Chemap Agro s.r.o.

Cílené výsevy meziplodin do meziřadí chmelnice (2)

13. 05. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 367x

Testování stroje a založení porostů meziplodin do meziřadí proběhlo 28. 4. 2020 na lokalitě Kozojedy. Obrázek 1 ukazuje samotný kypřič a zachycuje jeho práci ve chmelnici. V rámci ověřování kypřiče byly vysety směsi velkosemenných a drobnosemenných druhů, kdy semena byla uložena ve dvou nezávislých zásobnících.

Založení porostů meziplodin

Testování stroje a založení porostů meziplodin do meziřadí proběhlo 28. 4. 2020 na lokalitě Kozojedy. Obrázek 1 ukazuje samotný kypřič a zachycuje jeho práci ve chmelnici. V rámci ověřování kypřiče byly vysety směsi velkosemenných a drobnosemenných druhů, kdy semena byla uložena ve dvou nezávislých zásobnících. Voleny byly druhy, kde lze předpokládat vzejití i v tomto období. Za radličky byl vyset hrách setý a rolní a oves nahý. Především ve vztahu k termínu výsevu a k uložení semen do půdy za radličku byly tyto druhy považovány za budoucí dominantní druhy porostu. Při plošných výsevech byla testována hořčice bílá a bér italský, kde se předpokládala dobrá vzcházivost i z povrchu půdy. Tabulka 1 dokládá kombinace druhů na osetých plochách.

Rostliny hrachů a ovsu vyseté za kypřící radličky vzešly velmi dobře. Průměrný počet rostlin činil 18. 5. 2020 u hrachu setého 20 rostlin, u rolního 25 rostlin na 1 m2 a u ovsa poté 120 rostlin na 1 m2. Jarní forma hrachu setého vykazovala výrazně rychlejší dynamiku růstu ve srovnání s ozimou formou hrachu rolního (obr. 2). Ozimé formy hrachů vykazují obecně nižší růstovou dynamiku než formy jarní. U plošně vyseté hořčice dosahoval počet rostlin průměrně 50 rostlin na 1 m2. Béry v termínu hodnocení nevzcházely z důvodu nízkých teplot. Výsevy luskovin a ovsa za kypřící radličky (čistosevy), kdy rostliny řádkují, umožňují případné odplevelení mezi řádky (užší radličky nebo dlátka). V termínu hodnocení nebyly plevele v porostech přítomny.

Tab. 1: Hodnocené druhy a jejich směsi, včetně specifikace výsevu, při testování kypřiče 28. 4. 2020 na lokalitě Kozojedy

Rostlinný druh (odrůda)

Výsevek (kg/ha)

výsev za kypřící radličku

plošný výsev

výsev za kypřící radličku

plošný výsev

Hrách setý (jarní forma - Gambit)

hořčice bílá (Andromeda)

80

10

Hrách setý (jarní forma - Gambit)

hořčice bílá (Andromeda)

100

10

Hrách rolní (ozimá forma - Arkta)

hořčice bílá (Andromeda)

100

10

Hrách rolní (ozimá forma - Arkta)

bér italský (Rucereus)

100

20

Oves nahý (Marco Polo)

bér italský (Rucereus)

150

20

Oves nahý (Marco Polo)

hořčice bílá (Andromeda)

150

10

Hrách setý (jarní forma - Gambit)

 

80


Hrách setý (jarní forma - Gambit)

 

100


Hrách rolní (ozimá forma - Arkta)

 

100


Hořčice bílá (Andromeda)

bér italský (Rucereus)

10

10

Obr. 1: Obrázky dokumentují vyvinutý kypřič pro výsev a zachycuje jeho práci ve chmelnici
Obr. 1: Obrázky dokumentují vyvinutý kypřič pro výsev a zachycuje jeho práci ve chmelnici

  Obr. 2: Ozimé formy hrachů vykazují obecně nižší růstovou dynamiku než formy jarní
Obr. 2: Ozimé formy hrachů vykazují obecně nižší růstovou dynamiku než formy jarní

Produkce nadzemní biomasy

Dne 2. 6. 2020 proběhlo první hodnocení produkce nadzemní biomasy porostů, výsledky dokládá tabulka 2. Na produkci nadzemní biomasy se dominantně podílely druhy vyseté za kypřící radličky. Rostliny béru do termínu prvního hodnocení biomasy nevzešly.

Druhý termín hodnocení proběhl 24. 6. 2020 (tab. 3). Při druhém termínu hodnocení se již z hlediska produkce nadzemní biomasy stala dominantní hořčice bílá. Výsev na povrch půdy zásadním způsobem zpomalil její vývoj, a tedy i konkurenční schopnost vůči druhům vysetým do řádku. Výskyt béru byl z důvodu pomalého vzcházení omezen, v porostech se v tomto termínu hodnocení nacházely především vzcházející rostliny.

