BASF
BASF
BASF

AGRA

Variabilní aplikace preemergentních herbicidů v řepce ozimé

07. 05. 2024 Ing. Josef Chára a kol. Plevele Zobrazeno 771x

Herbicidy představují bezmála 50 % spotřeby přípravků na ochranu rostlin v České republice a je dosud běžnou zemědělskou praxí, že se na celý pozemek aplikuje jednotná dávka herbicidu. Přesto se již dnes v provozní praxi objevují selektivní (zonální) aplikace herbicidů, při kterých dochází k aplikaci herbicidu pouze na plevelnou rostlinu či jejich lokální místa výskytu. Touto aplikací dochází dle úrovně zaplevelení k úspoře mezi 10 až 90 % herbicidu.

Proseeds

Možnosti použití herbicidů

Jedná se ale v naprosté většině případů pouze o postemergentních aplikace, která je podmíněna předchozí detekcí plevelných rostlin v kulturní plodině nebo v meziporostním období. Velmi dobrých výsledků je dosahováno u selektivních aplikací herbicidů na plevelné rostliny, jako je pcháč rolní, durman obecný, ohniska pýru plazivého nebo štovík tupolistý.

Preemergentní herbicidy jsou aplikovány před vzcházením kulturních a plevelů a není tedy možné plevelné rostliny fyzicky detekovat jako u postemergentních aplikací. Možnosti selektivních aplikací jsou proto velmi omezené a jsou prováděny velmi zřídka na základě historické identifikace nebo predispozice zaplevelení.

Obecnou podmínkou dobré účinnosti preemergentně aplikovaných půdních herbicidů je dostatečná půdní vlhkost, naopak za sucha může jejich účinnost selhávat. Variabilita půdních vlastností může způsobit rozdílnou sorpci herbicidů. Herbicidy se na půdách lehkých a písčitých, které se vyznačují i malou sorpční kapacitou, projevují vyšší fytotoxicitou vůči plodinám. Na takových půdách doporučuje Mikulka (2022) aplikovat nižší dávky herbicidů. Naproti tomu půdy těžké, s vysokou sorpční kapacitou váží velmi silně účinné látky herbicidů. Odborná literatura ale neuvádí mechanizmus změny dávky herbicidu, zda měnit dávku účinné látky pomocí množství vody - tento způsob je dnes dostupný nebo koncentraci účinné látky v postřikové jíše. Tento způsob je technicky i finančně nákladný.

Řada autorů se ale shoduje, že každý herbicid bude mít určitý typ chování v různých půdních podmínkách a je nutné ověření sorpce využívaných herbicidů. Zároveň prostorová distribuce plevelných rostlin v rámci pozemku není rovnoměrná. Popis chování herbicidů v prostředí je velmi složitý, neboť procesy jejich vázání na půdní částice či na organickou hmotu jsou ovlivněny velkým množstvím faktorů.

Stanovení variability půdních vlastností

Z hlediska stanovení úrovně sorpční kapacity v rámci pozemku je zásadní detailní stanovení variability půdních vlastností. Za jednu z nejpřesnějších metod stanovení půdních vlastností je považováno půdní vzorkování. Důležitým parametrem hodnocení je získání reprezentativních vzorků. V precizním zemědělství se pohybuje vzorkování v rozmezí na jeden vzorek mezi 1 až 5 ha v závislosti na úrovni variability. Další proměnou je stanovení odběrné sítě, která v ideálním případě reflektuje reliéf nebo produkční zóny pozemku.

Relativně vysoké náklady na odběr půdních vzorků a na následné laboratorní analýzy vedou k rozvoji nepřímých metod měření pomocí takzvaných on-the-go senzorů, které by mohly detekovat kritické vlastnosti půdy v každém místě pozemku při pohybu těchto senzorů po pozemku (Adamchuk 2011). Ačkoliv literatura popisuje celá řada konstrukčních konceptů a metod měření, v provozní praxi se osvědčily především eklektické a elektromagnetické senzory založené na měření elektrického odporu, kapacity nebo vodivosti půdy.

Mapování elektrické vodivosti půdy je jednoduchý a relativně levný nástroj pro měření půdních vlastností (obr. 1). Měření je založeno na schopnosti látky vést elektrický proud a je vyjádřeno v jednotkách milisiemens (mS/m). Brant et al. (2020) popisují korelace mezi vodivostí půdy a výskytem rostlin pcháče rolního.

Mapy vodivosti půdy vykazují vysokou korelaci s výnosovými mapami, které prostřednictvím sklízecích mlátiček dokumentují výnos plodiny v rámci pozemku. Podle řady autorů půdní vlastnosti, vyjádřené vodivostí půdy, vysvětlují variabilitu výnosu až z 85 %. S rozdílnými půdními vlastnostmi souvisí především infiltrace a zadržování vody v půdě, která má přímý vliv na stres rostlin během vegetace, a tím i výnos. Lehké půdy se obecně vyznačují nižší vodní kapacitou, která je v České republice hlavním limitujícím parametrem pro dosažení požadovaných výnosů pěstovaných plodin. Zároveň, jak již bylo zmíněno, lehké půdy s nízkou vodní kapacitou mají nižší sorpční kapacitu a je žádoucí, dle citovaných autorů, snížit v těchto částech pozemku množství herbicidu.

Obr. 1: Měřící souprava osazená sondou EM 38–MK2 pro měření vodivosti půdy
Obr. 1: Měřící souprava osazená sondou EM 38–MK2 pro měření vodivosti půdy

Sklizňové ztráty (výdrol) v řepce ozimé

Sklizeň plodin pomocí sklízecích mlátiček je spojena se sklizňovými ztrátami, které se optimálně pohybují na úrovni 1 % sklizené produkce. Snaha o snížení sklizňových ztrát pod 1 % je spojena s poklesem pracovní rychlosti, a tím s poklesem plošného výkonu sklízecí mlátičky. Je tedy nutné hledat optimální poměr mezi plošným výkonem (ha/hod) a procentuálními sklizňovými ztrátami (%). Důležitou proměnou v této kalkulaci hraje cena komodit (Kč/t), která zásadně mění kalkulaci sklizňových ztrát. Sklizňové ztráty (tzv. výdrol) mohou působit výrazné problémy v následné plodině, především v řepce ozimé, která je vysévaná bezprostředně po sklizené předplodině. Při průměrném výnosu pšenice ozimé i jarní 6,07 t/ha zůstává při sklizňových ztrátách na úrovni 1 % zhruba 60,7 kg/ha sklizňových ztrát. Nutno podotknout, že v provozní praxi, vlivem špatně nastavené sklízecí mlátičky, obsluhou, stavem plodiny aj., bývají sklizňové ztráty výrazně vyšší, a mohou dosahovat i 5 %, což činí zhruba 303,5 kg/ha sklizňových ztrát. V tomto případě ztrátové množství vykazuje obdobnou hodnotu jako činí výše samotného výsevku při výsevu plodiny.

Preemergentní herbicidní aplikace v c se v České republice provádějí na výměře přesahující 70 % osetých ploch. Tyto aplikace jsou v současné době prováděny uniformní dávkou postřikové jíchy, kdy dochází ke kombinaci herbicidů proti dvouděložným, ale také jednoděložným plevelům. Pokud preemergentní aplikace není možná, je nahrazena časně postemergentní. V tomto období dochází již mnohdy k vysoké konkurenci výdrolu vůči řepce ozimé.

Z dosavadních výsledků ověřování vztahu mezi tlakem zaplevelení a půdními vlastnostmi vyplývá vysoká korelace mezi sklizňovými ztrátami a půdními vlastnostmi, které jsou vyjádřeny produkčním potenciálem pozemku (obr. 2). V současné době dochází k provoznímu ověřování využití variabilních aplikací a jejich vlivu na omezení tlaku zaplevelení sklizňovými ztrátami. Z průběžných výsledků vyplývá vhodnost změny dávky herbicidu v závislosti na výnosové úrovni (zóně) pozemku.

V praxi by předpisová mapa pro preeemergentní nebo časně posteemergentní aplikaci byla vytvořena na základě produkčního potenciálu pozemku nebo výnosové mapy ze sklízecí mlátičky, která by reflektovala prostřednictvím výnosu (t/ha) aktuální půdní podmínky pozemku.

