BASF
BASF
BASF

AGRA

Skladování a ztráty působené skladištními škůdci

04. 08. 2020 Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Skladování Zobrazeno 2277x

Letošní zima opět nepřinesla výrazně chladné počasí, které by napomohlo v boji se škůdci ve skladech a skladovaných komoditách. Proto lze předpokládat, že místo zastavení vývoje a zvýšené mortality, došlo pouze ke zpomalení růstu populací škůdců.

Varistar

Faktor vysoké teploty pravděpodobně zapříčiní rychlý rozvoj škůdců v teplém jarním počasí nejen ve skladovaných komoditách, ale také ve zbytcích rostlinných produktů. Rezidua a zbytky se nacházejí ve skrytých místech dnes již často vyprázdněných skladů. Z tohoto důvodu je optimální čas začít připravovat sklady pro novou sklizeň a omezit tím rizika napadení nově naskladněných komodit.

Význam a rizika škůdců

Často se polemizuje o významu skladištních škůdců. Někdy se v praxi setkáváme s názorem, že škůdci byli vždy a je to přirozené. Je pravdou, že celá řada druhů hmyzu a roztočů se přizpůsobila antropogennímu prostředí. Již od počátku lidské civilizace se některé z nich adaptovaly na lidské zásoby potravin. Dnes více než kvantitativní škody (co škůdci zkonzumují) nás zajímají kvalitativní škody a dopady na lidské zdraví. Je prokázáno, že hmyz a roztoči produkují velké množství alergenních nebo dokonce karcinogenních látek. Stejně jako dnes na jídelním lístku nalezneme z bezpečnostních důvodů, seznam alergenů pro spotřebitele, tak i hmyzí alergeny mohou citlivým jedincům způsobit vážné zdravotní potíže. Skladníci v obilních skladech trpěli alergickými reakcemi vzniklými jako imunitní odpověď na prach a další látky obsažené v obilí napadeném velkým množstvím roztočů (tzv. mlynářská nemoc). Proto by mělo být důležité maximálně omezovat výskyt škůdců, a tím také snižovat kontaminaci potravin a prostředí těmito látkami.

Současná situace s potravinami a stabilní zemědělskou produkcí v EU a dalších rozvinutých státech světa umožňuje zabývat se zejména kvalitativními škodami a kvantitativní škody odsunout tzv. „na druhou kolej“. Avšak pohled do jiných částí světa, jako je např. Afrika, ukazuje, že škůdci mohou působit velmi závažné kvantitativní škody a někdy zlikvidovat dokonce celou úrodu. Obecně se uvádí, že v rozvinutých částech světa škůdci způsobují škody kolem 10 % a v ostatních částech světa tyto škody dosahují v průměru až 30 %.

Tyto uváděné hodnoty jsou průměrné a je velmi obtížné v praxi zjistit přesná čísla. Stačí se podívat hlouběji do problematiky zemědělství a potravinářství a nalezneme segmenty, kde škůdci způsobují nebo mohou způsobit ztráty jen svojí přítomností. Asi nejpalčivějším, a také nejznámějším škůdcem ve skladovaném obilí je pilous černý, který se vyvíjí uvnitř obilek. Samozřejmě to může být velmi nepříjemné, když napadne potravinářskou pšenici, ale stále se jedná o menší problém, než když napadne např. osiva nebo sladovnický ječmen, kde je důležitým parametrem klíčivost. Snížení klíčivosti pod požadovanou normu vede k vyřazení celé šarže, a tím k nemalým finančním ztrátám. V posledních letech je velkým problémem při prodeji obilí již samotná přítomnost živého škůdce. Některé vykupující organizace jdou ještě dále a dokonce považují za problém i nález mrtvého škůdce. K tomu napomáhá také současná legislativa EU, která předepisuje nulovou toleranci k přítomnosti živých škůdci v komoditách.

Z výše uvedeného textu je zřejmé, že skladištní škůdci nemohou být opomíjeným a marginalizovaným problémem. Řada z nich se přizpůsobuje našim technologiím a skladovacím postupům a vždy se jim podaří nalézt slabiny, které následně využijí ve svůj prospěch. Je důležité si uvědomit, že i změny podmínek, které jsou vyvolány změnou klimatu nebo samotným rozhodnutím společnosti např. o používání přípravků na ochranu rostlin mohou významně v krátké budoucnosti ovlivnit, zda stále budeme počítat průměrné ztráty kolem 10 % nebo se spíše přiblížíme k číslům rozvojových zemí.

Přípravky na ochranu rostlin a biocidy

Současná legislativa týkající se použití insekticidů je pro neodborníka poměrně složitá. Není tomu ani jinak v oblasti zemědělských skladů a zemědělských provozů. Legislativa rozděluje insekticidy na dvě skupiny: 1. přípravky na ochranu rostlin a 2. biocidní přípravky. Zatímco první skupina je používána v zemědělství zejména na polích a skladech, tak druhá skupina přípravků je používána pro komunální hygienu a potravinářství.

Toto členění sebou v praxi přináší někdy až „úsměvné problémy“, protože škůdci neznají hranice a neřídí se legislativou. Například potemník se může vyskytnout ve skladu s obilím, stejně jako ve mlýně, ale také i ve spíži v domácnostech. A vzhledem k tomu, že seznamy přípravků v obou skupinách nejsou identické, tak je problém zvolit správný přípravek, přestože se jedná o stejné účinné látky a někdy i o stejného výrobce. Obecně můžeme říci, že v této části zemědělství nebo potravinářství, záleží na úhlu pohledu, chybí jednoznačné vymezení tak, aby nedocházelo ke komplikacím v případě zvolení vhodného přípravku ze špatné skupiny.

Z výše uvedených důvodů lze farmářům a zemědělcům doporučit obrátit se, v případě nejistoty, na profesionální firmy DDD s patřičnými oprávněními nebo se obrátit o pomoc přímo na pracovníky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), kteří by měli být schopni vyjasnit, který přípravek lze použít v daném případě. V každém případě by farmář měl vždy použít povolený přípravek dle schválené etikety. Bohužel v posledních letech dochází k značnému omezování celé řady účinných látek přípravků, a tím i k ukončování registrací přípravků, na které jsou farmáři dlouhodobě zvyklí.

V letošním roce je důležité upozornit farmáře, že od 16. 1. 2020 prováděcím nařízením 2020/17/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovilo schválení účinné látky chlorpyrifos-methyl. To sebou může přinést řadu problémů pro farmáře, kteří jsou dlouhodobě zvyklí využívat přípravek Reldan 22 pro předsklizňovou dezinsekci skladů a dalších technologií. Je důležité upozornit, že kontaminace obilí nemusí být způsobena pouze přímou aplikací, ale také kontaktem s ošetřenými povrchy. Obzvláště pokud maximální limity reziduí (MLR) jsou nastaveny na velmi nízkou úroveň. V tomto případě se předpokládá, že bude tato hodnota snížena například u pšenice z 0,05 MLR na úroveň MLR 0,01.

Aktuální problémy, které farmářům v budoucnu stíží boj se škůdci

Skladištní škůdci si již vydobyli pozornost řady farmářů, přesto stále opakovaně dochází k problémům s reklamacemi, kalamitními výskyty atd.

Je nutné upozornit, že stále chybí odborníci v praxi, jako jsou dnes agronomové nebo zootechnici, kteří by blíže znali problematiku skladištních škůdců a dále rozvíjeli své znalosti. Tento nedostatek bude v blízké budoucnosti limitovat u řady farmářů a zemědělských podniků efektivní rozvoj skladovacích technologií a ochranných opatření proti škůdcům.

Jedním z významných problémů je snižování účinných látek a přípravků povolených pro dezinsekci skladů. Tento problém již dnes naplno pociťují například ekologické farmy, kde z praktického hlediska dlouhodobě chybí jakákoliv koncepce a přípravky pro ošetřování napadených komodit nebo skladů škůdci. Současné celospolečenské zaměření na biopesticidy a výtažky z rostlin se neukazují příliš účinné v daném segmentu skladování. Kromě přírodního extraktu (dříve - pyrethra) z kopretin, který je již dnes součástí řady přípravků nejsou komerčně dostupné žádné přípravky s dalšími účinnými látkami a s obdobnou účinností. Je nutné také upozornit, že řada těchto přírodních extraktů a látek (biopesticidů; podpůrných látek atd.) neobsahuje pouze jednu účinnou látkou, ale celý komplex látek, které mohou mít i neznámé vlivy.

Již dnes pociťujeme dopady užšího spektra účinných látek přípravků, které vedou jednoznačně k rozvoji rezistence u škůdců na stále častěji a opakovaně používané zbylé přípravky. Jednou z nevážnějších hrozeb je celosvětově rozvoj rezistence vůči přípravkům na bázi fosforovodíku. Populace škůdců rezistentní vůči této účinné látce jsou schopné přežívat vysoké dávky tohoto plynu, a tím i běžně používané postupy ošetření v ČR. Obecně k rozvoji této rezistence došlo v teplejších oblastech (Afrika, J. Asie), kde jsou vhodné podmínky pro celoroční vývoj škůdců a zároveň se provádí ošetření několikrát do roka i u jedné šarže skladované komodity. Bohužel se dnes s rezistencí vůči fosforovodíku setkáváme prakticky po celém světě.

I v ČR byla zjištěna silná rezistenci u potemníka hnědého (Tribolium castaneum) vůči tomuto fumigantu. Pracovníci VÚRV, v. v. i. publikovali tento výsledek v roce 2019 v prestižním vědeckém časopise Journal of Stored Products Research. Přímé dopady rezistence vůči fosforovodíku můžeme demonstrovat na rozdílu přežívání ve stejné koncentraci plynu u citlivého a rezistentního kmene potemníka hnědého (graf 1). Se zvyšujícími se průměrnými ročními teplotami se zlepšují podmínky pro vývoj škůdců, a tím také porostou rizika spojená s rezistencí.

Graf 1: Dosažená mortalita (včetně tremoru) u dvou kmenů potemníka hnědého (T. castaneum) s rozdílným stupněm rezistence vůči fosforovodíku v průběhu tří expozičních časů
Graf 1: Dosažená mortalita (včetně tremoru) u dvou kmenů potemníka hnědého (T. castaneum) s rozdílným stupněm rezistence vůči fosforovodíku v průběhu tří expozičních časů

Aktuální znalosti a směřování další cesty

Opakovaně všichni slýcháme nebo čteme, jak je nutné, aby výzkum sloužil praxi. S tímto tvrzením lze jen souhlasit. Ovšem líbivé fráze se říkají snadno, ale jejich plnění je často jen na papíře skryté před zraky samotné praxe. V každém případě je nutné se připravit na dobu, kdy tradiční přípravky na ochranu rostlin budou významně omezeny a bude nutné je nahradit jinými technologiemi. Každému je již dnes jasné, že tyto náhrady nebudou zdarma.

V rámci výzkumu náš tým ve spolupráci s dalšími subjekty (Podravka - Lagris, a. s. a DDD Servis, spol. s r. o.) vytvořil v průběhu řešení výzkumného projektu NAZV například zelenou technologii pro ošetřování komodit proti škůdcům pomocí řízených atmosfér s vysokým obsahem dusíku, která dnes funguje a je schopná nahradit používání fosforovodíku. Díky této technologii a nemalým finančním prostředkům, které dodal jeden ze subjektů, můžeme konstatovat, že technologie funguje i v klimatických podmínkách střední Evropy. Ovšem bez průkopníků a finančních prostředků bychom tyto znalosti neměli a nebylo by co praxi doporučit.

Poslední roky ukazují, že bude stále obtížnější se spoléhat na hlavní zbraň řady skladů, kterým je snížení teploty (např. aktivním provzdušňováním/větráním) skladovaných komodit v průběhu zimy, pod hranici teploty, kdy se škůdci vyvíjejí. Proto bude stále důležitější se zaměřit na včasnou detekci škůdců, tak aby bylo možné provést včasný zásah a eliminovat škody vzniklé kalamitním přemnožením. Za tímto účelem bohužel stále v praxi chybí používání lapačů a zavedení kvalitního monitorovacího systému nejen škůdců, ale také teploty a vlhkosti komodity. Tyto dva hlavní faktory významně ovlivňují vývoj škůdců, a také mohou signalizovat riziková místa a období. Za tímto účelem dnes náš tým spolupracuje s inovativní firmou v rámci projektu Ministerstva vnitra (VH20182021038) na multifunkční sondě, která by spojovala monitoring teploty, vlhkosti a škůdců pomocí zvuků, které vydávají svojí přítomností v komoditách. Tato nově vyvíjená technologie by mohla významně napomoci v boji se škůdci, a to i v dnes velmi obtížně kontrolovatelných místech, jako jsou silové buňky.

Než se v praxi rozšíří nové technologie a postupy ve skladech rostlinných produktů, tak to bude ještě nějakou dobu trvat. Bude hlavně záležet na samotné praxi, jak bude chtít moc investovat a někdy se stát tím průkopníkem pro ostatní. Přesto je důležité i v dnešní době udělat maximum pro boj se skladištními škůdci.

Aktuální doporučení pro sklady

  • Každý farmář by se měl vyvarovat hektické a povrchní přípravě skladu těsně před sklizní. Tato příprava je často nedostatečná. Jarní období je proto vhodné na přípravu skladů na novou sklizeň. Pokud je sklad vyprázdněn, začíná se mechanickou očistou a odstraněním všech zbytků a to zejména ve skrytých místech (např. v dopravních technologiích a větracích rozvodech, obr. 1 a 2).
  • Po mechanické očistě je důležité aplikovat chemické ošetření (fumigace, postřiky, aerosoly a fogy) tak, aby došlo k usmrcení jak škůdců létajících ve volném prostoru, tak škůdců lezoucích po stěnách a na podlahách (škůdci se totiž v důsledku čištění často rozlézají).
  • Do sklizně pak provádět monitorování škůdců v prázdném skladu pomocí vhodných lapačů. Monitoring ukáže, jestli je ošetření stále účinné, a také jestli celková sanitace byla kvalitní nebo byla opomenuta nějaká skrytá místa, které je nutné dočistit.
  • Doporučuje se 2–3 týdny před naskladněním provést kontrolu a v případě potřeby (tj. výskytu škůdců) proces očisty a chemického ošetření zopakovat.

Obr. 1: Zbytky rostlinných produktů v mezistěně podlahového skladu
Obr. 1: Zbytky rostlinných produktů v mezistěně podlahového skladu

Obr. 2: Zbytky rostlinných produktů v okolí dopravních cest
Obr. 2: Zbytky rostlinných produktů v okolí dopravních cest

Příspěvek vznikl za podpory MZe (institucionální podpora MZE-RO0418) a projektu MV (VH20182021038).

Související články

Rezistence skladištních škůdců v ČR a EU

13. 12. 2023 Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D. a kol. Skladování Zobrazeno 671x

Co se děje během skladování řepy a jak průběh optimalizovat

20. 11. 2023 Ing. Klára Pavlů, Ing. Jan Sedláček Skladování Zobrazeno 1197x

Ochrana obilního zrna před škůdci ve skladech

23. 11. 2022 Ing. Václav Stejskal, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzně Skladování Zobrazeno 2497x

Správný proces kompostování a skladování významně ovlivňuje počet klíčivých semen plevelů v kompostech

21. 10. 2022 Ing. Ivana Komprsová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Skladování Zobrazeno 2506x

Rodenticidní přípravky - dvojí režim používání

12. 09. 2022 RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D. a kol. Skladování Zobrazeno 1427x

Další články v kategorii Skladování

detail