením na začátku prosince. Ve druhé polovině listopadu přišla výrazná změna. Prudce se ochladilo, denní teploty nevystupovaly nad 10 °C a začalo pršet. Ranní teploty místy klesaly i pod nulu. Nejníže klesly ranní teploty 16. listopadu, ale nejsilnější mrazy nedosáhly ani -5 °C. Naopak 23. a 25. 11. místy teploty vystoupily i nad 10 °C. Na horách a v nížinách se objevil první sníh, ale udržel se jen ve vyšších polohách. Vydatně začalo sněžit až posledního listopadu (na většině území ČR napadalo 10–15 cm mokrého sněhu).

Listopad lze podle celkového měsíčního úhrnu srážek (60 až 130 % normálu) pokládat za normální měsíc a z hlediska teplot můžeme konstatovat, že na většině území se jednalo o teplý až velmi teplý měsíc. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od +2,6 °C ve Světlé Hoře do +5,9 °C v Javorníku. Měsíční úhrn délky slunečního svitu byl na většině území průměrný místy i nadprůměrný.

Prosinec 2017

Zimní ráz počasí pokračoval také i v prvních prosincových dnech. Ale teploty byly poměrně vyrovnané, denní mírně nad a noční mírně pod bodem mrazu. Mrazíky (-3 až -8 °C, místy 2. 12. -10 °C) se vyskytly jen krátkodobě a pro vegetaci nebyly nijak nebezpečné. Nejvyšší teploty jen mírně překročily 10 °C 11. a 12. 12. V tomto termínu byl také zaznamenán velmi silný vítr, zejména na hřebenech Jeseníků a Beskyd v síle orkánu. Po většinu období převažovalo počasí s velkou oblačností a pravidelnými srážkami. Prosinec byl ale na srážky celkově chudší. Většinou se jednalo o srážky dešťové. V nižších polohách se slabá sněhová pokrývka udržela jen přibližně mezi 1. a 7.12. Vánoce i konec roku byly už téměř tradičně na blátě, bylo hodně oblačnosti, občas i silně větrno. Větší množství sněhu připadalo na horách až v posledních prosincových dnech.

Měsíc prosinec můžeme z klimatologického hlediska hodnotit na většině území jako teplotně nadnormální až silně nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od -0,8 °C ve Světlé Hoře do +3,1 °C v Javorníku. Měsíční srážkové úhrny byly v prosinci vyhodnoceny jako podnormální v rozmezí cca 18 až 75 % dlouhodobého průměru.

Zima 2017/18

Teplé až silně teplé počasí v prosinci a lednu částečně srovnal studený průběh počasí v únoru. I přesto byla celkově meteorologická zima 2017/18 teplotně nadprůměrná. Průměrná měsíční teplota měsíce ledna překročila místy teplotní normál až o 3,9 °C. Podle klimatologických zpráv NOAA a NASA se leden 2018 stal v Evropě druhým nejteplejším v historii (od roku 1880). Srážkově se letošní meteorologická zima zařadila mezi normální, podobně jako měsíce prosinec a leden. Únor patřil v ČR k měsícům srážkově podnormálním. Srážky padaly v průběhu prosince ve formě dešťové i sněhové, sníh však v nižších polohách díky teplejšímu počasí roztával. Srážky v první polovině ledna padaly v nižších polohách ve formě deště, sněhových srážek spolu se sněhovou pokrývkou jsme se dočkali až od druhé poloviny ledna. Tento sníh však v průběhu třetí lenové dekády opět roztál. Srážky, které padaly v průběhu února, byly již převážně ve formě sněhu. Souvislá sněhová pokrývka ležela na zemi i v nížinách zhruba od 8. února až do 7. března s výškou sněhu cca 3–10 cm. I to stačilo na to, aby ozimy poměrně dobře přezimovaly.

Leden 2018

Srážky v první polovině ledna padaly v nižších polohách ve formě deště, sněhových srážek spolu se sněhovou pokrývkou jsme se dočkali až od druhé poloviny ledna. Tento sníh však v průběhu třetí lenové dekády opět roztál.

Měsíc leden můžeme hodnotit jako teplotně nadnormální až silně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od -0,1 °C ve Světlé Hoře do +3,0 °C v Javorníku. Měsíční srážkové úhrny jsme zaznamenávali v rozmezí cca 45 až 150 % dlouhodobého průměru - ve vyšších polohách normální a v nížinách podnormální. Vzhledem k vysokým teplotám je leden hodnocen jako suchý měsíc. Měsíční úhrn délky slunečního svitu se v lednu pohyboval v rozmezí cca 55–95 % dlouhodobého průměru.

Únor 2018

Teprve v posledním zimním měsíci únoru bylo nejchladněji. Prudké ochlazení v poslední únorové dekádě způsobila rozsáhlá tlaková výše (od Ruska po Atlantik), tzv. studená severovýchodní anticyklonální situace, která v zimním období způsobuje, že do střední Evropy proudí mrazivý arktický vzduch. Mrazivé počasí způsobilo, že i v nižších polohách klesaly nejnižší teploty pod -15 °C. Mnohem chladněji však bylo v horských oblastech, kde se teploty dostávaly často i pod -20 °C. Na řadě míst byly překonány teplotní rekordy. Souvislá sněhová pokrývka ležela na zemi i v nížinách zhruba od 8. února až do 7. března s výškou sněhu cca 3–10 cm. I to stačilo na to, aby ozimy poměrně dobře přezimovaly.

Průměrná měsíční teplota vzduchu se v únoru 2018 pohybovala od -5,4 °C ve Světlé Hoře do -1,8 °C v Olomouci. Množství srážek bylo na většině území spíše podnormální (75–125 % normálu). Měsíční úhrn délky slunečního svitu se v únoru pohyboval v rozmezí cca 41 - 91 % dlouhodobého průměru.

Březen 2018

Také v prvních březnových dnech pokračoval příliv studeného vzduchu, ale noční teploty už neklesaly tak hluboko pod nulu a denní v odpoledních hodinách vystoupaly na plusové hodnoty. Studené období od druhé poloviny února bylo přerušeno velmi výrazným oteplením ve 2. dekádě března, kdy teploty stoupaly až k 15 °C. Ale po 17. březnu, kdy po přechodu studené fronty s vichřicí, pronikl nad naše území arktický vzduch ze severu, došlo k prudkému propadu teplot. Noční klesaly až k -15 °C a denní se převážně pohybovaly od -1 do -5 °C. A místo dešťových byly opět sněhové přeháňky. V sobotu 24. března přišlo konečně oteplení, kdy se průměrná denní teplota pohybovala kolem normálu, i když některá rána ještě byla mrazivá. I když byla půda místy promrzlá až do 50 cm, začala teplota půdy pozvolna stoupat. Vegetace se začala pomalu probouzet a při prohlídkách porostů jsme zjišťovali, že porosty obilnin ani řepky ozimé nebyly těmito mrazy výrazněji poškozeny. Ale pokračující chladné počasí s ranními mrazy a občasnými přeháňkami, místy i sněhovými komplikovaly průběh jarních prací. V roce 2017 byly již v tomto období polní práce a setí v plném proudu a vegetace byla o cca 14 dnů dál.