Ověřování možnosti využití (zonálních) selektivních postemergentních aplikací nepřineslo vlivem etapovitého vzcházení sklizňových ztrát uspokojivé výsledky slučující se s provozním využitím. Kompromisem a výrazným snížením spotřeby společně s vyšší efektivitou preemergentních herbicidů je kombinace páskové a variabilní aplikace preemergentních herbicidů, kdy může být pro aplikaci využito běžně dostupné aplikační techniky, která disponuje vhodnou roztečí trysek a výsevních jednotek, anebo může být aplikace prováděna přímo v průběhu setí dané plodiny za využití kapalného zásobníku a aplikačního rámu za výsevními jednotkami (obr. 3). Herbicidně neošetřené plochy nepředstavují riziko v době vzcházení řepky ozimé a při následném, dnes běžném, opravném podzimním herbicidním zásahu může být provedena plošná aplikace potlačující i preemergentně neošetřené plochy pozemku.

Obr. 2: Dokumentuje korelaci mezi produkčním potenciálem pozemku (vlevo) a posklizňovými ztrátami předplodiny (vpravo)
Obr. 2: Dokumentuje korelaci mezi produkčním potenciálem pozemku (vlevo) a posklizňovými ztrátami předplodiny (vpravo)

Obr. 3: Secí souprava osazená čelním kapalným zásobníkem a aplikačním rámem za výsevními jednotkami umožňuje provádět páskovou a variabilní aplikaci preemergentního herbicidu
Obr. 3: Secí souprava osazená čelním kapalným zásobníkem a aplikačním rámem za výsevními jednotkami umožňuje provádět páskovou a variabilní aplikaci preemergentního herbicidu

Přínosy

Ekonomické přínosy variabilních aplikací jsou sporné a u herbicidů obzvlášť, více než o úspoře bychom měli mluvit o lepším využití, sorpci herbicidů s pozitivní odezvou na pěstované plodiny. Naopak u páskových aplikací dochází, při rozteči plodiny 50 cm, až k 50% úspoře herbicidu. Dalším kalkulovaným benefit může představovat spojení aplikace se setím plodiny a snížení nákladů na aplikaci herbicidu se zaručenou včasností a přesností herbicidního zásahu. Samotné technické řešení pro variabilní, páskové nebo selektivní (zonální) aplikace je následně přenositelné a využitelné i v jiných plodinách, jako je například cukrová řepa nebo kukuřice.

Tlak nízkých výkupních cen komodit, vzrůstajících cen vstupů a tlak státních institucí na snižování přípravků na ochranu rostlin a hnojiv nutí farmy k hledání úspor také v oblasti herbicidní ochrany. V současné době dochází v rámci Centra precizního zemědělství při ČZU a spolupracujících farem k ověřování herbicidních strategií také v řepce ozimé s cílem snižování spotřeby herbicidů.

Literatura u autorů.

Práce vznikla v rámci projektu NAZV QL24020309.

Ing. Josef Chára1, Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.1, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.1, Ing. Jaroslav Pinkas2
1
Centrum precizního zemědělství Česká zemědělská univerzita v Praze; 2STROM PRAHA, a.s.
foto: J. Chára

Související články

Plevele meziplodin a jarních plodin

14. 05. 2024 Ing. Jan Winkler, Ph.D.a kol. Plevele Zobrazeno 306x

Osvědčená i nová řešení plevelů a škůdců od Nufarmu

07. 05. 2024 Ing. Stanislav Hospůdka, Nufarm Plevele Zobrazeno 229x

Jak efektivně regulovat plevele v kukuřici: Výsledky srovnávacích herbicidních pokusů z roku 2023

06. 05. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 441x

Altivate - poradí si s každou jednoletou trávou v obilninách

20. 04. 2024 Ing. Jaroslav Bašta; Agro Aliance s.r.o. Plevele Zobrazeno 149x

Zypar, Mustang 4×4 a Mustang Forte

15. 04. 2024 Ing. Josef Cvingráf; Corteva Agriscience Czech Plevele Zobrazeno 147x

Další články v kategorii Plevele

detail