Výsevky jarního ječmene a výnosy

05. 05. 2018 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 14231x

Kvalitní osivo je prvořadým předpokladem pro využití výnosového potenciálu pěstovaných odrůd a k dosažení rentabilních výnosů zrna. Kvalita osiva ovlivňuje polní vzcházivost, úplnost a vyrovnanost porostu. U ječmene a dalších obilnin je důležité docílení optimální hustoty, porosty by neměly být příliš řídké ani přehoustlé. Nižší počet rostlin jsou obilniny schopné kompenzovat vyšším odnožením, ale jen do určité míry. Pro kvalitní založení porostu má důležitou roli i výše výsevku.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Polní pokusy

Osivo jarního ječmene ze sklizně 2016 bylo testováno v maloparcelních polních pokusech založených v roce 2017 na pozemcích Pokusné stanice katedry rostlinné výroby FAPPZ ČZU v Praze - Uhříněvsi. V pokusech se sledoval vliv výše výsevku (300, 400 a 500 klíčivých obilek na 1 m²) a odrůdy na produkční schopnost porostu jarního ječmene.

Přesné maloparcelní pokusy byly založeny na konvenční ploše na parcelkách o sklizňové výměře 10 m². Předplodinou byla řepka olejka. Pokusy byly vysety ve 3 opakováních. Do pokusů bylo zařazeno 5 odrůd jarního ječmene. Jednalo se o odrůdy Jersey, Malz, Prestige, Sebastian a Tolar. Selo se 1. dubna 2017. Porosty se hnojily před setím 28. března 60 kg N/ha (LAD 27) a 15. května 30 kg N/ha (LAD 27). Plevele se hubily 18. května jedním herbicidním postřikem (Agritox 50 SL, Lontrel 300, Starane 250 EC). Proti houbovým chorobám byl 6. června použit fungicid Amistar Xtra. Pozemky leží v řepařské výrobní oblasti s vysokou půdní úrodností. Zralé porosty se sklízely maloparcelní sklízecí mlátičkou. Sklizené zrno se vyčistilo na laboratorní čističce semen a u každého vzorku se stanovila vlhkost.

Výnos byl přepočten na 14% vlhkost zrna. V polních pokusech se po vzejití porostu vyhodnocoval počet rostlin/m² (polní vzcházivost). Před sklizní se zjišťovala hustota porostu - počet klasů/m². Také se měřila výška porostu a stanovil se stupeň polehnutí. Po sklizni byl stanoven hektarový výnos zrna, hmotnost tisíce semen sklizeného zrna (HTS) a podíl zrna nad sítem 2,5 mm. V laboratorních podmínkách se zjišťovala HTS odpočítáním 2× 500 obilek na automatickém fotoelektronickém počítadle a jejich zvážením. Jestliže byl rozdíl obou stanovení větší než 10 %, bylo nutno odpočítání obilek opakovat.

Výsevky ovlivňovaly hustotu porostu ječmene

Hustota porostu

Ve zkouškách výkonu osiva docházelo při vzcházení jarního ječmene ke značné redukci hustoty porostu (tab.). V případě vysetí 300 klíčivých obilek/m² vzešlo 78 % rostlin a vyšší výsevek představoval nižší polní vzcházivost. Vyšší hustoty porostů bylo dosaženo u vyšších výsevků. V celkovém průměru vzešlo 263 rostlin/m².

Počet klasů na 1 m² nebyl vysoký (tab.). Průměrný počet klasů na 1 m² dosáhl jen 590. Při porovnání výsevků nejnižšího počtu klasů v průměru dosáhly varianty s vyséváním 400 klíčivých obilek/m². Výšku porostu výsevek neovlivňoval. Před sklizní byly porosty částečně polehlé, přičemž nejvíce polehly ty nejhustší.

V pokusech se porovnávaly různé výsevky

Výnosy se mezi porovnávanými variantami lišily jen málo

Výnosové parametry

Hmotnost tisíce semen sklizeného zrna byla vysoká, značně překračovala hranici 40 g (tab.). Nejvyšší HTS dosahovaly varianty s nejnižším výsevkem 300 klíčivých obilek/m², což odpovídá pravidlům kompenzace prvků při tvorbě výnosu.

Výnos zrna v průměru všech tří variant dosáhl 6,90 t/ha. Nejvyššího výnosu se docílilo u výsevku 400 klíčivých obilek/m². Rozdíly ve výnosech ale byly mezi porovnávanými výsevky jen malé. Z porovnávaných odrůd v průměru všech tří variant poskytla nejvyšší výnos Prestige.

Závěr

V pokusech s jarním ječmenem uskutečněných v roce 2017 s porovnáváním tří výsevků (300, 400 a 500 klíčivých obilek/ m²) se stoupajícím výsevkem klesalo procento polní vzcházivosti. Počet rostlin/m² se ale s vyšším výsevkem zvyšoval. Počet klasů/m² s vyšším výsevkem nestoupal.

Nejvyššího výnosu se docílilo u prostředního výsevku 400 klíčivých obilek/m². Rozdíly mezi porovnávanými variantami ale nebyly nijak výrazné. Nejvyšší HTS se dosáhlo u variant s nejnižším výsevkem.

Tab.: Pozorování za vegetace a výnosové výsledky