Měsíc březen můžeme hodnotit jako teplotně podnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od -1,1 °C ve Světlé Hoře do 2,4 °C v Olomouci. Srážkově se jednalo o měsíc spíše normální, s výskytem lokálně podnormálních hodnot. Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 36–100 % dlouhodobého průměru. Úhrn délky slunečního svitu se v březnu pohyboval v rozmezí cca 74–99 % dlouhodobého průměru.

Duben 2018

První dubnové dny byly ještě v režii březnové povětrnostní situace, výraznější oteplení nastalo po přechodu fronty 5. dubna a další dubnové dny již byly tak jako v roce 2017 výrazně teplotně nadnormální. Odpolední maximální teploty se většinou pohybovaly mezi 15 až 18 °C a několikrát překročily i 20 °C. Ranní teploty se pohybovaly mezi 5–10 °C, při vyjasnění klesaly na povrchu půdy sice místy i několikrát k nule ale vegetaci nijak neohrozily. Pršelo jen velice málo, většinou jako krátkodobé dešťové přeháňky nebo lokální bouřky. Vegetace rychle doháněla opožděný nástup jara způsobený chladným březnem. Také na polích a zahradách se podařilo do poloviny dubna většinou dohnat březnové zpoždění u jarních prací. Lokálně se ale začal projevovat nedostatek vláhy v půdě. Druhá polovina dubna byla ještě o něco teplejší - výrazně teplotně nadnormální. Odpolední maximální teploty se většinou pohybovaly mezi 15–25 °C. Ranní teploty se pohybovaly nejčastěji mezi 10–17 °C, ale při vyjasnění místně klesaly na povrchu půdy několikrát k nule, jarní vegetaci však neohrozily. Teplá perioda urychlila nástup hlavního vegetačního období, které začalo s nástupem průměrných teplot 10 °C a více. Také srážek bylo v druhé polovině měsíce málo, většinou se jednalo o lokální přeháňky nebo bouřky. Na teplejších lokalitách již teplotně přešlo krátké jaro do léta. Letošní dubnové počasí lze označit za mimořádně teplé a velmi suché. Teplé a suché počasí umožnilo dokončit v poslední dubnové dekádě téměř všechny potřebné polní práce, jenom silnější větry a teploty přes 25 °C často znesnadňovaly chemickou ochranu polních plodin.

Měsíc duben můžeme hodnotit jako teplotně mimořádně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od 11,2 °C ve Světlé Hoře do 15,1 °C v Olomouci. Srážkově se jednalo o měsíc na většině území podnormální až mimořádně podnormální. Měsíční úhrn srážek se většinou pohyboval v jen rozmezí cca 12–66 % dlouhodobého průměru. Délka slunečního svitu se v dubnu pohybovala v rozmezí cca 116–146 % dlouhodobého průměru. Letošní měsíc duben se řadí historicky k nejsušším a nejteplejším dubnům. Na území působnosti Ostravské pobočky ČHMÚ bylo zaznamenáno v průběhu tohoto měsíce až 9 letních dnů, kdy maximální teplota vzduchu přesáhla 25 °C!

Květen 2018

I v květnu pokračovalo velmi teplé počasí, při kterém překračovaly průměrné denní teploty normál o 6–8 °C. Odpolední maxima dosahovala 17–25 °C a několikrát dokonce překročily i 30 °C. Ranní teploty se pohybovaly nejčastěji mezi 12–17 °C. Většina srážek spadla v častých bouřkách, které byly lokálního charakteru, místy i přívalové s kroupami. Srážkové úhrny byly však velice rozdílné. Na území působnosti Ostravské pobočky ČHMÚ byl srážkovým úhrn většinou od 20 do 43 mm (Vítkov). V lokalitách bez bouřek napršelo na některých místech jenom do 1 mm srážek (Přerov 0,5 a Olomouc 0,8 mm). Tento ráz počasí pokračoval také i ve druhé polovině května. Denní maximální teploty se po většinu dnů pohybovaly v rozmezí 20–28 °C a ranní kolem 8–12 °C. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk způsobily, že celkové úhrny byly stále velmi nevyrovnané. Pokračování teplého počasí znamenalo také pokračování rychlého vývoje rostlinných i živočišných organizmů. Dlouhodobá anticyklonální povětrnostní situace prohlubovala pokračující sucho, tzn., snižovala se jak zásoba půdní vláhy - sucho agronomické a tím začaly trpět nedostatkem vody i rostliny - sucho fyziologické. Na sušších lokalitách s menšími srážkovými úhrny došlo u některých plodin k vadnutí porostů, u obilnin i k zasychání odnoží. Ohroženy byly zejména obilniny, které se nacházely v kritických růstových fázích, tj. sloupkování a kvetení.

Měsíc květen můžeme hodnotit na většině území jako teplotně mimořádně nadnormální, lokálně silně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od 14,2 °C ve Světlé Hoře do 18,9 °C v Olomouci. Srážkově se jednalo o měsíc až mimořádně podnormální, lokálně i normální. Svou roli zde hrál průběh počasí, výskyt bouřek a s nimi spojená intenzita srážek. Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 30–120 % dlouhodobého průměru. Délka slunečního svitu se v květnu pohybovala v rozmezí cca 103–132 % dlouhodobého průměru.

Červen 2018

I v červnu panovalo teplé a suché počasí. Denní maximální teploty se pohybovaly po většinu dnů v rozmezí 25–30 °C a ranní kolem 16 °C. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk způsobily, že celkové úhrny byly velmi nevyrovnané a dále se prohlubovaly. Následkem toho přibývalo i oblastí s nahodilým suchem a prohlubující se deficit vláhy se začal negativně projevovat na polních a zahradních plodinách. Ve 3. dekádě června až první dekádě astronomického léta (21. 6.–1. 7.) nastalo po přechodu studené fronty chladnější a deštivé počasí. Denní teploty klesly na 15 do 20 °C a ranní byly kolem 10 °C. Srážkový úhrn v tomto období byl opět velmi rozkolísaný, napršelo 60–80 mm. To však postačilo, aby bylo zastaveno ve většině oblastí prohlubování sucha a negativního působení vysokých teplot na vegetaci z předchozího období, tj. z května až první poloviny června. Po přechodu studených front se opět vrátilo letní počasí, přišlo výrazné oteplení a denní teploty se pohybovaly opět od 20 do 30 °C, ranní mezi 15 až 25 °C a srážky přešly jen v lokální bouřky a přeháňky. Po teplotně mimořádně nadnormálním květnu bylo nadnormálně teplo i v červnu. Červnový měsíční srážkový úhrn přes 50 mm vyrovnal nepříznivý vláhový deficit alespoň v tomto vegetačním měsíci. Začaly žně, byly sklizeny první hektary obilnin a ozimé řepky.

Měsíc červen můžeme hodnotit na většině území jako teplotně nadnormální až silně nadnormální, lokálně mimořádně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od 15,5 °C ve Světlé Hoře do 20,2 °C v Olomouci. Srážkově se jednalo o měsíc normální na většině lokalit. Ojediněle se vyskytly lokality srážkově silně podnormální, s dlouhodobým deficitem srážek. Vyskytl se naopak i druhý extrém v hodnocení, mimořádně nadnormálního úhrnu srážek, který byl většinou způsoben přívalovými srážkami, které se také několikrát v průběhu měsíce vyskytly. Jedná se však o klimatologické hodnocení množství srážek, které se od hodnocení zemědělského může výrazně lišit právě v závislosti na intenzitě srážek a jejich využití v porostech - že neodtečou bez užitku a ještě způsobí škody! Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 55–180 % dlouhodobého průměru. Délka slunečního svitu se v červnu pohybovala v rozmezí cca 71–91 % dlouhodobého průměru.

