Chemap Agro s.r.o.

Přínos meziplodin v pěstitelských systémech

08. 10. 2021 Ing. Barbora Badalíková, Mgr. Martin Vašinka, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 391x

Význam meziplodin spočívá v pokrytí povrchu půdy v mezidobí od sklizené hlavní plodiny do zasetí a zapojení porostu následné plodiny, čímž se sníží riziko vodní i větrné eroze v meziporostním období. Biomasa meziplodin je schopna zadržet dešťové srážky, chrání tak půdu proti smyvu půdy, přispívá ke zvyšování organické hmoty do půdy, ať kořenovou nebo nadzemní hmotou, a vnáší i minerální hnojiva obsažená v hmotě meziplodin.

Přínos meziplodin má tedy hlavně půdoochranný vliv z hlediska protierozní ochrany půdy a zamezení vyplavování živin. Využití meziplodin je možné nejen z hlediska protierozní ochrany půd, ale také pro vytváření příznivých podmínek pro mineralizaci rozkládajících se zbytků organické hmoty meziplodin v podzimních měsících při dostatku vláhy a vyšší teplotě. Meziplodiny jsou také schopny vázat do organické hmoty dostatek dusíku, a proto nedochází k vyplavování do spodních vod. Dostatečné množství organické hmoty meziplodin je závislé na podmínkách teplotních, vlhkostních, půdních a včasném zasetí.

Meziplodiny mají funkci: pokryvnou, zkypřující, výživnou, ozdravující. Kořeny meziplodin přispívají ke zlepšování fyzikálního stavu půdy, příznivě působí na její strukturní stav, jsou vhodným přerušovačem v osevních postupech, zejména s vyšším zastoupením zrnin.

Hlavním aspektem při pěstování meziplodin je správná agrotechnika odpovídající pěstitelským možnostem daného regionu, tj. půdním a klimatickým podmínkám.

Pro omezení snižování půdní úrodnosti je třeba dbát hlavních zásad půdoochranné agrotechniky. K agrotechnickým zásadám patří různé půdoochranné výsevy do krycích plodin, setí přímo do strniště, pásové střídání plodin, vrstevnicové přerušování honů trvale nebo dočasně hustě setou plodinou, mulčování rostlinnými zbytky, strip-till - pásové zpracování půdy, setí do mulče meziplodin či posklizňových zbytků nebo přímé setí do meziplodin.

Z půdoochranných technologií se nejlépe osvědčilo setí do krycí plodiny, resp. do vymrzající nebo nevymrzající meziplodiny, případně do směsky meziplodin.

Směska meziplodin (hořčice bílá + svazenka) vysetá na podzim 2020
Směska meziplodin (hořčice bílá + svazenka) vysetá na podzim 2020

Vymrzlá směska meziplodin na jaře 2021
Vymrzlá směska meziplodin na jaře 2021

Poloprovozní pokus

Sledování přínosů meziplodin při pěstování kukuřice na siláž bylo prováděno v poloprovozním pokusu na svažitém terénu, na lokalitě Velešovice, okres Vyškov, v řepařské výrobní oblasti s nadmořskou výškou 228 m, s dlouhodobým ročním průměrem srážek kolem 490 mm a dlouhodobou průměrnou roční teplotou 8,7 °C. Svažitost sledované lokality byla 7°, expozice svahu severovýchodní. Půdní podmínky pokusné plochy: černozem karbonátová, zrnitostním složením se jedná o půdu jílovitohlinitou, těžkou. Na sledované lokalitě byly založeny 3 varianty, z toho 1 kontrolní bez meziplodiny a 2 s meziplodinou a různou agrotechnikou.

V pokusu byla hodnocena technologie pěstování kukuřice na siláž se směskou meziplodin obsahující svazenku vratičolistou a hořčici bílou. Meziplodiny byly zasety vždy na konci vegetace po sklizni hlavní plodiny.

Varianta 1 - kontrolní: bez meziplodiny, odvoz zbytků předplodiny, podmítka, hloubkové zpracování půdy, jarní příprava, setí silážní kukuřice.

Varianta 2: zapravení zbytků předplodiny pšenice oz., na podzim setí směsky meziplodin (svazenka vratičolistá a hořčice bílá), na jaře přímo setá silážní kukuřice do zbytků meziplodin.

Varianta 3: zapravení zbytků předplodiny pšenice oz., na podzim setí směsky meziplodin (svazenka vratičolistá a hořčice bílá), jarní příprava - zapravení zbytků meziplodin, setí silážní kukuřice.

V pokusu byla hodnocena pokryvnost povrchu půdy meziplodinami, půdní vláha, zhutnění půdy podle hodnot objemové hmotnosti redukované (ρd), celková pórovitost a půdní struktura podle hodnot vypočítaného koeficientu strukturnosti suchou prosévací metodou.

Výsledky

Pokryvnost povrchu půdy je dána množstvím nadzemní biomasy, která chrání půdu před vnějšími vlivy ať dešťovými srážkami, nebo působením větrů. V grafu 1 je vyhodnocen pokryv půdy směskou meziplodin během dvou odlišných let u různých variant hospodaření na půdě. Pokryvnost povrchu půdy se hodnotila na podzim po zasetí meziplodin a jejich zapojení a na začátku jarního období, kdy meziplodina byla již vymrzlá. Z grafu je patrné, že rozdíly pokryvnosti byly zjištěny jak mezi roky, tak mezi variantami. Bylo to dáno klimatickými podmínkami daného roku. Na jaře 2019 byla pokryvnost vymrzlými zbytky meziplodin vysoká u variant 2 a 3 vzhledem k velkému nárůstu nadzemní části meziplodin setých na podzim v roce 2018. Na podzim 2019 byl nárůst biomasy velmi malý z důvodu nízkých dešťových srážek v tomto roce. To ovlivnilo i pokryvnost půdy na jaře roku 2020. Naopak na podzim 2020 byl nárůst meziplodin vysoký vzhledem k deštivému období, což se ukázalo jako pozitivní pro pokryvnost povrchu půdy. Největší pokryvnost v obou letech byla u variant s meziplodinami (var. 1, 2).

Dostatečná vlhkost půdy zvláště v roce 2020 působila příznivě pro rychlý růst meziplodin u variant 2 a 3 (graf 2). V obou letech, i když rok 2019 nebyl příliš deštivý, byla půdní vlhkost vyšší u variant s meziplodinami. Neukázalo se, že by vysoký nárůst meziplodin odebíral více vody z půdy, ale naopak při vyšší zapojenosti porostu nedocházelo k rychlému vysušování půdy a tak půda pod rostlinami zůstávala vlhčí. Současně s vyššími srážkami docházelo k ochlazování, takže rychlost výparu byla mnohem nižší.

Míru zhutnění půdy nám určuje parametr objemové hmotnosti (ρd). Podle stanovených kritických vlastností jílovitohlinitých půd by neměla hodnota ρd překročit hodnotu 1,40 g/cm3, jinak je již nevyhovující z pohledu utuženosti půdy. Tato hodnota nebyla překročena u žádné varianty ve sledovaných letech (graf 3). Hodnoty ρd byly zjištěny nejvyšší u varianty 1 v obou letech.

Hodnotám zhutnění půdy odpovídá provzdušněnost půdy, pórovitost (graf 4). Hodnoty celkové pórovitosti byly zjištěny nejnižší u varianty 1 (bez meziplodiny) v roce 2019 a nejvyšší u varianty 2 (s meziplodinou) v roce 2020. Celková pórovitost u jílovitohlinitých půd by se měla pohybovat nad hranicí 47 % obj., což bylo splněno. Nejnižší hodnota pórovitosti byla naměřena 54,11 % obj. u varianty 1 - bez meziplodiny.

Je známo, že tvorbu strukturních agregátů příznivě ovlivňuje dostatek organické hmoty v půdě, což přináší i zařazení meziplodin v meziobdobí pěstování hlavní plodiny. Zvláště díky kořenovému systému meziplodin se zlepšuje půdní struktura. Struktura je v kladné korelaci s utužením půdy. Technogenní zhutnění díky antropogenní činnosti souvisí především s narušením půdní struktury, která se projevuje změnou pórovitosti, schopnosti infiltrace (vsak vody) a snížením retenční kapacity. Graf 5 znázorňuje půdní strukturu zjištěnou podle hodnot koeficientu strukturnosti. Ze zjištěných dat vyplývá, že nejhorší půdní struktura byla naměřena u varianty 1 (bez meziplodiny) v obou letech. U varianty 2 se zlepšila půdní struktura v roce 2020 oproti roku 2019, kdy byly naměřeny nejvyšší hodnoty. Varianty 2 a 3 měly průměrné hodnoty v obou letech nad 1, což znamená, že je půda v dobrém strukturním stavu. Meziplodiny tak výrazně přispěly k obnově půdní struktury.

Graf 1: Pokryvnost povrchu půdy meziplodinami (%)
Graf 1: Pokryvnost povrchu půdy meziplodinami (%)

Graf 2: Vlhkost půdy v % hmot.
Graf 2: Vlhkost půdy v % hmot.

Graf 3: Hodnoty objemové hmotnosti redukované (ρd)
Graf 3: Hodnoty objemové hmotnosti redukované (ρd)

Graf 4: Hodnoty celkové pórovitosti
Graf 4: Hodnoty celkové pórovitosti

Graf 5: Struktura půdy dle hodnot koeficientu strukturnosti
 Graf 5: Struktura půdy dle hodnot koeficientu strukturnosti

Závěr

Zjištěné výsledky ukázaly, že zakládání porostů meziplodin jsou základem půdoochranného opatření. Zařazování meziplodin do pěstebních systémů jsou jedním z nejlepších prostředků ke zlepšení nebo obnovení půdních vlastností a tím úrodnosti, včetně snížení zhutnění půdy, zvýšení provzdušněnosti, zvýšení obsahu půdní vláhy a zlepšení půdní struktury. Půdoochranné technologie jsou maximálně šetrné k přírodnímu prostředí v aspektech kvality půdy a podporují udržitelný zemědělský systém.

Zemědělské podniky, zejména v oblastech s vyšším potenciálním erozním ohrožením půd, by měly věnovat zvýšenou pozornost hospodaření na problémových půdách a zvolit vhodné agrotechnické opatření s využitím meziplodin.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení DKRVO, reg. č. MZE-RO1721, financovaného Ministerstvem zemědělství ČR.

Související články

Základy zpracování půdy (8): Zhutnění půdy a kypření podorničních vrstev půdního profilu

25. 10. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 69x

Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky

29. 09. 2021 Bc. Václav Tomášek; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Technologie pěstování Zobrazeno 609x

Základy zpracování půdy (7): Orba (III.) - Technické prostředky pro provádění orby

25. 09. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 512x

Základy zpracování půdy (6): Orba (II.)

06. 09. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 777x

Odstranění zhutnění v kolejových stopách ve chmelnicích

24. 08. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 658x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail