Hluboké kypření půdy v ose budoucích řádků cukrové řepy

28. 05. 2021 Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 2804x

Obstát v silné světové konkurenci třtinového cukru a v tlaku evropských zpracovatelů cukrové řepy vyžaduje trvalé zvyšování jejího výnosu a optimalizaci pěstitelských nákladů. Jednou z cest při snižování nákladů je uplatňování principů precizního zemědělství a zavádění těchto postupů do praxe.

Je to cesta k dosažení požadované rentabilní produkce zemědělských plodin při zachování setrvalého fungování krajiny, tedy i cukrové řepy. Příspěvek je zaměřen na ověřování hlubokého kypření Terrastripem s roztečí dlát 45 cm, s uložením hnojiva do půdního profilu v hloubce 15–25 cm včetně následného jarního setí cukrové řepy v liniích, kde na podzim byla půda hluboko nakypřena.

Precizní zemědělství je synonymem pro moderní přístupy hospodaření v rostlinné výrobě, které respektují přirozenou variabilitu krajinného prostoru a pracují s jeho konzervativními a progresivními prvky s cílem využít jeho produkční potenciál. Současný vývoj techniky a technologických postupů umožňuje značnou diferenciaci v uplatňovaných technologiích. Brant, Kroulík a kol. (2020) uvádí, že precizní zemědělství je základem pro setrvalé zemědělské využívání krajiny ve vztahu k zachování energie a hmoty, včetně eliminace negativního vlivu hospodaření na životní prostředí. Je to postupná cesta k biotickým intenzifikacím postavená na moderních poznatcích z oblastí navigací, senzoriky, elektroniky a informačních technologií. Významným faktorem, zvyšujícím produktivitu rostlinné výroby, je rozvoj nových technologických řešení a postupů, které se ale mnohdy rozvíjí mnohem rychleji, než naše znalosti biologických principů pěstovaných rostlin.

Jednou z nově vyvíjených technologií společností Bednar FMT s.r.o., vhodných i pro pěstování cukrové řepy, je lokální hluboké řádkové kypření v ose budoucích řádků pěstované širokořádkové plodiny. Obecně víme, že hluboké kypření zlepšuje vláhový režim půd a umožňuje přímou lokální aplikaci hnojiv do hloubky 15–25 cm pod budoucí řádky. Pro cukrovou řepu je to technologie relativně nová, ale u kukuřice má s touto technologií řada pěstitelů již velmi dobré vlastní zkušenosti. Následný jarní výsev osiva cukrové řepy, využívající přesný RTK signál, zajistí přesné uložení osiva v ose na podzim nakypřené půdy dláty o rozteči 45 cm. Technologie umožňuje kypření půdy do hloubky 25–45 cm, je založena na použití dlátového pluhu TERRASTRIP napojeného na velkoobjemový zásobník hnojiv FERTI-CART.

Cílem výzkumu je zajistit vyrovnanou zásobu živin v půdě, a to i v hlubších vrstvách půdního profilu (řešit profilové hnojení - aplikaci hnojiva tzv. do depa). Tento způsob uložení je vhodný nejen pro doplnění odebraných živin, ale také ke zlepšení přístupnosti živin rostlinám, především v první části vegetace. Hnojiva aplikovaná do hloubky 15–25 cm jsou pro řadu rostlin lépe osvojitelná, proto i snadněji využitelná.

Tato technologie si klade za cíl zajistit optimální vodní a vzdušný režim pro rozvoj široce a hluboce rostoucího kořenového systému řepy, který je zárukou vyrovnané a jakostní produkce. Použitá kypřící dláta zároveň významně snižují po jednom přejezdu pozemku nahromaděné technogenní zhutnění, zvyšují pórovitost a navrací strukturnost půdních agregátů. Na základě zkušeností se zakládáním pokusu pro příští vegetační sezonu cukrové řepy (mimořádně vlhký podzim roku 2020) musíme uvést, že výše zmíněné skutečnosti platí pro zpracování půdy, tedy hluboké kypření, realizované za příznivých vlhkostních podmínek (podzim roku 2019). Jaký bude účinek za mokra, poznáme až letos na jaře nebo při sklizni cukrové řepy na podzim. Uváděné zpracování půdy za optimálních podmínek rovněž zvyšuje mobilizaci živin z půdních zásob především díky restartu přirozené mikrobiální činnosti. Přes vysokou energetickou náročnost je toto opatření pro odstranění zhutnělého podorničí velmi potřebné a přínosné. V poslední době jeho aktuálnost narůstá i ve spojitosti s přívalovými dešti.

