Chemap Agro s.r.o.

Skladování a ztráty působené skladištními škůdci

04. 08. 2020 Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Skladování Zobrazeno 460x

Letošní zima opět nepřinesla výrazně chladné počasí, které by napomohlo v boji se škůdci ve skladech a skladovaných komoditách. Proto lze předpokládat, že místo zastavení vývoje a zvýšené mortality, došlo pouze ke zpomalení růstu populací škůdců.

Proseeds

Faktor vysoké teploty pravděpodobně zapříčiní rychlý rozvoj škůdců v teplém jarním počasí nejen ve skladovaných komoditách, ale také ve zbytcích rostlinných produktů. Rezidua a zbytky se nacházejí ve skrytých místech dnes již často vyprázdněných skladů. Z tohoto důvodu je optimální čas začít připravovat sklady pro novou sklizeň a omezit tím rizika napadení nově naskladněných komodit.

Význam a rizika škůdců

Často se polemizuje o významu skladištních škůdců. Někdy se v praxi setkáváme s názorem, že škůdci byli vždy a je to přirozené. Je pravdou, že celá řada druhů hmyzu a roztočů se přizpůsobila antropogennímu prostředí. Již od počátku lidské civilizace se některé z nich adaptovaly na lidské zásoby potravin. Dnes více než kvantitativní škody (co škůdci zkonzumují) nás zajímají kvalitativní škody a dopady na lidské zdraví. Je prokázáno, že hmyz a roztoči produkují velké množství alergenních nebo dokonce karcinogenních látek. Stejně jako dnes na jídelním lístku nalezneme z bezpečnostních důvodů, seznam alergenů pro spotřebitele, tak i hmyzí alergeny mohou citlivým jedincům způsobit vážné zdravotní potíže. Skladníci v obilních skladech trpěli alergickými reakcemi vzniklými jako imunitní odpověď na prach a další látky obsažené v obilí napadeném velkým množstvím roztočů (tzv. mlynářská nemoc). Proto by mělo být důležité maximálně omezovat výskyt škůdců, a tím také snižovat kontaminaci potravin a prostředí těmito látkami.

Současná situace s potravinami a stabilní zemědělskou produkcí v EU a dalších rozvinutých státech světa umožňuje zabývat se zejména kvalitativními škodami a kvantitativní škody odsunout tzv. „na druhou kolej“. Avšak pohled do jiných částí světa, jako je např. Afrika, ukazuje, že škůdci mohou působit velmi závažné kvantitativní škody a někdy zlikvidovat dokonce celou úrodu. Obecně se uvádí, že v rozvinutých částech světa škůdci způsobují škody kolem 10 % a v ostatních částech světa tyto škody dosahují v průměru až 30 %.

Tyto uváděné hodnoty jsou průměrné a je velmi obtížné v praxi zjistit přesná čísla. Stačí se podívat hlouběji do problematiky zemědělství a potravinářství a nalezneme segmenty, kde škůdci způsobují nebo mohou způsobit ztráty jen svojí přítomností. Asi nejpalčivějším, a také nejznámějším škůdcem ve skladovaném obilí je pilous černý, který se vyvíjí uvnitř obilek. Samozřejmě to může být velmi nepříjemné, když napadne potravinářskou pšenici, ale stále se jedná o menší problém, než když napadne např. osiva nebo sladovnický ječmen, kde je důležitým parametrem klíčivost. Snížení klíčivosti pod požadovanou normu vede k vyřazení celé šarže, a tím k nemalým finančním ztrátám. V posledních letech je velkým problémem při prodeji obilí již samotná přítomnost živého škůdce. Některé vykupující organizace jdou ještě dále a dokonce považují za problém i nález mrtvého škůdce. K tomu napomáhá také současná legislativa EU, která předepisuje nulovou toleranci k přítomnosti živých škůdci v komoditách.

Z výše uvedeného textu je zřejmé, že skladištní škůdci nemohou být opomíjeným a marginalizovaným problémem. Řada z nich se přizpůsobuje našim technologiím a skladovacím postupům a vždy se jim podaří nalézt slabiny, které následně využijí ve svůj prospěch. Je důležité si uvědomit, že i změny podmínek, které jsou vyvolány změnou klimatu nebo samotným rozhodnutím společnosti např. o používání přípravků na ochranu rostlin mohou významně v krátké budoucnosti ovlivnit, zda stále budeme počítat průměrné ztráty kolem 10 % nebo se spíše přiblížíme k číslům rozvojových zemí.

Přípravky na ochranu rostlin a biocidy

Současná legislativa týkající se použití insekticidů je pro neodborníka poměrně složitá. Není tomu ani jinak v oblasti zemědělských skladů a zemědělských provozů. Legislativa rozděluje insekticidy na dvě skupiny: 1. přípravky na ochranu rostlin a 2. biocidní přípravky. Zatímco první skupina je používána v zemědělství zejména na polích a skladech, tak druhá skupina přípravků je používána pro komunální hygienu a potravinářství.

Toto členění sebou v praxi přináší někdy až „úsměvné problémy“, protože škůdci neznají hranice a neřídí se legislativou. Například potemník se může vyskytnout ve skladu s obilím, stejně jako ve mlýně, ale také i ve spíži v domácnostech. A vzhledem k tomu, že seznamy přípravků v obou skupinách nejsou identické, tak je problém zvolit správný přípravek, přestože se jedná o stejné účinné látky a někdy i o stejného výrobce. Obecně můžeme říci, že v této části zemědělství nebo potravinářství, záleží na úhlu pohledu, chybí jednoznačné vymezení tak, aby nedocházelo ke komplikacím v případě zvolení vhodného přípravku ze špatné skupiny.

Z výše uvedených důvodů lze farmářům a zemědělcům doporučit obrátit se, v případě nejistoty, na profesionální firmy DDD s patřičnými oprávněními nebo se obrátit o pomoc přímo na pracovníky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), kteří by měli být schopni vyjasnit, který přípravek lze použít v daném případě. V každém případě by farmář měl vždy použít povolený přípravek dle schválené etikety. Bohužel v posledních letech dochází k značnému omezování celé řady účinných látek přípravků, a tím i k ukončování registrací přípravků, na které jsou farmáři dlouhodobě zvyklí.

V letošním roce je důležité upozornit farmáře, že od 16. 1. 2020 prováděcím nařízením 2020/17/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovilo schválení účinné látky chlorpyrifos-methyl. To sebou může přinést řadu problémů pro farmáře, kteří jsou dlouhodobě zvyklí využívat přípravek Reldan 22 pro předsklizňovou dezinsekci skladů a dalších technologií. Je důležité upozornit, že kontaminace obilí nemusí být způsobena pouze přímou aplikací, ale také kontaktem s ošetřenými povrchy. Obzvláště pokud maximální limity reziduí (MLR) jsou nastaveny na velmi nízkou úroveň. V tomto případě se předpokládá, že bude tato hodnota snížena například u pšenice z 0,05 MLR na úroveň MLR 0,01.

Aktuální problémy, které farmářům v budoucnu stíží boj se škůdci

Skladištní škůdci si již vydobyli pozornost řady farmářů, přesto stále opakovaně dochází k problémům s reklamacemi, kalamitními výskyty atd.

Je nutné upozornit, že stále chybí odborníci v praxi, jako jsou dnes agronomové nebo zootechnici, kteří by blíže znali problematiku skladištních škůdců a dále rozvíjeli své znalosti. Tento nedostatek bude v blízké budoucnosti limitovat u řady farmářů a zemědělských podniků efektivní rozvoj skladovacích technologií a ochranných opatření proti škůdcům.

