BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Historický přehled vývoje metodik pro intenzivní hnojení orných půd draslíkem vypracovaných VÚRV (1)

04. 08. 2022 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 165x

Hlavním posláním intenzivního hnojení draslíkem je zvýšení hladiny draslíku v půdě a následná jeho stabilizace po delší období. Rostlina využívá pro svoji výživu hlavně draslík z půdní zásoby. Z tohoto důvodu metodiky výživy rostlin draslíkem byly zaměřeny k plnění této funkce.

Proseeds

Z historického hlediska (od roku 1934) je nutno uvést původní metodu pro stanovení draslíku v půdách (1% kyselina citronová). Po okupaci Německem byla zavedena Schachtschabelova metoda (roztok chloridu a uhličitanu amonného) pro Čechy a Moravu vládním nařízením 376 ze dne 29. srpna 1940, pro „povinné zkoušení půd“. Tato metoda měla následující kritéria: malá do 12; střední 12–20 a nad 20 mg K2O/100 g půdy. Hodnoty uvedené v tabulce 1 byly převzaty od Duchoně a sloužily jako výchozí pro další využití po roce 1945, a to jak v praxi, tak i ve výzkumu. Dávka hnojiva se nechávala na rozhodnutí zemědělce. Ve výzkumném ústavu výživy rostlin v Praze-Ruzyni, jak probíhal výzkum výživy rostlin, postupně vznikaly následující doporučení. Z historického hlediska jsou uvedeny rozměry v tabulkách a názvosloví platné v té době. Tato publikace je zaměřena pouze na orné půdy.

Abeceda výživy rostlin

Baier ve své publikaci „Abeceda výživy a hnojení rostlin“ (1969) vychází z tabulky 1, a to je v době, kdy na základě výsledků AZZP ÚKZÚZ v roce 1965 bylo 40,3 % půd v kategorii malá (ŠZ), 39,1 % v kategorii střední (mírná) a 20,4 % v kategorii dobrá (DZ). Tyto kategorie obsahu draslíku Baier použil pro určování dávek draselného hnojiva v K2O/ha.

Autor uvádí velmi složitý systém hnojení založený na následujícím postupu: vybere se výrobní typ (kukuřičný, řepařský, bramborářský a horský), pak se vybere plodina, která bude hnojena a její předplodina. Určí se zásoba přístupného draslíku podle Schachtschabela: „malá (ŠZ), střední (SZ) a dobrá (DZ)“, a teprve se určí z příslušných složitých a obsáhlých tabulek dávka v K2O/ha, která je buď střední, nebo slabá. Například: k určení dávky hnojiva u pšenice ozimé, která má u kukuřičného výrobního typu 9 předplodin, u řepařského typu 7 předplodin, u bramborářského a horského typu 12 předplodin, a pak u každé předplodiny se vybere různá dávka K2O/ha, a to podle obsahu přístupného draslíku.

Komplexní metodiky výživy rostlin

Od roku 1980 pod vedením Ing. J. Neuberga, DrSc. vycházejí takzvané Komplexní metodiky výživy rostlin (KMVR), které jsou „doporučované“ a ne „závazné“. Tyto metodiky zahrnují hnojení všech plodin minerálními hnojivy a jsou výsledkem práce širšího kolektivu výzkumných odborníků VÚRV Praha a i ostatních zemědělských ústavů. Cíle intenzivního hnojení podle Neuberga jsou následující: a) zajistit, aby nepoklesnul obsah živin v půdách; b) zvyšovat půdní úrodnost (starou půdní sílu) pro zajištění výživy rostlin. Článek je zaměřen na ornou půdu, ačkoliv v KMVR jsou uvedeny doporučení na ostatní plodiny, např. vinná réva, pícniny, chmel, zelenina atd.

Metodika z roku 1980

Pro určení dávky draslíku se vychází ze Schachtschabelovy metody, při dodržení úrovně půdní úrodnosti, podle obsahu přístupného draslíku. V metodice jsou v 9 tabulkách zvlášť uvedeny dávky draslíku pro lehké, střední a těžké půdy a pro příslušný EHV od 4,5; 5,0 a 5,5 t/ha; a dále pro plodiny náročné K1 a silně náročné K2 na draslík. Při kategorizaci obsahu přístupného draslíku se vychází podle stupně dosycení, jak je uvedeno v tabulce 2. V tabulce 3 je zkrácená ukázka dávek draslíku pro lehké půdy, EHV 4,5 t/ha. Například: pro EHV 4,5 t/ha jsou zvlášť tabulky pro lehkou, střední a těžkou půdu, a k tomu navíc pro plodiny náročné a silně náročné na draslík. To samé se opakuje pro EHV 5,0 a 5,5 t/ha.

Tento postup hnojení draslíkem byl kritizován praxí pro složitost, podobně jako Baierovy postupy hnojení.

Metodika z roku 1985

Pro určení dávky draslíku se opět vychází ze Schachtschabelovy metody. Při hnojení minerálními hnojivy (draslík) se uplatňuje zásada, že se hnojí v celém osevním postupu.

Základní roční normativy (dávky) jsou stanoveny podle intenzity osevního postupu charakterizované EVH (t/ha) pro jednotlivý půdní druh s ohledem na obsah přístupného draslíku: velmi malá - VM, malá - M, střední - S, dobrá - D, vysoká - V a velmi vysoká - VV. V tabulce 4 jsou uvedeny kategorie zásobenosti půd draslíkem pro lehkou, střední a těžkou půdu v mg K/kg a v tabulce 5 k tomu pro jednotlivé kategorie odpovídající základní normativy (dávky) v kg K2O/ha. U kategorie velmi vysoká se nehnojí 3 roky. Od celkového normativu (dávky) určeného podle obsahu přístupného draslíku, půdního druhu a EHV (t/ha) je nutno vždy provést odečet množství draslíku dodaného do půdy organickými hnojivy. Například při dávce 35 t hnoje/ha na 4 roky vychází průměrný každoroční odečet 30 kg K2O/ha.

Přestože tato metoda pro stanovení přístupného draslíku ve většině případů vyhovuje, tak v některých případech je nutno doplnit výsledky stanovením fixace za mokra a mobilní draselné rezervy. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce 6. Je-li vysoká mobilní draselná rezerva, používají se normativy (dávky) pro kategorii zásobenosti o 1 stupeň vyšší.

Závěr

Plánované cíle intenzivního hnojení se podařilo splnit: a) nepoklesnul obsah draslíku v půdě; b) zvyšovala se půdní úrodnost (stará půdní síla) z hlediska výživy rostlin draslíkem. Plánované EHV 5,5 t/ha nebylo vždy dodrženo, protože výnos nezáleží jenom na obsahu draslíku v půdě, ale na ostatních agronomických opatřeních, včetně vlivu ročníku - počasí.

Se změnou politického systému v roce 1989 nastalo z ekonomických důvodů zdražení hnojiv a i dosavadní pojetí hnojení draslíkem. Rovněž nastala změna v metodě pro stanovení AZZP. Z ekonomických důvodů se přešlo od metody podle Schachtschabela na metodu Mehlich 2, která bude uvedena v části 2, kde se stanovuje více živin z jednoho extraktu.

KMVR pro rok 1990 teoreticky tvoří přechod od intenzivního na snížené hnojení draslíkem. Tato problematika bude uvedena v následující publikaci - Snížené hnojení.

Přepočet draslíku z prvku na oxid a naopak

K × 1,204 = K2O × 0,8303 = K

Tab. 1: Kategorizace obsahu přístupného draslíku (Schachtschabel)

Zásoba

Obsah K (mg K2O na 100 g půdy)

lehká půda

střední půda

těžká půda

Velmi dobrá

přes 20

přes 30

přes 37

Dobrá

15–20

22–30

25–37

Střední

12–15

15–22

18–25

Slabá

8–12

10–15

12–18

Velmi nízká

0–8

0–10

0–12

Tab. 2: Kategorizace půd podle stupně dosycenosti

Číslo

Kategorie

Hnojení

název

zkratka

I.

nedosycená velmi výrazně

NVV

silně dosycovací až po meliorační

II.

nedosycená výrazně

NV

silně dosycovací

III.

nedosycená středně

NS

středně dosycovací

IV.

dosycená dobře

DD

udržovací

V.

dosycená velmi dobře

DVD

omezeně udržovací, někdy i vynechat

Tab. 3: Zkrácená ukázka dávek draslíku pro EHV 4,5 t/ha na lehkých půdách

Dosycenost půd

Roční dávka K2O (kg/ha)

normální plodiny

K1 - méně náročné plodiny

K2 - vysoce náročné plodiny

NVV

112

110

135

NV

112

110

135

NS

67

70

90

DD

45

55

70

DVD

22

25

35

Tab. 4: Kategorie zásobenosti půd přístupným draslíkem

Kategorie
zásobenosti

Obsah K (mg K/kg)

lehká půda

střední půda

těžká půda

VM

do 50

do 70

do 90

M

51–80

71–110

91–140

S

81–130

111–170

141–220

D

131–200

171–250

221–330

V

201–290

251–350

331–460

VV

nad 290

nad 350

nad 460

Tab. 5: Normativy (dávky) v kg K2O/ha pro kategorie zásobenosti půd přístupným draslíkem

Kategorie zásobenosti

EHV (t/ha)

3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

6,5

VM

250

265

280

290

300

310

320

M

185

200

210

220

225

230

240

S

120

130

135

140

145

150

155

D

75

80

83

85

90

93

95

V

25

28

30

33

35

38

40

VV

nehnojí se 3 roky

Tab. 6: Kritéria pro fixaci za mokra a pro mobilní draselnou rezervu

Kritérium

Obsah K (mg K/kg)

fixace za mokra

mobilní K rezerva

Nízké

do 120

do 600

Střední

120–180

600–1200

Vysoké

nad 180

nad 1200

Publikace byla vypracována za podpory MZe, instituciální příspěvek MZe-RO 0418.

Přepočet draslíku z prvku na oxid a naopak

K × 1,204 = K2O × 0,8303 = K

Související články

Možnosti snížení hnojení ozimů dusíkem při zachování výnosu

02. 08. 2022 Ing. Martin Bagar, Ph.D.; BIOCONT Laboratory, spol. s r.o. Hnojení Zobrazeno 1685x

Využijte drahá hnojiva efektivně

01. 08. 2022 Ing. Martin Bohuněk; BioAktiv CZ Hnojení Zobrazeno 1864x

Reakce brambor pro výrobu škrobu na aplikace hnojiva Lyckeby koncentrát

23. 06. 2022 Ing. Martin Doubek; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Hnojení Zobrazeno 233x

Huminové látky v listových hnojivech Lovochemie

18. 06. 2022 Ing. Marek Kocánek; Lovochemie, a.s. Hnojení Zobrazeno 255x

Novela zákona o hnojivech a dopad do praxe

17. 06. 2022 Ing. Olga Venerová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Hnojení Zobrazeno 327x

Další články v kategorii Hnojení

detail