Přetrvávající chronické problémy se skladištními škůdci na farmách poškozují nejen farmáře

31. 07. 2019 Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Skladování Zobrazeno 2542x

Skladištní škůdci patří mezi významné faktory, které jsou příčinou ekonomických ztrát v zemědělství a potravinářství. To je jeden z důvodu, proč naše pracoviště (VÚRV, v.v.i.) každoročně dostává řadu dotazů, které jsou zaměřeny právě na problematiku skladištních škůdců na farmách.

Frekvence dotazů ukazuje se, že se jedná o téma, které je aktuálně důležité. Přibývají také problémy s reklamacemi napadených komodit škůdci nejen u našich odběratelů, ale také u zahraničních partnerů. Zejména u produktů s vyšší přidanou hodnotou mohou tyto problémy významně poškodit obchodní vztahy při vývozech těchto produktů. Příkladem může být sladovnický ječmen a zejména slad, kde ČR patří mezi významné světové producenty a poškození důvěry u zahraničních partnerů z důvodu zamoření dodávek skladištními škůdci může mít významné ekonomické dopady.

Kromě škůdců je v současné době velkým tématem používání pesticidů a následný výskyt jejich reziduí v potravinách. Ovšem je nutné si také uvědomit, že pesticidy člověk nevyvinul proto, aby si „zamořoval“ své prostředí, ale zejména proto, aby mu pomohly v boji se škůdci. Pokud se omezí bez alternativ, zvýší se rizika výskytu škůdců. Hledání a implementace nových ekologických postupů nemusí být vždy rychlá a laciná. Proto je vždy nutné hledat vyvážený přístup mezi použitím pesticidů a riziky působených škůdci.

Kde začíná napadení?

Problémy se skladištními škůdci začínají v zemědělských skladech, kde napadají nově sklizené a uskladněné komodity. Zde bývá také první místo, kde dochází k silnému zamoření a kontaminaci. Tento problém je spojen zejména s vysokou koncentrací komodit a jejich délkou skladování, často v nevhodných podmínkách. Tyto nevhodné podmínky mohou škůdcům napomáhat se rychle a nekontrolovatelně množit, a tím kontaminovat své prostředí alergenními látkami. Některé tyto kontaminace jsou úspěšně odstraněny v průběhu zpracování a výroby potravin. Jiné nelze odstranit a ty se následně stávají nežádoucí součástí našich potravin.

Nejvýznamnější kontaminace mají na svědomí škůdci, kteří se vyvíjejí uvnitř zrn. Do této skupiny patří pilousi a korovník obilní. Jejich larvy žijí skrytě uvnitř obilek, a proto je nelze běžnými metodami při zpracování odstranit. Existují vědecké studie, které prokazují, že úlomky těchto škůdců jsou součástí vyrobené mouky z napadených zrn, které nelze již odstranit. Touto cestou se následně dostávají i do pečiva z takto kontaminované mouky. Proto je důležité již ve skladech na farmách provádět včasnou detekci škůdců a jejich hubení, dříve než se namnoží a napadnou velké množství obilek.

Obr. 1: Příčný řez obilky poškozené žírem larvy pilouse černého

Důležití škůdci ve skladech na farmách

Na běžnou farmu je nutné pohlížet jako na optimální místo pro život přizpůsobivých synantropních škůdců. Jsou zde „neomezené“ zdroje potravy, a také často dostatek úkrytů pro jejich odpočinek a rozmnožování. Proto se v těchto systémech setkáme často s velkou druhovou rozmanitostí. To přináší nutnost vytvářet a využívat více nástrojů za účelem ochrany před těmito škůdci, než v ostatních systémech.

Jednou z nejvíce přizpůsobených skupin škůdců jsou hlodavci: tj. myš domácí, potkan obecný a šířící se krysa obecná. Hlodavci nejsou přímo vázáni na určitou komoditu, ale flexibilně mění zdroje potravy podle aktuální dostupnosti. Jejich škodlivost není omezena pouze na konzumaci a kontaminaci skladovaných zásob. Poškozují strukturu budov a skladů a jejich zařízení. Z těchto důvodů je důležité mít zaveden efektivní deratizační systém.

Další významnou skupinou škůdců, jejichž přítomnost, bývá vázána zejména na skladované zásoby, jsou hmyzí škůdci a roztoči. Hmyzí škůdci zahrnují celou řadu druhů, které se mezi sebou liší nejen vzhledem, ale také biologií. Do této skupiny skladištních škůdců řadíme hlavně brouky, pisivky zavíječe a moly.

Poslední významnou skupinou jsou skladištní roztoči. Tito drobní škůdci jsou často přehlíženi díky své nepatrné velikosti, přesto mohou napáchat nemalé škody, zejména na osivech nebo olejninách, jako je například mák.

Aktuální problémy

Současná legislativa neumožňuje výskyt živých škůdců v komoditách. To ovšem neznamená, že sklady nejsou plné těchto nežádoucích „přistěhovalců“. Časté dotazy a průzkumy členů našeho týmu ukazují přesný opak, kterým je stále více se prohlubující problém se skladištními škůdci. Jednou z příčin může být také zvýšená aktivita a stále se zlepšující detekční metody odběratelů. Tento trend je dobrý pro konečného spotřebitele z pohledu čistějších a bezpečnějších potravin, ovšem pro farmáře to může mít fatální důsledky.

Kde nalézáme největší chyby a nedostatky ve skladování? Obecně tyto problémy spatřujeme ve dvou rovinách:

• kvalita skladovacích kapacit, jejich vybavenost a nastavení ochranných opatření a
• v obecné vzdělanosti farmářů nebo skladníků v oblasti problematiky skladištních škůdců.

Obecné povědomí o problematice skladištních škůdců u farmářů nebo skladníků v zemědělství je velmi malé a nedostatečné pro nastavení efektivních systémů v boji s těmito škůdci. Farmáři nemají často ani znalosti o základních druzích skladištních škůdců a jejich biologických specifikách. Dále nemají přehled o používaných ochranných opatřeních ve skladech a jejich účinnosti. Důvodem tohoto stavu může být také fakt, že většinu problematiky se škůdci přenášejí na externí firmy zajišťující dezinsekce a deratizace v jejich objektech. Tím ztrácejí vazbu a potřebu získávat nové informace k této problematice.

Přehled vybraných opatření ve skladech před a po sklizni

V letošním roce nastoupily vysoké jarní teploty velmi brzy. To sebou přináší optimální podmínky pro rychlý vývoj skladištního hmyzu a roztočů. Proto je důležité neotálet s přípravou prázdných skladů a kontrolou uskladněného obilí na přítomnost škůdců. Žádný sklad ve skutečnosti není nikdy prázdný. V každém skladu po vyskladnění nalezneme spoustu míst, kde se nalézají zbytky obilí nebo další nečistoty. Tyto místa často bývají skryta a velmi špatně přístupná. Jedná se o různé dopravníky, čističky, sušičky, mezistěny skladů atd. Nahromaděné obilí v těchto místech je vhodnou „živnou půdou“ nejen pro dospělce škůdců, kteří do těchto míst zalézají za zdrojem potravy, ale také místem pro další vývoj nové generace.

Z těchto důvodů je nutné věnovat pozornost prázdnému skladu již na jaře nebo ihned po vyskladnění a nenechávat vše na poslední chvíli před sklizní. Určitě lze doporučit provést mechanickou očistu a odstranit všechny nečistoty a zbytky obilí. Pokud byl prázdný sklad dobře vyčištěn a bylo provedeno kvalitní dezinsekční opatření, tak se významně snižuje riziko rychlého nástupu kalamitního výskytu skladištních škůdců. Pro zvýšení účinku je vhodné provést sanitaci v kombinaci s chemickým reziduálním postřikem struktury a technologií skladu podle etikety a/nebo prostorové ošetření aerosolem či fumigantem podle etikety.