Červenec 2018

První dvě dekády července přinesly částečné ochlazení a srážky. Ve 2. dekádě července se denní teploty pohybovaly od 17 do 22 °C a ranní minima často zůstávala i pod 10 °C. Trvalejší srážky přinesla mohutná oblačnost výškové tlakové níže. Srážkový úhrn v tomto období byl opět velmi rozkolísaný, napršelo 30–60 mm. To však většinou zajistilo minimální požadavky rostlin na vodu v tomto období. Deštivé počasí přerušilo sklizeň obilí a řepky (sklizeno kolem 30 % ploch). Mimořádně teplé letní počasí s denními teplotami přes 30 °C a bouřkami se opět vrátilo ve 3. dekádě a vydrželo až do konce července.

Intenzivní sluneční záření a vysoké teploty také zvyšovaly výpar vody z půdy, který zvětšoval počet lokalit, které trpěly nedostatkem půdní vláhy a fyziologické sucho zapříčinilo zpomalení nebo i zastavení růstu rostlin. Ranní rosy byly pak pro rostliny jediným osvěžením, které je chránilo před uschnutím. Sucho v lesích, zvyšovalo riziko vzniku požárů.

Měsíc červenec můžeme hodnotit na většině území jako teplotně nadnormální až silně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od 17,7 °C ve Světlé Hoře do 22,0 °C v Olomouci. Pokračovalo nestejnoměrné rozložení a intenzita spadlých srážek, takže se místy i nadále prohlubovala lokální odlišnost, dlouhodobě se projevující deficit srážek a nedostatek vody v půdě i krajině. Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 28–102 % dlouhodobého průměru a můžeme konstatovat, že se jednalo o měsíc srážkově převážně podnormální. Délka slunečního svitu se v červenci pohybovala v rozmezí cca 86 – 108 % dlouhodobého průměru.

Srpen 2018

I v měsíci srpnu pokračovalo mimořádně teplé a suché počasí. Denní teploty se pohybovaly od 25 do 35 °C a ranní minima zůstávala na hodnotách kolem 20 °C. Srážek bylo málo, většinou se jednalo jen o krátkodobé přeháňky a bouřky, které nepřinesly podstatné zlepšení vláhových poměrů v půdě. Dlouhodobé slunné a teplé počasí bylo důsledkem rozsáhlé setrvalé tlakové výše (anticyklony) ve střední Evropě, jejíž střed ležel v blízkosti našeho území. To znamenalo, že se stále obnovoval (s občasným menším přerušením) výrazně kontinentální ráz klimatu, který přinášel déletrvající vyšší letní teploty s velkým výparem vody a deficit srážek (cca 40 až 50 % normálu). Tato povětrnostní situace způsobila velký nedostatek vody, který se lokálně ještě dále prohluboval.

Pokračující teplé a suché letní počasí způsobilo, že ve všech výrobních zemědělských oblastech se dlouhodobě projevoval nedostatek půdní vláhy (agronomické sucho) s negativním dopadem na potřebu rostlin (fyziologické sucho), což v konečné fázi znamenalo výrazné snížení sklizně u celé řady polních i zahradních plodin. Kromě dlouhodobého deficitu vláhy v půdě byly na sklonku léta i velmi nízké průtoky na vodních tocích (hydrologické sucho) a málo vody (až sucho) ve studnách.

Měsíc srpen můžeme hodnotit na většině území jako teplotně silně nadnormální, lokálně až mimořádně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od 18,1 °C ve Světlé Hoře do 23,4 °C v Olomouci. Měsíční srážkové úhrny se pohybovaly v rozmezí cca 22–96 % dlouhodobého průměru a v jednotlivých oblastech se většinou jednalo o měsíc srážkově podnormální až mimořádně podnormální. Deficit srážek stále trvá, což má za následek nedostatek vody v půdě i krajině. Délka slunečního svitu se v srpnu pohybovala v rozmezí cca 101–127 % dlouhodobého průměru.

Léto 2018

Letošní rok (léto) byl oproti těm minulým dosti výjimečný. Zatím co běžně trvá období s vyššími teplotami od poloviny května do půli srpna, letos to bylo více než 5 měsíců prakticky bez přestávky a letní dny s denní teplotou nad 25 °C se vyskytovaly ještě v říjnu. Letošní léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii této nejstarší stanice v zemi, na níž se počasí nepřetržitě sleduje od roku 1775. Průměrná teplota 22,7 °C je nejvyšší za uplynulých 244 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na svém webu. Dosud bylo nejteplejší léto 2003 s průměrnou teplotou 22,4 °C následované rokem 2015, kdy průměrná teplota během června, července a srpna dosáhla 22,3 °C. Tři nejteplejší léta za posledních 244 let byla v tomto století. Až na čtvrtém místě se umístilo léto roku 1834 s průměrnou teplotou 22,1 °C, následují roky 1811 (22 °C), 1807 (21,8 °C) a pak loňské léto 2017 s průměrnou teplotou 21,7 °C. Letošní rekordně horké léto následovalo po velmi teplém jaru, které bylo druhé nejteplejší od začátku měření v Klementinu. O prvenství ho připravily mrazy na začátku března.

Sucho a teplo v Evropě 2018 bylo období neobvykle horkého a suchého počasí, které v jarních a letních měsících roku 2018 vedlo k rekordním teplotám a požárům v mnoha částech Evropy. Je součástí větší vlny, která ovlivňuje severní polokouli. Meteorologové nynější vlnu veder vysvětlují především současným stavem proudění v atmosféře, které se nezvykle vyklonilo k severu, což umožnilo horkému vzduchu od jihu vstoupit vysoko na sever Evropy. Takzvané tryskové proudění, tedy proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ, se běžně meandrovitě vlní, což vede ke střídání teplého vzduchu od jihu a studeného ze severu; v posledních měsících ale podle odborníků zůstává ve stejné pozici, což umožňuje, aby horký vysokotlaký vzduch zůstával na stejném místě. To znamená, že podoba počasí je dlouhodobě stabilní. Klimatologové rovněž poukazují na vliv lidské činnost na změnu podnebí, obzvláště v souvislosti s extrémy. Podle institutu Institute for Environment and Sustainability je nejvíce zasažena střední a severní Evropa. (zdroj: https://eurozpravy.cz/)

Sucho v létě 2018
Sucho v létě 2018

Září 2018

Teplý ráz počasí pokračoval i v září. Denní maximální teploty se pohybovaly v rozpětí 20–28 °C a ranní minima byla od 15 do 20 °C. Přechodné ochlazení s poklesem denních teplot pod 20 °C a ranních pod 15 °C, přinesla až studená fronta v pátek 14. září. Ve většině případů šlo jen o místní přeháňky. Po přechodu fronty se opět oteplilo s denními maximálními teplotami i přes 25 °C. Vydatnější srážky přinesla až procházející studená fronta, spojená s tlakovou níží Fabienne, která přecházela přes naše území z neděle 23. na pondělí 24. 9. a přinesla s sebou kromě deště i silný nárazovitý vítr, který místy způsobil škody (na budovách, stromech i energetické rozvodné síti). Druhá studená fronta nás zasáhla z 28. na 29. 9. Srážky spojené s touto frontou však již nebyly tak intenzivní a nezasáhly celé území Moravy. Množství dešťových srážek bylo dostatečné na vzcházení zaseté ozimé řepky a ozimů. Také ostatní plodiny se vzpamatovaly. Avšak prozatím moc nezmírnily hydrologického sucho. Po přechodu front se ochladilo, denní maximální teploty byly jenom 12–22 °C a ranní minima od 0 °C (místy přízemní mrazíky) do 10 °C.

Uplynulý měsíc září můžeme hodnotit jako teplotně silně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od 12,9 °C ve Světlé Hoře do 16,7 °C v Olomouci. Měsíční srážkové úhrny se pohybovaly v rozmezí cca 82–223 % dlouhodobého průměru a v jednotlivých oblastech se jednalo o měsíc jak srážkově normální, tak i nadnormální až silně nadnormální. Deficit srážek ale stále trvá. Délka slunečního svitu se v září pohybovala v rozmezí cca 108–143 % dlouhodobého průměru.

Říjen 2018

Také počátkem října pokračovalo severozápadní proudění s častými přeháňkami až do 4.10. Další období již bylo beze srážek, jen místy se vyskytovaly mlhy a v ranních hodinách i jíní. To umožnilo pokračovat ve sklizňových pracích a setí ozimů. Denní maximální teploty vystupovaly i přes 20 °C a ranní pod 10 °C a občas spadly i pod bod mrazu. Přišlo takzvané „babí léto“. To nám vydrželo až do 19. října, kdy po přechodu studené fronty již nastalo normální říjnové počasí s přeháňkami a o 10–15 °C nižšími průměrnými teplotami.

Modelová vlhkost půdy v % VVK ve vrstvě 0 až 20 cm pod trávníkem


http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho


http://www.intersucho.cz/cz/mapy/intenzita-sucha/

Výskyt škodlivých organizmů a průběh ochrany rostlin v roce

Rostlinná produkce se v České republice neustále specializuje a transformuje podle požadavků trhu, povětšinou v neprospěch osevního sledu pěstovaných plodin. S omezováním živočišné výroby se prohloubil nedostatek statkových hnojiv pro ornou půdu, a také se silně omezily plochy jetelovin a víceletých pícnin na orné půdě. Kromě rozšíření ploch obilnin a kukuřice se producenti soustřeďují na pěstování hospodářsky ziskových technických plodin, zejména olejnin. Rozvíjí se také pěstování plodin na produkci biomasy pro bioenergetické účely. Koncentrace těchto plodin a jejich časté zařazování do osevního sledu v krátkých intervalech po sobě přináší tato rizika:

  • vznik rezistence škodlivých organizmů vůči přípravkům na ochranu rostlin a následnou potřebu registrace dalších účinných látek do těchto plodin;
  • postupné oteplování klimatu s nárůstem intenzity a četností extrémních jevů a vysušování krajiny;
  • nepředvídaný nárůst škodlivosti pro danou plodinu dříve méně významných škůdců a původců chorob nebo plevelů;
  • při pěstování nových plodin musí praxe reagovat na „zcela nové“ škodlivé organizmy, pro které je třeba vyvinout a zavést účinné metody ochrany.

Polní plodiny

Jak podzimní, tak zimní počasí bylo do poslední únorové dekády pro porosty ozimů velmi příznivé. Rostliny při teplém podzimu a dostatku vláhy mohly pokračovat v růstu až do začátku prosince, kdy přišlo ochlazení na tepoty potřebné k otužení rostlin a jejich uvedení do zimního klidu, tj. kolísání v rozpětí od 0 do -5 °C. Tento ráz počasí bez výraznějších nižších teplot a oblev pak vydržel až do nástupu mrazivého počasí koncem února. I pod sněhem zůstala celou zimu promrzlá půda, která udržela rostliny v útlumu a zamezila prodýchání rezervních látek. Vyzimováním byly poškozeny jen některé porosty později setých ozimů (výpadek rostlin do 10 %). Díky teplé zimě a alespoň slabé sněhové pokrývce v době únorových mrazů nebyly porosty obilnin ani řepky ozimé těmito mrazy výrazněji poškozeny a po oteplení v březnu jsme zjišťovali, že jsou v dobrém zdravotním stavu, většinou vzrůstově i vývojově vyrovnané.

S přihnojováním ozimé řepky a ozimých obilnin se místy začalo již počátkem března. I následné předjarní a jarní počasí přečkaly porosty ozimů i ozimé řepky převážně v dobré kondici, bez vážnějšího poškození. Naplno rozjet polní práce a setí bez větších přestávek umožnilo až výrazné oteplení s minimem srážek počátkem dubna.

Ozimá pšenice, ozimý ječmen

Vegetace

Díky teplé zimě a alespoň slabé sněhové pokrývce v době únorových mrazů, byly porosty ozimů po oteplení v únoru v dobrém zdravotním stavu, většinou vzrůstově i vývojově (až na výjimky) vyrovnané. Zaorávky a přesevy byly jen minimální. Pro pozdní setí asi na 30 % ploch ozimé pšenice byla na počátku odnožování (19–22 BBCH). Na ostatních plochách měly rostliny 1–4 odnože (22–24 BBCH). Fyziologické žloutnutí na ozimém ječmeni a lokálně i na pšenici postupně vymizelo pokračující regenerací porostů. Slabší porosty byly na podporu zahuštění opakovaně přihnojeny a ošetřeny regulátory růstu. Na rostlinách se vyskytovaly pouze slabé příznaky běžných houbových chorob z podzimu. Zaplevelení na podzim ošetřených plochách herbicidem bylo většinou jen slabé, neošetřené plochy byly lokálně až silně zaplevelené. Regenerační přihnojení se podařilo provést místy již v posledním únorovém týdnu, na ostatních plochách po oteplení v březnu. K obnovení vegetace v teplejší části oblasti došlo již počátkem března, ve vyšších oblastech až po oteplení koncem března.

V dubnu se po rychlém až mimořádném oteplení a dostatku vláhy z března urychloval růst a vývoj porostů. Vegetace rychle doháněla opožděný nástup jara způsobený chladným březnem. Druhá polovina dubna byla výrazně teplotně nadnormální. Lokálně se ale začal projevovat nedostatek vláhy v půdě. Ozimý ječmen i na vlhčích lokalitách z regeneroval poměrně rychle a na některých porostech byly patrné příznaky výskytu viróz. Velmi teplé letní počasí s občasnými přeháňkami a bouřkami pokračovalo i v květnu a červnu. Většina srážek spadla ve spojení s častými bouřkami, které byly lokálního charakteru, místy i přívalové s kroupami. Na sušších lokalitách s menšími srážkovými úhrny došlo u některých plodin k vadnutí porostů, u obilnin i k zasychání odnoží. Ohroženy byly zejména obilniny, které se nacházely v kritických růstových fázích, tj. sloupkování a kvetení. Zejména plochy pozdě zaseté a pro opožděný nástup jara a teplém dubnovém a květnovém počasí měly rostliny méně odnoží, byly řídké a nižší. V sušších oblastech nebo na lehkých půdách trpěly rostliny nedostatkem vody. Nedostatek vláhy se projevoval (v horkých dnech) rychlým usycháním spodních listů a svinováním horních praporcových a podpraporcových listů do trubičky. To mělo pak negativní dopad na množství vytvořených asimilátů s dopadem na snížení HTS.

