Zhodnocení výsledků porovnávacích herbicidních pokusů v ozimé řepce

30. 08. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Luděk Procházka, Ing. Dita Hiřmanová; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 2199x

V pěstitelských letech 2018/19 a 2019/20 proběhly na demonstračním a pokusném pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU porovnávací herbicidní pokusy v řepce ozimé. Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů v různých aplikačních termínech.

Volba herbicidu, jeho dávky i aplikačního termínu byla ponechána na doporučení zadavatelů (agrochemických společnosti - tab. 1 a 2). Pokusy byly založeny na lokalitě s výskytem většiny běžně se vyskytujících řepkových plevelů (svízel přítula, heřmánkovec nevonný, violka rolní, rozrazil perský) i plevelů expanzivně se šířících: kakost maličký, mák vlčí, úhorník mnohodílný a hulevník lékařský (obr. 1). Pokusy byly umístěny na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 250 mmol⁺/kg). V roce 2018 spadlo během září a října 91 mm srážek (42 + 49 mm), zatímco v roce 2019 bylo toto období sušší (31 + 31 mm). Průměrné měsíční teploty byly v obou pokusných letech podobné: září 15,8, resp. 14,7 a říjen 10,8, resp. 10,3 °C.

Tab. 1: Testované herbicidní varianty v pěstitelském roce 2018/19

Tab. 2: Testované herbicidní varianty v pěstitelském roce 2019/20

Obr. 1: Zaplevelení řepky na neošetřené kontrole v polovině listopadu 2018

Vliv povětrnostních podmínek na účinnosti preemergentních herbicidů

Účinnost všech testovaných preemergentních (PRE) herbicidů a TM kombinací na většinu sledovaných plevelů byla výrazně nižší v roce 2018 (graf 1), kdy byla sice půda v době PRE aplikace dostatečně vlhká (krátce před aplikaci spadlo 22 mm), ale v dalších 10 dnech nespadlo více než 1 mm srážek.

Naopak v roce 2019, kdy byla účinnost PRE herbicidů na většinu plevelů velmi vysoká (graf 2), byla sice aplikace provedena na suchou půdu a za nadprůměrně teplého počasí (maximální denní teploty dosahovaly téměř 30 °C), nicméně v průběhu 5 dní po aplikaci spadlo 20 mm srážek, které zapravily herbicidy do půdy a zajistily jejich reziduální působení na vzcházející plevele.

V aridních oblastech je výsev řepky často časován těsně před předpokládanými výraznějšími srážkami. Pokud se podaří před srážkami provést také PRE ošetření, bývá účinnost zpravidla dostatečná. V případě, že je PRE ošetření provedeno až po srážkách a následuje delší bezesrážková perioda, nemusí být účinnost půdních herbicidů dostatečná, zejména na těžších půdách, kde je herbicid pevněji vázán. Navíc výsev po intenzivní bouřce v polovině srpna, po níž obvykle dojde k opětovnému nárůstu teplot nemusí být ani pro růst řepky, která naklíčí, a v případě následného nedostatku vody v povrchové vrstvě půdy mohou mladé klíční rostliny zasychat.

Faktory ovlivňující účinnost časného postemergentní ošetření

Přestože se časné postemergentní (CPOST) ošetření půdními herbicidy často doporučuje v situacích, kdy nejsou vhodné vláhové podmínky pro účinnost PRE herbicidů, je třeba počítat s tím, že po vzejití řepky nemusí být povětrnostní podmínky výrazně lepší. Rovněž je třeba si uvědomit, že sortiment herbicidů používaných v tomto aplikačním termínu je užší a ošetření je třeba správně načasovat.

Jakékoliv opoždění aplikace, může vést k výraznému snížení účinnosti, což se projevilo také v roce 2018, kdy se plevele, v důsledku velmi teplého počasí na počátku září, velmi rychle vyvíjely a CPOST ošetření nebylo prakticky možné správně načasovat. Účinnost CPOST ošetření na některé plevele (heřmánkovec nevonný, mák vlčí a rozrazil perský) proto byla v roce 2018 výrazně nižší než v roce 2019 (graf 1 a 2).

Graf 1: Účinnost testovaných herbicidů v pěstitelském roce 2018/19; hodnoceno na jaře, po obnově vegetace

Graf 2: Účinnost testovaných herbicidů v pěstitelském roce 2019/20; hodnoceno na jaře, po obnově vegetace

Srážky a postemergentní ošetření

Sortiment herbicidů registrovaných do řepky postemergentně (POST) se v posledních letech výrazně rozšířil, přičemž zejména se zavedením herbicidu Belkar vyvolalo zvýšený zájem o tento aplikační termín při regulaci plevelů v ozimé řepce.

Také v tomto aplikačním termínu měly v našich pokusech hlavní vliv na účinnost herbicidů srážky. Rozdíly v účinnosti mezi roky 2018 a 2019 byly v tomto aplikačním termínu patrné především u svízele přítuly, heřmánkovce nevonného, máku vlčího a rozrazilu perského. Vyšší účinnost vykázaly POST herbicidy ve vlhčích podmínkách, kdy v druhé polovině září roku 2018 spadlo téměř 20 mm, zatímco v roce 2019 pouze 9 mm. Porušení ochranných bariér na povrchu listů intenzivními srážkami má tedy velmi významný vliv na úspěšnost POST ošetření.

