BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Skladování cukrovky

07. 12. 2021 Ing. Klára Pavlů, Ph.D.; Řepařský institut spol. s r.o., Semčice Skladování Zobrazeno 587x

Řepná kampaň je vyvrcholením celoročního úsilí v pěstování cukrovky. V roce 2020 se ukázalo, že i přes veškerou péči věnovanou řepě na poli během vegetace, může dojít v průběhu kampaně k mnoha událostem, které vedou ke zhoršení konečného výsledku. Zvláště v ročnících, které během vegetace vypadají velmi nadějně, je škoda, když ztráty v závěru, při skladování a dodávce, očekávaný výsledek sníží.

Proseeds

Termín sklizně

Základem je správná volba termínu sklizně. Ta je závislá na mnoha faktorech a samozřejmě ovlivněna i průběhem kampaně a harmonogramem cukrovaru. Sklizeň na začátku kampaně bývá většinou za dobrých podmínek, ale pěstitel přichází o zisk z přírůstků během podzimu. Cukrovar tuto ztrátu kompenzuje příplatky. Počasí v průběhu října a listopadu už může být značně proměnlivé a zásadně ovlivní nejen samotnou sklizeň, ale i průběh následného skladování.

Kampaň v roce 2020 byla v tomto ohledu výjimečná. Podzimní přírůstky byly minimální a sklízené řepy byly vzhledem k vlhkému počasí výrazně zahliněné což se projevilo na vysokých srážkách při dodávce v cukrovaru.

Skládka

Před kampaní je určitě dobré připomenout si základní pravidla pro tvorbu ukládek a předejít případným komplikacím při následném odvážení suroviny do cukrovaru. Zásadní je volba místa ukládky. Je třeba, aby místo bylo přístupné i za zhoršených povětrnostních podmínek (zpevněná přístupová cesta). Dále je třeba myslet i na provoz během nakládky, aby nedocházelo k blokování cesty pro ostatní provoz. Samozřejmostí je dobře viditelné označení dotčených komunikací, popř. organizování provozu kolem místa nakládky. Už při plánování ukládky je třeba se vyhnout nepřehledným úsekům a místům s rušnějším provozem. Samotná nakládka často probíhá ve zhoršených podmínkách viditelnosti - za tmy, deště a mlhy a bezpečnost by měla být na prvním místě.

Systém zakrývání skládek se postupně rozšiřuje do běžné pěstitelské praxe a velký podíl na tom má jistě cukrovar, který ho podporuje. V zásadě se v našich podmínkách spíše používá ochrana zafoukávání slámou. Tato technologie má řadu výhod, ale i nevýhody a v posledních letech se k tomu přidružil i nedostatek suroviny - slámy. Problémy mohou vznikat zvláště při silném větru, kdy snadno dojde k odfouknutí slámy z povrchu skládky.

V zahraničí (Německo, Francie) se v současnosti rozšiřuje spíše technologie zakrývání netkanou textilií s nízkou gramáží. Bohužel v našich podmínkách zatím nikdo nenabízí službu zakrývání tímto systémem. Použití Toptexu nebo jiné netkané textilie bez strojního vybavení je v zemědělských podnicích prakticky nereálné.

Pokusy se skladováním

V Řepařském institutu jsme pokusy se skladováním prováděli řadu let, a proto je výsledek podložen řadou pokusných dat z mnoha různých ročníků (obr. 1). Jako základní srovnávací kritérium jsme zvolili ztrátu cukru v kg za 1 den na 1 tunu skladované cukrovky. Jednotlivé ročníky se samozřejmě liší, ale v zásadě lze říci, že zakrytím se ztráty sníží na polovinu. Pro představu jsou výsledky jednotlivých ročníků stručně uvedeny v tabulce 1. Skladování zpravidla probíhalo od konce listopadu až do poslední dodávky kolem 10. ledna. V průměru všech pokusných ročníků potom ztráta na nezakryté hromadě činila asi 0,2 kg cukru na tunu a den a při zakrytí slámou či Toptexem to bylo zhruba 0,1 kg cukru na tunu a den. Zjednodušeně lze tedy konstatovat, že ztráty se sníží zhruba na polovinu.

Pro lepší představu je možné si udělat jednoduchý modelový příklad. Z 1 tuny řepy při standardní cukernatosti můžeme získat asi 160 kg cukru. Ztráta na nezakryté hromadě představuje tedy 0,13 %. Na zakryté hromadě už je to jen 0,06 %. Pakliže by skladování trvalo 30 dní tak bude ztráta činit zhruba 6 kg cukru z jedné tuny což představuje asi 38 kg cukrovky. Na ošetřené hromadě je to pak jen polovina tedy asi 19 kg cukrovky. Pro názornost je ztráta cukrovky při skladování 30 dní v grafu 1. V kombinaci s příplatky za pozdní dodávku je to jistě efekt, který činí pozdní dodávky atraktivnější.

Průběh skladování úzce souvisí s průběhem počasí. Zvláště silné mrazy a velké teplotní výkyvy se negativně projeví na výši skladovacích ztrát. V našich ukládkách sledujeme teplotu u povrchu hromady zhruba ve 30 cm a potom hlouběji v tělese ukládky asi 150 cm pod povrchem a porovnáváme je s teplotou okolního prostředí. Pro představu rozdílu teplot v jednotlivých hromadách uvádíme graf 2. Teplotní výkyvy jsou samozřejmě ovlivněny nejen okolní teplotou vzduchu, ale také velikostí ukládky. Naše pokusné hromady v roce 2020 byly velké zhruba 140 t - délka 25 m, šířka kolem 8 m. Z našeho sledování vyplývá, že zakrytím hromad dochází k menším teplotním výkyvům. Při nízkých teplotách hromada tolik nepromrzá, a naopak při vysokých teplotách se hromada méně ohřívá a nezvyšuje se tolik prodýchávání cukru. Na základě provedených pokusů a získaných výsledků vyplývá, že zakrytí hromad má pozitivní efekt nejen při nízkých teplotách ale i při vyšších teplotách.

V letech 2015 až 2019, resp. 2020 jsme realizovali navíc pokus s dlouhodobějším skladováním kolem 100 dnů (tab. 2). Tento pokus nám ukázal nejen, že takto dlouhé skladování je možné, ale ztráty byly zcela akceptovatelné, nelišily se nijak od ztrát při běžné současné skladovací době. Je ovšem třeba zdůraznit, že i tady byl průběh počasí většinou celkem příznivý a se silnými mrazy jsme se potýkali ojediněle. Otázkou je, jak často budou přicházet zimy s velkými výkyvy teplot - se silnými mrazy a teplými mezidobími. Pokusná skládka měla ve všech ročnících maximální ochranu. Standardně jsme ji velmi důkladně zafoukali slámou a při nástupu mrazů jsme ještě hromadu přikryli Toptexem.

V roce 2020 jsme provedli malý orientační pokus s nahnilou řepou. Do síťových pytlů s řepou jsme umístili 18 řep zdravých a 2 nahnilé a pytle skladovali uvnitř ukládky (obr. 2). Zajímalo nás, zda se bude infekce šířit i na další bulvy. Po 49 dnech skladování jsme hromadu rozebrali a prohlédli obsah pytlů. U nahnilých řep došlo k rozšíření infekce v bulvě, ale přenos na další řepy zaznamenán nebyl. I přesto se domníváme, že zdravotní stav skladované řepy je důležitým faktorem. Nahnilá řepa velmi výrazně snížila celkovou cukernatost sledovaných vzorků. Na druhou stranu je cukrovka surovinou, která má zcela jistě potenciál na to být skladována několik měsíců bez toho, aby došlo k prudkému zhoršení kvality. Tady je asi třeba dbát na sklizení řepy za dobrých podmínek, aby se zachytil aktuální zdravotní stav. U zahliněné a zablácené řepy se může přehlédnout, že řepy jsou nahnilé. V případě, že řepa nemá kvalitu vhodnou ke skladování, je třeba ji co nejdříve zpracovat.

Jako prevence při riziku zvýšeného výskytu nahnilých řep se zkouší ošetření cukrovky suspenzí s vápnem, popř. fungicidy. Ošetřování hromad vápenným mlékem se praktikovalo již v minulosti, ale spíše jako ochrana povrchu ukládky. Hlavní funkce vápenného postřiku spočívala v ochraně proti přehřívání. Efekt však nebyl významný, a proto se od této praxe ustoupilo. V současnosti se v zahraničí používá ošetřování proti hnilobám již během sklizně aplikátorem na sklízeči. Zvláště ve Francii, kde jsou problémy s hnilobami významnější se tato praxe začíná uplatňovat.

Tab. 1: Skladování v letech 2012 až 2021, Rostoklaty

Ročník

Délka
skladování

Ztráta cukru kg/den/t cukrovky

nezakryto

sláma

Toptex

2012/13

65

0,240

0,119

0,070

2013/14

44

0,260

0,184

0,078

2014/15

71

0,172

0,090

0,082

2015/16

45

0,458

0,217

0,217

2016/17

40

0,294

0,197

0,182

2017/18

53

0,136

0,099

0,086

2018/19

41

0,162

0,083

0,077

2019/20

48

0,083

0,038

0,023

2020/21

49

0,105

0,020

0,063

Průměr

51

0,212

0,116

0,098

Tab. 2: Dlouhodobé skladování, Agrofarma Týnec

Parametr

Ročník

2015/16

2016/17

2017/18

2018/19

2019/20

Doba skladování (dny)

104

90

123

106

93

Ztráta cukru kg/den/t

0,084

0,088

0,315

0,036

0,047

Denní ztráta cukru %

0,046

0,051

0,168

0,019

0,024

Graf 1: Srovnání ztráty řepy při modelovém skladování 30 dní
Graf 1: Srovnání ztráty řepy při modelovém skladování 30 dní

Graf 2: Průběh teplot v zakrytých a nazakrytých hromadách na přelomu roku 2020/21
Graf 2: Průběh teplot v zakrytých a nazakrytých hromadách na přelomu roku 2020/21

Závěr

Zakrývání má vždy pozitivní efekt - při vysokých i nízkých teplotách zaručuje ochranu proti výkyvu teplot. Z dlouhodobých pokusů vychází průměrná skladovací ztráta zhruba na 200 g cukru na tunu skladované cukrovky a den. Zakrytím se skladovací ztráty sníží asi na polovinu. Ochrana ukládky je možná buď zafoukáním slámou, nebo zakrytím netkanou textilií. V současnosti není v České republice dostatečné zázemí pro používání druhého systému zakrývání. Doufejme, že v budoucnu se to změní, protože sláma začíná být nedostatkovou surovinou.

Obr. 1: Pokusy se skladováním cukrovky
Obr. 1: Pokusy se skladováním cukrovky

Obr. 2: Skladovaný vzorek řepy s přídavkem nahnilých řep
Obr. 2: Skladovaný vzorek řepy s přídavkem nahnilých řep

Související články

Principy skladování brambor

11. 12. 2020 Doc. Ing. Jiří Diviš, CSc.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Skladování Zobrazeno 3517x

Nechemické metody hubení a monitorování hlodavců ve skladech

05. 08. 2020 RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D. a kol. Skladování Zobrazeno 1653x

Skladování a ztráty působené skladištními škůdci

04. 08. 2020 Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Skladování Zobrazeno 1230x

Jakým rizikům se vyhnout při výrobě kukuřičné siláže

26. 02. 2020 Ing. Miroslava Strejčková, RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Skladování Zobrazeno 2361x

Proč je důležité měřit teplotu a aerobní stabilitu siláží

11. 02. 2020 Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková; NutriVet, s.r.o., Pohořelice Skladování Zobrazeno 1429x

Další články v kategorii Skladování

detail