V týdnu 18. 6. až 24. 6. byly zahájeny žně a byly vymláceny první porosty pšenice ozimé a ozimého i jarního ječmene. Dle zdroje z MZe začala sklizeň zhruba o 14 dní dříve, než je obvyklé. Výnosy byly v průměru o něco nižší než loni, poněvadž v některých oblastech červnové horko a sucho u některých odrůd způsobilo „předčasné dozrávání“. Propad výnosu následkem sucha nastal zejména v oblastech s dlouhodobým deficitem vláhy. Výnosy obilnin byly u ozimé pšenice průměrně 5–9 t/ha, u ozimého ječmene ozimý 6–8 t/ha. V důsledku sucha začaly výdroly spontánně vzcházet až po vydatnějších srážkách v září a bylo na nich názorně vidět, jak se provádí tzv. bezztrátová sklizeň" Nepřiměřeně vysoké ztráty zrna při sklizni byly nejen v polehlých porostech, ale byly také zřetelně patrné i na nepolehlých řídkých porostech pšenice!

Příznaky sucha u obilnin - svinování listů
Příznaky sucha u obilnin - svinování listů

Choroby a škůdci ozimé pšenice

Výskyt chorob pat stébel byl, zejména u ozimé pšenice a ozimého ječmene pěstovaných po obilninách, na jaře slabý a ošetření se provádělo jen výjimečně. Na jaře se na spodních listech pšenice lokálně rozšířila primární infekce braničnatky pšeničné. Citlivé odrůdy (zejména ve vyšších oblastech) byly středně až silně napadeny padlím pšenice. Po oteplení se u citlivých odrůd projevilo i napadení helmintosporiovou skvrnitostí (DTR). Některé porosty byly popáleny DAMem, ale poškození rychle odrostlo. Podobně jako u dalších obilnin byl rozvoj chorob tlumen vyššími teplotami a zejména srážkově podprůměrným průběhem počasí.

U hustších, zapojených porostů u citlivých odrůd se v průběhu metání silně rozšířilo padlí a lokálně v oblastech, kde spadly dešťové srážky, také braničnatky. Na fungicidně ošetřených plochách se napadení listovými skvrnitostmi dále nerozvíjelo a zůstávalo jen ve spodních patrech. Na neošetřených porostech se lokálně vyskytovalo celé spektrum chorob a porosty byly silně poškozovány. Napadení rzí plevovou se u neošetřených porostů místně objevilo na citlivých odrůdách až při dozrávání. Výskyt snětí v klasech byl jen minimální.

Střední a lokálně až velmi silné výskyty kohoutků, mšic - kyjatky osenní, mšice střemchové a třásněnek odpovídaly průběhu počasí a většina silněji ohrožených porostů byla ošetřena alespoň pyretroidem spolu s fungicidním ošetřením.

Příznaky výskytu braničnatek na pšenici
Příznaky výskytu braničnatek na pšenici

Kohoutci na pšenici
Kohoutci na pšenici

Mšice na klasu
Mšice na klasu

Choroby a škůdci ozimého ječmene

Regulace plevelů byla provedena většinou až na jaře. Na některých porostech (odrůdová citlivost) byly zjištěny střední až silné výskyty padlí travního a výskyty síťovité a okrouhlé skvrnitosti (hnědá skvrnitost) a spály ječmene (rhynchosporiová skvrnitost).

Ze škůdců byly zjištěny slabé až střední výskyty kohoutků a mšice střemchové.

Na některých porostech ozimého ječmene a časně setých porostech ozimé pšenice byly lokálně zjišťovány výskyty rostlin s příznaky virové zakrslosti BYDV i WDV.

Podzim letošního roku (2018)

Setí ozimů se letos vzhledem k poměrně příznivému počasí provádělo v doporučených agrotechnických termínech. Většina ozimů byla (v době uzávěrky) ve fázi vzcházení až 3 listů. Kvůli pokračujícímu teplému počasí v říjnu a plošnému zamoření zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene, i vyšším výskytům křísků a mšic, je u vzešlých porostů dost velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin.

Jarní ječmen

Vegetace

Většina ploch byla zaseta po oteplení koncem března a v dubnu. Brzy zaseté („nezamazané“) porosty ještě využily dostatečnou půdní vláhu, dobře a rovnoměrně vzcházely. To také prospělo jejich dobrému zakořenění a odnožování. Povětšinou byly tyto porosty ječmene husté, dobře zapojené, vzrůstově i vývojově vyrovnané. Ale po deštích a prudkých bouřkách po vymetání některé porosty částečně polehly. Na později zasetých plochách, zejména na lehčí půdě, již bylo vzcházení nevyrovnané a porosty byly omezovány v intenzivním růstu a odnožování suchem. Herbicidně neošetřené porosty byly místy ohniskově zaplevelené pcháčem a ovsem hluchým.

Místní časté bouřky a přeháňky v průběhu žní však zpomalovaly sklizňové práce a snižovaly kvalitu sklízeného zrna. Množství a kvalita zrna byla v průměru o něco nižší než loni, na úrovni 4–6 t/ha. Na některých nepolehlých plochách zvláště v nižších polohách byly výnosy i nad 7 t/ha. Na základě dosud analyzovaných vzorků z letošní sklizně lze v zrnu ječmene předpokládat vyšší obsah dusíkatých látek a nízké hodnoty přepadu na sítě 2,5 mm. Příznivé jsou hodnoty klíčivosti a minimální výskyt biologicky a fyziologicky poškozených zrn.

Choroby

Při vzcházení a odnožování nebyl zaznamenán plošný výskyt chorob, pouze na některých plochách se objevovalo napadení primární infekcí síťovitou a okrouhlou skvrnitosti (hnědá skvrnitost). Podobně jako u dalších obilnin byl rozvoj chorob tlumen teplotně nadprůměrným a srážkově podprůměrným průběhem počasí. I u hustých, zapojených porostů se ani v průběhu sloupkování (ve 2. polovině května) a metání (počátkem června) jak napadení padlím ječmene, tak i listovými skvrnitostmi dále nerozvíjelo a zůstávalo jen ve spodních patrech. Porosty zaseté počátkem agrotechnického termínu s bohatým kořenovým systémem většinou stresu z nedostatku vláhy v půdě unikly. Ale na porostech se slabším kořenový systémem a na vysýchavých půdách se začalo projevovat sucho. Lokálně byly zjištěny slabé výskyty sněti prašné ječné.

Příznaky síťovité a okrouhlé skvrnitosti ječmene (hnědá skvrnitost)
Příznaky síťovité a okrouhlé skvrnitosti ječmene (hnědá skvrnitost)

Škůdci

Lokálně byly zjištěny porosty slabě poškozené žírem imag dřepčíka obilního a obecně byly střední až silné výskyty kohoutků a slabé výskyty vrtalky ječné. V závěru vegetace byly zjišťovány až silné výskyty mšic na listech i v klasech.

Kukuřice

Vegetace

Výsev probíhal v dubnu. Teplo a počáteční dostatek vláhy bylo příhodné pro vzcházení a další růst kukuřice. Další průběh vegetace byl již limitován pro většinu porostů jen dostatkem vláhy. Aplikace herbicidů byla prováděna většinou postemergentně a některé porosty byly zaplevelené vzcházející ježatkou kuří nohou. Porosty trpěly suchem a mnohé byly i předčasně sklízeny. Porosty nepoškozené suchem v naší oblasti slibují dosažení průměrných až nadprůměrných výnosů zrna. Předpokládaná celostátní sklizeň kukuřice na zrno je ve srovnání s loňským rokem nižší (-19,6 %) a také kukuřice na zeleno a siláž (-14,2 %).

Ježatka kuří noha v kukuřici a projevy sucha
Ježatka kuří noha v kukuřici a projevy sucha

Choroby

V letošním roce byl zdravotní stav kukuřic dobrý, byly jen slabé výskyty obecné snětivosti kukuřice.

Škůdci

Výskyt imag zavíječe kukuřičného (Olomouc, Luková) ve světelném lapači byl slabý od 5. června a s menšími přestávkami až do 24. července. Nálet až 8 imag byl zjištěn 10. června. Intenzita náletu na feromonové lapače byla po dobu sledování většinou jen slabá. Některé plochy byly ošetřeny insekticidem. Výskyt poškozených rostlin byl v polovině září jen minimální. Nálety samců bázlivce kukuřičného na feromonové lapáky byly na většině sledovaných lokalit po celé oblasti střední až silné po celou dobu jeho sledování. V některých porostech byly pozorovány i požerky na listech. Chemická ochrana se prováděla jen v některých porostech v rámci ochrany proti zavíječi. Lokálně bylo zjišťováno i slabé až střední napadení porostů mšicemi (mšice střemchová) až do konce vegetace.

Bázlivec kukuřičný
Bázlivec kukuřičný

Záchyty bázlivce kukuřičného na lepové desce
Záchyty bázlivce kukuřičného na lepové desce

Luskoviny

Vegetace

Většina ploch porostů hrachu, sóji i bobu byla zaseta již koncem března. Lokálně byly některé porosty hrachu a sóji zaplevelené pcháčem. U hrachu i sóji byly většinou dosahovány jen podprůměrné výnosy ve výši 2–3 t/ha.

Škůdci a choroby

Na vzcházejících rostlinách byly místy slabé výskyty listopasů rodu Sitona . Vlivem dobrých podmínek pro vzcházení nebyly vzcházející porosty významněji poškozeny. Byly zjištěny až silné výskyty kyjatky hrachové a místy i třásněnek. Sója byla lokálně poškozena sviluškami. Napadené porosty byly většinou ošetřeny.

Výskyt chorob není v porostech většinou takový, aby byly ošetřovány.

Kyjatka hrachová na hrachu
Kyjatka hrachová na hrachu

Příznaky poškození listů sóji sviluškami
Příznaky poškození listů sóji sviluškami

Cukrovka

Vegetace

Se setím cukrovky se začalo až koncem prvního dubnového týdne a pokračovalo do poloviny dubna. Většina zasetých ploch díky vyšším teplotám a dostatečné půdní vlhkosti (zimní vláha, lokální srážky) stejnoměrně vzešla za 7–10 dní. Porosty byly dobře zapojené. Větší mezerovitost byla na lehčích půdách nebo na honech, kde bylo osivo později zaseto do proschlé půdy. Ani dubnové ranní mrazíky většinou vzcházející rostliny nepoškodily. Vegetační období bylo pro cukrovku poměrně příznivé, rychlý růst byl na některých honech limitován nejvíce suchem. Vysoké teploty spojené s nedostatkem vláhy lokálně způsobily v květnu a zejména v extrémně teplé polovině června vadnutí listů a zpomalily růst. Výraznější zpomalení růstu cukrovky nedostatkem vody bylo pozorováno zvláště na lehkých půdách. Řada porostů měla technologickou zralost vhodnou pro sklizeň již v polovině září.

Stav porostů v pěstitelských oblastech byl před koncem vegetace velmi rozdílný. Horko a hlavně nepříznivě rozložené srážky v průběhu vegetace téměř do poloviny září, porostům moc neprospívaly. Tam, kde v červenci a srpnu byl v půdě nedostatek vláhy a při vysokých teplotách se na rostlinách fyziologické sucho projevilo vadnutím, budou výnosy podprůměrné. Při udržení listových chorob pod hranicí významnější škodlivosti je předpoklad, že produkce cukru i přes vysoké letní teploty a sucho nebude nijak významně snížena.

U zapojených porostů na těžších půdách byly u prvních sklizených ploch dosahovány jen průměrné výnosy cca 50–70 t/ha s cukernatostí 15 – 16%. Na lehčích půdách, kde sucho sužovalo i porosty cukrovky, budou výnosy nižší. Odhadovaná sklizeň cukrovky ČSÚ byla k 15. 9. (uveřejněno 15. října) 3 306 tis. tun, a je meziročně o čtvrtinu nižší (-24,9 %) především kvůli poklesu výnosu na 51,04 t/ha (-23,3 %). Předpokládaná úroda cukrovky je o 17,8 % nižší než průměr sklizní za posledních pět let.

Vadnutí cukrovky vlivem sucha
Vadnutí cukrovky vlivem sucha

Plevele

Zaplevelení bylo rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu. Růst plevelů byl stejně jako u cukrovky velmi rychlý. Hubení plevelů v této sezoně bylo však pro teplé a větrné počasí dosti obtížné. Neumožňovalo to vždy aplikaci herbicidů v optimálních termínech. I přes opakovaná postemergentní herbicidní ošetření byly některé porosty až středně zapleveleny merlíky, rdesny, laskavci, výdrolu řepky a místy i plevelnými řepami.

Choroby

První výskyty infekce cerkosporové listové skvrnitosti řepy byly v porostech místy zjišťovány již v polovině června. Většina porostů byla preventivně ošetřena fungicidy, mnohé i vícekrát. Výskyty cerkospóry byly většinou při včasném a opakovaném fungicidním ošetření slabé až střední. Neošetřené porosty byly napadeny i silně. V závěru vegetace se místy vyskytovalo i padlí řepné. Napadení padlím v září již však výnos cukru výrazněji neovlivňuje.

Cerkosporová listová skvrnitost řepy
Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Škůdci

Výskyty škůdců a poškození vzcházejících rostlin dřepčíky byly z důvodu moření a dobrých podmínek pro vzcházení jen minimální. Květilka řepná se vyskytla jen velmi slabě. Místy byly výskyty mšice makové a napadené porosty byly včas ošetřeny. Lokálně byly zaznamenány střední výskyty svilušky chmelové a místy i poškození housenkami můr.

Mšice maková na cukrovce
Mšice maková na cukrovce

Brambory

Vegetace

Výsadba brambor na nižších lokalitách probíhala již počátkem dubna a v bramborářské oblasti podle vlhkostních podmínek o něco později. Za 3 týdny již na některých lokalitách brambory vzcházely.

Kromě lokalit nepostižených suchem, jsou u sklízených brambor dosahovány průměrné výnosy i nad 25–35 t/ha, v průměru jsou nižší než v loňském roce.

