Historický přehled vývoje metodik pro intenzivní hnojení orných půd draslíkem vypracovaných VÚRV (1)

04. 08. 2022 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 430x

Hlavním posláním intenzivního hnojení draslíkem je zvýšení hladiny draslíku v půdě a následná jeho stabilizace po delší období. Rostlina využívá pro svoji výživu hlavně draslík z půdní zásoby. Z tohoto důvodu metodiky výživy rostlin draslíkem byly zaměřeny k plnění této funkce.

Z historického hlediska (od roku 1934) je nutno uvést původní metodu pro stanovení draslíku v půdách (1% kyselina citronová). Po okupaci Německem byla zavedena Schachtschabelova metoda (roztok chloridu a uhličitanu amonného) pro Čechy a Moravu vládním nařízením 376 ze dne 29. srpna 1940, pro „povinné zkoušení půd“. Tato metoda měla následující kritéria: malá do 12; střední 12–20 a nad 20 mg K₂O/100 g půdy. Hodnoty uvedené v tabulce 1 byly převzaty od Duchoně a sloužily jako výchozí pro další využití po roce 1945, a to jak v praxi, tak i ve výzkumu. Dávka hnojiva se nechávala na rozhodnutí zemědělce. Ve výzkumném ústavu výživy rostlin v Praze-Ruzyni, jak probíhal výzkum výživy rostlin, postupně vznikaly následující doporučení. Z historického hlediska jsou uvedeny rozměry v tabulkách a názvosloví platné v té době. Tato publikace je zaměřena pouze na orné půdy.

Abeceda výživy rostlin

Baier ve své publikaci „Abeceda výživy a hnojení rostlin“ (1969) vychází z tabulky 1, a to je v době, kdy na základě výsledků AZZP ÚKZÚZ v roce 1965 bylo 40,3 % půd v kategorii malá (ŠZ), 39,1 % v kategorii střední (mírná) a 20,4 % v kategorii dobrá (DZ). Tyto kategorie obsahu draslíku Baier použil pro určování dávek draselného hnojiva v K₂O/ha.

Autor uvádí velmi složitý systém hnojení založený na následujícím postupu: vybere se výrobní typ (kukuřičný, řepařský, bramborářský a horský), pak se vybere plodina, která bude hnojena a její předplodina. Určí se zásoba přístupného draslíku podle Schachtschabela: „malá (ŠZ), střední (SZ) a dobrá (DZ)“, a teprve se určí z příslušných složitých a obsáhlých tabulek dávka v K₂O/ha, která je buď střední, nebo slabá. Například: k určení dávky hnojiva u pšenice ozimé, která má u kukuřičného výrobního typu 9 předplodin, u řepařského typu 7 předplodin, u bramborářského a horského typu 12 předplodin, a pak u každé předplodiny se vybere různá dávka K₂O/ha, a to podle obsahu přístupného draslíku.

Komplexní metodiky výživy rostlin

Od roku 1980 pod vedením Ing. J. Neuberga, DrSc. vycházejí takzvané Komplexní metodiky výživy rostlin (KMVR), které jsou „doporučované“ a ne „závazné“. Tyto metodiky zahrnují hnojení všech plodin minerálními hnojivy a jsou výsledkem práce širšího kolektivu výzkumných odborníků VÚRV Praha a i ostatních zemědělských ústavů. Cíle intenzivního hnojení podle Neuberga jsou následující: a) zajistit, aby nepoklesnul obsah živin v půdách; b) zvyšovat půdní úrodnost (starou půdní sílu) pro zajištění výživy rostlin. Článek je zaměřen na ornou půdu, ačkoliv v KMVR jsou uvedeny doporučení na ostatní plodiny, např. vinná réva, pícniny, chmel, zelenina atd.

Metodika z roku 1980

Pro určení dávky draslíku se vychází ze Schachtschabelovy metody, při dodržení úrovně půdní úrodnosti, podle obsahu přístupného draslíku. V metodice jsou v 9 tabulkách zvlášť uvedeny dávky draslíku pro lehké, střední a těžké půdy a pro příslušný EHV od 4,5; 5,0 a 5,5 t/ha; a dále pro plodiny náročné K1 a silně náročné K2 na draslík. Při kategorizaci obsahu přístupného draslíku se vychází podle stupně dosycení, jak je uvedeno v tabulce 2. V tabulce 3 je zkrácená ukázka dávek draslíku pro lehké půdy, EHV 4,5 t/ha. Například: pro EHV 4,5 t/ha jsou zvlášť tabulky pro lehkou, střední a těžkou půdu, a k tomu navíc pro plodiny náročné a silně náročné na draslík. To samé se opakuje pro EHV 5,0 a 5,5 t/ha.

Tento postup hnojení draslíkem byl kritizován praxí pro složitost, podobně jako Baierovy postupy hnojení.

Metodika z roku 1985

Pro určení dávky draslíku se opět vychází ze Schachtschabelovy metody. Při hnojení minerálními hnojivy (draslík) se uplatňuje zásada, že se hnojí v celém osevním postupu.

Základní roční normativy (dávky) jsou stanoveny podle intenzity osevního postupu charakterizované EVH (t/ha) pro jednotlivý půdní druh s ohledem na obsah přístupného draslíku: velmi malá - VM, malá - M, střední - S, dobrá - D, vysoká - V a velmi vysoká - VV. V tabulce 4 jsou uvedeny kategorie zásobenosti půd draslíkem pro lehkou, střední a těžkou půdu v mg K/kg a v tabulce 5 k tomu pro jednotlivé kategorie odpovídající základní normativy (dávky) v kg K₂O/ha. U kategorie velmi vysoká se nehnojí 3 roky. Od celkového normativu (dávky) určeného podle obsahu přístupného draslíku, půdního druhu a EHV (t/ha) je nutno vždy provést odečet množství draslíku dodaného do půdy organickými hnojivy. Například při dávce 35 t hnoje/ha na 4 roky vychází průměrný každoroční odečet 30 kg K₂O/ha.

Přestože tato metoda pro stanovení přístupného draslíku ve většině případů vyhovuje, tak v některých případech je nutno doplnit výsledky stanovením fixace za mokra a mobilní draselné rezervy. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce 6. Je-li vysoká mobilní draselná rezerva, používají se normativy (dávky) pro kategorii zásobenosti o 1 stupeň vyšší.

Závěr

Plánované cíle intenzivního hnojení se podařilo splnit: a) nepoklesnul obsah draslíku v půdě; b) zvyšovala se půdní úrodnost (stará půdní síla) z hlediska výživy rostlin draslíkem. Plánované EHV 5,5 t/ha nebylo vždy dodrženo, protože výnos nezáleží jenom na obsahu draslíku v půdě, ale na ostatních agronomických opatřeních, včetně vlivu ročníku - počasí.

Se změnou politického systému v roce 1989 nastalo z ekonomických důvodů zdražení hnojiv a i dosavadní pojetí hnojení draslíkem. Rovněž nastala změna v metodě pro stanovení AZZP. Z ekonomických důvodů se přešlo od metody podle Schachtschabela na metodu Mehlich 2, která bude uvedena v části 2, kde se stanovuje více živin z jednoho extraktu.

KMVR pro rok 1990 teoreticky tvoří přechod od intenzivního na snížené hnojení draslíkem. Tato problematika bude uvedena v následující publikaci - Snížené hnojení.

Tab. 1: Kategorizace obsahu přístupného draslíku (Schachtschabel)

Tab. 2: Kategorizace půd podle stupně dosycenosti

Tab. 3: Zkrácená ukázka dávek draslíku pro EHV 4,5 t/ha na lehkých půdách

Tab. 4: Kategorie zásobenosti půd přístupným draslíkem

Tab. 5: Normativy (dávky) v kg K₂O/ha pro kategorie zásobenosti půd přístupným draslíkem

Tab. 6: Kritéria pro fixaci za mokra a pro mobilní draselnou rezervu

Publikace byla vypracována za podpory MZe, instituciální příspěvek MZe-RO 0418.