Produkce nadzemní biomasy se nacházela u hodnocených porostů v rozmezí 0,5 až 2 t suché hmoty na ha. Stav vybraných porostů v termínu hodnocení produkce nadzemní biomasy dokládá obrázek 3.

Tab. 2: Produkce nadzemní biomasy vysetých druhů a jejich směsí (t/ha) a hmotnostní podíl druhů ve směsi (%) 2. 6. 2020, lokalita Kozojedy

Druh/směs (výsevek)

Produkce suché nadzemní biomasy (t/ha)

Hmotnostní podíl prvního druhu na produkci biomasy směsi (%)

Hmotnostní podíl druhého druhu na produkci biomasy směsi (%)

hrách setý + hořčice bílá (80 + 10 kg/ha)

0,263

cd

74,4

25,6

hrách setý + hořčice bílá (100 + 10 kg/ha)

0,201

bc

57,7

42,3

hrách rolní + hořčice bílá (100 + 10 kg/ha)

0,163

abc

62,0

38,0

hrách rolní + bér italský (100 + 20 kg/ha)

0,109

ab

100

0

oves nahý + bér italský (150 + 20 kg/ha)

0,369

d

100

0

oves nahý + hořčice bílá (150 + 10 kg/ha)

0,268

cd

66,7

33,3

hrách setý (80 kg/ha)

0,155

abc

100

-

hrách setý (100 kg/ha)

0,160

abc

100

-

hrách rolní (100 kg/ha)

0,172

abc

100

-

hořčice bílá + bér italský (10 + 10 kg/ha)

0,058

a

100

0

Pozn.: odlišné indexy v rámci sloupců dokládají statisticky průkazné rozdíly mezi průměry na hladině významnosti 0,05 (ANOVA, Tukey)

Tab. 3: Produkce nadzemní biomasy vysetých druhů a jejich směsí (t/ha) a hmotnostní podíl druhů ve směsi (%) 24. 6. 2020, lokalita Kozojedy

Druh/směs (výsevek)

Produkce suché nadzemní biomasy (t/ha)

hmotnostní podíl prvního druhu na produkci biomasy směsi (%)

Hmotnostní podíl druhého druhu na produkci biomasy směsi (%)

hrách setý + hořčice bílá (80 + 10 kg/ha)

1,765

bc

42,7

57,3

hrách setý + hořčice bílá (100 + 10 kg/ha)

1,542

bc

40,5

59,5

hrách rolní + hořčice bílá (100 + 10 kg/ha)

1,007

ab

26,1

73,9

hrách rolní + bér italský (100 + 20 kg/ha)

0,543

a

96,5

3,5

oves nahý + bér italský (150 + 20 kg/ha)

1,947

c

100

0

oves nahý + hořčice bílá (150 + 10 kg/ha)

1,615

bc

39,8

60,2

hrách setý (80 kg/ha)

1,191

abc

100


hrách setý (100 kg/ha)

1,261

abc

100


hrách rolní (100 kg/ha)

0,716

a

100


hořčice bílá + bér italský (10 + 10 kg/ha)

0,608

a

100

0

Pozn.: odlišné indexy v rámci sloupců dokládají statisticky průkazné rozdíly mezi průměry na hladině významnosti 0,05 (ANOVA, Tukey)

Obr. 3: Stav porostů podsevů 24. 6.2020; shora: hrách setý + hořčice bílá, oves nahý + hořčice bílá a čistosev ovsa nahého
Obr. 3: Stav porostů podsevů 24. 6.2020; shora: hrách setý + hořčice bílá, oves nahý + hořčice bílá a čistosev ovsa nahého

Mechanické umrtvení

V termínu druhého hodnocení produkce biomasy bylo rovněž provedeno mechanické umrtvení porostů. Část rostlin hořčice bílé na hodnocených plochách vstupovala do fáze začátku kvetení, tedy do fáze, kterou lze považovat za nejzazší termín pro povalení. Lodyhy se v této fázi dobře lámou a praskají. Oves nahý v tomto termínu ještě nevstoupil do fáze metání, vytvářel však dobrý pokryv půdy a intenzivně prokořeňoval horní část ornice. Při provedení mechanického umrtvení mulčováním v tomto termínu lze očekávat, že rostliny budou po mulčování regenerovat. Regenerace rostlin poté zajistí prodloužení doby efektivního růstu plodiny bez rizika zestárnutí biomasy a tvorby semen. Hrách setý i rolní ještě nezačaly kvést, ale vytvářely v této fázi nejvíce listové plochy potřebnou pro pokrytí půdy (lodyhy byly křehké).

Velmi vzrůstné porosty vytvářela směs hrachu setého a hořčice bílé. Porosty byly vysoké přibližně 80 cm, nepolehlé, dole etiolizované, a vykazovaly minimální zaplevelení. Obdobně vypadaly i porosty ozimé formy hrachu rolního s hořčicí. Zde se již však začal projevovat dominantnější vzrůst hořčice na vývoj Arkty, která nebyla tak konkurenční jako hrách setý. Kvalitní pokryv půdy vykazoval i samotný porost ovsa nahého (porost bez vzejitého béru) a směs ovsa s hořčicí, i zde se však již začal projevovat dominantní efekt hořčice.