Plevele

Rané brambory se na menších plochách většinou herbicidy vůbec neošetřovaly, proto byly tyto porosty místy i středně zaplevelené. Běžné produkční plochy byly ošetřovány půdními herbicidy, jejichž účinnost byla letos velmi dobrá.

Choroby

Lokální sucho bránilo významnějšímu rozvoji plísně bramboru. Její první slabé výskyty se v porostech brambor objevily v místech s vyššími srážkami až počátkem července. Porosty ošetřované fungicidy byly až do sklizně prakticky bez napadení. Lokálně byl zjištěn slabý až střední výskyt vločkovitosti hlíz bramboru.

Vločkovitost hlíz bramboru
Vločkovitost hlíz bramboru

Škůdci

Výskyty brouků a vajíček mandelinky bramborové byly místy pozorovány již v polovině května. U drobných pěstitelů byly všeobecně střední a u drobných pěstitelů místy až velmi silné výskyty. Od poloviny července byly zjišťovány střední až silné výskyty tzv. letních brouků mandelinky a průběžně vajíčka a larvy působících ohniskový holožír. Sadbové porosty brambor byly již od vzcházení ohrožovány nálety mšic - vektory viróz. Na menších plochách byly při sklizni zjišťovány požerky od drátovců (larev kovaříků) a hrabošů.

Ozimá řepka

Vegetace

Stejně jako ozimé obilniny i řepka zimu dobře přečkala. Jenom místy mrazy částečně na rostlinách poškodily starší listy. Některé plochy byly na podzim slabě napadeny mšicemi a místy se vyskytovala ohniska poškozená hrabošem. Lokální poškození mrazem bylo pozorováno jen na zamokřených lokalitách, kde došlo k poškození listů a kořenového krčku.

Regenerační hnojení se většinou provádělo koncem února a v březnu. Obnova aktivního růstu u řepky nebyla tak rychlá jako u obilnin, protože oteplování promrzlé půdy probíhalo do hloubky o něco pomaleji. Ale velké oteplení v dubnu vývoj porostů urychlilo a následkem sucha a vysokých teplot ve druhé polovině dubna řepky rychle nakvétaly a rychle dorostly do konečné výšky a málo se větvily. Všeobecně byly nižší a řidší než v minulých letech. Také kvetení neprobíhalo v optimálních podmínkách. V důsledku vysokých teplot a suchých větrů lokálně zasychaly květní poupata a doba kvetení se zkracovala, což se také negativně projevilo na výnosu. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk byly po většinu vegetace řepky velmi rozdílné intenzity, ale většinou pro vegetaci dostačující. V některých oblastech, kde moc nepršelo, stále pokračoval srážkový deficit půdní vláhy a na slunných exponovaných stanovištích, kde bylo velmi sucho, začala řepka nouzově dozrávat již počátkem června.

Podobně jako u obilnin byla i sklizeň řepky ozimé zahájena v týdnu18. 6. až 24. 6. Časté lokální bouřky a přeháňky sklizňové práce zpomalovaly. Množství a kvalita sklizeného semene byla v průměru o něco vyšší jako loni na úrovni 3–4 t na ha. V ČR byl průměrný výnos semene 3,36 t/ha.

Plevele

Herbicidní ochrana na podzim byla provedena na většině ploch. Se zaplevelením porostů řepek nebyly vážnější problémy.

Škůdci

Nálety stonkových krytonosců - krytonosce čtyřzubého a krytonosce řepkového byly v teplých oblastech zjišťovány již v posledních březnových dnech, v ostatních oblastech po oteplení na počátku dubna. Na většině porostů byly jen slabší výskyty. Významnější byly střední a místy až velmi silné výskyty blýskáčka řepkového. Napadené porosty byly proti blýskáčkům i opakovaně ošetřovány. Na některých lokalitách byly zjištěny střední až silné výskyty bejlomorky kapustové a slabé výskyty krytonosce šešulového. Občasné přeháňky a větrné dny jejich výskyty redukovaly. Lokálně i přes ošetření bylo zjišťováno až střední poškození šešulí bejlomorkou kapustovou. Mšice zelná se většinou vyskytovala pouze na okrajích pozemků.

Řepka poškozená blýskáčkem řepkovým
Řepka poškozená blýskáčkem řepkovým

Choroby

Výskyt houbových chorob byl velmi slabý. Proti hlízence obecné (bílá hniloba brukvovitých) bylo fungicidní ošetření provedeno jenom na části ploch. Většina intenzivně pěstovaných porostů byla v dobrém zdravotním stavu až do sklizně.

Podzim letošního roku (2018)

Setí ozimé řepky proběhlo ve 2. dekádě srpna až do poloviny září. I minimální srážky s rosou postačily k tomu, aby většina porostů dobře vzešla. Vydatnější dešťové srážky s vysokými teplotami v září urychlily vzcházení, růst a zahuštění porostů. Na vzcházejících porostech bylo zaznamenáno poškození dřepčíky a lokální napadení zápředníčkem polním a výskyt larev pilatky řepkové. Také byly zjištěny většinou slabé lokálně až silné výskyty mšice zelné i mšice broskvoňové. Místy také ohniskově škodil hraboš polní. Z chorob byly zjištěny jenom slabé výskyty fómové hniloby a plísně brukvovitých.

Zápředníček polní na řepce
Zápředníček polní na řepce

Mák

Vegetace

Více než polovina ploch i brzy zasetého máku byla zaorána. U ponechaných porostů bylo zaplevelení rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu. U ponechaných porostů, byly dosahovány výnosy jenom na úrovni 0,2–0,5 t/ha.

Choroby a škůdci

Rovněž u máku nemohlo být letos osivo insekticidně ošetřeno a vzcházející porosty byly středně až silně poškozeny krytonoscem kořenovým. Porosty byly také lokálně středně až silně napadeny mšicí makovou a při květu místy středně až silně krytonoscem makovicovým. Napadené plochy byly insekticidně ošetřeny.

Výskyt plísně máku byl většinou slabý, místy až střední. S postupným sekundárním zaplevelením a přeháňkovým počasím lokálně narůstalo i napadení pleosporovou hnědou skvrnitostí máku.

Poškození porostu máku krytonoscem kořenovým
Poškození porostu máku krytonoscem kořenovým

Krytonosec makovicový
Krytonosec makovicový

Larvy krytonosce makovicového
Larvy krytonosce makovicového

Mšice maková na máku
Mšice maková na máku

Hraboš polní

Většinou byly na jaře pozorovány lokálně až střední výskyty hrabošů dle plodiny, lokality a provedené ochrany, která se však většinou na jaře neprováděla.

Stavy hrabošů v letošním podzimu (2018) jsou rozdílné rovněž podle lokalit. Obecně jsou na většině území pozorovány střední nebo jen na okrajích pozemků až silné výskyty. Lokálně byly škodlivé výskyty zjištěny v obilninách, řepce, pícninách a dalších kulturách. Nastalo jejich stěhování ze sklizených a zoraných ploch do dalších atraktivních porostů.

Nora hraboše v řepce na podzim
Nora hraboše v řepce na podzim

Ovocné dřeviny a réva vinná

Letos nebyly ovocné stromy (včetně vinné révy) poškozeny jarními mrazy, které úrodu poznamenaly v minulých letech. Proto by mohli pěstitelé sklidit více jablek, hrušek, švestek i ostatního ovoce. Červnové odhady ÚKZÚZ ukazovaly na úrodu vyšší o 18–68 % a ČSÚ odhadoval, že i přes tropické letní týdny bude letošní úroda ovoce rekordní, druhou nejvyšší od roku 2006. Sadaři čekali u jablek nárůst sklizně o 48 % na úroveň 150 000 tun a u hrušek téměř na 11 000 tun. Místo původně očekávané nadprůměrné úrody bude u jablek zřejmě letošní sklizeň jen průměrná. Zářijový odhad necelých 128 000 tun jablek je přesně na úrovni průměru sklizní posledních 5 let. U hrušek je očekávaná úroda 28 % nad pětiletým průměrem. Ovoce bylo sice více, ale bylo méně kvalitní, sucho významně snižovalo kvalitu a velikost u všech druhů. Plody byly kvůli suchu menší, na ovoci jsou i přímé škody z tepla a slunečního záření. V některých sadech až 60 % jablek skončilo v průmyslovém zpracování. Na více poškozených plochách (kroupy, sucho,…) se ovoce ani sklízet nebude.

Mráz sice ovocné dřeviny nepoškodil, ale lokálně byly problémy kvůli vysokým teplotám a větru s odkvětem a opylením. Stromy velmi rychle odkvetly (zasychaly blizny) a včely nestačily všechno opylovat. Pokračování teplého počasí urychlilo vývoj nejen vegetace, ale místy také větší nárůst chorob a zejména škůdců. Lokálně se také prohlubovalo pokračující sucho. Letošní velmi suché a teplé jaro se také negativně projevilolo na úrodě jahod a raných druhů třešní, které nebyly zavlažovány. V intenzívně pěstovaných sadech převládaly střední až silné výskyty škodlivých organizmů. Silnější výskyty byly zjišťovány zejména na neošetřovaných stromech extenzivních sadů a stromořadí.

Jabloně a hrušně

Průběh počasí zpočátku jara podpořil infekci padlí (z vyrašených pupenů infikovaných v loňském létě) a místy i strupovitosti a další skvrnitosti listů. Na většině nedokonale ošetřovaných stromech na náchylných odrůdách byly střední až silné výskyty padlí jabloně. Byly také zaznamenány až silné výskyty moniliové hniloby plodů - podle odrůdy a intenzity ochrany.

Teplejší, sušší průběh počasí přispívalo i většímu výskytu poškození plodů živočišnými škůdci - zobonoskami, obalečem jablečným a lokálně „pupenovými a slupkovými obaleči“ - obalečem jabloňovým, obalečem pupenovým, obalečem zimolezovým, podkopníčky aj. Na některých lokalitách byly i střední až silné výskyty mšic a místy i štítenky zhoubné.

Výskyty rzivosti hrušně na hrušních byly většinou jen slabé a slabší byly i výskyty hálčivců. V oblastech s dostatkem srážek byla úroda (nejen i v intenzivních sadech) až nadprůměrná, v místech s nedostatkem srážek jen průměrná a u některých odrůd s převahou drobných plodů.

Padlí jabloně
Padlí jabloně

Mšice na jabloních
Mšice na jabloních

Třešně, višně

Kromě raných odrůd třešní, byla většinou střední až vysoká úroda. Plody díky místním bouřkám a přeháňkám lokálně trpěly v době dozrávání praskáním plodů.

Výskyt vrtule třešňové byl střední. Byly také pozorovány slabé až střední výskyty mšice třešňové.

Slivoně

V letošním roce byla průměrná a v intenzivních sadech až nadprůměrná násada plodů lámající větve. Výnosy většiny odrůd byly nadprůměrné.

Intenzivní sady byly ošetřeny proti pilatkám a mšicím na konci květu, takže poškození a propad plůdků po pilatkách byl malý. Výskyty mšic, svilušky, puklicštítenek byly lokálně zvláště na neošetřených stromech střední místy až silné. Na mladších výsadbách byly střední až silné výskyty hálčivce višňového. Již od vyvěšení feromonových lapačů byly místy až silné nálety obaleče švestkového, ve více letových vlnách až do sklizně plodů. Napadení plodů v intenzivních výsadbách bylo (po ošetření) u raných odrůd jen minimální, u pozdních odrůd bylo napadení do 2 %.

Hálčivec višňový - poškození listů
Hálčivec višňový - poškození listů

Hálčivec višňový - poškození plodů
Hálčivec višňový - poškození plodů

Meruňky

Také u meruněk byla úroda většinou střední až velká.

Broskvoně

I na neošetřených stromech, bylo napadení infekcí kadeřavosti broskvoní jen slabé až střední. Lokálně byly některé odrůdy napadeny padlím broskvoní. Takto napadené plody byly následně poškozeny moniliovou hnilobou peckovin.

Byly zjištěny střední až silné výskyty mšice broskvoňové, mšice hnízdotvorné a mšice slívové na listech a makadlovky broskvoňové na prýtech i v plodech.

Úroda byla většinou dobrá.

Mšice hnízdotvorná na broskvoni
Mšice hnízdotvorná na broskvoni

Mšice slívová na broskvoni
Mšice slívová na broskvoni

Angrešt

Zjištěny byly většinou slabé, místy až silné výskyty hnědého padlí angreštu a lokálně střední výskyty mšic, zejména na neošetřených porostech.

Velikost úrody se lišila podle lokality a odrůdy.

Hnědé padlí angreštu
Hnědé padlí angreštu

Rybíz

Násada plodů byla letos dobrá. Byly zjištěny střední výskyty mšic, lokálně až střední výskyty hnědého padlí angreštu a rzi sloupečkové.

Réva vinná

Na révě vinné byly místy silnější opakované výskyty roztočů způsobujících kadeřavostplstnatost révy vinné. Letošní přeháňkový průběh počasí podpořil zejména infekci padlí révy a místy i plísni révy.

Sklizeň se na některých lokalitách až o 3 týdny uspíšila. Podle prvních odhadů to vypadá na jednu z nejkvalitnějších sklizní posledních let. Suché počasí révě tolik nevadí. Na vinohradech starších deseti let si kořeny umí vodu natáhnout. U mladších výsadba sice trpí a roste pomalu, ale jinak se letošní ročník zatím jeví jako vynikající.

Padlí révy na listu
Padlí révy na listu

Padlí révy na hroznu
Padlí révy na hroznu

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - březen a duben 2019

16. 03. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 355x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - březen a duben 2019

15. 03. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 352x

Rok 2018 na moravských polích

13. 03. 2019 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kolektiv; Agrotest fyto, s.r.o., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 191x

Zkušenosti s růstovým regulátorem
Medax® Max

02. 03. 2019 Jaroslav Šubr; ZS Trutnov Ochrana obecně Zobrazeno 420x

Poškození polních plodin v roce 2018

28. 02. 2019 Ing. Vít Bittner, MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 294x

Další články v kategorii Ochrana obecně

AG NOVACHEM s.r.o.
Bayer CropScience
Agro Aliance
Xarvio
Syngenta Czech s.r.o.
Sumi Agro s.r.o.
liquifix-inoculants.eu

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

detail