Porovnání účinnosti testovaných herbicidních variant na hodnocené plevele

Svízel přítula - Většina testovaných herbicidních variant vykázala velmi dobrou účinnost na svízel přítulu (graf 3). Avšak 100% účinnost v obou pokusných letech jsme zaznamenali pouze po aplikaci herbicidu Nimbus Gold (PRE) a dvojité aplikaci herbicidu Belkar (0,25 + 0,25 l/ha).

Heřmánek nevonný - Účinnost PRE herbicidů na heřmánkovec nevonný byla výrazně ovlivněna vláhovými podmínkami a v sušších podmínkách došlo u většiny herbicidů ke snížení účinnosti. Účinnost CPOST ošetření byla vláhovými podmínkami ovlivněna výrazně méně (graf 4). Z POST variant vykázala nejvyšší účinnost (98–99 %) tank-mix (TM) kombinace Metazamix + Belkar a herbicid Cleravis (96–97 %).

Mák vlčí - Účinnost všech testovaných PRE herbicidů a TM kombinací na mák vlčí byla za sucha (2018) výrazně snížena (pod 90 %). CPOST ošetření herbicidy obsahující quinmerac (Butisan Complete a MaxRaptor) vykázalo 100% účinnost, pokud byla aplikace provedena za příznivých vláhových podmínek (2019), za sucha byla účinnost nižší (90, resp. 92 %). 100% účinnost v obou pokusných letech vykázala pouze kombinace herbicidů Metazamix + Belkar (tank-mix i oddělená aplikace) a dvojité ošetření herbicidem Belkar (graf 5).

Rozrazil perský - Všechny testované PRE herbicidy vykázaly v obou pokusných letech 100% účinnost na rozrazil perský. Účinnost CPOST ošetření půdními herbicidy byla silně ovlivněna vláhovými podmínkami a růstovou fází rozrazilu v době aplikace. Pokud měl rozrazil vyvinuty pouze děložní listy a byla dostatečná půdní vlhkost (2019), vykázaly oba testované CPOST herbicidy (Butisan Complete a MaxRaptor) 100% účinnost. Za méně příznivých podmínek (2018) byla účinnost 87, resp. 93 %. Účinnost většiny testovaných POST herbicidů byla nedostatečná, zejména v sušších podmínkách. Pouze herbicid Cleravis vykázal velmi dobrou účinnost (94 %) i v méně příznivých podmínkách (graf 6).

Violka rolní - Většina testovaných herbicidních variant nedokázala dostatečně potlačit violku rolní (účinnost pod 80 %). Nejvýraznější regulační efekt na violku byl zaznamenán na variantách, kde byl použit herbicid Belkar včas (graf 7).

Kakost maličký - Účinnost všech testovaných PRE herbicidů a TM kombinací na kakost maličký byla za sucha (2018) výrazně snížena (pod 90 %). Za příznivějších vláhových podmínek vykázaly dobrou účinnost pouze herbicid Nero (96 %) a Nimbus Gold (100 %). CPOST ošetření nebylo na kakost maličký příliš efektivní ani v jednom pokusném roce, přičemž nejvyšší účinnost vykázal v tomto aplikačním termínu herbicid Butisan Complete (86–90 %). Naopak všechny testované POST varianty (postaveno především na herbicidech Belkar a Cleravis) vykázaly velmi vysokou účinnost (přes 98 %), a to i v méně příznivých podmínkách (graf 8).

Úhorník mnohodílný - Účinnost většiny testovaných PRE herbicidů a TM kombinací na úhorník mnohodílný byla za sucha výrazně snížena (pod 90 %), pouze účinnost herbicidu Nimbus Gold vykázala uspokojivou účinnost (93 %) i v sušších podmínkách (graf 9). Účinnost CPOST ošetření byla ovlivněna především růstovou fází úhorníku při aplikaci. Pokud bylo CPOST ošetření provedeno v děložních listech úhorníku, bylo dosaženo účinnosti přes 95 %. Ve vyšších růstových fázích byla účinnost výrazně nižší (68–87 %). V POST aplikačním termínu vykázal nejvyšší účinnost (100 %) herbicid Cleravis. Vysokou účinnost vykázal také herbicid Belkar, zejména pokud byl použit v TM kombinaci s herbicidem Metazamix nebo při jeho dvojí aplikaci (0,25 + 0,25 l/ha).

Hulevník lékařský - Hulevník lékařský se na pokusném pozemku vyskytoval pouze v pěstitelském roce 2019/20. 100% účinnost na tento plevel vykázal pouze herbicid Nimbus Gold a TM kombinace Brasan + Teridox (graf 2). Účinnost CPOST ošetření půdními herbicidy byla slabá až nulová. V POST aplikačním termínu vykázal nejvyšší účinnost (98 %) herbicid Cleravis. Účinnost herbicidu Belkar byla nejvyšší, pokud byl použit v TM kombinaci s herbicidem Metazamix (93 %).

Graf 3: Rozsah účinnosti testovaných herbicidních variant (pouze těch zkoušených v obou pokusných letech) na hodnocené plevele (modrá část sloupce označuje minimální zaznamenanou účinnost a červená část sloupce označuje maximální zaznamenanou účinnost)