Je nutné upozornit, že i kvalitně provedená příprava prázdných skladů nemusí vždy zaručit nulový výskyt škůdců, protože mohou být do skladu pasivně zavlečeni či aktivně přiletět či přilézt z okolí. Je proto důležité po naskladnění obilí provést všechna opatření, která pomohou obilí udržet bez škůdců.

Mezi tato opatření patří naskladňování obilí s přijatelnou vlhkostí zrna (doporučená vlhkost zrna do 12 %). Pokud je to možné, provést před naskladněním čištění obilí a odstranit všechny nečistoty (např. semena plevelů), které mohou zvyšovat lokálně vlhkost uskladněného obilí. Aplikace aktivního větrání, a tím rychlé snížení teploty uskladněného obilí a odvodu nadbytečné vlhkosti ze skladu. Samozřejmostí by měla být instalace monitorovacího zařízení škůdců pomocí lapačů a zavedení pravidelných kontrol teploty, vlhkosti a vizuální kontroly uskladněného obilí spojené s odběry vzorků. Pokud je zjištěn výskyt škůdců potom zavčas aplikovat chemickou ochranu (tj. postřik či fumigaci komodity).

Obr. 2: Zbytky obilí a nečistoty v okolí dopravních cest skladu

Obr. 3: Zbytky obilí a nečistoty v mezistěně podlahového skladu

Nové poznatky výzkumu v oblasti skladištních škůdců

Důležitým aspektem výzkumu je získávání nových znalostí a jejich využití v praxi. Přestože jsou dnes preferovány zejména nové oblasti, tak je důležité si uvědomit, že řada tradičních oblastí a problémů není stále vyřešena.

Mezi jednu z těchto stále nevyřešených oblastí spadá výskyt rezistence škůdců vůči aktuálně používaným přípravkům; zejména rezistence skladištních škůdců vůči fosforovodíku na území České republiky. Tento fenomén je dnes palčivým tématem celé řady zemí od USA přes Austrálii, Afriku až po řadu zemí v Asii. Také v Evropě se můžeme setkat s kmeny škůdců odolných vůči této účinné látce. V letošním roce náš tým Ochrana zásob před skladištními škůdci publikoval v prestižním mezinárodním vědeckém časopise Journal of Stored Products Research první nálezy rezistentních populací potemníka hnědého a pilouse černého vůči fosforovodíku. U dvou populací pilouse černého byl zjištěn koeficient rezistence 2,3× vyšší oproti citlivému standardu. Ovšem mnohem více alarmující výsledek byl zjištěn u dvou populací potemníka hnědého, kde byl stupeň rezistence 44,6× respektive 52,5× vyšší než je citlivý standard. Rozšíření rezistentních populací skladištních škůdců na našem území může mít pro naše farmáře a další zpracovatele nedozírné následky. Jedním z důvodů je, že fosforovodík je v současné době jedinou účinnou látkou povolenou na ošetřování zemědělských komodit schopnou účinně procházet obilkou a usmrtit škůdce uvnitř. Dalším důvodem je, že se praxe často spoléhá na použití přípravků s touto účinnou látkou bez snahy zavádět a realizovat preventivní opatření ve svých skladech.

Doporučení pro praxi

• Provádět důkladné čištění prázdných skladů.
• Provádět monitorování pohybu škůdců v prázdných skladech a aplikovat ochranná opaření.
• Naskladňovat obilí čisté a v doporučené vlhkosti.
• Aplikovat aktivní větrání za účelem snížení teploty obilí a odvodu nadměrné vlhkosti za skladu.
• Monitorovat teplotu a vlhkost skladovaného obilí.
• Aplikovat monitorovací systém (lapače) hned po naskladnění obilí
• Na základě informací z monitorovacího systému včas aplikovat chemické korektivní opatření (např. fumigace nebo postřik).

Tento článek byl vypracován za přímé finanční podpory projektů MV (VH20182021038) a MZE-RO0418.