Technologie umožňuje:

a) významně zvýšit infiltraci atmosférických srážek do půdy, minimálně ve zpracovaném profilu, zvyšuje retenční kapacitu pro vláhu, významně snižuje míru zhutnění a v důsledku zvýší pórovitost. Půda bude schopna přijímat snadněji a ve zvýšené kapacitě atmosférické srážky a zároveň omezovat výpar;

b) použití a uložení hnojiv s živinami, které nejsou vyplavovány, do hlubší vrstvy půdy, což přispěje k rychlejšímu a hlubšímu zakořenění.

Ověřování hlubokého kypření v ose budoucích řádků cukrové řepy Terrastripem s roztečí dlát 45 cm probíhalo v roce 2020 v několika zemědělských podnicích. V každém z nich byly ale varianty nepatrně odlišné. Sestaveny byly tak, aby odpovídaly potřebám podniku a podmínkám konkrétního stanoviště (např. výsev zeleného hnojení do meziřádků, zapravení meziplodin či tvorba hrůbků). Ve všech případech však byla varianta klasického zpracování půdy orbou nebo hlubokým kypřením (kontrola) a různé varianty hlubokého kypření Terrastripem s roztečí dlát 45 cm a uložením hnojiva do stanovené hloubky ve zpracovávaném půdním profilu. Na jaře na toto hluboké kypření navazoval výsev cukrové řepy s uložením osiva cukrové řepy co nejpřesněji do míst hlubokého podzimního kypření. Přednosti této technologie se ukázaly již v roce 2019. Hluboké podzimní kypření Terrastripem s následnou tvorbou hrůbků přispělo ve Slovči v roce 2019 ke zvýšení výnosu bulev i výnosu cukru. Výnos bulev se zvýšil novou technologií zpracování půdy o 13,7 % nebo 15,9 % (při srovnatelném hnojení).

Základním předpokladem pro uplatnění této technologie je tažný prostředek vybavený navigačním lokalizačním systémem přijímajícím signál z družicového rozhraní, např. systému GPS, který umožnuje velmi přesné navedení kypřiče, secí soupravy, popřípadě meziřádkového kypřiče do stejných linií. Cílem je vytvořit optimální podmínky pro růst kořene cukrové řepy, hluboké kypření půdy vést ve stejných drahách tak, aby rostlina cukrové řepy měla v místě budoucí bulvy dobře prokypřený půdní profil, kterým snáze zasakuje voda, s dostatkem dostupných živin a vzduchu v půdě.

Graf 1: Vliv tradičního celoplošného a hlubokého kypření půdy Terrastripem s roztečí dlát 45 cm na zhutnění půdy (v kPa, zelená barva nižší zhutnění, hodnoceno v šířce záběru stroje 25. listopadu 2019)

Graf 2: Vliv tradičního celoplošného a hlubokého kypření půdy Terrastripem s roztečí dlát 45 cm na zhutnění půdy (v kPa, zelená barva nižší zhutnění, hodnoceno v šířce záběru stroje 18. května 2020)

Graf 3: Vliv hlubokého zpracování půdy a hnojení do depa trojitým superfosfátem a aplikace mikrogranuklátu NutriBOOST při setí na změny chlorofylových jednotek v listech cukrové řepy

Praktické ověření technologie

V tomto příspěvku hodnotíme porost cukrové řepy, založený secím strojem TEMPO TPL 18 MIDI na vzdálenost v řádku 17,4 cm, 1,28 VJ /ha, 30. března 2020 v lokalitě Senice na Hané (Zemědělské družstvo Haná v okrese Olomouc) a přidáváme některé zkušenosti i z ostatních pokusných míst. V rámci ověřované technologie bylo sledováno zhutnění půdy na podzim a na jaře (graf 1 a 2) na variantách kypřených Terrastripem a porovnáváno s tradičním podzimním hlubokým zpracováním půdy. Z podzimních výsledků měření (graf 1) je patrné, že Terrastrip kypřil hlouběji než tradiční plošné kypření. Celý půdní profil měl menší průměrné zhutnění (732 MPa proti 955 MPa). Na grafu je menší zhutnění v místech, kde pracovala dláta kypřiče (naznačeno zelenou šipkou), ale rozdíly mezi místem, kde jelo dláto a meziprostorem, také nejsou mnohdy výrazné (zelená barva ukazuje na nižší zhutnění). Z grafu 1 je patrné vyrovnanější kypření půdního profilu u tradiční technologie (plynulejší přechody barev). Jarní hodnocení po vzejití porostu řepy vykazuje vyšší zhutnění, ale rozdíly mezi klasickým zpracováním půdy (1 325 MPa) a kypřením Terrastripem (1 043 MPa) jsou patrné. Na jaře jsme také měřili zhutnění v řádku řepy a v meziřádku. Ne vždy ale bylo nejmenší zhutnění v místě řádku řepy. Proto se domníváme, že v Senici na Hané u některých Terrastripem kypřených variant došlo k mírnému posunu řádků a výsevní linie vždy nekopírovaly linie hlubokého kypření.

Vzešlost porostu (83–88 %) i počty rostlin po vzejití cukrové řepy byly velmi vyrovnané (103–110 tis. rostlin), nepatrně vyšší u variant založených po hlubokém kypření Terrastripem (tab. 1). S ohledem na velmi časné setí a následné jarní sucho v tomto porostu dovzcházelo velmi málo rostlin, porost byl kompletní s minimem mezer a dvojáků.

Varianty s aplikací 30 kg mikrogranulátu NutriBOOST (hnojivo NP (10 : 45) + 5 % S + 1 % Zn) při setí (varianty 4 a 6) vykázaly nepatrně vyšší příjem živin ve fázi 6–10 listů. V druhém odběru (před zapojením porostu) byl příjem živin již relativně vyrovnaný. Rostliny, kde byl aplikován trojitý superfosfát do půdního profilu do hloubky 15 nebo 25 cm, nevykázaly vyšší příjem fosforu ani dalších živin (tab. 2). V tabulce uvádíme pouze příjem fosforu, který byl vyšší při prvním hodnocení. Ve druhém odběru pouze varianta s uložením hnojiva do 25 cm vykázala vyšší obsah fosforu.

V průběhu vegetace byl sledován i obsah chlorofylu a dalších pigmentů v listech řepy. V průběhu vegetace nebyly mezi sledovanými variantami statisticky významné rozdíly kromě posledního měření, ale tam šlo u dvou variant spíš o chybu v měření než vliv technologie (graf 3).

V září byly odebrány vzorky bulev a hodnocena struktura porostu. Obsah sušiny byl mezi variantami velmi vyrovnaný a již výše jsme uvedli, že i obsah jednotlivých prvků v sušině bulev se mezi jednotlivými variantami výrazně nelišil (tab. 3). Vyšší hmotnosti bulev vykázaly varianty s hlubokým kypřením půdy Terrastripem. Průměrná hmotnost bulev byla kolem 800 g.

Hluboké podzimní kypření Terrastripem s hnojením do depa do dvou hloubek v Senici na Hané ovlivnilo produkci cukru v roce 2020 velmi málo. Výnos bulev, ale i výnos cukru byl silně ovlivněn vysokými dešťovými srážkami před sklizní, která byla uskutečněna 5. listopadu sklízečem Holmer T4,0 (tab. 4). Výnos bulev byl vyšší u varianty, u které byl při setí aplikován mikrogranulát NutriBOOST v dávce 30 kg/ha. Cukernatost byla také velmi vyrovnaná, nejvyšší 17,2 % byla u varianty 4 (kypřené Terrastripem, hnojené do depa trojitým superfosfátem do hloubky 15 cm a při setí aplikovaným mikrogranulátem NutriBOOST). U ověřované technologie zpracování půdy a hnojení trojitým superfosfátem se projevilo v nepatrně vyšším příjmu fosforu v průběhu vegetace, méně u některých dalších živin v rostlině cukrové řepy. Je třeba si ale uvědomit, že šlo o provozní ověřování s mechanizovanou sklizní sklízečem (Holmer Terra Dos T4 40) a výnos bulev byl hodnocen pouze v jednom a cukernatost ve třech opakováních.

Tab. 1: Vliv hlubokého zpracování půdy a hnojení do depa na vzešlost porostu a počet rostlin

Tab. 2: Vliv hlubokého zpracování půdy a hnojení do depa trojitým superfosfátem na obsah fosforu v sušině cukrové řepy

Tab. 3: Vliv hlubokého kypření půdy Terrastripem na předsklizňovou strukturu porostu cukrové řepy

Tab. 4: Vliv podzimního zpracování půdy na produkci cukrové řepy

Další praktické výsledky

V nedalekých Unčovicích, u obdobných variant s hlubokým kypřením Terrastripem a aplikací Amofosu do depa, došlo ke zvýšení výnosu bulev přepočítaném na 16% cukernatost proti jeho plošné aplikaci o 3–6 %. Nejvyšší výnos byl u varianty, kde bylo do depa uloženo 250 kg Amofosu do hloubky 25 cm (93,5 t/ha).

V Klíčanech nedaleko Prahy dosáhla nejvyšší přepočítaný výnos varianta s uložením 100 kg Amofosu do hloubky 15 cm (86,7 t/ha), což představovalo zvýšení proti tradiční technologii zpracování půdy o 9,2 %.

Ve Slovči ve stejném roce měla nejvyšší přepočítaný výnos varianta s hlubokým kypřením Terrastripem a uložením 150 kg Amofosu do půdního profilu.

Závěr

Technologie hlubokého kypření Terrastripem s roztečí dlát 45 cm, s uložením hnojiva do půdního profilu v hloubce 15–25 cm včetně následného jarního setí cukrové řepy v liniích, kde na podzim byla půda hluboko nakypřena, je pro cukrovou řepu jednou z perspektivních.

Na základě sledování i na dalších lokalitách se domníváme, že patří mezi perspektivní postupy podzimního hlubokého zpracování půdy a s uložením hnojiva do půdního profilu. Výsledky sklizně v roce 2020 nepřispěly k posílení konkurenceschopnosti pěstované cukrové řepy, výnosy polarizačního cukru nedosáhly potřebných 13 t/ha, přestože byly ověřovanými technologiemi vytvořeny předpoklady pro konkurenceschopné porosty cukrové řepy. Půda byla dobře nakypřena, hlavní kořen a posléze i bulva se mohly nerušeně vyvíjet.

Porost 18. května 2020 před odběrem listů na posouzení výživného stavu rostliny

Porost 2. července 2020

Příprava půdy novou technologií pro cukrovou řepu sklízenou v roce 2021

Terrastrip s roztečí dlát 45 cm a uložením hnojiva do půdního profilu v hloubce 15–25 cm

Příspěvek vznikl za podpory Programu rozvoje venkova, operace 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě, při řešení několika projektů Spolupráce. Vývoj a aplikace progresivní technologie zakládání porostů cukrové řepy v aridní oblasti (č. 18/006/16210/671/000055). Vývoj a zavedení progresivní pěstební technologie eliminující zhutňování a pesticidní zátěž půdy (č. 17/004/16210/120/000006). Vývoj technologie redukovaného zpracování a hnojení půdy pro plodiny s nízkou ochrannou funkcí (č. 18/006/16210/671/000054). Implementace inovované půdoochranné pěstební technologie cukrové řepy (č. 17/004/16210/120/000014).

Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc.¹, Ing. Lucie Bečková, Ph.D.¹, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D.¹, Jindřich Maksant^2
1Česká zemědělská univerzita v Praze, ²Zemědělské družstvo Haná, Senice na Hané