Jedním z významných problémů je snižování účinných látek a přípravků povolených pro dezinsekci skladů. Tento problém již dnes naplno pociťují například ekologické farmy, kde z praktického hlediska dlouhodobě chybí jakákoliv koncepce a přípravky pro ošetřování napadených komodit nebo skladů škůdci. Současné celospolečenské zaměření na biopesticidy a výtažky z rostlin se neukazují příliš účinné v daném segmentu skladování. Kromě přírodního extraktu (dříve - pyrethra) z kopretin, který je již dnes součástí řady přípravků nejsou komerčně dostupné žádné přípravky s dalšími účinnými látkami a s obdobnou účinností. Je nutné také upozornit, že řada těchto přírodních extraktů a látek (biopesticidů; podpůrných látek atd.) neobsahuje pouze jednu účinnou látkou, ale celý komplex látek, které mohou mít i neznámé vlivy.

Již dnes pociťujeme dopady užšího spektra účinných látek přípravků, které vedou jednoznačně k rozvoji rezistence u škůdců na stále častěji a opakovaně používané zbylé přípravky. Jednou z nevážnějších hrozeb je celosvětově rozvoj rezistence vůči přípravkům na bázi fosforovodíku. Populace škůdců rezistentní vůči této účinné látce jsou schopné přežívat vysoké dávky tohoto plynu, a tím i běžně používané postupy ošetření v ČR. Obecně k rozvoji této rezistence došlo v teplejších oblastech (Afrika, J. Asie), kde jsou vhodné podmínky pro celoroční vývoj škůdců a zároveň se provádí ošetření několikrát do roka i u jedné šarže skladované komodity. Bohužel se dnes s rezistencí vůči fosforovodíku setkáváme prakticky po celém světě.

I v ČR byla zjištěna silná rezistenci u potemníka hnědého (Tribolium castaneum) vůči tomuto fumigantu. Pracovníci VÚRV, v. v. i. publikovali tento výsledek v roce 2019 v prestižním vědeckém časopise Journal of Stored Products Research. Přímé dopady rezistence vůči fosforovodíku můžeme demonstrovat na rozdílu přežívání ve stejné koncentraci plynu u citlivého a rezistentního kmene potemníka hnědého (graf 1). Se zvyšujícími se průměrnými ročními teplotami se zlepšují podmínky pro vývoj škůdců, a tím také porostou rizika spojená s rezistencí.

Graf 1: Dosažená mortalita (včetně tremoru) u dvou kmenů potemníka hnědého (T. castaneum) s rozdílným stupněm rezistence vůči fosforovodíku v průběhu tří expozičních časů
Graf 1: Dosažená mortalita (včetně tremoru) u dvou kmenů potemníka hnědého (T. castaneum) s rozdílným stupněm rezistence vůči fosforovodíku v průběhu tří expozičních časů

Aktuální znalosti a směřování další cesty

Opakovaně všichni slýcháme nebo čteme, jak je nutné, aby výzkum sloužil praxi. S tímto tvrzením lze jen souhlasit. Ovšem líbivé fráze se říkají snadno, ale jejich plnění je často jen na papíře skryté před zraky samotné praxe. V každém případě je nutné se připravit na dobu, kdy tradiční přípravky na ochranu rostlin budou významně omezeny a bude nutné je nahradit jinými technologiemi. Každému je již dnes jasné, že tyto náhrady nebudou zdarma.

V rámci výzkumu náš tým ve spolupráci s dalšími subjekty (Podravka - Lagris, a. s. a DDD Servis, spol. s r. o.) vytvořil v průběhu řešení výzkumného projektu NAZV například zelenou technologii pro ošetřování komodit proti škůdcům pomocí řízených atmosfér s vysokým obsahem dusíku, která dnes funguje a je schopná nahradit používání fosforovodíku. Díky této technologii a nemalým finančním prostředkům, které dodal jeden ze subjektů, můžeme konstatovat, že technologie funguje i v klimatických podmínkách střední Evropy. Ovšem bez průkopníků a finančních prostředků bychom tyto znalosti neměli a nebylo by co praxi doporučit.

Poslední roky ukazují, že bude stále obtížnější se spoléhat na hlavní zbraň řady skladů, kterým je snížení teploty (např. aktivním provzdušňováním/větráním) skladovaných komodit v průběhu zimy, pod hranici teploty, kdy se škůdci vyvíjejí. Proto bude stále důležitější se zaměřit na včasnou detekci škůdců, tak aby bylo možné provést včasný zásah a eliminovat škody vzniklé kalamitním přemnožením. Za tímto účelem bohužel stále v praxi chybí používání lapačů a zavedení kvalitního monitorovacího systému nejen škůdců, ale také teploty a vlhkosti komodity. Tyto dva hlavní faktory významně ovlivňují vývoj škůdců, a také mohou signalizovat riziková místa a období. Za tímto účelem dnes náš tým spolupracuje s inovativní firmou v rámci projektu Ministerstva vnitra (VH20182021038) na multifunkční sondě, která by spojovala monitoring teploty, vlhkosti a škůdců pomocí zvuků, které vydávají svojí přítomností v komoditách. Tato nově vyvíjená technologie by mohla významně napomoci v boji se škůdci, a to i v dnes velmi obtížně kontrolovatelných místech, jako jsou silové buňky.

Než se v praxi rozšíří nové technologie a postupy ve skladech rostlinných produktů, tak to bude ještě nějakou dobu trvat. Bude hlavně záležet na samotné praxi, jak bude chtít moc investovat a někdy se stát tím průkopníkem pro ostatní. Přesto je důležité i v dnešní době udělat maximum pro boj se skladištními škůdci.

Aktuální doporučení pro sklady

  • Každý farmář by se měl vyvarovat hektické a povrchní přípravě skladu těsně před sklizní. Tato příprava je často nedostatečná. Jarní období je proto vhodné na přípravu skladů na novou sklizeň. Pokud je sklad vyprázdněn, začíná se mechanickou očistou a odstraněním všech zbytků a to zejména ve skrytých místech (např. v dopravních technologiích a větracích rozvodech, obr. 1 a 2).
  • Po mechanické očistě je důležité aplikovat chemické ošetření (fumigace, postřiky, aerosoly a fogy) tak, aby došlo k usmrcení jak škůdců létajících ve volném prostoru, tak škůdců lezoucích po stěnách a na podlahách (škůdci se totiž v důsledku čištění často rozlézají).
  • Do sklizně pak provádět monitorování škůdců v prázdném skladu pomocí vhodných lapačů. Monitoring ukáže, jestli je ošetření stále účinné, a také jestli celková sanitace byla kvalitní nebo byla opomenuta nějaká skrytá místa, které je nutné dočistit.
  • Doporučuje se 2–3 týdny před naskladněním provést kontrolu a v případě potřeby (tj. výskytu škůdců) proces očisty a chemického ošetření zopakovat.

Obr. 1: Zbytky rostlinných produktů v mezistěně podlahového skladu
Obr. 1: Zbytky rostlinných produktů v mezistěně podlahového skladu

Obr. 2: Zbytky rostlinných produktů v okolí dopravních cest
Obr. 2: Zbytky rostlinných produktů v okolí dopravních cest

Příspěvek vznikl za podpory MZe (institucionální podpora MZE-RO0418) a projektu MV (VH20182021038).

Související články

Nechemické metody hubení a monitorování hlodavců ve skladech

05. 08. 2020 RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D. a kol. Skladování Zobrazeno 492x

Jakým rizikům se vyhnout při výrobě kukuřičné siláže

26. 02. 2020 Ing. Miroslava Strejčková, RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Skladování Zobrazeno 983x

Proč je důležité měřit teplotu a aerobní stabilitu siláží

11. 02. 2020 Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková; NutriVet, s.r.o., Pohořelice Skladování Zobrazeno 576x

Konzervace biomasy (siláže)

18. 09. 2019 Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková; NutriVet, s.r.o., Pohořelice Skladování Zobrazeno 1238x

Nechemická ochrana skladů a skladovaných substrátů před škůdci

02. 09. 2019 Ing. Václav Stejskal, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Skladování Zobrazeno 859x

Další články v kategorii Skladování

detail