Porosty hrachů s přísevy hořčice byly umrtveny povalením (hladké válce) a mulčováním (obr. 4). Při povalení bylo přibližně 70 % rostlin hořčice zcela ulomeno u báze lodyhy, ostatní zalomeny (obr. 5). Hořčice přispěla k lepšímu povalení hrachu a k většímu přimáčknutí jeho rostlin k povrchu půdy, lodyhy hrachu byly většinou zalomeny. U čistosevů hrachů došlo spíše k zalomení rostlin. U polehlejších porostů hrachu rolního by bylo vhodnější využití řezací válce. Povalení bylo z důvodu omezení eroze provedeno proti spádu svahu. Porosty byly perfektně povaleny v jednom směru a vytvořily koberec dobře pokrývající půdu. Při mulčování porostů hrachů s hořčicí se ukázalo, že vhodnější by pro tyto porosty bylo použití čelního mulčovače, protože průchod porostů pod traktorem vedl k jejich částečnému ohnutí a mulčovač připojený za traktorem nechával u ohnutých rostlin stát delší báze lodyh.

U čistosevů a směsí ovsa s další plodinou bylo pro zpomalení vývoje porostů použito mulčování. U ovsa a u ovsa v kombinaci s hořčicí fungovalo mulčování dobře. Výška strniště byla na stavena na 7 až 10 cm, aby byla u rostlin ovsa podpořena regenerace po zmulčování.

Obr. 4: Umrtvení porostů povalením (vlevo) a mulčováním
Obr. 4: Umrtvení porostů povalením (vlevo) a mulčováním

Obr. 5: Při povalení bylo přibližně 70 % rostlin hořčice zcela ulomeno u báze lodyhy
Obr. 5: Při povalení bylo přibližně 70 % rostlin hořčice zcela ulomeno u báze lodyhy

Stav porostů po umrtvení

Dne 15. 7. 2020 byl již dobře patrný vliv mechanického umrtvení na hodnocené porosty. Rostliny ovsa hluchého dobře regenerovaly po mulčování a přibližně 5 % rostlin vytvořilo generativní orgány. Rostlinné zbytky hořčice na mulčovaných plochách byly rozloženy a rostliny většinou neregenerovaly. Na pokryvu půdy se zásadním způsobem podílel oves. Pokusy potvrdily předpoklad o možnosti mulčování porostů ovsa a o jejich následné regeneraci, což umožní omezení tvorby generativních orgánů před mechanickým zásahem a zároveň se prodlouží doba aktivního růstu na stanovišti.

Na povalených plochách část rostlin hořčice regenerovala (nedostatečně zalomené lodyhy) a mulč povalených rostlin hořčice degradoval ve srovnání s rozdrcenou biomasou při mulčování výrazně pomaleji. Luskoviny, především hrách rolní, na povalených plochách dobře obrůstaly, některé rostliny (do 5 %) dokonce vytvořily lusky.

Závěr

Provedené experimenty potvrdily opodstatněnost oddělených výsevů velkých a drobných semen meziplodin nejen z hlediska zajištění dobré vzcházivosti, ale i z důvodu ovlivnění dynamiky růstu vysetých plodin ve vztahu k omezení mezidruhové konkurence.

Z hlediska mechanické regulace porostů je nutné pracovat s jejich habitem a u trávovitých druhů lze efektivně využít schopnost jejich regenerace po mulčování, což prodlouží jejich dobu aktivního růstu na stanovišti a zároveň sníží náklady na případné opakované osetí meziřadí.

Práce vznikla v rámci projektu NAZV QK1910170. Autoři děkují za spolupráci farmě Václava Emingera v Kozojedech.

Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.1, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.1, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.1, Jiří Dreksler1, Ing. Karel Krofta, Ph.D.2, Ing. Jiří Kunte3, Jan Matějka1
1
Centrum precizního zemědělství při ČZU v Praze
2 Chmelařský institut, s .r. o.
3 Selgen, a. s.

foto: V. Brant

Související články

S technologií strip-till nejen na svahy

02. 06. 2021 Ing. Marcel Herout, Ph.D.; KWS OSIVA s. r. o. Technologie pěstování Zobrazeno 482x

Hluboké kypření půdy v ose budoucích řádků cukrové řepy

28. 05. 2021 Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 448x

Vliv podsevů v kukuřici z hlediska omezení eroze

26. 05. 2021 Ing. David Kincl, Ing. David Kabelka, Ph.D., Ing. Jan Srbek; Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. Praha-Zbraslav Technologie pěstování Zobrazeno 535x

Vliv vodního stresu na vodní režim brambor

19. 05. 2021 Ing. Lucie Jindrová, Doc. Ing. František Hnilička, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 453x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail