Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Pěstitelská technologie máku od vzejití ke sklizni

02. 07. 2021 Ing. Matěj Satranský, Ing. Pavel Cihlář Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 1312x

Mák patří mezi plodiny náročné na živiny. Při zakládání porostu by již půda měla být dostatečně zásobená živinami. V případě nedostatečného zásobení fosforem, volíme hnojivo Amofos, které aplikujeme před předseťovou přípravou.

Proseeds

Hnojení

Mák patří mezi plodiny náročné na živiny. Při zakládání porostu by již půda měla být dostatečně zásobená živinami. V případě nedostatečného zásobení fosforem, volíme hnojivo Amofos, které aplikujeme před předseťovou přípravou. Nedostatek fosforu by se hned v začátcích vegetace projevil pomalejším růstem rostlin a nedostatečným vývinem kořenového systému. Amofos dávkujeme v rozpětí zpravidla 100–150 kg/ha. Pokud preemergentně regulujeme zaplevelení pozemku herbicidem Callisto 480 SC, můžeme jej aplikovat společně s DAM 390 jako tank-mix. V případě, že není nutná preemergentní regulace plevelů, aplikujeme cca 70 kg N po zasetí pomocí pevných hnojiv (LAV, LAD). V případě že byl aplikován Amofos, musíme od následné dávky N (ať už v pevném či jako DAM) odečíst množství dusíku dodaného v rámci aplikace Amofosu. Ve fázi cca 6 pravých listů dohnojíme porost máku dalšími cca 40 kg dusíku. Pro tuto aplikaci lze využít jak pevná hnojiva, tak i DAM 390 (ideálně s pomocí tzv. „damových“ trysek).

Z mikroprvků je pro mák důležitý především bór. Ten aplikujeme ve fázi plně vyvinutých 4–8 pravých listů, kdy jsou rostliny máku vysoké cca 7 cm. Volíme hnojiva jako například Campofort special B, Bór 150, popř. Wuxal SUS boron aj.

Dalším stopovým prvkem důležitým pro mák je zinek. Tím hnojíme ve fázi pylových tetrád, tedy v období, kdy jsou v porostu patrná malá poupata, u kterých jsou korunní lístky na úrovni vrcholu tyčinek. Lze využít například Nitrozinek, Zinkosol forte, Zintrac 700 aj.

Regulace zaplevelení

Pokud je účinnost preemergentních aplikací nízká, například v důsledku suchého počasí a spektrum plevelů je širší, je vhodnější použít postemergentně přípravek Callisto 480 (dávka 0,15–0,2 l/ha). Tato aplikace navíc řeší výskyt pcháče a zemědýmu, proti kterým jsou preemergentní aplikace neúčinné nebo také výdrolu řepky, kde preemergentní aplikace nemusí poskytovat vždy spolehlivý účinek. Častým problémem řešeným po preemergentních aplikacích je výskyt svízele, pohanky svlačcovité a rdesen. Jejich regulaci lze řešit použitím účinné látky fluroxypyr (Tomahawk 250) do dávky až 0,6 l/ha. V případě aplikace od 4. listu máku je možné použít dávku 0,3 l/ha, při aplikaci od 6. listu máku dávku 0,4–0,5 l/ha. Aplikace fluroxypyru se často používají v kombinacích. Velmi dobré zkušenosti jsou s kombinacemi Callisto 480 0,15 l/ha + fluroxypyr 250 g/l 0,3–0,4 l/ha, Laudis OD 1,7 l/ha + fluroxypyr 250 g/l 0,3–0,4 l/ha.

Při rychlém počáteční růstu plevelů na pozemcích bez preemergentní aplikace lze úspěšně regulovat zaplevelení třeba dělenými dávkami herbicidu Callisto 480 SC. První dávku pak volíme podle velikosti máku i pod 0,1 l/ha Callisto solo při 2–4 pravých listech. Dále pak aplikaci opakujeme za cca 2–3 týdny. Při druhé aplikaci dávku navýšíme na 0,15 l/ha a doplníme o Tomahawk

Další možností postemergentního ošetření máku je aplikace přípravku Laudis OD. Ten spolehlivě účinkuje proti jednoletým travám a dvouděložným plevelům včetně pcháče osetu, výdrolu řepky a invazních plevelů. Mezi citlivé plevele patří ježatka kuří noha, bér zelený, bér sivý, bér přeslenitý, rosička krvavá, proso seté, proso vláskovité, ambrózie peřenolistá, bažanka roční, mračňák Theophrastův, durman obecný, heřmánkovité plevele, chrpa modrák, laskavce, výdrol řepky, pcháč oset, konopice, svízel přítula, výdrol slunečnice, merlíky, lebedy, hluchavky, rdesno blešník, rdesno červivec, hořčice bílá, ředkev ohnice, lilek černý, ptačinec žabinec, penízek rolní, šťovík kadeřavý, dvouzubec trojdílný, pěťour maloúborný, mléč zelinný, drchnička rolní, konopí seté, ibišek trojdílný a čistec roční. Mezi středně citlivé plevele patří oves hluchý (po odnožení odolný), lipnice roční, čirok halepský (ze semene), výdrol obilnin (po odnožení odolný), rdesno ptačí, violka rolní, rozrazil perský, starček obecný, šrucha zelná, kokoška pastuší tobolka, řepeň trnitá a řepeň durkoman. Optimální termín pro aplikaci herbicidu Laudis je ve fázi 6–8 listů máku. Na základě zkušeností je Laudis dobře snášen mákem o velikosti 4–10 listů. Přípravek by rovněž testován ve fázi před květem s velmi solidní selektivitou. Proti běžnému spektru plevelů postačuje dávka 1,7 l/ha, kterou lze použít při sólo aplikaci. Pokud se v porostu vyskytují ve větší míře středně citlivé nebo přerostlé plevele, je nutné použít plnou dávku 2,25 l/ha. Snížená dávka 1,7 l/ha je vhodná jako následné postemergentní ošetření nebo do kombinace s herbicidem Tomahawk.

Kombinace s herbicidem Tomahawk řeší široké spektrum plevelů včetně přerostlého svízele přítuly, merlíků, laskavců, blínu, rdesen a pohanky svlačcovité a zároveň zvyšuje účinnost proti některým méně citlivým plevelům jako jsou rozrazil perský a violka rolní. Doporučit lze kombinaci 1,7 l/ha Laudis + 0,2–0,4 l/ha Tomahawk. Jako optimální z hlediska účinnosti je dávka 0,3 l/ha Tomahawk. Optimální termín pro aplikaci této kombinace se jeví fáze 4–6 listů máku, kdy je výdrol řepky v listové růžici a merlíky do velikosti 10 cm.

Při vynechání preemergentní aplikací a při silném tlaku plevelů v počátečních vývojových fázích máku lze i u kombinací Ludis + Starane přistoupit k tzv. děleným aplikacím. První dávku volíme okolo 1,0 l/ha Laudisu + 0,15 l/ha Staranea a za cca 10 dní přistoupíme k druhé aplikaci opět 1,0 l/ha Laudisu + 0,3 l/ha Starane. Laudis je dostatečně selektivní i v dávce 2,25 l/ha.

Další možnost je aplikace přípravku Lentagran WP. U tohoto herbicidu je celková registrovaná dávka 2,0 kg při doporučení dvojí aplikace 1,0 kg/ha + 1,0 kg/ha (za cca 5–10 dní). Přípravek lze opět kombinovat s přípravkem Tomahawk, který rozšiřuje spektrum účinnosti a zároveň působí jako smáčedlo. Dvojí aplikace Lentagranu WP 1,0 kg/ha spolu s hergicidem Tomahawk nejprve 0,15 l/ha a při druhé aplikaci 0,2 l/ha v raných vývojových fázích máku a zejména plevelů, je zatím jediná registrovaná kombinace pro regulaci výskytu kakostů. Při výše uvedeném postupu kakosty úplně nevyhubíme, ale zredukujeme je natolik, že nezpůsobují v porostech máku již tak značné škody.

Proti pozdnímu zaplevelení lze aplikovat přípravek s účinnou látkou chlortoluron - Lentipur 500 W v dávce 1,5–2,5 l/ha podle fáze a zdravotního stavu porostu máku.

Proti plevelným travám máme k dispozici celou řadu registrovaný účinných graminicidů. Při aplikacích je však počítat se silnými smáčedly, která dané přípravky obsahují. Proto, pokud to není vyloženě nutné, nejprve regulujeme výskyt dvouděložných plevelů a teprve poté aplikujeme graminicidy. V opačném případě je nutné vyčkat po aplikaci graminicidu s aplikací přípravků proti dvouděložným plevelům alespoň jeden týden pro obnovení voskové vrstvy máku.

Regulace škůdců

Základem regulace nejvýznamnějšího škůdce máku (krytonosce kořenového) byl přípravek Cruiser OSR. Díku iniciativě spolku Český modrý mák se tento přípravek stále dá pro moření máku využít, avšak v dlouhodobějším horizontu s ním již není možno počítat. V době vzcházení máku, tj. cca 7–21 dní po setí (důležitá je teplota nad 15 °C po dobu cca 3 dny) musíme kontrolovat makové porosty ideálně každý den. Pozorujeme signální místa a hledáme malého nosatce krytonosce kořenového nebo jeho okusy na vzcházejících rostlinám na signálním místě. Požerky jsou podobné požerkům dřepčíků. Po objevení požerků nebo brouků doporučujeme provést plošný postřik insekticidem. Samice totiž před vykladení provádějí úživný žír na malých rostlinách a jsou schopné porost zcela zlikvidovat. Ošetřovat je ekonomické do 8 listů máku a výšky cca 10 cm. Poté již aplikace není ekonomicky přínosná.

Regulace houbových chorob

V rámci pěstební technologie máku je třeba klást důraz na kvalitní fungicidní ochranu porostů a dodržování izolačních vzdáleností od napadených porostů, neboť řada patogenů, napadajících mák je přenosná osivem.

Jednou z nejvýznamnějších houbových chorob je plíseň máku, kterou vyvolává patogen Peronospora arborescens. Je přenosná osivem a může se projevit buď lokálně, kdy napadené rostliny přežívají, ale výnos je o poznání nižší, nebo napadnou rostlinu máku systémově. Ve druhém případě většina rostlin předčasně uhyne.

Mezi další houbové onemocnění přenášené osivem patří především helmintosporiová nekróza máku (Pleospora calvescens). Tento patogen může v porostech máku působit velmi destruktivně. Vyskytuje se na listech a při příznivých podmínkách proniká patogen do makovic, kde jsou napadnuta semena. V krajních případech jsou semena v makovicích sbalena myceliem do klubíček. Pokud má patogen vhodné podmínky pro růst, může snížit výnos porostů až o 50 %.

Pokus s fungicidy v roce 2020 (Červený Újezd)

Výsevek modrosemenné odrůdy Aplaus činil 2 kg osiva/ha, tj. 2 g na jednu pokusnou parcelu. Osivo bylo jednotně ošetřeno kombinací: Sunagreen + Enviseed + Cruiser. Při setí bylo hnojeno: NPK (15:15:15) 200 kg/ha 9. 6. 2020 přihnojeno LAD 200 kg/ha. Regulace plevelů - preemergentně: Callisto, Commande; posemergentně: Laudis, Starane, Karate Zeon (vše v dávkách registrovaných pro mák). Aplikace fungicidů Dithane, Ridomil, Tilmor proti plísni máku proběhla ve fázi listové růžice, proti helmintosporióze přípravky: Propulse, Pictor Actice, Amistar Xtra, Amistar Gold ve fázi plné butonizace až počátku květu.

Výsledky

Pro co nejobjektivnější zhodnocení jednoletých polních pokusů, musíme naměřené výsledky vztáhnout k místním meteorologickým podmínkám daného roku. Počasí jako takové je jedním z nejpodstatnějších, porost ovlivňujících faktorů, které se jednotlivými agrotechnickými opatřeními vyvažuje obtížně. Pro správnou interpretaci výsledků a vyvození jednotlivých závěrů musíme toto brát v potaz. Vegetační sezona 2020 nebyla na řadě lokalit pro pěstování máku optimální. Pokud se zaměříme na průměrné úhrny srážek vztažených k pokusné lokalitě (graf 1), vidíme, že únor i březen byl poměrně srážkově vydatný. Duben byl srážkově pouze na polovině průměrného normálu a vláhový deficit v tomto období měl na porosty máku značný vliv. Zbytek roku bychom mohli označit za srážkově průměrný. Konec léta a začátek podzimu byl dokonce poměrně vysoko nad normálem.

výsledků výnosů semen je patrné, že nejlepších výsledků dosahovaly varianty s plnou fungicidní ochranou (graf 2). Tedy v případech, kdy byl aplikován fungicid se složkou působící na plíseň máku v kombinaci s fungicidním přípravkem proti rozvoji helmintosporiózy. Poměrně překvapivé jsou výsledky u variant, kde byl použit přípravek Dithane. Dalo se předpokládat, že tyto varianty nebudou nejvýkonnější, protože dithane působí kontaktně a v době jeho aplikace se v porostech plíseň máku vyskytovala sporadicky. Je ovšem zvláštní, že se tyto varianty umístily až za neošetřenou kontrolní variantou. V případě nekombinovaných aplikací dopadly lépe přípravky určené k regulaci helmintospirózy, která se vyskytuje v pozdějších fázích vegetace. Aplikace ošetření proti této chorobě mělo v letošním roce ideální podmínky pro využití svého potenciálu.

Graf 1: Průběh srážek v roce 2020 - Červený Újezd
Graf 1: Průběh srážek v roce 2020 - Červený Újezd

Graf 2: Vliv fungicidní ochrany na výnos jednotlivých variant (t/ha)
Graf 2: Vliv fungicidní ochrany na výnos jednotlivých variant (t/ha)

Závěry z fungicidních pokusů

Výsledky naznačují, že z hlediska výnosu nejlépe dopadly varianty s plnou fungicidní ochranou. Vzhledem k počasí není nutno zavrhovat přípravek Dithane, jehož účinek se ve sledovaném roce jednoduše nemohl projevit.

Z biologických přípravků překonali neošetřenou variantu přípravek Hirundo a přípravek Polyversum. V rámci čím dál většího tlaku veřejnosti a v návaznosti na to i politiků na celkovou ekologizaci zemědělství je žádoucí i nadále testovat různé nechemické, biologické látky a látky přírodního charakteru.

Sklizeň

Sklizeň máku jarního bývá prováděna v období od poloviny července do počátku září, hlavní termín se ale zpravidla pohybuje od poloviny do konce srpna. Doba sklizně máku nastává v okamžiku, kdy jsou semena volně uložena na dně tobolky a při zatřesení s rostlinou slyšíme, jak uvnitř tobolky šustí. Tobolky jsou hnědé, suché a osivo má typickou barvu, kterou za přítomnosti vzduchu nemění. Dalším znakem doby sklizně je, že se v porostu již nevyskytují žádné zelené makovice. Vlhkost semen by měla být maximálně 10 % a vlhkost makoviny do 17 %.

Související články

Možnosti řešení eroze v souvislosti se změnami legislativy i klimatu

05. 11. 2021 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s. r. o. Technologie pěstování Zobrazeno 316x

Základy zpracování půdy (8): Zhutnění půdy a kypření podorničních vrstev půdního profilu

25. 10. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 539x

Přínos meziplodin v pěstitelských systémech

08. 10. 2021 Ing. Barbora Badalíková, Mgr. Martin Vašinka, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 660x

Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky

29. 09. 2021 Bc. Václav Tomášek; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Technologie pěstování Zobrazeno 840x

Základy zpracování půdy (7): Orba (III.) - Technické prostředky pro provádění orby

25. 09. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 961x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail